|
|
Porovnání zájmu dětí o turistiku na druhém stupni základních škol v Liberci a v Praze
Bucharová, Tereza ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent)
NÁZEV: Porovnání zájmu dětí o turistiku na 2. stupni základních škol v Liberci a v Praze AUTOR: Tereza Bucharová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra tělesné výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. PaedDr. Ladislav Kašpar, Ph.D. ABSTRAKT: V bakalářské práci se zaměřuji na děti 2. stupně základních škol na Liberecku a v Praze, konkrétně na jejich zájem o turistiku. V teoretické části zmiňuji obecné informace o turistice, s důrazem na turistiku dětí. Ve výzkumné části prostřednictvím dotazníků zjišťuji informace o podpoře turistiky na školách u vedení školských zařízení a u dětí 2. stupně zájem o tuto aktivitu. KLÍČOVÁ SLOVA: Turistika, děti, výlet, zájem, zdatnost, Liberec, Praha
|
|
|
Vzdělávání žáků v oblastech "Umění a kultura" a "Člověk a zdraví" na 1. stupni ZŠ
ŠUPKOVÁ, Barbora
Práce představuje stručný nástin vzdělávací soustavy v ČR a náhled do Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Hlavním tématem je obsah a charakteristika dvou vzdělávacích oblastí s názvy "Umění a kultura" a "Člověk a zdraví" na 1. stupni ZŠ s ohledem na specifika a potřeby žáků mladšího školního věku. Jednotlivé kategorie z předmětů korespondují s vytvořeným metodickým materiálem věnovaným pro 3. třídu ZŠ. Práce dále zkoumá situaci na školách a vztah vyučujících na prvním stupni ZŠ k jednotlivým výchovám. Čím jsou ovlivněni ve svém vnímání, jak výchovy vyučují a jak nahlížejí na jejich postavení v rámci ostatních předmětů.
|
|
|
Zájmové činnosti v mateřských školách v Českých Budějovicích
LICHTENBERGOVÁ, Tereza
Práce se zabývá charakterem zájmových činností poskytovaných v mateřských školách v Českých Budějovicích. Teoretická část charakterizuje zájem a zájmové činnosti v obecné rovině i u dítěte předškolního věku. Dále popisuje vztah oblastí zájmových činností a oblastí předškolního vzdělávání. Praktická část skrze výzkum přináší charakteristiku zájmových činností nabízených v mateřských školách v Českých Budějovicích, tedy nadstandardní nabídky aktivit, důvody jejich zařazení, jejich konkrétní podobu. Získaná data jsou interpretována v kontextu pedagogiky volného času a předškolní pedagogiky.
|
|
|
Postoj žáků středních škol k biologii
Tichá, Natálie ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Kuba, Radim (oponent)
Porozumění postojům žáků k jednotlivým předmětům je důležité pro podporování jejich zájmu o daný předmět. Mnohé studie se zabývaly postojem žáků k přírodním vědám jako celku a bylo dokázáno, že se jejich zájem o ně s přibývajícím věkem snižuje. V českém prostředí najdeme práce zabývající se postojem žáků základních škol k přírodopisu, postoje středoškolských žáků k biologii jsou zde však v současné době méně prozkoumány. Z toho důvodu je předložená práce zaměřena na postoje žáků gymnázií k biologii a vybrané proměnné (věk, pohlaví, nejoblíbenější předmět a mimoškolní aktivity), které jej ovlivňují. Dále se práce zaměřuje na názor žáků na jednotlivé obory biologie vyučované na gymnáziích, a to z pohledu užitečnosti pro život, obtížnosti a míry pozornosti, která jim byla učitelem věnována v rámci hodin biologie. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření na gymnáziích v České republice a zúčastnilo se ho celkem 192 žáků. Z výsledků diplomové práce vyplývá, že postoje žáků k biologii jsou neutrální. Kladnější postoj k biologii byl zjištěn u dívek a mladších žáků. Dále byl potvrzen vliv nejoblíbenějšího předmětu a mimoškolních aktivit na postoje žáků k biologii. V případě biologických oborů byla jako nejužitečnější obor pro život žáky zvolena biologie člověka. Jako nejobtížnější biologický obor žáci...
