Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výroba a charakterizace nečokoládových cukrovinek s přídavkem rostlinných extraktů
Knapovská, Pavlína ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výrobou a charakterizací rostlinných extraktů zeleného čaje (Camellia sinensis) a rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) a výrobou nečokoládových cukrovinek – kandytů s jejich přídavkem. Uvedené rostliny se vyznačují vysokým obsahem bioaktivních látek, na základě kterých byly extrakty i kandyty charakterizovány. Byla provedena stanovení těkavých látek pomocí HSSPME-GC-MS, antioxidační aktivity metodou s použitím ABTS, stanovení celkových fenolů metodou Folin-Ciocalteu a senzorická analýza. Vyrobené cukrovinky byly následně porovnány s obdobnými komerčními výrobky. Ve vzorku kandytu s přídavkem extraktu ze zeleného čaje bylo identifikováno celkem 6 těkavých látek, antioxidační aktivita vzorku byla stanovena 253,3 ± 0,9 µgml–1, celkový obsah fenolů byl stanoven na 0,49 ± 0,02 mgGAEg–1 v přepočtu na 1 g kandytu. Ve vzorku kandytu s přídavkem extraktu z rakytníku bylo identifikováno celkem 8 těkavých látek, antioxidační aktivita vzorku byla stanovena 206 ± 3 µgml–1, celkový obsah fenolů byl stanoven na 0,51 ± 0,04 mgGAEg–1 v přepočtu na 1 g kandytu. Ze získaných výsledků vyplývá, že přídavek extraktů zvyšuje nutriční hodnotu (vyšší antioxidační aktivita, vyšší obsah fenolických sloučenin) vyrobených cukrovinek; z hlediska senzorického však byly pozitivně hodnoceny pouze vzorky se zeleným čajem, přídavek rakytníkového extraktu nebyl pro konzumenty příliš atraktivní, cukrovinky s rakytníkem hodnotili jako příliš hořké.
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek
Blecha, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek ABSTRAKT Tato práce shrnuje dosavadní významné poznatky o chemickém složení plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.). Bylo zjištěno, že zastoupení a množství jednotlivých chemických komponent je v bobulích různých vyšlechtěných kultivarů velice variabilní a také závislý na podmínkách, kde rostlina vyrůstala. Rakytníkové produkty jsou bohaté zejména na antioxidanty, jako je vitamín C (v množství až 2500 mg/100g čerstvých bobulí) a tokoferoly (481 mg/100 g plodů), flavonoidy (až 1100 mg/100 g čerstvých plodů) a karotenoidy (až 2139 mg/100g oleje). Mastné kyseliny v oleji jsou převážně nenasycené (až 89% všech mastných kyselin), v dominantních množstvích jsou v semenném oleji zastoupeny kyseliny linolenová a linolová a v dužinovém oleji kyseliny palmitoolejová a nenasycená palmitová. Tato práce se zaměřuje hlavně na shrnutí informací o chemickém složení a vlastnostech rakytníkového oleje. Dále je také poukázáno na obsah a účinky významných flavonoidů vyskytujících se v rostlině. Mezi významné biologické účinky rakytníku patří antioxidační působení, stejně jako vliv na správnou funkci kardiovaskulárního systému, hepatoprotektivní vlastnosti a u některých substancí i prokázaný protinádorový účinek. Díky tomu má...
Optimalizace extrakce bioaktivních látek z bylin do různých druhů méně známých olejových základů
Chytil, Dalibor ; Zemanová, Jana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci bioaktivních látek lipofilního charakteru z plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae Rhamnoides) do rozdílných druhů olejových základů s využitím jednoduché macerace. Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována charakterizaci jednotlivých druhů použitých rostlinných olejů. Konkrétně čajovníkový, čajovníkový organic, marakujový, kukui a kiwi olej. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. U jednotlivých olejových základů byl stanoven profil celkových a volných mastných kyselin pomocí GC/FID a také základní tuková čísla. Při optimalizaci extrakce byl kladen důraz nejen na vliv použitého extrakčního činidla, ale také na dobu extrakce (1, 3, 5, 7, 10, 14, 21 a 66 dní). Maceráty byly průběžně podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství karotenoidů, celkové množství fytosterolů, lutein, neoxanthin, astaxanthin, stigmasterol, -sitosterol a vitamin E) s využitím UV-VIS spektroskopie a HPLC/PDA. Stejně tak bylo v průběhu macerace sledováno peroxidové číslo pro posouzení míry oxidační degradace macerátů. Výtěžnost celkových sledovaných parametrů v individuálních olejích se od sebe významně nelišila. Naopak u výtěžnosti jednotlivých vybraných sledovaných parametrů byly pozorovány významné změny. Zároveň statická macerace za námi stanovených podmínek nebyla příliš vhodná pro extrakci vitaminu E, stigmasterolu a celkových fytosterolů.
Charakterizace a hodnocení stability olejů z plodů rakytníku
Michalíková, Adéla ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakterizací rakytníkového oleje, který je v současné době považován za velice užitečný potravinový doplněk. Po shrnutí literárních údajů o rakytníkovém oleji a jeho biologických účincích se práce v experimentální části věnuje srovnání tří komerčně dostupných preparátů z rakytníkového oleje. Základní charakterizace jednotlivých olejů byla provedena titrační metodou pomocí tukových čísel, tedy peroxidového čísla, jodového čísla, čísla zmýdelnění a čísla kyselosti. K další charakterizaci olejů bylo použito spektrofotometrických metod. Výsledky ukazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými vzorky olejů. V průběhu skladování se mezi sebou jednotlivé vzorky olejů lišily hodnotami peroxidových čísel a stabilitou. V tomto ohledu měl rakytníkový olej pocházející od firmy Relikt - Art Engel výrazně nižší hodnoty peroxidového čísla (2,95 mekv/kg) ve srovnání s oleji ze společností Elith Phito a Virde, u kterých byly naměřeny hodnoty peroxidového čísla 12,68 a 8,97 mekv/kg. Hodnota peroxidového čísla značky Relikt - Art Engel se v průběhu skladování téměř neměnila. Podobné rozdíly byly zjištěny také při zkoumání kolorimetrických parametrů, kdy tento olej vykazoval mnohem nižší optickou hustotu než ostatní analyzované oleje. Tyto rozdíly mohou být způsobeny rozdílnou technologii výroby...
