|
|
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
|
|
|
Ukrajinská migrace do České republiky: výzvy a úspěchy integrace v čase války
Halász, Rosztiszláv ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice migrace Ukrajinců do České republiky a analyzuje problémy a úspěchy v procesu jejich integrace do české společnosti v období války Ruské federace proti Ukrajině. Cílem práce je poskytnout detailní přehled o migraci Ukrajinců do České republiky a popsat výzvy, s kterými se migranti potkávají. Práce zkoumá různé aspekty integrace a začleňování, včetně sociálních, kulturních, právních a ekonomických. Hlavní pozornost je věnována otázkám, jako je adaptace na nové prostředí, zaměstnání, vzdělávání, podpora migrantů a socializace v České republice. Důraz je také kladen na pozitivní aspekty migrace a integrace a také na otázky související s bariérami při integraci. Práce obsahuje úspěšné integrační postupy, modely podpory a osvědčené postupy, které lze využít k dalšímu zlepšení situace ukrajinských migrantů v České republice. Ve výzkumné části jsou představeny výsledky kvalitativního výzkumu získané za pomocí dotazníku. Předkládaná diplomová práce poslouží jako materiál pro další diskusi a tvorbu politik a opatření, které povedou k efektivní integraci Ukrajinských občanů do české společnosti. Klíčová slova Dočasná ochrana, inkluze, integrace, kulturní rozmanitost, migrace, Ukrajina, uprchlík, válka.
|
|
|
Strategické postavení Východní Haliče v rámci Západoukrajinské republiky
Pastuščak, Alan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dílčí epizodu mezinárodních a diplomatických vztahů jednoho z krátce existujících nástupnických státu Rakouska Uherska - Západoukrajinské republiky. Když na podzim roku 1918 vypukla válečná konfrontace mezi Polskem a Západoukrajinskou republiko o to, která strana bude mít trvalý nárok na Východní Halič, vyvinula Francie a Velká Británie opakované úsilí o urovnání sporů mezi těmito dvěma státy, nicméně k zachování suverenity Západoukrajinské republiky nakonec nedošlo. Cílem práce je určit důvody, proč Západoukrajinská republika jako geopolitické těleso nezískala dostatečnou zahraniční podporu pro zajištění své existence a nezávislosti v boji s Polskem. Pro výzkumné účely práce bylo použita kombinace několika historiografických metodologických postupů, jako je přímá, nepřímá, či progresivní. Účelem tohoto postupu je přehledné chronologické líčení klíčových událostí, jako jsou diplomatické mise, jednání delegací, či práce komisí vyhotovujících stěžejní dokumenty. Práce dospěla k závěru, že se Západoukrajinská republika zhroutila především z důvodu zarputilosti ze strany jejích politiků, konkrétně v případě rozhodnutí o nepřijetí Barthélemyho demarkační linie. Poté, co posílené polské ozbrojené síly převzaly iniciativu na bojišti, vyjednávací postavení druhé strany...
|
|
|
Tvorba metodické podpory pro realizaci pohybových programů dětí mladšího školního věku v češtině, ukrajinštině a ruštině
Shkliar, Alexandra ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název: Tvorba metodické podpory pro realizaci pohybových programů dětí mladšího školního věku v češtině, ukrajinštině a ruštině Cíl: Cílem bakalářské práce je tvorba vhodné a srozumitelné metodické podpory k podpoře pohybové aktivity u ukrajinských dětí v azylu v ČR. Metody: Bakalářská práce se skládá se ze tří částí a má teoreticko-empirický charakter. V první, teoretické části je využit kvalitativní přístup (literární rešerše). Ve druhé části byl na základě rešerše vytvořen návrh metodické podpory, který byl následně přeložen tak, aby byl k dispozici ve třech jazycích: češtině, ukrajinštině a ruštině. Ve třetí, empirické části byl využit kvantitativní přístup ve formě anonymní ankety dotazníkového typu. Výzkumný vzorek pro empirickou část byl získán metodou záměrného výběru. Respondenty byly zejména osoby z oblasti školství, které pracují s dětmi, osoby z rodin postižených válkou (uprchlicí z napadené země), rodiny pocházející ze země, jež válku začala a rodiny českých občanů, jejichž děti trpěly psychickými problémy ve spojitosti s válkou. Výsledky: Anketního šetření se zúčastnilo 41 respondentů, z toho 12 z České republiky, 15 z Ukrajiny, 4 z Běloruska, 8 z Ruska, 1 z Kazachstánu a 1 ze Slovenska. Přičemž 19 (46,3 %) z nich se věnuje pohybovým aktivitám dětí ve volnem čase, 10 (24,3 %)...
