|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
|
Biologické podklady kognitivních poruch
Vítek, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil Biologické podklady kognitivních poruch. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce jsem byl nucen si vybrat pouze dvě kognitivní funkce, konkrétně paměť a myšlení. Celá práce je vlastně pokusem propojit psychologické teorie se současnými poznatky neurologie a psychiatrie, které zažívají boom díky rozvoji zobrazovacích technik mozku, jejichž stručnému přehledu věnuji jednu kapitolu. Na začátku vymezuji jednotlivé kognitivní funkce a dále se již zabývám pouze dvěma vybranými - pamětí a myšlením. Paměť zabírá více stránek, protože její neurologický výzkum je ve srovnání s myšlením mnohem dále. U obou kognitivních funkcí postupuji stejně, nejprve se zaměřuji na popis v normě a následně klasifikuji a popisuji jednotlivé poruchy a hledám k nim neurologické koreláty. Ve druhé části bakalářské práce navrhuji výzkum epizodické paměti, v němž bych porovnával z neurologického i neuropsychologického hlediska rozdíly v jejím narušení. Cílovou skupinou jsou pacienti s bludy, pacienti trpící bájivou lhavostí a pacienti často konfabulujícími. Pokusil jsem se vytvořit takový design, aby se výzkum přibližoval co nejvíce realitě, nicméně si uvědomuji jeho finanční náročnost i některé složitější aspekty spojené zejména s výběrem zkoumaných osob. Klíčová slova: Kognice, paměť,...
|
|
| |
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka (Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí)
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Disertační práce Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka s podtitulem Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí se pokouší - na základě detailní studie první ze tří Heideggerových přednášek k Bytnosti řeči (Das Wesen der Sprache 1957/58) v nichž se zabývá možností prodělání zkušenosti s řečí s oporou o onto-logické východisko, jež je překonáno smysludbajícím vmyšlením (besinnlicher Nachdenken) do básnické zkušenosti se slovem a jeho vztahem k bytí a nebytí věci z básně Stefana Georga Slovo (Das Wort) - promýšlet předpoklady a meze založení filosoficko-výchovného tázaní jako výchovy k myšlení, kterému by mělo nutně předcházet vědění o tom, co znamená být či nebýt v myšlení vychován. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, člověk, řeč, zkušenost, básnění, myšlení, Heidegger
|
|
|
Jazyk, řeč a rozumění
Zajíc, Václav ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
Tato práce sleduje rozdílná pojetí poznání, jak je vypracovali George Berkeley a Immanuel Kant. V první kapitole se zaměřujeme na Berkeleyho pragmatickou interpretaci poznání, vycházející z lokalizace nepredikativních soudů do vnitřního ustrojení vnímání. Výsledkem je pojetí poznání takového, které člověku slouží k identifikaci podmínek vzniku konkrétních kombinací idejí a k jejich víceméně přesné prognóze. Zaměřujeme se ovšem především na Berkeleyho snahu vyvarovat se "ontologizujících" či "absolutizujících" pojetí "tradičních metafysických pojmů", jako jsou ,podstata', absolutní existence nejáského hmotného jsoucna apod. Ve druhé kapitole předložené práce se snažíme sledovat, jakým způsobem se proměňuje představa o poznání, pakliže jako východisko spolu s Kantem zvolíme popisný rozbor syntetických apriorních soudů, což jsou takové výroky, jejichž obsahem či propozicí je syntéza subjektu a predikátu. Ukážeme si, jakým radikálním způsobem Kant přispěl k novému pochopení metafysiky jakožto transcendentálního průzkumu možnosti poznání a jak se díky tomu proměňují význam a postavení pojmů subjektu a objektu. Ve třetí závěrečné kapitole provedeme prostřednictvím Heideggerovy fenomenologické kritiky apofantických vět završující syntézu stanovisek Berkeleyho a Kanta, abychom doložili, že každý svým...
