|
| |
|
|
Podávání léčivých přípravků sestrou na JIP, ARO
Jarešová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Černá, Alena (oponent)
v českém jazyce: Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku aplikace infuzní terapie na JIP a ARO. Podávání infuzí se stalo nedílnou každodenní rutinou a součástí komplexní léčebné péče o pacienty právě na odděleních intenzivní medicíny. Mezi cíle bakalářské práce patřilo zhodnocení úrovně teoretických znalostí sester na JIP a ARO, nalezení možných chyb a úskalí při přípravě infuze a posléze stanovení účinných intervencí k jejich eliminaci v ošetřovatelské praxi. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku oddělení intenzivní medicíny a požadavkům, které jsou kladeny na ošetřující personál. V dalších kapitolách jsou zaznamenány veškeré aspekty týkající se infuzní terapie. V empirické části je zahrnuta metodologie výzkumného šetření, průběh sběru dat a konečná interpretace výsledků s následným rozborem a diskuzí. Na závěr shrnuji poznatky nabyté při zpracování bakalářské práce. Klíčová slova: infuzní terapie, parenterální aplikace léků, oddělení akutní medicíny, indikace infuze, infuzní roztoky, komplikace infuze, způsob a místo podání infuze, aktivity sestry při infuzi.
|
|
|
Podávání léčivých přípravků sestrou na standardním oddělení
Fuková, Tereza ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Pavlíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podáváním léků na standardním oddělení. Teoretická část je zaměřena na ošetřovatelský proces při podávání léků, na formy léků a nejběžnější lékové skupiny. Práce také zjišťuje znalosti sester z oboru farmakologie, zda znají své kompetence a zda při podávání léků chybují. Data byla získána formou dotazníku, který obsahoval 19 otázek pro zdravotní sestry z interních, chirurgických, geriatrických a psychiatrických oddělení. Šetření bylo provedeno celkem u 100 všeobecných sester. Klíčová slova: Sestra, léčivé přípravky, lék, podávání léků, standardní oddělení
|
|
|
Informovanost a zkušenosti laické veřejnosti s potravinovou alergií
Stropková, Romana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku potravinové alergie. Cílem práce bylo zjistit, jak dalece je populace v této oblasti informovaná, jaké má zkušenosti s potravinovou alergií ve smyslu přítomnosti příznaků na sobě samém, či blízké osobě a dále informovanost rodiny v péči o malého alergika. V teoretické části popisuji definice potravinové alergie a jí podobných reakcí. Následuje anatomické a fyziologické přiblížení trávicího a imunitního systému, které jsou v této diagnóze úzce provázány. Nedílnou součástí teoretické části jsou příčiny, projevy alergie, diagnostika, léčba a prevence. Význam probiotik a prebiotik, který se liší různými názory odborníků a výsledky určitých studií. V závěru této kapitoly je zmínka o novém antigenu a edukaci laické veřejnosti. V empirické části je popsána charakteristika výzkumného souboru a metodika kvantitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat jsem zvolila metodu anonymního dotazníku. Zároveň v této části popisuji výsledky dotazníkového šetření. Z tohoto šetření vyplývá, že většina respondentů ví co to je potravinová alergie a má představu o tom co ji může vyvolat a jak se projevuje. Větší polovina respondentů uvádí zkušenost s potravinovou alergií. Menší podíl dotázaných uvádí zkušenost i s dietou. V rodině pečuje o dětského alergika 25 respondentů....
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s tracheostomií
Ebertová, Barbora ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči u pacienta s tracheostomií. Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická. V této části se věnuji anatomii a fyziologii dýchacích cest, další kapitoly věnuji již samotnému hlavnímu tématu, kterým je tracheostomie. Je zde uvedena historie provádění tracheostomie, technika provedení, typy výkonů, druhy tracheostomických kanyl, indikace k výkonu a možné komplikace. Dalším velkým celkem je ošetřovatelská část, kde se věnuji ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií, sem patří péče o toaletu dýchacích cest, výměna tracheostomické kanyly a dekanylaci. Dále je zde obsažena kapitola o komunikaci s pacientem, možné alternativní způsoby komunikace a ošetřovatelské diagnózy. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, kdy metodou pro sběr dat jsou dvě ošetřovatelské kazuistiky. Šetření bylo provedeno na klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny u dvou pacientů s tracheostomií. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá ošetřovatelská péče o pacienta s tracheostomií, způsob komunikace pacientů s tracheostomií a také zjistit jejich ošetřovatelské problémy. Klíčová slova Tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, toaleta dýchacích cest, komunikace, ošetřovatelská péče
|
|
|
Úroveň péče o nemocné s demencí v různých zařízeních
Švarcová, Radka ; Chloubová, Helena (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce "Úroveň péče o pacienty s demencí v různých zařízeních" se zabývá péčí v zařízeních pro pacienty s Alzheimerovou chorobou a stařeckou demencí. Úkolem bylo zjistit rozdíly v péči o nemocné se stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou mezi státními a soukromými zařízeními. Práce se zabývá problematikou stařecké demence a Alzheimerovy choroby a popisuje péči v zařízeních, které jsou specializovaná na nemocné s demencí a Alzheimerovou chorobou. Zaměřena je především na péči personálu a jejich přístupu k pacientům v zařízeních s důrazem na vytvoření rodinného prostředí, vhodné komunikace s možností aktivizačních metod s pacienty. Ve výzkumné části závěrečné bakalářské práce se snažíme zmapovat specializovaná zařízení pro ACH a demenci ve Středočeském kraji. Zároveň zjišťujeme metodou rozhovoru a pozorováním, jaké jsou možnosti v péči o tyto nemocné. Z výzkumného šetření vyplynulo, že je péče ve státních zařízeních z hlediska komunikace a saturace rodinného zázemí více vyhovující z důvodu většího počtu personálu na menší počet pacientů. Komunikace a rodinné zázemí nelze dostatečně vytvořit v soukromých zařízeních, která jsou veliká a která se spíše zaměřují na režimovou stránku péče.
