|
|
Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek
Jeřábková, Darina ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
"Vnitřní nepřítel" byl formální termín používaný ve slovníku státní bezpečnosti. Byla to vymezená kategorie odpůrců minulého režimu. Činností státní bezpečnosti bylo chránit socialistické a společenské zřízení. Ochrana spočívala v boji proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli. Bezpečnostní složky pro svoji činnost určovali, kdo splňuje tato kritéria. Diplomová práce "Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek" se vymezeným cílem snaží nalézt, jak byl v diskurzu státní bezpečnosti vnitřní nepřítel definován. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V empirické části je k nalezení charakteristiky "vnitřního nepřítele" použita kvalitativní metoda analýzy diskurzu. Všechny analyzované texty pocházejí z Archivu bezpečnostních složek vztahující se k tomuto tématu. Texty jsou vymezeny dekádami období let 50 až 80 minulého století.
|
|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)
Vávra, Martin ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)" se zabývá mediálním obrazem Státní bezpečnosti (StB) v období několika měsíců po událostech 17. listopadu 1989, kdy v Československu probíhala změna vládnoucího režimu. Analyzovanými deníky jsou Rudé právo a Svobodné slovo. Výběr periodik jsem podřídil jejich politické orientaci. Rudé právo "list Ústředního výboru Komunistické strany Československa" je deníkem oficiálně zastupujícím vládnoucí režim. Svobodné slovo, které začalo v listopadu 1989 otiskovat první necenzurované informace a je označováno za "hlavní deník" Sametové revoluce, jsem vybral jako jeho protipól. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá Státní bezpečností, její historií, organizační strukturou, metodami a způsoby její práce v roce 1989. Druhá kapitola představuje vybrané deníky Rudé právo a Svobodné slovo. Třetí kapitola se věnuje metodologii celé práce a závěrečná kapitola obsahuje vlastní výzkum vybraných deníků provedený formou kvantitativní obsahové analýzy.
|
|
|
Čihošťský zázrak jako téma a nástroj komunistické propagandy
Muczková, Michaela ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce s Číhošťský zázrak jako téma a nástroj komunistické se zabývá využitím propagandy v rámci kampaně k tzv. číhošťskému 50. letech 20. století vedla Komunistická strana Československa. Ve své první části nabízí tato práce teoretický podklad pro analýzu prováděnou ve výzkumné části. Zde je představena teorie totalitarismu, jenž je nezbytná k dobové nálady a poměrů v československé společnosti, a následně i teorie propagandy jakožto prostředku neodmyslitelně spjatého právě s totalitními režimy. K ilustraci pak práce ještě nabízí konkrétní kontext doby v Československu v kde klíčovým prvkem byl nástup Komunistické strany Československa k otný tzv. číhošťský zázrak je rozebrán zvlášť, přičemž dochází především k představení jeho průběhu, stejně tak jako jeho následků pro pátera Josefa Toufara a KSČ. Druhá část je praktická a na základě metodologického zakotvení a představené analýza historických pramenů. Těmito texty jsou vybrané články z dobových deníků , a navíc časopisu . Dalším Běda tomuž, skrze něhož přichází pohoršení natočený z popudu KSČ. prokázat přítomnost komunistické propagandy.
|
|
|
Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek
Jeřábková, Darina ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
"Vnitřní nepřítel" byl formální termín používaný ve slovníku státní bezpečnosti. Byla to vymezená kategorie odpůrců minulého režimu. Činností státní bezpečnosti bylo chránit socialistické a společenské zřízení. Ochrana spočívala v boji proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli. Bezpečnostní složky pro svoji činnost určovali, kdo splňuje tato kritéria. Diplomová práce "Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek" se vymezeným cílem snaží nalézt, jak byl v diskurzu státní bezpečnosti vnitřní nepřítel definován. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V empirické části je k nalezení charakteristiky "vnitřního nepřítele" použita kvalitativní metoda analýzy diskurzu. Všechny analyzované texty pocházejí z Archivu bezpečnostních složek vztahující se k tomuto tématu. Texty jsou vymezeny dekádami období let 50 až 80 minulého století.
