|
|
Vztah K. Henleina a K. H. Franka v období před 2. světovou válkou. Přátelé, či rivalové?
ZÁKOSTELSKÁ, Šárka
Diplomová práce se zabývá vztahem dvou významných představitelů Henleinovy strany, kteří se zásadním způsobem podíleli na rozbití demokratického Československa na konci 30. let 20. století. Jedná se o vůdce Sudetoněmecké strany Konrada Henleina a jeho pozdějšího zástupce Karla Hermanna Franka. Práce se zaměřuje na události, činy a skutky, které tito pomocníci Adolfa Hitlera napáchali v období před druhou světovou válkou, přičemž se soustřeďuje rovněž na jejich vzájemný vztah. Vzájemná kooperace těchto nacistických zástupců představuje jádro této práce.
|
|
|
Analýza americko-německých obchodních vztahů v letech 1933–1945
Wachal, Viliam ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzájemným obchodem mezi Spojenými státy americkými a Třetí říší v letech 1933 - 1945 a analyzuje působení amerických firem, které měly své pobočky nebo jiné obchodní zájmy v Německu během nacismu. V práci je analyzován mezinárodní obchod a jeho vývoj mezi oběma státy v předválečném období, stejně jako mezinárodní obchod v období války. Práce se dále zabývá přispěním amerických firem do německé válečné ekonomiky a analyzuje jejich působení a proměnu chování po vypuknutí války. Hypotéza o snižování obchodní spolupráce s blížící se válkou na státní úrovni byla potvrzena, stejně jako hypotéza o neukončení spolupráce amerických firem po vypuknutí války.
|
|
| |
|
|
České školy v období protektorátu
Vaněček, Michal ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent) ; Prokop, Jiří (oponent)
v jazyce českém Pro zpracování své rigorózní práce jsem si vzhledem ke svému dlouholetému zájmu o historii 2.světové války zvolil téma "České školy v období protektorátu". Mým cílem bylo popsat toto pro české školství velmi těžké období se záměrem vytvořit spíše populárně - naučnou publikaci určenou studentům pedagogiky jako rozšíření výuky dějin pedagogiky, protože jsem se během svých studií na Pedagogické i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vůbec nesetkal s probíráním tohoto údobí dějin našeho školství. Domnívám se, že je třeba i dnes studentům pedagogických oborů, tedy především budoucím učitelům, toto téma připomínat, a to především z toho důvodu, aby došlo k uvědomění nelehké situace učitelstva, ale i žactva a studentstva v období nacistického útlaku. Myslím si, že by toto, i když velmi smutné téma, mohlo vychovávat budoucí učitele k tomu, že si budou svého poslání více vážit, což může zvýšit i současnou nižší prestiž tohoto povolání u nás. V nemalé míře by bylo mým přáním, aby přečtením mé práce bylo v budoucích učitelích pozvednuto vlastenectví, láska a úcta k dějinám našeho školství. Celou práci jsem koncipoval jako popis situace jednotlivých školních protektorátních let, samozřejmě s patřičným úvodem do problematiky protektorátního školství, v úvodu každého školního roku jsem...
|
|
|
Mytologická a sémiotická rovina vybraných plakátů z období Třetí Říše
Fulková, Andrea ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá plakátem z doby nacistické Třetí říše a ideologií formovaným obrazovým i textovým sdělením, které předkládá. Práce pohlíží na plakát jako na důležité komunikační médium, které sloužilo nacistické propagandě k šíření nacionálně socialistické ideologie. Nacistická propaganda používala obrazová vyjádření v podobě plakátů k rozšiřování nacistických mýtů a mytologických promluv. Diplomová práce si klade za cíl tyto mýty analyzovat a demaskovat tak, jak ve své knize Mytologie vymezuje Roland Barthes. Autorka diplomové práce aplikuje tradiční metodu kvalitativního výzkumu mediálních obsahů - mytologickou a sémiotickou analýzu, a na vybraných nacistických plakátech pomocí těchto rozkladů demystifikuje použití mýtů a sémiotických znaků. V první části diplomové práce jsou představeny pojmy, které úzce souvisí s mytologickou či sémiotickou analýzou. Druhá část přináší rozbory jednotlivých plakátů, které jsou rozděleny do několika skupin. V závěru diplomové práce autorka předkládá výčet společných znaků a mýtů, jež jsou výsledkem analýzy.