|
|
|
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
|
|
|
Kvalita života u pacientů s degenerativním onemocněním páteře
Čermáková, Lenka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Hrdličková, Renáta (oponent)
Téma mé bakalářské práce je Kvalita života u pacientů s degenerativním onemocněním páteře. Bakalářská práce je rozdělena na 2 části. Na část teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje anatomii a fyziologii páteře, problematiku bolesti zad, popis degenerativního onemocnění páteře s její symptomatologií, diagnostikou, léčbou a ošetřovatelskou péčí. Empirická část je založena na souboru respondentů minimálně 6 měsíců po operaci páteře. Jedná se o kvantitativní průzkumné šetření, které probíhalo technikou dotazníku. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u pacientů s degenerativním onemocněním páteře, a to před operací a minimálně 6 měsíců po operaci páteře. Z průzkumného šetření vyplývá, že nejvíce operovaných respondentů bylo ve věku 60 let a více, tj. 44,12 %. Dále to byli respondenti vyučení, a to ve 41,18 % a respondenti s manuální, fyzicky náročnou prací ve 41,18 %. Z průzkumného šetření také vyplývá, že kvalita života u pacientů po operaci páteře se všeobecně zlepšila. U respondentů došlo po operaci páteře ke zmírnění bolesti zad a zároveň k omezení užívané medikace pro snížení bolesti zad. Také došlo ke zlepšení při vykonávání běžných denních činností. Respondenti subjektivně vnímali po operaci zlepšení zdravotního stavu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o seniora na oddělení ARO, JIP
Svitáková, Jana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Všeobecné sestry v rámci své profese poskytují ošetřovatelskou péči pacientům různých věkových skupin. Poměrně hojně zastoupenou skupinu tvoří senioři. Tato skutečnost je dána prodlužující se průměrnou délkou života, pokrokem medicíny a také polymorbiditou seniorů, která se často stává příčinou jejich hospitalizace. Ošetřovatelská péče o seniory je náročná zejména vzhledem k výskytu řady geriatrických symptomů, omezení kognitivních funkcí a neschopnosti sebepéče. Mnohem náročnější situace pak nastane, pokud stav geriatrického pacienta vyžaduje péči na odděleních ARO či JIP. Označení problematických oblastí v intenzivní ošetřovatelské péči o seniora vede k vyvození případných opatření pro praxi. V rámci bakalářské práce bylo realizováno kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku. Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry na odděleních intenzivní péče, tedy oborových jednotkách intenzivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO). Z celkového počtu 120 rozdaných dotazníků (100 %) se vrátilo 94 dotazníků (78,33 %), které bylo možné použít. Realizace výzkumného šetření proběhla v únoru roku 2012. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, praktické a teoretické. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problematiku poskytování ošetřovatelské péče seniorům na ARO a JIP. Cíl byl splněn....
|
|
|
Specifika péče o ženu s postpartálním krvácením v intenzivní péči
Kučerová, Klára ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na specifika péče o ženu s poporodním krvácením v intenzivní péči. Součástí práce jsou dva segmenty, teoretický a empirický. První segment je zaměřen na teoretickou část, kde jsou uvedeny dosavadní poznatky z odborné literatury přibližující problematiku krvácivých komplikací provázejících porod, především poporodní období, kdy při nevčasném řešení může dojít k ohrožení života ženy. V této části jsou definovány pojmy postpartální krvácení, hemorrhagický šok, DIC, intenzivní péče a těžké krvácivé poporodní komplikace. Práce se dále zaměřuje na ošetřovatelskou péči o ženu s postpartálním krvácením. Teoretická část je uzavřena pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý segment práce má empirický charakter. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak probíhá poskytovaná péče na ARO/JIP u žen s problematikou postpartálního krvácení. Tato část pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníkového šetření zjišťuje problematiku krvácivých komplikací v postpartálním období. Práce se zabývá úrovní poskytované péče na odděleních intenzivní péče u žen s těžkou poporodní krvácivou komplikací, znalostmi nelékařských zdravotnických pracovníků týkající se péče o pacientky s postpartálním krvácením a získáváním nových informací o ošetřovatelské péči v případě postpartálního krvácení....
|
host ::
RSS.