|
|
Struktura osobních cílů ve vztahu k resilienci u studentů VŠ
ŠLAJSOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zaměřuje na téma motivační struktury ve spojitosti s resiliencí u studentů VŠ. Teoretická část popisuje koncept motivační struktury, problematiku stresu a psychické odolnosti čili resilience a také charakteristiku studenta VŠ. V empirické části je zjišťováno, zda existují statisticky významné vztahy mezi úrovní resilience a některými z prvků struktury osobních cílů a také je zkoumána obsahová úroveň osobních cílů jedinců s vysokou a s nízkou mírou resilience. Výzkumný soubor je tvořen studenty vysokých škol ve věku 19-26 let (N=159). Data byla získávána metodou "snowball" prostřednictvím sociální sítě. Resilience byla měřena desetipoložkovou verzí dotazníku CD-RISC a struktura osobních cílů byla posouzena pomocí české verze dotazníku PCI. Výsledky výzkumu podpořily hypotézy o rozdílu v kognitivním hodnocením osobních cílů a ve vnímání časové vzdálenosti dosažení cíle u skupin jedinců s nízkou a s vysokou mírou resilience. Ukázal se pozitivní vztah mezi resiliencí a indexem průměrného kognitivního hodnocení dosažitelnosti cíle a negativní vztah resilience s vnímáním časové vzdálenosti dosažení cíle.
|
|
|
Kresba jako prostředek k zjištění znalostí studentů učitelství o stavbě lidského těla
NOVÁKOVÁ, Gabriela
Cílem bakalářské práce bylo pomocí dotazníkového šetření mezi studenty Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zjistit jejich znalosti o stavbě lidského těla. Použitým nástrojem byla kresba, kdy studenti obdrželi předtištěnou siluetu lidského těla, do níž měli zakreslit vnitřní struktury lidského těla. Dotazník obsahoval celkem tři siluety lidského těla. Kresby studentů byly následně vyhodnoceny pomocí hodnoticích tabulek, které byly inspirovány podobnými výzkumy a modifikovány tak, aby lépe odpovídaly potřebám této studie. Pro účely analýzy bylo náhodným výběrem vybráno 110 kreseb studentů různých aprobací (humanitní, přírodovědná, kombinovaná, učitelství pro mateřské školy). Z výsledků analýzy vyplývá, že povědomí studentů o tom, co je uvnitř jejich těla, je poměrně dobré. Studenti byli schopni nakreslit většinu jednotlivých orgánů na správné místo. Horších výsledků však dosáhli při posouzení funkčního propojení v rámci jednotlivých orgánových soustav. Ačkoliv si studenti mohli vybrat soustavu dle vlastního uvážení, pouze 49 % kreseb neobsahovalo výraznější chyby. Kresby u jednotlivých aprobací se lišily nejvíce v počtu zakreslených orgánů, u přírodovědných aprobací se objevil pouze jeden student, který by zakreslil 6 a méně různých orgánů, zatímco u humanitních jich byla více než pětina a u kombinované aprobace dokonce 35 %. Výrazným výsledkem byl fakt, že 47 % studentů zakreslilo orgány, které sice patří do stejné orgánové soustavy, ale nenaznačili barevně ani jinak jakékoliv funkční propojení orgánů, které by dohromady daly konkrétní orgánovou soustavu.
|
|
|
Psychologická poradna pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Příprava specializované služby
CHUDÁ, Lenka
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části vymezuji základní okruh problémů, s nimiž se vysokoškolští studenti musejí v současné době potýkat a které jsou řešitelné skrze psychologickou pomoc. Dále se zabývám vymezením pojmu poradenství a jeho aplikací ve vysokoškolském prostředí. Přináším rovněž stručné dějiny vysokoškolského psychologického poradenství jak v zahraničí, tak i na našem území. Důležitou součástí této práce je kvalitativní výzkum na třech vybraných specializovaných pracovištích vysokých škol, zabývající se pomocí univerzitním studentům a pracovníkům. Výzkum provádím pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zástupci poraden. Stěžejní část celé práce (praktická část) představuje kvantitativní výzkum, v němž přiblížím výsledky dotazníkového šetření, které pokrylo 20% studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hypotézami byly předpoklady, že více než polovina respondentů si bude přát vznik Vysokoškolské psychologické poradny na naší fakultě a že více než 50% studentů bude chtít v rámci zřízené poradny řešit studijní problémy. První hypotéza se potvrdila 71% respondentů se vyjádřilo kladně ke zřízení tohoto specializovaného pracoviště. Druhý předpoklad naplněn nebyl, když zájem o pomoc se studijními problémy deklarovalo pouze 18% dotázaných. Nicméně kvantitativní výzkum přináší i některá jiná zajímavá zjištění. 99% respondentů považuje psychologickou pomoc za užitečnou, ačkoliv jen menší část z nich má přímou či nepřímou zkušenost s jejím využitím. S tímto zjištěním se pak na druhé straně rozchází velmi slabé povědomí o znalosti konkrétních vysokoškolských psychologických poraden v Českých Budějovicích. Zajímavým výsledkem je i poměrně vysoký počet dotazovaných, kteří by byli ochotni se finančně spolupodílet na úhradě konzultací v poradně. Celá práce tak přináší nejen důležitá zjištění týkající se názorů a postojů dotazovaných studentů, ale také podněty k jejich možnému naplnění.
