|
Protimorové spisy v pozdním středověku a raném novověku.
PAMPUSCHOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá protimorovými spisy (traktáty i úředními nařízeními) z období pozdního středověku a raného novověku v Čechách a na Moravě. V dobách, kdy některé země a v mnohých případech i celé kontinenty sužoval mor, se městské rady a samotní panovníci uchylovali k publikaci těchto nařízení za účelem snížit riziko přenosu nákazy a zamezení vzniku tohoto onemocnění. Spisy tudíž upravovaly řád měst a obcí. Tato úřední morová nařízení dále doplňovaly morové traktáty, které byly určeny obyvatelům měst, ve kterých mor působil. Řada z nich vycházela v latinském jazyce, a proto nebyla srozumitelná pro méně vzdělané obyvatelstvo. Tato skutečnost se však změnila zejména příchodem lékaře Jana Černého, který sepsal i další traktát v českém jazyce. Jsou v nich uvedeny instrukce týkající se prevence, ale i léčby samotné. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí. V první z nich jsem se zabývala popisem jednotlivých epidemií moru, hlavně v Čechách a na Moravě. V tomto popisu jsem postupovala chronologicky od antiky až do 18. století, kde jsem zaznamenala celý průběh epidemií v různých oblastech. V druhé části jsem se zaměřila na možnosti prevence a terapie tohoto onemocnění, jež vyplývají z porovnání úředních protimorových nařízení z Prahy, Českých Budějovic a Nepomuku 17. století. Za účelem shromáždění dat a informací jsem se zaměřila především na dobové prameny a literaturu, které nám podávají informace přímo od osob, které se s touto katastrofou setkaly. V samostatné kapitole též provádím jejich celkové porovnání a kritiku. Domnívám se, že tato práce může sloužit jako učební materiál pro studenty
|
|
Sudetoněmecký landsmanšaft v 21. století v ČR a SRN
Jechová, Veronika ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Sudetoněmecký landsmanšaft v 21. století v ČR a SRN" pojednává o postavení a vlivu této organizace na současné česko-německé vztahy. V teoretické části práce je popsán vznik, vývoj, struktura, cíle a požadavky jakož i současné problémy Sudetoněmeckého landmanšaftu. V textu je dále analyzováno postavení této organizace v České republice a Spolkové republice Německo. Spolupráce zástupců sudetských Němců s německými politickými stranami a přístup obou vlád k tomuto sdružení je stěžejní částí druhé kapitoly. Poslední kapitola se zabývá vlivem Sudetoněmeckého landmanšaftu, potažmo sudetoněmecké otázky, na vybrané kapitoly česko-německých vztahů. Napjaté volby v roce 2002 a komplikovaný vstup České republiky do Evropské unie vyvolaný snahou zástupců sudetských Němců zrušit tzv. Benešovy dekrety byl důkazem, že vzájemné česko-německé vztahy se mohou za určitých podmínek na vládní úrovni ochladit. Deset let existence Česko-německé deklarace dokazuje, že českoněmecké vztahy jsou z dlouhodobého komplexního pohledu velmi dobré a Sudetoněmecký landsmanšaft po vstupu České republiky do Evropské unie ztratil definitivně svůj politický vliv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Historie sboru Jednoty bratrské v Jablonci nad Nisou do roku 1945
Oupická, Dagmar ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Historie sboru Jednoty bratrské v Jablonci nad Nisou do roku 1945 mapuje německou část historie tohoto sboru. Opírá se především o prameny z archivu Ochranovského sboru při ČCE v Jablonci nad Nisou. Obsahuje obecné kapitoly o vývoji obnovené Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě do roku 1945 a o náboženských poměrech v Jablonci nad Nisou v 1. pol. 20. století. Historie sboru je rozdělan do třech období podle působení jednotlivých farářů, obsahuje též životopisy farářů a pokus o charakterizaci jejich teologického zázemí. Práce se věnuje především konkrétním podobám sborového života, hospodaření sboru a jeho vztahům k ostatním církvím. Zkoumá okolnosti odchodu sboru z Jednoty bratrské v roce 1939. Samostatné kapitoly jsou věnovány křesťanským spolkům působícím při sboru Jednoty bratrské a kazatelským stanicícm v Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Liberci. Jedna kapitola se dotýká také působení Gruppenbewegung - Oxford Group Franka Buchmana v Sudetech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Mistr královehradeckého oltáře