|
|
|
Etická dilemata v multikulturním ošetřovatelství v souvislosti s dětskými ukrajinskými válečnými uprchlíky
Kučerová, Jana ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem dětských sester k dětským ukrajinským válečným uprchlíkům vyžadujícím intenzivní onkologickou péči. Jako etická norma jsou v ošetřovatelství používány modely transkulturního - multikulturního ošetřovatelství. Zejména modely M. Leiningerové, J. N. Gigerové a R. Davidhizarové vytvořené v 50. letech minulého století zaměřené na holistickou kulturní péči, zdraví a projevy nemoci jedinců či skupin a která respektuje společné znaky kulturních hodnot, víry a praktik. Klíčová slova Ukrajinci, migrace, válka, ošetřovatelství, ošetřovatelský model, transkulturní - multikulturní ošetřovatelství, komunikace, lidská práva, dětský pacient, charta práv dětí v nemocnici, lidská důstojnost
|
|
|
Širým světem Stanislava Nikolaua. Zeměpisný magazín 1924 - 1944
Ulipová, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá časopisem Širým světem, který řídil Stanislav Nikolau (1878- 1950), výrazná osobnost našeho veřejného života za první republiky. Na základě historické analýzy primárních zdrojů, které byly zařazeny do kontextu studiem sekundární literatury, práce doplňuje charakteristiku Nikolauovy osobnosti. Pozornost je věnována jeho názorové orientaci, jež vychází z myšlenek nacionální pravice, se silným protikomunistickým směřováním. Dále si všímá Nikolauovy role ve vedení českého fašistického hnutí Vlajka i antisemitské rétoriky. Práce představuje jeho bohatou činnost na poli pedagogickém, publicistickém i editorském a neopomíjí ani jeho odborné působení, vždy úzce provázané s geografií. Jádro práce představuje rozbor populárně-naučného periodika Širým světem, zeměpisného magazínu, který Nikolau založil v roce 1924 pro čtenáře z řad mládeže. Tomu odpovídal i obsah, přinášející dobrodružné příběhy, povídky i původní cestopisné reportáže, ve kterých se mimo houževnatosti lidského ducha odráží i různorodost geografických podmínek přítomných zejména na mimoevropských kontinentech. Obsah časopisu se tematicky dále rozvíjel a měnil v rámci preferencí Nikolaua, který reflektoval vzrůstající zájem čtenářské obce i rychle se měnící atmosféru na evropském kontinentě. Opomenut není ani...
|
|
| |
|
|
Wartime propaganda: media coverage of Russo-Ukrainian conflict 2022
Levenstam, Vasily ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Gomes Lapa, Tiago (oponent)
(CZ) Tato studie zkoumá charakteristiky a cíle propagandistických narativů používaných v mediálním pokrytí rusko-ukrajinské války. Prostřednictvím obsahové analýzy 89 článků ze tří ruských médií, a to vládních, s vládou spojených a svobodných nevládních, se studie snaží objasnit povahu a cíle těchto narativů. Pomocí komparativní analýzy a technik kódování výzkum identifikuje a popisuje propagandistické narativy přítomné v článcích a uvádí příklady z reálného života, které ilustrují jejich použití. Hlavní zjištění odhalují přítomnost strategických i taktických propagandistických narativů s odlišnými charakteristikami a cíli. Studie přispívá k pochopení úlohy propagandy při utváření veřejného mínění a nabízí vhled do dynamiky šíření informací během konfliktních situací. Závěry zdůrazňují potřebu rozlišovat mezi žurnalistikou a propagandou a zdůrazňují význam vlastnictví médií a blízkosti k vládě při ovlivňování využívání propagandistických narativů.
|
|
|
Nation, religion and manipulation: Post-war media scene in the countries of the former Yugoslavia
Brnović Milorad, Marija ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato studie se zaměřuje na mediální narativy o sociální dynamice a usmíření v médiích zemí bývalé Jugoslávie, Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, více než dvě desetiletí po skončení válek. Výzkum se zaměřuje na přítomnost rozdělujících narativů, jako je urážlivý jazyk, zaujatost a senzacechtivost, prvky národní stereotypizace, nenávistné projevy a oddanost nestranné žurnalistice v současných mediálních praktikách. Významnou část výzkumného kontextu tvoří historické pozadí mediální kontroly a manipulace v Jugoslávii, od Titovy éry po nacionalistické narativy během jugoslávských válek. Cílem studie je osvětlit kritické aspekty mediálního zpravodajství a připravit půdu pro budoucí výzkum širších politických a ekonomických problémů ovlivňujících mediální krajinu v těchto zemích. Klíčová slova média, válka, Jugoslávie, Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina
|
|
| |
host ::
RSS.