|
|
|
Sókratovský dialog a myšlení
Černínová, Andrea ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce "Sókratovský dialog a myšlení" je vhledem do života a filosofie antického myslitele Sókrata a bližším seznámením se s jeho pojetím dialogu, prostřednictvím kterého se zjevuje pravda. Celá práce je psána se snahou o zdůraznění smyslu jeho filosofie v kontrastu s dnešním upřednostňováním asertivního způsobu komunikace, který častokrát vyúsťuje až k eristické dialektice. Cílem této bakalářské práce je především popsat Sókratovu jedinečnou metodu dialogu a inspirovat případného mladého čtenáře, studenta střední školy či jeho pedagoga. Nejprve se práce věnuje Sókratově životu a následně se zabývá hlavními rysy Sókratovy filosofie. V další části se zaobírá termínem dialog a jeho sókratovským pojetím. V závěru práce je pojednáno o pedagogickém přínosu sókratovské metody dialogu a o jeho použití ve výuce. KLÍČOVÁ SLOVA Sókratés, Platón, dialog, dialektika, myšlení, výuka
|
|
|
Myšlení v neskrytosti
Zajíc, Tomáš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Cílem této práce je prozkoumání tématu myšlení v pracích Martina Heideggera jako jedné z možností, která je člověku nejvlastnější a která není pouhým nástrojem k poznávání, nýbrž patří ke způsobu toho, jak člověk jest. Myšlení je být-pamětliv toho, co je hodno upamatování a co jako takové otevírá možnost setkání se se světem a se sebou samým v jejich původní zřejmosti. Přes myšlení blízkosti se práce dostává k Heideggerovu pojetí čtveřiny a uvlastňování světa do věcí a dále rozvíjí téma smrtelnosti člověka jako pobytu. Práce dále tematizuje Heideggerovo myšlení řeckého ALETHEIA jakožto světliny pro ukazování jsoucího, která jako taková zůstává v dějinách filosofie nemyšlena a ve které Heidegger spatřuje úkol myšlení v době dovršení metafyziky. Ve výkladu řeči odhaluje způsob, jakým je člověku dána řeč, resp. jak řeč člověka má a je domem bytí, a tak bytostným způsobem konstituuje myšlené. Spolu s řečí je pak zkoumáno básnění, ve kterém řeč promlouvá jako řeč a kde se řeč ukazuje jako souzvon ticha. Básnění je pak pojato jako přijímání míry a zaznívá Heideggerův výklad způsobu lidského bydlení jako básnění. V posledu je nahlédnut subjekt- objektový rozvrh a jeho důsledky pro myšlení, význam myšlení světa jako obrazu a nakonec Heideggerovo zamyšlení nad koncem filosofie a úkolem myšlení. KLÍČOVÁ...
|
|
| |
|
|
Constantly Think: A Philosophical Interpretation of Thinking in Thomas Bernhard and Friedrich Nietzsche
Foltinová, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Daniela Foltinová: Neustále myslime: Filozofická interpretácia myslenia u Thomasa Bernharda a Friedricha Nietzscheho Táto práca podáva filozofickú interpretáciu problému myslenia tak, ako je možné ju získať na základe podrobných analýz románov Thomasa Bernharda Chůze, Mýcení a Staří mistři a analýz poznania, omylu a myslenia u Friedricha Nietzscheho v textoch Lidské, příliš lidské: O prvních a posledních věcech a Radostná věda: My nebojácní. Hlavnou otázkou práce je: "Čo znamená myslieť?" Interpretácie Bernharda sú vedené v troch líniách, štvrtá interpretácia je výlučne interpretáciou Nietzscheho. Práca načrtáva celkom štyri interpretácie myslenia, ktoré však obsahovo tvoria jednu celistvú interpretáciu. V prvej je myslenie charakterizované ako stav chaosu, ktorý sa odohráva v mysli pomätenca. Druhá interpretácia vedie ku koncepcii reflektívneho myslenia pozorovateľa. Obe interpretácie sú negatívnym výrazom myslenia ako nemyslenia. Tretia interpretácia myslenia, kde mysliteľ je rozprávačom príbehu, vypovedá o myslení ako o činnosti, ktorá v sebe nutne zahŕňa prvok procesuality, je nereflektovaná a nekonceptualizovaná. Preto sa tu myslenie odhaľuje na základe literárnej formy románov. Analýza myslenia u Nietzscheho podtrhuje vznesenú problematickosť konceptuálneho myslenia a zdôrazňuje hranicu...
|
host ::
RSS.