|
| |
|
|
Hlavní líčení
Hradečný, Aleš ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
HLAVNÍ LÍČENÍ ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá hlavním líčením, které je nejdůležitějším stádiem trestního řízení, neboť v něm dochází k naplnění účelu trestního řízení, kterým je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Práce se věnuje jednotlivým fázím hlavního líčení, stejně jako základním zásadám, které určují podobu českého hlavního líčení, a právě v něm se nejvíce projevují. Zároveň je pozornost věnována aktuálním otázkám, které s hlavním líčením souvisejí, stejně jako novým institutům, které jeho tradiční podobu do jisté míry mění, jimiž jsou dohoda o vině a trestu, prohlášení o vině nebo institut nesporných skutečností. V souvislosti s připravovanou rekodifikací trestního řádu dochází rovněž ke zhodnocení dosavadní úpravy obsažené v pracovních verzích nového trestního řádu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, první z nich se věnuje uplatnění základních zásad trestního řízení v rámci průběhu hlavního líčení. Stručně jsou popsány všechny základní zásady, které podobu hlavního líčení vytvářejí, stejně jako vztahy mezi nimi, možné konflikty a v neposlední řadě je nastíněn pohled z hlediska tradičních zásad na instituty zavedené do trestního řádu jeho poslední novelou. Druhá kapitola práce se zaměřuje na přípravu hlavního líčení, která je pro jeho zdárný průběh...
|
|
|
Přístup k obětem trestných činů z hlediska zainteresovaných institucí
Provazník, Jan ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá politikou přístupu k obětem trestných činů. Zaměřuje se na činnost zainteresovaných státních institucí, jež s obětmi trestných činů pracují. Oběti trestných činů představují v dnešním přístupu veřejné politiky skupinu lidí, na které je nahlíženo jako na osoby potřebující pomoc. Tento pohled se v České republice projevil přijetím zákona o obětech trestných činů, který nabyl účinnosti v roce 2013. Předmět úpravy tohoto zákona směřuje k vymezení práv oběti jako subjektu zvláštní péče ze strany státu, úpravu poskytování peněžité pomoci obětem ze strany státu a stanovení právního základu pro spolupráci mezi státem a organizacemi, které poskytují pomoc obětem. Diplomová práce se zabývá důvody, které vedly k této důležité legislativní změně v politice přístupu k obětem trestných činů. Zároveň zkoumá proces samotné tvorby a schválení zákona o obětech a věnuje se také jeho implementaci prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení a Probační a mediační službou ČR. Snaží se najít odpověď na otázku, do jaké míry toto opatření naplňuje své cíle. Přínosem práce je poskytnutí komplexního pohledu na problematiku přístupu k obětem trestných činů jako subjektu zvláštní péče ze strany státu, které se v České republice začíná věnovat čím dál větší pozornost.
|
|
|
Právní postavení soudce v České republice
Stieberová, Marie ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Název práce v českém jazyce: Právní postavení soudce v České republice Abstrakt Rigorózní práce je rozdělena do 23 kapitol. Začátek práce je věnován historickému vývoji soudnictví a s tím souvisejícímu vývoji postavení soudce v České republice. Vykreslení v historických souvislostech je důležité pro snadnější pochopení vlivů, které měly a mají vliv na dnešní právní postavení soudce. Z historického hlediska to pomáhá vyvarovat se v budoucnu případných chyb z minulosti. Soudnictví současnosti je specifikováno v následujících kapitolách, jež upravují právní úpravu soudnictví, podmínky vzniku a výkonu funkce soudce. Postavení soudce s sebou nese i pro funkci charakteristické povinnosti. Na výkonu soudnictví se vedle soudců podílejí rovněž přísedící a jiné soudní osoby (justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci). Samostatná kapitola je věnovaná postavení ženám soudkyním. V rigorózní práci se dále věnuji osobnosti soudce a profesní etice, a s tím souvisejícímu právu na informace o členství soudců v KSČ, funkčnímu a pracovnímu postavení soudců, podmínkám, kdy je soudce nezpůsobilý k výkonu funkce, důvodům zániku funkce, soustavě soudů, vnitřní organizaci soudů a určení zákonného soudce. Ústavnímu soudu a právnímu postavení soudce Ústavního soudu je s ohledem na jeho významnost a odlišnost věnovaná...
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Odpovědnost soudce a limity jeho rozhodování v římském právu
Havel, Tomáš ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem práce je poukázat na některé právní instituty, které se nám dochovaly z římského práva a zároveň přinést některé historické poznatky k polemice o změnách současného českého soudnictví. Hlavní tématem zpracování je odpovědnost soudce a limity jeho činnosti v časově omezeném období římského republikánského práva. Primárně se zaměřujeme na civilní soudní řízení, byť se nemůžeme z důvodu zachování sevřenosti textu zcela vyhnout jistému přesahu do oblasti práva trestního i do oblasti římského civilního procesu za císařství.
|
|
|
Právní aspekty lidských práv v soudním procesu
Šejnost, František ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Právní aspekty lidských práv v soudním procesu Abstrakt Tato rigorózní práce se v úvodní části zabývá některými právními aspekty problematiky lidských práv a základních svobod ve vnitrostátním, komunitárním i mezinárodním právu, hmotněprávními i procesněprávními instituty jejich ochrany, včetně zvláštních případu kolize s mezinárodním humanitárním právem při ozbrojených konfliktech. V další části se rigorózní práce zabývá diskriminačními právními normami a jejich aplikací ve správním a soudním řízení, včetně právních prostředků ochrany podle vnitrostátních právních předpisů. V závěrečné části se rigorózní práce zabývá rozhodovací činností povinných subjektů při poskytování informací podle příslušného zákona o svobodném přístupu k informacím včetně právních prostředků soudní ochrany proti nezákonným správním aktům příslušných správních orgánů. Klíčová slova: Lidská práva, základní svobody, diskriminace, rovné zacházení, vnitrostátní právo, komunitární právo, mezinárodní právo, povinný subjekt, správní orgán, soud.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jazyk, řeč a rozumění
Zajíc, Václav ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
Tato práce sleduje rozdílná pojetí poznání, jak je vypracovali George Berkeley a Immanuel Kant. V první kapitole se zaměřujeme na Berkeleyho pragmatickou interpretaci poznání, vycházející z lokalizace nepredikativních soudů do vnitřního ustrojení vnímání. Výsledkem je pojetí poznání takového, které člověku slouží k identifikaci podmínek vzniku konkrétních kombinací idejí a k jejich víceméně přesné prognóze. Zaměřujeme se ovšem především na Berkeleyho snahu vyvarovat se "ontologizujících" či "absolutizujících" pojetí "tradičních metafysických pojmů", jako jsou ,podstata', absolutní existence nejáského hmotného jsoucna apod. Ve druhé kapitole předložené práce se snažíme sledovat, jakým způsobem se proměňuje představa o poznání, pakliže jako východisko spolu s Kantem zvolíme popisný rozbor syntetických apriorních soudů, což jsou takové výroky, jejichž obsahem či propozicí je syntéza subjektu a predikátu. Ukážeme si, jakým radikálním způsobem Kant přispěl k novému pochopení metafysiky jakožto transcendentálního průzkumu možnosti poznání a jak se díky tomu proměňují význam a postavení pojmů subjektu a objektu. Ve třetí závěrečné kapitole provedeme prostřednictvím Heideggerovy fenomenologické kritiky apofantických vět završující syntézu stanovisek Berkeleyho a Kanta, abychom doložili, že každý svým...
|
host ::
RSS.