|
|
|
Prokrastinace vysokoškolských studentů ve vztahu k Big Five modelu osobnosti
KAPROVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá fenoménem akademické prokrastinace ve vztahu s vybranými osobnostními charakteristikami studentů vysokých škol. Je členěna do dvou hlavních částí části teoretické a empirické. Teoretická část práce nahlíží do problematiky obecné prokrastinace iracionálního, avšak záměrného odkládání plánované činnosti na pozdější dobu. Zaměřuje se především na přiblížení současných poznatků, popis a charakteristiku její specifické formy prokrastinace akademické. Důraz je kladen zejména na primární činitele ovlivňující její vznik, zvláště pak na kontext psychologie osobnosti. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se pohledu na profil vysokoškolského studenta Empirická část se zabývá výzkumem prokrastinace v akademickém prostředí, s cílem zjištění souvislosti prokrastinačního chování s osobnostními rysy dle Big Five modelu. Výzkumnou metodou je dotazníková baterie, která zahrnuje tři dotazníky: NEO pětifaktorový osobnostní inventář, PSS - Škála prokrastinace pro studentskou populaci, PASS - Posuzovací škála prokrastinace pro studenty. Výzkumný soubor tvořilo 155 studentů VŠ. Z výsledků vyplývá, že za nejvýznamnější charakteristiku prokrastinujících jedinců lzepovažovat nízkou svědomitost. V empirické části jsou též uvedeny výsledky vyhodnocující míru akademické prokrastinace a další faktory, které lze považovat za možné příčiny prokrastinačních tendencí.
|
|
|
Pojmové mapy a jejich využití v učení vysokoškolských studentů
Zůnová, Tereza ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Tato práce představí pojmové mapy jako alternativní techniku využitelnou v učení studentů kombinovaného vysokoškolského studia. V teoretické části budou objasněny změny ve schopnosti učit se provázející tyto dospělé studenty. Dále budou uvedeny základní informace o pojmových mapách a možnosti jejich využití dospělými studenty. Popíši výhody a nevýhody, které jim tato grafická technika zaznamenávání informací přináší. Empirická část v sobě spojí všechna témata teoretické části. Kvalitativním výzkumem budu zjišťovat subjektivní názory studentů kombinovaného vysokoškolského studia na změnu jejich schopnosti učit se. Nechám je prakticky vyzkoušet techniku pojmového mapování a následně zjistím jejich postoje k této technice a případné předchozí zkušenosti s ní.
|
|
|
Problematika psychosomatických onemocnění u vysokoškolských studentů
Dršková, Adéla ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Psychosomatická onemocnění tvoří významnou skupinu chorob. Je známo, že jejich hlavní příčinou je působení dlouhodobého stresu. Naopak pozitivně je můžeme ovlivnit zdravým životním stylem. Mohou se projevovat jako různé nemoci, postihující téměř všechny části těla, např. astma, migréna, bolesti zad, žaludeční vřed, kožní onemocnění, deprese aj. Proto je důležité se jim věnovat a myslet na jejich prevenci. Jako hlavní cíl své práce jsem si stanovila zjistit, zda jsou vysokoškolští studenti ohroženou skupinou pro vznik možného psychosomatického onemocnění. K tomuto zjištění mi pomáhaly dílčí cíle, a to: zda a jak se změnil životní styl vysokoškolských studentů, zda mají obtíže, které by mohly signalizovat psychosomatické onemocnění, zda jim nějaké bylo diagnostikováno, zda mají informace o možnostech prevence, zda v rámci prevence dodržují nějaká opatření a zda závisí vznik psychosomatických onemocnění na typu studia. Pro kvantitativní zjištění jsem jako techniku sběru dat použila dotazník. Dotazník byl anonymní a byl distribuován pomocí internetového odkazu. Sběr dat probíhal tzv. samovýběrem, a to v období od 4.1. do 24.1. 2016. Respondenti jsou nebo byli studenty vysokých škol a jejich výsledný počet pro zpracování výzkumu činil 397. Ve výsledcích práce jsem došla např. k těmto zjištěním: stresem...