Vopřadová, Dita ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
Dita Vopřadová Mistr Královéhradeckého oltáře Bakalářská práce Český abstrakt V menších českých městech v druhé polovině 15. století lze předpokládat rozsáhlou a kvalitní malířskou produkci, jako je tomu v případě Mistra Královéhradeckého oltáře působící v Chrudimi ve východních Čechách. Díky poměrně velkému množství dochovaných malířských a řezbářských památek v kostelích města Chrudimi a jeho okolí J. Pešina konstruoval hypotézu, že dílna mohla existovat právě v Chrudimi od devadesátých let 15. století. Na konci patnáctého století se Chrudim stávala pozdně gotickým střediskem a svou výtvarnou produkcí tak mohla konkurovat samotné Praze. Vyznačovala slohovou jednotností, kterou udávalo působení této dílny a lze ji odvodit z dochovaného množství památek. Tematickou stránkou naznačuje stejnou slohovou příslušnost jako křivoklátská archa, která je datovaná také na konec patnáctého století. Malíři obou děl zřejmě získali vzdělání v dílně stejného mistra pozdně gotického anonyma Mistra příbuzenstva Mariina v Kolíně nad Rýnem. Silný vliv tohoto mistra se odráží nejen v převzetí námětů ze života Panny Marie, ale také v důrazu na intenzivní citovou stránku děje. Dílna exportovala své práce i dále do okolních měst (Hradce Králové a Pouchobrad). Mistr královéhradeckého oltáře působil v Chrudimi na konci 15. století...
|
|
Poetická imaginace anglikánské spirituality ve vybraných dílech metafyzických básníků 17. století
WINSTED, Margareta
Práce se zabývá poetickou imaginací v dílech metafyzických básníků 17. století a zkoumá způsob, jakým byla ovlivněna anglikánskou církví, hledá v básnických dílech prvky shodné s prvky anglikánské spirituality a jejich vyjádření. První část se zabývá pojmem křesťanské spirituality a charakteristickými rysy anglikánské spirituality. Ta je úzce spjata s historickým pozadím vzniku a vývoje anglikánské církve. Dále charakterizuje pojem poetické imaginace a zabývá se vztahem poetiky a spirituality. Charakterizuje také pojem tzv. metafyzických básníků. Druhá část práce hledá v dílech tří vybraných představitelů metafyzických básníků poetické vyjádření základních teologických témat. Práce na závěr srovnává teologická témata, na která klade důraz anglikánská spiritualita, s tématy vyjádřenými v poetické imaginaci vybraných autorů, zkoumá jejich shodné akcenty a snaží se najít význam poetiky v obecném teologickém diskursu.
|
|
K vývoji československého cukrovarnictví ve dvacátých letech 20. století
Drábek, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Předmětem mojí práce je analýza složité situace cukrovarnického průmyslu ve 20. letech 20. století. Práce se zaměřuje na poválečnou obnovu cukrovarnického průmyslu a následných vládních zásahů do tohoto odvětví. Velká část práce je věnována obnově po 1. světové válce, snaze stabilizovat cukrovarnictví, společně s tím je analyzována struktura institucí, které vznikly, tato část končí zrušením Československé cukerní komise. Další část se zaměřuje na problémy trhu s cukrem v rámci zahraničního obchodu, chronologicky analyzuje krize, opatření a mezinárodní interakce. Současně s tím je v každé kapitole obsaženo hodnocení hospodářských výsledků. Poslední část se zabývá Dlouhodobým cukerním kartelem. Zde je záměrem popsat postupnou graduaci stále složitějších a komplexnějších opatření.
