|
| |
|
|
Transformace armádně-civilních vztahů Turecké republiky v letech 1990-2016
Pospíšil, Martin ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje ověření možnosti aplikace teorie armádně-civilních vztahů formulované Paulem Stanilandem na prostředí Turecké republiky v letech 1990-2016. Analýzou jednotlivých faktorů definovaných teorií se snaží nalézt odpověď na otázku, zda tento teoretický rámec dokáže vysvětlit radikální změnu vztahu armády a civilní vlády, která se v zemi odehrála pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana. Práce po nastínění teoretického rámce postupně analyzuje míru přítomnosti vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozeb, politické institucionalizace a legitimity civilní vlády. V závěru shrnuje nejdůležitější rozdíly mezi lety 1997 a 2016, které lze pozorovat především v oblasti interních bezpečnostních složek a důvěry občanů v demokratický systém.
|
|
|
Existuje nějaká podoba náboženského rozměru života v české sekularizované veřejné škole?
DVOŘÁKOVÁ, Zuzana
Tématem práce je náboženský rozměr života a jeho existence v prostředí české sekularizované školy. V teoretické části se s využitím teoretických pramenů snaží práce podat informace o různém pojetí náboženství, o pohledu psychologie a sociologie, osobnosti učitele, kultuře školy a krátce i o historickém vývoji školství u nás. V praktické části se pomocí výzkumu a jeho analýzy práce pokouší o odpověď na otázku po existenci náboženského rozměru života v prostředí konkrétní české základní školy.
|
|
|
Between Cross and Hammer. Reception of Social Thought in the Catholic Church during the First Half of the 20th Century
Štofaník, Jakub ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Katuninec, Milan (oponent)
Medzi krížom a kladivom. Recepcia sociálneho myslenia v katolíckej cirkvi v prvej polovici 20. storočia ABSTRAKT Dizertačná práca sleduje konštituovanie, rozvoj, transfer a adaptáciu sociálneho katolicizmu v prvej polovici 20. storočia. Sociálny katolicizmus je chápaný nie len ako koncept definovaný oficiálnym učením cirkvi v podobe encyklík, ale predovšetkým ako kolektívna sociálna prax, prítomná v spoločnosti pod rôznymi podobami. Z tejto perspektívy sa práca snaží zamýšľať aj nad prístupom sekularizačných teórií a rolou náboženstva v modernej spoločnosti. Analýza sociálne-katolíckeho hnutia je prevedená v dvoch rozdielnych národných kontextoch: belgickom a československom. Ich komparácii je venovaná predovšetkým druhá časť práce, ktorá mapuje pôsobenie sietí a aktérov sociálneho katolicizmu naprieč oboma krajinami. Zameraním na fenomén sociálneho katolicizmu, ku ktorému dizertačná práca pristupuje ako ku diskurzu i sociálnej praxi, sa autor snaží o posilnenie väzieb medzi cirkevnými, sociálnymi a kultúrnymi dejinami. Jakub ŠTOFANÍK
|
|
| |
|
|
Pastorace či persváze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící. (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století)
Pavlíček, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent) ; Hanuš, Jiří (oponent)
Pastorace či persvaze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století) Tomáš W. Pavlíček ABSTRAKT Autor disertační práce zkoumá náboženskou kulturu v Čechách v 2. polovině 19. století. V polemice s konceptem sekularizace i s rozšířenou představou o výjimečném poklesu náboženskosti české společnosti se snaží objasnit, jak spolu sociální a náboženské změny v moderní době souvisejí. V rámci sociologického pojetí sekularizace a odkouzlení světa se soustředí na tři jevy (povolání duchovního, náboženské praktiky a konverze), s nimiž pracuje jako s náboženskými pojmy a zároveň je aplikuje v historickovědném výzkumu. Největší prostor je věnován prvnímu předmětu bádání - postoji duchovního ke svému povolání, protože právě klérus je nositelem náboženské změny. Práce může přispět k současným diskusím o vztahu státu a církve a roli duchovních ve společnosti. Hlavní otázky jsou tyto: Jaká je role duchovního v proměnách náboženskosti? Jakým způsobem či za jakých okolností dochází aktér k povolání stát se duchovním? Jak probíhala duchovní formace v pražském kněžském semináři? Hlavním aktérem předkládané disertační práce je světský klérus v pražské arcidiecézi, přičemž pozornost výzkumu je zaměřena...
|
|
|
Konfesně neutrální stát jako důsledek správně pochopené sekularizace
Hrudka, Jan ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Předmětem této práce je téma konfesně neutrálního státu. Práce k němu dochá-zí skrze "správně pochopenou" sekularizaci, tj. pochopení sekularizace jako fenoménu zesvětštění či odnáboženštění světa v jeho společenském zřízení a společenských vztazích. V první části sleduje pojetí státu, jak je zamýšlel švý-carský reformátor Jan Kalvín, převážně přitom čerpá z díla amerického právní-ho historika Johna Wittea a na pozadí luterské a hlavně kalvínské reformace zkoumá zejména Kalvínovo chápání státoprávního uspořádání. Ve druhé části se práce věnuje českému prostředí a prostřednictvím prvního československého prezidenta a významného myslitele a státníka počátku 19. a 20. století Tomáše Garrigua Masaryka se pokouší zmapovat přechod od teokracie k demokracii, neboli od absolutistického k demokratickému pojetí státu. Samotné sekulariza-ci a konfesně neutrálnímu státu se tato práce zabývá ve své třetí části věnované životu a hlavně dílu největší české protestantské filosofky Boženy Komárkové, když se přes její pohled na občanskou společnost dostává až k odluce církve a státu. Na závěr nabízí možná východiska, jak by měl poměr státu k církvi a církve ke státu vypadat a jaké by měly být jejich úlohy. Za cíl si tato práce dá-vá rozpoznat, že kriticky promýšlená sekularizace vede k odluce církve a státu. Powered by TCPDF...