|
|
| |
|
|
Olympiáda v Berlíně v roce 1936 očima dobového českého a německého tisku
Nevšímalová, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Bakalářská práce má čtenáři přiblížit rozdíl mezi českým a německým žurnalismem a způsobem informování o sportovních událostech během XI. olympiády v Berlíně v roce 1936. Tato olympiáda byla v novodobé historii prvními hrami, které byly použity k propagandistickým účelům. Práce srovnává v období od 31. 7. 1936 do 17. 8. 1936 tři česká významná periodika, a to Lidové noviny, České slovo a Venkov s německými periodiky - Fehrbelliner Zeitung, Schwedter Tageblatt, Deutsch-chinesische Nachrichten a Prager Tagblatt. Větší důraz klade bakalářská práce na domácí tituly, na kterých demonstruje žurnalistiku, která pochází z demokratického prostředí. Rozdílné pojetí žurnalistiky Československa a Třetí říše zkoumá práce prostřednictvím deskripce a komparace vybraných článků, které se vždy týkají stejné události či tématu.
|
|
|
Olympiáda v Berlíně v roce 1936 očima dobového českého a německého tisku
Nevšímalová, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Bakalářská práce má čtenáři přiblížit rozdíl mezi českým a německým žurnalismem a způsobem informování o sportovních událostech během XI. olympiády v Berlíně v roce 1936. Tato olympiáda byla ve své novodobé historii jako první olympiáda použita k propagandistickým účelům. Práce srovnává v období od 31. 7. 1936 do 17. 8. 1936 tři česká významná periodika a to Lidové noviny, České slovo a Venkov s německými periodiky - Fehrbelliner Zeitung, Schwedter Tageblatt a Deutsch-Chinechische Zeitung. Větší důraz klade bakalářská práce na domácí tituly, na kterých ilustruje žurnalistiku, která pochází z demokratického prostředí. Rozdílné pojetí žurnalistiky Československa a Třetí říše zkoumá práce prostřednictvím deskripce a komparace vybraných článků, které se vždy týkají stejné události či tématu.
|
|
| |
|
|
Analýza hospodářsko-politických vztahů Německa a Sovětského svazu v letech 1939-1941
Fabianková, Klára ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent) ; Horčička, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá německo-sovětskými hospodářsko-politickými vztahy v letech 1939-1941. Jedná se o formy totalitních režimů, jejichž spolupráce nebyla přerušena, i když měla vlastní dynamiku ovlivněnou ideologickými, hospodářskými a politickými podmínkami. Ekonomické důvody se zřetelem na zajištění surovinové soběstačnosti Německa byly jedním z motivů pro zintenzivnění německo-sovětské spolupráce. Smlouva o neútočení z 23. srpna 1939 byla vykalkulovanou dohodou s přesnými cíly, kdy oba systémy upřednostnily společné národní zájmy, které spočívaly také v rozdělení Polska, před ideologickými rozdílnostmi. Práce nastiňuje okolnosti jednání, hlavní aktéry a motivy vedoucí k uzavření nejdůležitějších obchodních smluv. Kvantifikuje sovětské dodávky exportované v daném období do německé ekonomiky a analyzuje faktory plnění smluvních závazků. Sotva dvouletý obchodní vztah, ve kterém se výraznou měrou angažovalo i Říšské ministerstvo zahraničí, poskytl více krátkodobých výhod německé válečné ekonomice, především z kvantitativního hlediska. Hitlerovi mimo jiné pomohl částečně vyřešit dovozní závislost. S ohledem na strukturu obchodu byl stalinský režim pro nacistickou ekonomiku významný především dovozem surovin a potravin. Recipročně Hitlerovo Německo preprezentovalo důležitý zdroj technologických postupů a zbrojní produkce. Plnění obchodních kontraktů ovlivňovaly válečné operace, strategické plány, smluvní podmínky a další faktory. V poslední části práce analyzuje německou hospodářskou situaci na okupovaném území SSSR v letech 1941-1943 se zřetelem k oblasti dnešní Ukrajiny a Běloruska. Záměrem bylo nalézt odpověď na otázku, zda byly dosaženy plánované ekonomické cíle a charakterizovat nejdůležitější faktory, které ovlivnily německé hospodářské zisky. Součástí výzkumu byla i analýza celkové bilance získaných nerostných surovin, potravin a pracovní síly s cílem odpovědět na otázku, zda se Hitlerovi čistě z kvantitativního hlediska vyplatilo ukončit hospodářskou spolupráci a zaútočit na Sovětský svaz. Vojenská akce byla motivována ekonomickými záměry, zároveň nelze pochybovat o rasově ideologickém pozadí. Na vypracování a realizace okupační politiky se aktivně podíleli i zástupci průmyslové sféry, bankovního sektoru nebo říšských ministerstev. Očekávaný přínos z hlediska ekonomického obsazení sovětského území nepřineslo. Efektivitu a plnění cílů komplikovala kromě evakuace a kolaborace, také korupce, partyzánská činnost a koncept okupační politiky.
|
host ::
RSS.