Flavonoidy a další biologicky aktivní látky v rakytníku
Michalíková, Adéla ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje informace o rakytníku řešetlákovém (Hippophae rhamnoides), o chemickém složení jednotlivých částí rostliny a z nich získávaných produktů a o zastoupení biologicky aktivních látek v nich. Rakytník je bohatým zdrojem řady antioxidantů, zejména vitamínu C, vitamínu E, flavonoidů a karotenoidů. Rakytníkový olej obsahuje vysoké množství nenasycených mastných kyselin, zejména kyseliny palmitoolejové. Díky svým účinkům na lidské zdraví jsou produkty z rakytníku v poslední době často využívány jako potravní doplňky. Další část práce je zaměřena na přehled o analytických metodách, které se při zjišťování zastoupení bioaktivních látek v rakytníku a v přípravcích z něj používají, zejména s ohledem na rakytníkový olej. Podrobněji jsou popsány publikované analytické postupy, využívající vysokoúčinné kapalinové chromatografie nebo plynové chromatografie nebo kapilární elektroforézy. V experimentální části byly porovnány čtyři vzorky rakytníkového oleje (dva od českých a dva od mongolských výrobců) pomocí absorpční spektrofotometrie a kolorimetrického vyhodnocení metodou CIELab. Vyšší absorpční maxima a tmavší zabarvení bylo pozorováno u olejů mongolských výrobců, vzorky českého původu jsou značně světlejší a jejich absorpční maximum je poněkud posunuto, což by mohlo naznačovat např....
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek
Blecha, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek ABSTRAKT Tato práce shrnuje dosavadní významné poznatky o chemickém složení plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.). Bylo zjištěno, že zastoupení a množství jednotlivých chemických komponent je v bobulích různých vyšlechtěných kultivarů velice variabilní a také závislý na podmínkách, kde rostlina vyrůstala. Rakytníkové produkty jsou bohaté zejména na antioxidanty, jako je vitamín C (v množství až 2500 mg/100g čerstvých bobulí) a tokoferoly (481 mg/100 g plodů), flavonoidy (až 1100 mg/100 g čerstvých plodů) a karotenoidy (až 2139 mg/100g oleje). Mastné kyseliny v oleji jsou převážně nenasycené (až 89% všech mastných kyselin), v dominantních množstvích jsou v semenném oleji zastoupeny kyseliny linolenová a linolová a v dužinovém oleji kyseliny palmitoolejová a nenasycená palmitová. Tato práce se zaměřuje hlavně na shrnutí informací o chemickém složení a vlastnostech rakytníkového oleje. Dále je také poukázáno na obsah a účinky významných flavonoidů vyskytujících se v rostlině. Mezi významné biologické účinky rakytníku patří antioxidační působení, stejně jako vliv na správnou funkci kardiovaskulárního systému, hepatoprotektivní vlastnosti a u některých substancí i prokázaný protinádorový účinek. Díky tomu má...
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
Pěstování, sklizeň a zpracování rakytníku řešetlákového (Hippophäe rhamnoides) na půdách v LFA a návrh užitného vzoru výroby bylinného léčivého likéru z jeho plodů ve směsi s plody bezu černého (Sambucus nigra).
HAVLÍKOVÁ, Marcela
V této mojí práci je navržen, vyroben a senzorickou analýzou vyzkoušen nový výrobek bylinný likér s obsahem antioxidantů černého bezu a rakytníku řešetlákového. Vše jsem provedla jednoduchou, investičně nenáročnou technologií ze surovin, jaké by se daly snadno pěstovat na půdách v LFA oblastech a tím by tyto LFA plochy byly vhodně výrobně využity. Protože LFA oblasti jsou většinou oblasti s vysokou nezaměstnaností si myslím, že by realizace této výroby přinesla nová pracovní místa.
Podnikatelský plán v oblasti bio plodin
Krakovková, Lenka ; Milichovský, František (oponent) ; Bayerová, Vladimíra (vedoucí práce)
Diplomová práce je návrhem podnikatelského plánu pro založení společnosti SANDDORN s.r.o., která se bude zabývat pěstováním Rakytníku řešetlákového, zpracováváním a následným prodejem produktů z něj vyrobených. Firma hodlá vstoupit na trh se zdravou výživou, s možností specializace na výrobu biopotravin. V práci jsou vyhodnoceny předpoklady úspěchu podnikání, včetně finančního plánu, a návrhu postupných kroků pro realizaci firmy.
Assessment of aroma active compounds in cultivars of sea buckthorn
Melikantová, Marcela ; Vránová, Dana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
The aim of the diploma thesis was the aroma active compounds assessment and sensory profile determination of various types of sea buckthorn (Hippopha rhamnoides L.). The theoretical part provides the detailed description of this plant, comprising the occurence, taxonomy, chemical composition and use. Experimental part summarizes the data obtained: identification and quantification of aroma compounds using the SPME – GC –FID and GC-MS method and evaluation of complete sensory profile. Various cultivars of sea buckthorn harvested in 2009-2012 were analysed. In total 23 various types of sea buckthorn were measured, 23 alcohols, 10 aldehydes, 11 esters, 14 ketones and 5 acids were found.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.