|
|
Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu
Hubeňáková, Monika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
- Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu Cílem práce je odpovědět na to, zda lze při srovnání vybraných děl české a německé literatury pro děti najít společné či rozdílné znaky. Výzkumná otázka, kterou si v této práci kladu, zní: Jaké společné a rozdílné znaky lze najít při porovnání německé a české literatury pro děti doby nové věcnosti? Základními metodami používanými v práci jsou metody analytická a komparativní. Nejprve jednotlivé knihy analyzuji z hlediska již v úvodu stanovených kritérií. V bakalářské práci nejprve popisuji hnutí nové věcnosti v obecnější rovině, kontext doby od konce první světové války po Výmarskou republiku. Následující část pojednává o kultuře Výmarské republiky, době tzv. zlatých dvacátých let a rozvoji masové kultury. Dále je definován styl nové věcnosti, její formování, typické znaky, témata, kterými se zabývá, působení v rozličných oblastech umění a její vztah k avantgardám. Do první kapitoly je také zahrnut český historický kontext, doba První republiky. Poté následuje definování literatury určené dětem a mládeži a její funkce. Následně jsou od německého spisovatele Ericha Kästnera knihy Emil a detektivové a Kulička a Toník a od českého autora Jaroslava...
|
|
|
Ekonomicko-sociální důsledky hyperinflace v roce 1923 na hospodářství výmarské republiky
Labuda, Filip ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám ekonomicko-sociálními dopady hyperinflace v roce 1923 na hospodářství Výmarské republiky. V prvních kapitolách se věnuji analýze dlouhodobých a krátkodobých příčin, které vedly k hyperinflaci. Zabývám se zde německou ekonomickou teorií, způsobem financování války v Německu a následně otázku reparací a krize v Porúří. V dalších kapitolách se již věnuji samotnému průběhu hyperinflace a jejím ekonomickým, sociálním a také politickým dopadům. Mým cílem je potvrzení základní hypotézy, ve které tvrdím, že hyperinflace negativním způsobem ovlivnila ekonomickou a sociální situaci uvnitř Výmarské republiky. Přínosem práce je poskytnutí pohledu na dopady hyperinflace na společnost v Německu v roce 1923.
|
|
|
Zvrhlé umění v nacistickém Německu, jeho vliv a ohlasy u nás
KAŠTÁNKOVÁ, Veronika
Cílem předkládané bakalářské práce je představit koncept "zvrhlého umění" vzniklého v nacistickém Německu. Práce se soustředí v první řadě na historické souvislosti, které daly vzniknout tak silné nenávisti vůči modernímu umění a následným dopadům nacismu na německé umělecké prostředí. Pozornost je věnována především výstavě "Zvrhlé umění", jež byla vyvrcholením nacistické snahy o zesměšnění a pranýřování avantgardní tvorby. Část práce se soustředí i na Velkou německou výstavu, obsahující oficiální díla Třetí říše, jež byla otevřena jen o pár metrů dál od "zvrhlé" tvorby a byla tudíž dokladem promyšlené nacistické propagandy. Nezbytnou součástí předkládané práce je také vliv nacistické kulturní politiky a "zvrhlého umění" v Československu a Protektorátu Čechy a Morava, včetně shrnutí dohledaných ohlasů z dobového tisku.
|
|
| |
|
|
Za studiemi do Německa
Stuláková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vysokoškolské studium v Německu v letech 1918-1933, a sice z pohledu československého studentstva. Je založena především na studiu archiválií z Archivu Univerzity Karlovy a dobové literatury. Pro zasazení do dějinného kontextu jsou využity v prvé řadě dvě obsáhlé monografie, konkrétně Germania docet od Daniely Siebe a Die Alexander von Humboldt-Stiftung und das Ausländerstudium in Deutschland 1925-1945 od Holgera Impekovena. Cílem této práce je statisticky vyjádřit, jak velký počet československých studentů do Německa za studiemi v daném období směřoval. Dále se zaměřuje na politické, finanční a studijní aspekty studia ve výmarské republice i na problémy s integrací československých studentů v německém prostředí. Jak ukázalo studium pramenů, je mezi Čechoslováky nutné důsledně odlišovat Čechy a Slováky na straně jedné od Němců na straně druhé. Mezi těmito národnostními skupinami totiž panovaly zásadní rozdíly, a to nejen v počtech, ve kterých do Německa směřovaly, ale i ve způsobu, jakým byly přijímány tamním obyvatelstvem. Českoslovenští Němci, tzv. Auslandsdeutsche, totiž neváhali ve výmarské republice opakovaně vyvolávat protičeskoslovenské nálady, které měly na jejich slovanské kolegy negativní dopad v podstatě ve všech výše zmíněných aspektech.
|
|
|
Politický život Výmarské republiky 1932-1933 očima československého tisku
Juranka, Lukáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu vybraného československého stranického tisku a skrze něj i postoje československých politických stran z různých konců politického spektra k zahraniční i vnitřní politice vládních představitelů Německa a vůbec k událostem odehrávajících se na politické scéně Výmarské republiky na sklonku její existence, v období od ledna 1932 do převzetí moci nacisty v lednu 1933. Stěžejním bodem práce je analýza a interpretace mediální reflexe politických událostí v Německu a politických kroků kabinetů Heinricha Brüninga, Franze von Papena a Kurta von Schleichera v době krize, ve které se naplno projevila nestabilita výmarského politického systému, jež nakonec vedla ke zhroucení parlamentní demokracie a vzestupu nacismu v meziválečném Německu. Pozornost bude věnována i reflexi parlamentních a prezidentských voleb. Pro analýzu byly vybrány ústřední tiskové orgány československých politických stran pocházejících z různých pozic politického spektra - Právo lidu levicové Československé sociálně demokratické strany dělnické, Venkov pravicové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Lidových listů středové Československé strany lidové.
