|
|
Konstrukce postav seriálu Velmi křehké vztahy na základě jejich majetkových poměrů a společenské třídy
Svobodová, Zuzana ; Štechová, Markéta (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Konstrukce postav v seriálu Velmi křehké vztahy na základě jejich majetkových poměrů a společenské třídy" navazuje na odborné publikace vzniklé na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, které mapují to, jak české polistopadové televizní seriály zobrazují tematiku majetku a bohatství. Teoretickou část práce tvoří poznatky ze dvou společenskovědních odvětví, a to sociologie a mediálních studií, jejichž východiska se následně střetávají ve výzkumné části této práce. Předmětem výzkumné části práce jsou epizody třetí řady seriálu Velmi křehké vztahy, které vysílala televizní stanice Prima mezi roky 2008 a 2009. K tomuto výzkumnému vzorku bylo přistoupeno kvalitativní výzkumnou technikou, konkrétně metodou zakotvené teorie. Práce se zaměřuje zejména na to, jak třídní příslušnost a majetkové poměry postav determinují jejich charakter. Pozornost je věnována také výčtu společenských tříd, které se v seriálu objevují, a nastíněny jsou oblasti společenského života, v nichž je umožněna sociální mobilita. Výzkumná číst diplomové práce se věnuje také tomu, jaká povolání jsou v seriálu nejhojněji zastoupena a jak jsou postavy zobrazovány při práci. Prostor je vyhrazen i tematice bohatství a způsobům, jimiž postavy seriálu Velmi křehké vztahy svůj majetek nabývají.
|
|
|
Komiksy časopisu Ohníček v letech 1968-1971: sémiotická analýza
Řezníková, Ivana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá žánrem komiksu v časopise Ohníček v počátečním období normalizace: jeho vztahem ke světovým trendům, cílovou čtenářskou skupinou, mytologickými a ideologickými strukturami a způsobem vizuálního vyjádření. Jádrem práce je podrobná analýza jedenácti komiksů, které vycházely v Ohníčku v letech 1968-71 (ročníky 19-21). Na úrovni žánru se komiksy v Ohníčku výrazně přiblížily dobrodružným příběhům, které se těšily na přelomu let šedesátých a sedmdesátých velké popularitě, zároveň se ale původně "dospělý" výtvarný výraz značně přizpůsobil dětskému čtenáři. Tři z analyzovaných komiksů reprezentují komiksový seriál, kde epizody v jednotlivých číslech časopisu jsou vzájemně pevně provázány dobrodružnou narativní linií. Zbylých osm má charakter stripu, typově odpovídá gagu nebo bajce. U každého z komiksů je sledován jazyk, výtvarná stránka, způsob, jakým je artikulován děj, a distinktivní znaky, které titul odlišují jak od ostatních komiksů v listu, tak od žánrové klasiky. Jak grafická podoba komiksů, tak jejich narativní linie jsou ovlivněny faktem, že Ohníček je určen dětským čtenářům. Závěrem analýzy jsou obecná schémata týkající se typu hrdiny a podoby fikčního světa v závislosti na narativním typu a srovnání české komiksové tradice s podobou, k jaké žánr dospěl v evropském a americkém...
|
|
| |
|
|
Obsahová analýza televizních seriálů z letištního prostředí - na příkladu Letiště a Pan Am
Havelková, Tereza ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce je zobrazení letištního prostředí v televizních seriálech. Na příkladu snímku Letiště a Pan Am je provedena komparativní obsahová analýza, která probíhá dle stanovených kritérií. Stěžejní prvky komparativní analýzy představuje několik aspektů, které autorka mapuje a porovnává napříč oběma seriály. Práce se primárně zabývá charakteristikou a vyobrazením letištního prostředí, obrazem letištního personálu, výstavbou děje z hlediska seriality, stereotypy a způsoby, jakými je udržováno napětí v jednotlivých snímcích. Cílem by mělo být přehledné zmapování problematiky televizních seriálů ze specifického (letištního) prostředí s důrazem na vyhodnocení shod a odlišností, které ze seriálového zobrazení pramení.