|
| |
|
Eating Disorders: Epidemiology and Risk Factors
Pavlová, Barbara ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá epidemiologií and rizikovými faktory poruch příjmu potravy, se zaměřením na vliv politických a kulturních změn, jež se počátkem devadesátých let odehrály v České republice. Termín poruchy příjmu potravy zahrnuje duševní poruchy charakterizované poruchami jídelního chování: mentální anorexii, mentální bulimii a další blíže nespecifikované poruchy příjmu potravy Incidence mentální anorexie se zvyšovala do sedmdesátých let dvacátého století; incidence mentální bulimie až do konce devadesátých let dvacátého století. Tyto údaje pocházejí ze západních zemí; epidemiologických dat ze střední a východní Evropy se nedostává. Poruchy příjmu potravy mají multifaktoriální etiologii. Nedávno se v souvislosti s poruchami příjmu potravy zacalo diskutovat i o zažitcích migrace a akulturace. Hlavní hypotézou této prace je, že prevalence and incidence poruch příjmu potravy v České republice vzrostla v devadesátých letech dvacátého století. Kvalitativní část této práce se zabývá zážitky migrace a akulturace a jejich vlivem na poruchy příjmu potravy. První článek ukazuje, že ve skupině žen 10-39 let stoupl počet hospitalizací pro poruchy příjmu potravy čtyřikrát mezi lety 1981 a 2001 a zůstal na stejné úrovni až do roku 2005. Druhý článek se zabývá prvními hospitalizacemi pro mentální anorexii, jakožto...
|
|
Hrádek u Nechanic - architektura a její inspirační zdroje
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
1 RESUMÉ: HRÁDEK U NECHANIC - ARCHITEKTURA A JEJÍ INSPIRAČNÍ ZDROJE Fenomén romantické architektury inspirované britskými vzory se začal v českých zemích projevovat na konci 18. století. Nositeli nového proudu byli především stavebníci z řad vysoké aristokracie. Nejdříve se s odkazy na středověké stavitelství setkáme u drobných staveb v nově zakládaných přírodně krajinářských parkových areálech. Nejčastěji se jedná o malé "gotické" chrámky (gotický templ v Krásném dvoře, 1797) a umělé zříceniny (Janův hrad u Lednice, 1807). V prvních desetiletích 19. století se k nim přidávají stavby kostelů a obnovy středověkých hradů. Okolo roku 1840 překročila neogotika hranice dosavadních poměrně skromných realizací a naplno se projevila ve stavbách a přestavbách velkých šlechtických sídel. Nejvýrazněji ovlivnila podobu novostavby zámku Hrádek u Nechanic a přestaveb zámků Hluboká a Lednice. Hrádek u Nechanic nechal vystavět František Arnošt hrabě z Harrachu (1799-1884) pod vlivem inspirace svými dvěma návštěvami Velké Británie v letech 1825 a 1838-1839. Zámek měl sloužit jako nové rodové a reprezentační sídlo a zároveň jako správní středisko harrachovského panství. Základní kámen hrubé stavby byl položen v roce 1839, slavnostní položení základního kamene zámecké kaple se konalo o dva roky později. Oficiálně byla stavba...
|
|
ARTĚL - myšlenka, aktivity a hlavní osobnosti sdružení
Skopalová, Markéta ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Resumé Dění v uměleckořemeslné tvorbě druhé poloviny 19. století významně ovlivnila průmyslová revoluce, která uspíšila vývoj výrobních postupů a podstatně změnila jejich možnosti. Na jedné straně měla manufakturní produkce potenciál uspokojit zvyšující se nároky na množství zboží, ale na straně druhé se vyrábělo stále podle starších vzorů, které nebyly přizpůsobeny novým postupům. Kvalita i estetická úroveň vznikajících předmětů se snižovala a vyvolala jako odezvu zakládání spolků, které se soustavně snažily o nápravu této situace. Prvním z nich bylo anglické hnutí Arts & Crafts, které bylo poznamenáno silným příklonem ke způsobům tvorby středověku. Jeho příznivci úplně odmítali velkovýrobu a trvali na ruční řemeslné tvorbě, která měla vytvářet hodnotné předměty, jimiž by se mohl spotřebitel obklopit. Důraz byl také kladen na vyhovující podmínky práce pro všechny řemeslníky, kteří neměli být vykořisťováni, jak se často stávalo dělníkům v továrnách. Podobné názory a snahy měly celou společnost dovést k uměleckému i všeobecně kulturnímu rozvoji. Potřeba vypořádat se s nevyhovující situací v uměleckém řemesle vyvstávala na všech místech, kde vznikala situace podobná té anglické. Výraznou odezvu tyto snahy nalezly například v Německu, kde vzniklo několik podobných sdružení, z nichž většinu po roce 1907 sdružil...
|
host ::