|
|
|
Osobnost Osvalda Závodského se zvláštním zřetelem na jeho činnost ve Španělsku v letech 1936 - 1939
Majtenyi, David ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Baletka, Tomáš (oponent)
(česky) Tato má bakalářská práce se zabývá osobou Osvalda Závodského. Byl to významný člen poválečného bezpečnostního aparátu KSČ. Poté co byl jmenován v roce 1950 velitelem Státní bezpečnosti, stal se o několik měsíců později obětí politických procesů, které probíhaly v Československu v padesátých letech. V jednom z nich byl odsouzen k trestu smrti a v březnu 1954 popraven. Tato část jeho života je poměrně známá. Já jsem se rozhodl v této práci především zmapovat jeho osudy během španělské občanské války a následně během druhé světové války. Obou se aktivně zúčastnil. V případě občanské války ve Španělsku v letech 1936-1939, jsem z důvodu svého studijního zaměření, popsal i kapitolu odchodů čs. dobrovolníků do Španělska z pohledu státní správy. Věnoval jsem se také organizaci a vzniku jednotek, ve kterých sloužili a bojovali českoslovenští dobrovolníci. Toto období jeho života nebylo nikdy detailně popsáno. Navzdory faktu, že s důrazem na právě toto období jsem svou práci koncipoval, zároveň jsem samozřejmě shrnul i následné období jeho života. Snažil jsem se popsat zrůdnou mašinérii fungování politických procesů. Konečným výsledkem mé práce je pokus o zachycení rozporuplného obrazu života Osvalda Závodského v duchu pozitivistické historiografie, zbavený všech ideologických klišé. Primárním...
|
|
|
Rozdělené knihovny - Knihovna Karla Teigeho
Kulová, Sára ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Cílem bakalářské práce Rozdělené knihovny - Knihovna Karla Teigeho je na základě důležitých životních událostí K. Teiga sledovat jeho tvůrčí činnost a k tomu usouvztažnit jeho osobní knihovnu. Toto téma bude obsahovat v první část práce období Devětsilu a Surrealistické skupiny. V druhé části bakalářské práce se pak zabývám rozdělením knihovny a jejím osudem po roce 1951. Zaměřím se především na Teigovu pozůstalost v Památníku národního písemnictví a její skladbu. Důležitou součástí této druhé části práce jsou dopisy Ministerstva národní bezpečnosti - Velitelství státní bezpečnosti a Sekretariátu národní bezpečnosti, které popisují události mezi zásahem Státní bezpečnosti do bytu Karla Teiga a uložením části Teigovy pozůstalosti do Knihovny Národního muzea. Tato práce by měla přispět k objasnění toho, jak byla Teigova knihovna rozdělena a kam byla nakonec uložena.
|
|
|
Průběh akce Kameny a příběhy jejích obětí
Ježková, Anna ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) Cílem bakalářské práce je pojednání o pokusech o emigraci občanů z Československa po roce 1948. Zaměřuje se na pokusy o přechod státní hranice spojené s akcí "Kameny", kdy Státní bezpečnost (StB) cíleně provokovala občany nesouhlasící s komunistickým režimem k ilegálnímu přechodu státní hranice. Přechod přes hranice byl však pouze fingovaný, pod taktovkou StB, která aktéry zatkla a podrobila perzekuci. Bakalářská práce byla vytvořena na základě podrobného prostudování výslechových protokolů zatčených lidí při pokusu o přechod státní hranice. V těchto protokolech uložených v Archivu bezpečnostních složek (ABS) se nacházejí podrobné životopisné informace, popisy průběhu akce "Kámen" a důvody, které vedli k pokusu o přechod hranice. Tato bakalářská práce obsahuje popis přechodů přes falešné státní hranice a také poukazuje na důvody, které tito lidé měli pro její přechod. Ať již šlo o záležitosti osobního rázu nebo vyplynuly z nesouhlasu s nastalou politickou situací.
|
|
|
Každodennost pronásledování. Lidské vztahy mezi Státní bezpečností a opozicí během normalizace.
Hošek, Jakub ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá střetáváním Státní bezpečnosti a opozice během normalizačního období v Československu. Cílem práce je plasticky zachytit různé formy tohoto střetávání, strategie, které při něm volily obě zainteresované strany a naznačit, kdy mezi těmito představiteli obou stran mohlo docházet ke vzniku osobních vztahů. Práce se opírá o prameny z provenience Státní bezpečnosti, materiály a texty, které vznikaly uvnitř opozice a také rozhovory s aktéry. To vše je podpořeno studiem a citacemi sekundární literatury. V první části jsou popsány strategie, které Státní bezpečnost uplatňovala proti opozici. Ve druhé části je popsáno, jak se tyto strategie promítly do života opozičních představitelů. Ve třetí části jsou vysvětleny obranné mechanismy, které si opozice vytvářela proti represím Státní Bezpečnosti, a čtvrtá část se zabývá lidskými vztahy mezi příslušníky Státní bezpečnosti a disidenty. Klíčová slova: Státní bezpečnost, opozice, disent, Charta 77, každodennost, persekuce
|
host ::
RSS.