|
|
|
Mediální reprezentace konstrukce genderových rolí v totální instituci na příkladu seriálu Orange Is the New Black
Pavlíková, Tereza ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Mediální reprezentace konstrukce genderových rolí v totální instituci na příkladu seriálu Orange Is the New Black je obsahovým výzkumem s využitím kvalitativních metod, který analyzuje a popisuje využití feminních a maskulinních genderových rolí v prostředí vězení pro ženy. Práce je rozčleněna do tří částí. V první části jsem popsala teorii, která je zásadní pro správné pochopení a přiblížení tématu. Zabývám se zde historií a teorií totální instituce, věznění a vězení. Důraz také kladu na gender, teorie sociální a mediální konstrukce reality a genderovanost mediálních obsahů. V druhé, metodologické části práce jsem charakterizovala vzorek výzkumu i výzkumnou metodu. Vytyčila jsem si zde také tematické analytické kategorie, hlavní a vedlejší výzkumné otázky a nakonec také cíle celého výzkumu. Ve svém výzkumu vycházím z etnografického výzkumu ženské věznice socioložky Kateřiny Nedbálkové. Její analýza mi pomohla ve stanovení analytických kategorií, dle nichž jsem rozčlenila vlastní výzkum. Analyzovala jsem cíleně vybraná data a na základě těchto poznatků jsem z nich vyvodila příslušné závěry, zodpověděla jsem své výzkumné otázky a zhodnotila dříve stanovené cíle.
|
|
|
Československo v letech 1968-1977 a jeho zobrazení v seriálu Vyprávěj
Menšíková, Iva ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální konstrukce historické reality na případu českého seriálu Vyprávěj. Sleduje, do jaké míry se seriálové zobrazení historických událostí a života v období mezi lety 1968 a 1977 přibližuje skutečnosti, jak je popsaná v odborné literatuře. Srovnává konkrétní historické události a klíčové aktivity tehdejší společnosti s jejich ztvárněním v seriálu. Zaměřuje se přitom na tři základní kategorie - zásadní historické události, běžný život obyvatel a život disidentů. Cílem práce je zjistit, zda skutečnost předkládaná v seriálu odpovídá realitě období normalizace. Na základě odborné literatury vymezím problematiku televizních seriálů obecně, zabývám se v této souvislosti mimo jiné také pojmem serialita. Poté už se věnuji mediální konstrukci reality a zobrazování historie v kultuře, zejména tedy v televizních seriálech. Vzhledem k tomu, že se historie zobrazovaná v seriálu Vyprávěj týká nedávné minulosti, zahrnuji do práce i zmínku o kolektivní paměti. Následně se soustředím na samotný seriál Vyprávěj a vymezení období normalizace, v níž se děj odehrává. V druhé polovině práce se věnuji jednotlivým událostem vymezeného období - jejich tehdejší reálné podobě, jaká je popsaná v odborné literatuře a ve vyprávění pamětníků, a jejich zobrazení v seriálu.
|
|
|
Cultural Differences between the British and the American Version of the TV Series "The Office"
Ringelová, Johana ; Vít, Radek (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Cílem této práce je provést analýzu kulturních rozdílů mezi britskou a americkou společností na základě britského sitkomu "The Office" a jeho americké adaptace. V první kapitole této práce se dozvídáme základní informace o tomto seriálu. Druhá kapitola se pokouší vysvětlit, jak se mohla stát americká verze tak populární. Druhá část této kapitoly zkoumá obecné rozdíly mezi točením britských a amerických sitkomů. Ve třetí kapitole začíná analýza samotného sitkomu, Nejdřív je zobrazen jednoduchý popis dějové linky a hlavních postav, potom práce přechází k analýze hlavních postav. Dalším tématem k analýze jsou kulturní a společenská témata soudobé Británie a Spojených států. Analýza je zakončena tématem, jak se liší humor v britské a americké verzi sitkomu.