|
|
|
Variabilita spánku a spánkového chování u vybraných homogenních skupin osob
Tomašovská, Jana ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent)
V současné době stoupá frekvence tzv. civilizačních chorob a životní rytmus industriální společnosti přináší i zvýšenou četnost spánkových poruch. Ve společnosti můžeme pozorovat různé nefyziologické nebo patologické jevy, které provázejí naši kulturu a společnost, pro něž člověk nemá a nemůže mít vytvořeny adaptační mechanismy. Cílem předkládané diplomové práce je zmapování spánkového chování dvou skupin zdravých dospělých osob (mladí dospělí a senioři) a zjištění faktorů, které kvalitu spánku ovlivňují. Stanovili jsme tři hypotézy (Hypotéza č. 1: Během života se délka a kvalita spánku mění. Hypotéza č. 2: Délka spánku má vliv na BMI. Hypotéza č. 3: Délka spánku je závislá na životním stylu.) a dalším šetřením jsme ověřovali jejich platnost. Do vzorku jsme zařadili skupinu mladých dospělých (76 žen a 51 mužů) a skupinu aktivních seniorů (50 žen a 40 mužů). Spánkové chování jsme sledovali dotazníkovou formou, každá osoba zodpověděla 50 otázek. Odpovědi byly statisticky zpracovány. Při kontaktu s respondenty jsme zaznamenali jejich základní somatické charakteristiky (tělesnou výšku, tělesnou hmotnost a Body Mass Index). Zjistili jsme statisticky významný rozdíl (p < 0,05) ve spánkovém chování mladých dospělých jedinců a seniorů ve všedním dni a o víkendu. U mladých dospělých zaznamenáváme nárůst...
|
|
|
Vybrané aspekty výživy vysokoškolských studentek ze zvolených vysokých škol v České republice
Stuchlíková, Sandra ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Název Vybrané aspekty výživy vysokoškolských studentek ze zvolených vysokých škol v ČR Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na konkrétní aspekty z výživy vybraných vysokoškolských studentek z oslovených vysokých škol v České republice. Počátek práce uvádí základní pojmy týkající se obecně životního stylu. Teoretická část popisuje kapitoly o vývoji nutričních návyků, které umožňují srovnání výživy v dětství a v dospělosti. V práci je představena problematika společného stravování, v níž je zahrnuto stravování v rodině, školní stravování, ale i analýza veřejného stravování. Následně je v práci zařazena kapitola o vysokoškolských studentech, jež zahrnuje popis vysokoškolského studenta, jeho nutriční nároky, stravování a průzkumy realizované na vysokoškolských studentech. Praktická část uvádí výzkumné šetření související s výživou vysokoškolských studentek z oslovených vysokých škol. Výsledky výzkumného šetření neprokázaly relevantní výkyvy ve výživě vysokoškolských studentek. Klíčová slova Vysokoškolský student, školní stravování, menza, výživa, životní styl
|
|
| |
|
|
Osobní organizace vysokoškolských studentů
Dejmalová, Lenka ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šebková, Helena (oponent) ; Matošková, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem osobní organizace vysokoškolských studentů v současném dynamickém prostředí vysoké školy. Cílem empirického výzkumu bylo prozkoumat, jak studenti organizují své studium na začátku studia. V teoretické části jsme pojednali o Boloňském procesu a hlavních změnách, které nastaly v terciárním vzdělávání a proměnily studentskou kariéru vysokoškolských studentů. Zabývali jsme se také vysokoškolskou socializací a osobností vysokoškolského studenta, jeho tradičními i novými rolemi a proměnami životního stylu. Byly představeny dva pohledy na vysokoškolské studium akcentující důraz na kognitivní rozvoj osobnosti studenta a také význam oborově nespecifických dovedností osobní organizace pro úspěšné vysokoškolské studium. V kvalitativním výzkumu vycházíme z konceptů osobní organizace a akademického sebeřízení, jež vymezují klíčové dovednosti pro úspěšné vysokoškolské studium i profesní uplatnění. Nejprve jsme přistoupili k obsahové analýze studijních plánů a orientačnímu dotazníkovému průzkumu mezi studenty 1. ročníku FF ZČU v Plzni. Použili jsme také snímek studijního týdne a elektronické dotazování. Data jsme analyzovali technikou otevřeného kódování a tématického kódování. Rozlišili jsme dva organizačně-studijní typy, jejichž základem byly rozdíly v zaměření mimoškolní činnosti a v...
|
host ::
RSS.