|
|
|
The Zittau people and their churches (approx. 1300-1600)
Hrachovec, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent) ; Müller, Winfried (oponent)
Žitavští a jejich kostely (cca 1300-1600) Předkládaná práce se zabývá církevními dějinami města Žitavy v Horní Lužici v dnešní spolkové zemi Sasko v pozdním středověku a raném novověku. Jejím hlavním smyslem bylo ilustrovat osudy církevních institucí a zbožných nadací v historickém vývoji. Největší pozornost byla věnována dějinám těchto - převážně ještě středověkých - nadací v tobě tzv. kulturního zlomu za reformace. Analýze bylo podrobeno široké spektrum nadací od tzv. malých (mše, almužny apod.) až po velké, tzv. rámcové nadace (kláštery, špitály, kostelní záduší). Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována středověku a sleduje ‚prehistorii' resp. výchozí podmínky, s nimiž zbožné nadace vstupovaly do reformace. Druhá část se zabývá Žitavou v době reformace a konfesionalizace. Zvláštní pozornost je věnována zániku čtyř klášterních nadací v průběhu 16. století, jichž se zmocnila žitavská městská rada. Třetí část se pak zabývá osudy jiné rámcové nadace, záduší žitavského farního kostela, jež na rozdíl od těch klášterních reformační zlom s úspěchem přežilo. Za reformace řada nadací sice beze zbytku zanikla, mnohé jiné byly ale transformovány v souladu s novými náboženskými i socio-kulturními podmínkami, avšak celá řada původně středověkých nadací fungovala nadále i po reformaci bez...
|
|
|
Genetické inženýrství jako zdroj morálních dilemat srovnání argumentace křesťanů a ateistů
Rybová, Michaela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce hledá odpověď na otázku, zda se v současné české společnosti liší morální rozhodování křesťanů a ateistů, a to pomocí morálních dilemat týkajících se genetického inženýrství. Autorka vychází z předpokladu, že současná společnost je společností sekularizovanou a tedy náboženství v této společnosti ztrácí svůj vliv, což ohrožuje tradiční morální řád, jehož je náboženství nositelem. Zároveň dochází ke sporům v oblasti vědy a náboženství. Rozšiřující otázkou je, co udržuje morální řád v současné společnosti. Pomocí kvalitativního výzkumu bylo zjišťováno, zda se morální rozhodování současných křesťanů řídí křesťanskou etikou, jakou roli pro ně hraje Bůh, jakožto transcendentní autorita a zda podobnou transcendentní autoritu najít i v argumentaci ateistů. Tato práce se také zabývá výzkumy na téma morálního rozhodování a na téma vztahu morálky, náboženství a vědy. Ty se stávají základem pro analýzu dat. Ke sběru dat byla použita metoda focus group. Sestaveny byly dvě ohniskové skupiny, a to skupina tvořená křesťany a referenční skupina, tvořená ateisty. Jádrem obou diskuzí bylo šest morálních dilemat. Obecným zjištěním je, že morální rozhodování křesťanů a ateistů se v zásadních morálních otázkách shoduje, ovšem liší se cesta, jakou obě skupiny došly ke konsenzu. Především některé ze...
|
|
|
Ateismus a víra v České republice na příkladě náboženského života města Kladna
Lapková, Eliška ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Náboženství je z kulturologického hlediska velkým kulturním fenoménem, který ani v české, převážně ateistické společnosti zcela nevymizel. Otázku ateismu si práce klade ve smyslu, nakolik je tradiční institucionální forma náboženství dnes přitažlivá, nakolik je živá a do jaké míry můžeme pokračující sekularismus české společnosti chápat jako skutečný odklon individua od duchovních náboženských hodnot a od potřeby transcendentních vztahů. Aktuálním tématem, dramatizujícím vztah ateismu a náboženství v české společnosti, jsou pak církevní restituce. Cílem práce je analýza způsobu udržování víry uvnitř jádra věřících, způsobu její expanze do veřejnosti a reakcí ateistické veřejnosti, to vše na empirickém příkladě města Kladna. Hypotézy práce se týkají způsobu předávání víry, nenáboženských veřejných aktivit církví, reakcí veřejnosti na tyto aktivity a schopnosti církví a náboženských skupin podílet se na vlastním mediálním obraze. Ateismem a vírou se práce zabývá na čtyřech úrovních: první úroveň je teoretické vymezení pojmů, sumarizace autorů, kteří se tématem v české společnosti zabývali, historické uvedení do situace a představení města Kladna, ve kterém probíhal empirický výzkum. Druhou úrovní je přehled jednotlivých náboženských skupin, které v době výzkumu sídlily v Kladně, jejich historické a...
|
host ::
RSS.