|
|
| |
|
|
Postoj obyvatelstva Kraje Vysočina v otázkách poskytování dobrovolnické služby v případě mimořádné události
TOMANOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou dobrovolnictví při mimořádných událostech. Cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj obyvatelstva Kraje Vysočina v otázkách poskytování dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech, dále také zjistit zájem obyvatelstva Kraje Vysočina o zapojení se do dobrovolnických činností při mimořádných událostech. K získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření, které se uskutečnilo na území Kraje Vysočina v březnu roku 2018. Osloveni byli respondenti z řad široké veřejnosti a byli vybráni formou náhodného výběru. Dotazníky byly rozdány jak v tištěné formě (Příloha 1), tak ve formě elektronické. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 242 respondentů. Prvním cílem práce bylo: "Zjistit postoj obyvatelstva Kraje Vysočina v otázkách poskytování dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech.". K tomuto cíli byla stanovena hypotéza č. 1: "Pozitivní postoj obyvatelstva Kraje Vysočina, v otázkách poskytování dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech, nedosahuje 80 %". Z výsledků dotazníkového šetření, vyplývá, že pozitivní postoj dosahuje 87 % (Tabulka 18). Vzhledem k tomuto zjištění byla nulová hypotéza zamítnuta, jelikož pozitivní postoj dosahuje 80 %. V tomto případě přijímáme hypotézu alternativní. Druhým cílem práce bylo: "Zjistit zájem obyvatelstva Kraje Vysočina o zapojení se do dobrovolnických činností při mimořádných událostech.". K tomuto cíli byla stanovena hypotéza č. 2: "Zájem respondentů o zapojení do dobrovolnické činnosti při mimořádných událostech nedosahuje 80 %.". Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že zájem dosahuje 64 % (Tabulka 19). Vzhledem k tomuto zjištění byla nulová hypotéza přijata, jelikož zájem nedosahuje 80 %. Je důležité podotknout, že informovanost respondentů o problematice dobrovolnictví není na dobré úrovni. Vyplývá tak z dotazníkového šetření. Je potřeba tuto problematiku více propagovat mezi širokou veřejnost. Z výsledků vyplývá, že vhodným řešením je propagace pomocí vzdělávacích pořadů v médiích či pořádání přednášek a besed na školách a pracovištích. Výsledky z této bakalářské práci mohou posloužit jako informační materiál pro orgány a instituce, které se zabývají řešením mimořádných událostí a dobrovolnictvím. A to především v rámci plnění úkolů z Koncepce ochrany obyvatelstva od roku 2020 s výhledem do roku 2030, která má za cíl zdokonalit zapojení dobrovolníků do řešení mimořádných událostí a krizových situací.
|
|
|
Čtenářské portfolio jako prostředek rozvoje a sledování zájmu žáků 1.stupně ZŠ o čtenářství
Mlátilíková, Ludmila ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá čtenářským portfoliem jako jedním z prostředků, pomocí kterých lze rozvíjet a sledovat čtenářství žáků 1. stupně ZŠ. Zaměřuje se na strategie a metody rozvoje dětského čtenářství a čtenářské gramotnosti. Dále zkoumá možnosti podpory jejich rozvoje a hodnocení. Hlavní důraz je v diplomové práci kladen na portfolio a jeho náležitosti, tedy výběr a třídění žákovských prací, typy portfolií, práci s portfoliem a jeho hodnocení. V menší míře se také věnuje čtenářským deníkům a jejich charakteristikám. Praktická část se zaměřuje na možnosti využitelnosti čtenářského portfolia ve výuce na základních školách. Práce je zakončena shrnutím hlavních zjištění vyplývajících z aplikace metody focus group a pozorování, mezi které patří zejména vymezení účelu čtenářského portfolia, jeho obsahu, práce s ním a jeho hodnocení. KLÍČOVÁ SLOVA čtenářství, čtenářská gramotnost, zájem, rozvoj, hodnocení, portfolio
|
|
|
Role svépomocných organizací ve zdravotně-sociální péči o osoby se zdravotním postižením
Hanousková, Aneta ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Práce se zabývá fungováním a problematikou svépomocných organizací pro osoby se zdravotním postižením a to z pohledu různých aktérů. Počet zdravotně postižených osob žijících v domácí péči v posledních letech rapidně narůstá. Zdravotně postižený člen v domácnosti přináší rodině mnohá úskalí. Za účelem jejich překonání se mnozí z nich sdružují a zakládají svépomocné organizace. Autorka svépomocné organizace legislativně a institucionálně ukotvuje, informuje o jejich vývoji a současném fungování. Dosavadní systém však není bezproblémový a zapříčiňuje významné překážky v chodu organizací a běžném životě jejích členů. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se zainteresovanými aktéry (zakladatelka, kontaktní osoba, poradkyně, zdravotně postižená členka a koordinátorka svépomocné organizace) identifikuje problémové oblasti, které následně interpretuje jak pro každého aktéra jednotlivě, tak poskytuje obrázek i o nejpalčivějších problémech zmiňovaných více komunikačními partnery zároveň. Odhaluje tak problémy v zakládání svépomocných organizací, financování, přístupu zainteresovaných institucí a zdravotní péči.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.