Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mistr královehradeckého oltáře
Vopřadová, Dita ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
Dita Vopřadová Mistr Královéhradeckého oltáře Bakalářská práce Český abstrakt V menších českých městech v druhé polovině 15. století lze předpokládat rozsáhlou a kvalitní malířskou produkci, jako je tomu v případě Mistra Královéhradeckého oltáře působící v Chrudimi ve východních Čechách. Díky poměrně velkému množství dochovaných malířských a řezbářských památek v kostelích města Chrudimi a jeho okolí J. Pešina konstruoval hypotézu, že dílna mohla existovat právě v Chrudimi od devadesátých let 15. století. Na konci patnáctého století se Chrudim stávala pozdně gotickým střediskem a svou výtvarnou produkcí tak mohla konkurovat samotné Praze. Vyznačovala slohovou jednotností, kterou udávalo působení této dílny a lze ji odvodit z dochovaného množství památek. Tematickou stránkou naznačuje stejnou slohovou příslušnost jako křivoklátská archa, která je datovaná také na konec patnáctého století. Malíři obou děl zřejmě získali vzdělání v dílně stejného mistra pozdně gotického anonyma Mistra příbuzenstva Mariina v Kolíně nad Rýnem. Silný vliv tohoto mistra se odráží nejen v převzetí námětů ze života Panny Marie, ale také v důrazu na intenzivní citovou stránku děje. Dílna exportovala své práce i dále do okolních měst (Hradce Králové a Pouchobrad). Mistr královéhradeckého oltáře působil v Chrudimi na konci 15. století...
Mistr královehradeckého oltáře
Vopřadová, Dita ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
Dita Vopřadová Mistr Královéhradeckého oltáře Bakalářská práce Český abstrakt V menších českých městech v druhé polovině 15. století lze předpokládat rozsáhlou a kvalitní malířskou produkci, jako je tomu v případě Mistra Královéhradeckého oltáře působící v Chrudimi ve východních Čechách. Díky poměrně velkému množství dochovaných malířských a řezbářských památek v kostelích města Chrudimi a jeho okolí J. Pešina konstruoval hypotézu, že dílna mohla existovat právě v Chrudimi od devadesátých let 15. století. Na konci patnáctého století se Chrudim stávala pozdně gotickým střediskem a svou výtvarnou produkcí tak mohla konkurovat samotné Praze. Vyznačovala slohovou jednotností, kterou udávalo působení této dílny a lze ji odvodit z dochovaného množství památek. Tematickou stránkou naznačuje stejnou slohovou příslušnost jako křivoklátská archa, která je datovaná také na konec patnáctého století. Malíři obou děl zřejmě získali vzdělání v dílně stejného mistra pozdně gotického anonyma Mistra příbuzenstva Mariina v Kolíně nad Rýnem. Silný vliv tohoto mistra se odráží nejen v převzetí námětů ze života Panny Marie, ale také v důrazu na intenzivní citovou stránku děje. Dílna exportovala své práce i dále do okolních měst (Hradce Králové a Pouchobrad). Mistr královéhradeckého oltáře působil v Chrudimi na konci 15. století...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.