|
|
|
Konzervativní odpor k liberální demokracii. Carl Schmitt a Ernst Jünger
Kúr, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Liberální demokracie je zastupitelská vláda, která v sobě spojuje principy liberální a demokratické. Bakalářská práce se bude věnovat konzervativní kritice tohoto politického režimu, kterou za časů Výmarské republiky v německém prostředí formulovali Carl Schmitt a Ernst Jünger. Výmarská republika po dobu svého fungování, v období po skončení první světové války, tak ve 30. letech, byla vystavena tlaku ze strany krajní levice i pravice, který bezprostředně ohrožoval její existenci. Na uvedenou kritiku vážné krize státu reagoval právě Carl Schmitt ve svém díle. Stěžejní prací v tomto ohledu je Pojem politična, který recenzuje Ernst Jünger. Vzniká tak kritický dialog orámovaný německou konzervativní revolucí, kritizující nestabilní demokracii Výmarské republiky a v ní nivelizující kolektivismus, triumf masy nad osobností a diktaturu obyčejného člověka ulice, a politický pluralismus, jehož přímým důsledkem je deformace a rozklad parlamentarismu. Klíčová slova Carl Schmitt, Ernst Jünger, politično, konzervatismus, nacionalismus, německá konzervativní revoluce, Výmarská republika, kritika liberální demokracie
|
|
|
Two brothers. The literary activity and the political inolvement of Thomas and Heinrich Mann between 1918 - 1933
Pelechová, Magda ; Haupenthal, Thomas Maria (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
NÁZEV: Dva bratři. Literární činnost a politická angažovanost Thomase a Heinricha Manna v letech 1918-1933 ABSTRAKT: Práce srovnává literární činnost Thomase a Heinricha Manna s jejich politickými názory na základě dvou vybraných děl obou bratrů. V případě Heinricha Manna se jedná o román Der Untertan, v druhém případě jde o novelu od Thomase Manna Mario und der Zauberer. KLÍČOVÁ SLOVA: Thomas Mann, Heinrich Mann, politika, Výmarská republika, Wilheminismus, fašismus, demokracie, diktatura
|
|
|
Vztah německé císařské rodiny k nacismu
Kozlová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce analyzovala vztah německé císařské rodiny k nacismu ve 30. a 40. letech 20. století. Soustředila se na otázky, proč konzervativní dynastie Hohenzollernů spolupracovala s radikální pravicovou stranou a na jakých principech se shodly. V první kapitole se práce zaměřila na vztah mezi bývalým císařem Vilémem II. a NSDAP. Další kapitoly se zabývaly vztahy národně-socialistické vlády k dalším členům dynastie - mimo jiné korunním princem Vilémem a princem Augustem Vilémem. Autorka došla k závěru, že spojení bylo založeno na "parazitující" formě - císař chtěl hnutí využít pro znovuzískání trůnu a NSDAP využila politického kapitálu císaře u konzervativních občanů a monarchistů. Ze spojení jednoznačně profitovali nacisté, kterým monarchisté napomohli k převzetí moci. Dynastii naopak spojení s NSDAP kompromitovalo. Klíčová slova Hohenzollerni, nacismus, Adolf Hitler, Vilém II., Hermann Göring, výmarská republika, obnovení monarchie
|
|
|
Divadlo a politika: Výmarská republika 1927-1933
Rudý, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na avantgardní divadelní scénu německé Výmarské republiky, jmenovitě na režiséra Erwina Piscatora a dramatika Bertolda Brechta, stejně jako na charakteristiku politických a společenských podmínek Výmarské republiky. Myšlenkové těžiště pak leží v otázkách vzájemného vztahu divadla a politiky. Časově je práce vymezena lety 1927 - 1933, nicméně k úplnému zasazení obou divadelníků do kontextu Výmarské republiky jsou rozebírány i širší souvislosti poválečného Německa. Práce se dělí na tři části. První z nich se věnuje kulturnímu, politickému a společenskému prostředí Výmarské republiky, důraz je kladen na otázky cenzury, kulturní politiky a politického prostředí Výmarské republiky. V druhé části je rozebrán Erwin Piscator, principy jeho práce a jeho konkrétní působení mezi lety 1927 - 1933, stejně jako přijetí, kterého se mu dostalo. Podobně je třetí část věnována Bertoldu Brechtovi, vedle principů jeho dramatické práce, jsou rozebrána dvě dramata, napsaná mezi lety 1927 - 1933 a reakce, které Brechtova práce vyvolávala. Vztah divadla a politiky, šíře pak umění a politiky, je jednak nahlížen z pohledu Výmarské republiky, její kulturní a cenzurní politiky, v druhé řadě pak z pohledu obou divadelníků, kteří svým uměleckým působením nepochybně sledovali jisté politické cíle.
|
host ::
RSS.