|
|
|
Produkční ideologie televizního seriálu Proč bychom se netopili
Štechová, Markéta ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce "Produkční ideologie televizního seriálu Proč bychom se netopili" se zabývá výrobním procesem mediálního produktu. Konkrétním zaměřením se práce soustředí na tvorbu jedné z hlavních postav seriálu, postavy Kenyho, a na pozici tvorby této postavy v celém produkčním procesu. Výchozí myšlenky práce formoval přístup kulturálních studií, která v sobě zahrnují jak přístup strukturalistický, vycházející z lingvistiky Ferdinanda de Saussura, tak přístup ideologický, čerpající především z Louise Althussera. Produkční ideologii zkoumá Elena Levine, jejíž rozčlenění pěti základních kategorií ovlivňujících výrobu se stalo odrazovým můstkem pro analýzy této práce. Jedná se o analýzy kvalitativních rozhovorů se zástupci klíčových profesí, které jsou přítomny procesu tvorby televizního seriálu. Rozhovory a jejich analýzy jsou vedeny v duchu zakotvené teorie. Základním analytickým východiskem tohoto výzkumu jsou pak mytologie Rolanda Barthesa. V promluvách o produkčním procesu se jako významné jeví kategorie rutiny, mýtus ideálního vodáctví a postava Kenyho jako jeho symbol, produkční podmínky producenta (České televize) a divák jako poslední instance, ke které se informanti vztahují. Na těchto kategoriích stojí mytologie výjimečnosti, která se stává hlavním nástrojem pro přitahování divákovy...
|
|
|
Obraz společnosti a propaganda v normalizačním seriálu Žena za pultem
Blehová, Michaela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá především srovnáním zobrazení společnosti a propagandou v normalizačním seriálu Žena za pultem. Dále se zabývá tím, jaké byly reakce na seriál v médiích po jeho premiéře a jak se liší od reakcí po opětovném vysílání v roce 2002. Úvodní část obsahuje základní informace o seriálu, o okolnostech jeho vzniku, o autorech a hereckém obsazení. V následující teoretické kapitole je popsán děj v jednotlivých epizodách seriálu. Ve třetí části je již porovnáváno, jak fungovala seriálová prodejna a jak fungovala ve skutečnosti. Zde jsou uvedeny i reakce prodavaček ze skutečných obchodů. Porovnán je také sortiment, který byl v dostání v seriálu a který byl k dostání v obchodech daném období ve skutečnosti. Zde bylo využito také výpovědí herců ze seriálu. Dále je analyzována role ženy jako matky a zaměstnankyně, zde byla k porovnávání využita především sociologická literatura. Následuje podkapitola o tom, jak seriálové postavy trávily volný čas a jak využívali kulturních možností, opět je seriálové zobrazení porovnáváno s realitou. Další podkapitola se zabývá penzisty a jejich potřebou dalšího výdělku, jsou zde porovnány finanční poměry seriálových a skutečných penzistů. V poslední podkapitole jsou analyzovány prvky propagandy, které se v seriálu objevily a zmíněná je i část...
|
|
|
"Televizní Vánoce" - srovnání televizních programů nabízených během vánočních svátků za posledních 10 let
Ptáčková, Renáta ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Televizní Vánoce - srovnání televizních programů nabízených během vánočních svátků za posledních 10 let" se zaměřuje na analýzu jednotlivých žánrů z hlediska četnosti a délky v televizním programu. Speciální pozornosti se pak dostává pohádkám, seriálům a zpravodajství. Práce se zajímá o to, zda například seriály nedominují v televizním programu na úkor pohádkám či nakolik jsou zpravodajské relace zařazovány televizními stanicemi. Dále práce řeší, jak se formovala televizní skladba, kdo ovládl hlavní vysílací čas a která pohádka či film "zvítězil" v souboji o přízeň svých diváků. Pro metodiku práce byla použita kvantitativní analýza televizních pořadů v hlavním vysílacím čase během vánočních svátků 1997-2006. Práce je členěna do 6 kapitol: Teoretický úvod práce (objasňuje pojmy, které jsou pro práci klíčové z hlediska tématu), Kvantitativní analýza vybraných televizních programů a pořadů (zpracování tématu pomocí tabulek a grafů), Prime time (zaobírá se hlavními vysílacími časy během vánočních svátků), Zpravodajství (seznamuje s vývojem a četností zpravodajských relací po dobu jednak deseti sledovaných let, jednak s vývojem zpravodajství v rámci jednotlivých svátečních dnů), Seriály (podobně jako u zpravodajství) a poslední kapitolou je Vývoj pohádek, zpravodajství a seriálů v...
|
host ::
RSS.