|
|
Specifika sociální práce s romskou mládeží
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku specifik sociální práce s romskou mládeží. První kapitolu práce představují teoretická východiska, která se dělí na dvě části. První část se zabývá romskou menšinou, jejími zvyky, historií, kulturou a následně romskou mládeží a jejími sociálními problémy. Druhá sekce teoretické části je zaměřena na sociální práci. Tyto poznatky byly zpracovány z odborné literatury. Pro výzkumnou část byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v Jihočeském kraji, zde byli osloveni sociální pracovníci zaměstnaní v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (dále také NZDM) nebo v komunitním centru, kteří se setkávají s romskou mládeží. Se spoluprací souhlasilo celkem deset pracovníků. Cílem práce bylo zjistit, jaká specifika sociální práce zaznamenávají sociální pracovníci při práci s romskou mládeží. S ohledem na cíl byly formulovány výzkumné otázky, které se zaměřují na to, jaká specifika vidí sociální pracovníci v sociální práci s romskou mládeží, zda se objevují rozdíly, jestliže tuto práci provádí muž, nebo žena, a jaké metody a techniky sociální pracovníci používají. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že pracovníci vidí specifičnost v individuálním přístupu ke každému klientovi, navázání a následném udržení důvěrného vztahu nebo v nastavení pravidel. Většina pracovníků se shodla, že muži i ženy jsou v tomto oboru velice důležití, protože každý předává klientům jiný vzor. Určité rozdíly vidí ve větší poslušnosti a lehčím získání autority, pokud je sociálním pracovníkem muž. Za nejčastěji používané metody označili skupinou práci, komunitní práci, terénní práci a přístup orientovaný na klienta a na úkoly.
|
|
|
Motivace romských dětí ke vzdělávání a učení
Procházka, Martin ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Práce se zabývá problematikou motivace romských dětí k učení. Vychází z obecného předpokladu, že motivace romské minority je odlišná, než u majority. Prakticky se tato situace ve výuce může projevovat neochotou se učit, narušováním edukačního procesu, nenavštěvováním ZŠ a nepokračováním v další formě vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje na popis specifik Romů. Především v souvislosti s prostředím rodiny, v němž romské děti vyrůstají a které formuje jejich postoje. Určuje též míru motivace k učení, která tvoří základní pilíř úspěšnosti žáka. Motivující skutečnosti se liší nastavením hodnoty vzdělání v sociokulturním kontextu romské minority. Obsahem praktické části byl kvalitativní etnografický výzkum. Cílem výzkumu bylo analyzovat motivaci romských dětí ke vzdělání. Metoda pozorování se vztahovala k výzkumným otázkám: Jak působí sociokulturní a odlišná historická východiska na motivaci romských dětí k učení? Jaké jsou kritické momenty u romských dětí a motivační krize ovlivňující vztah k učení v kontextu prostředí sociálního vyloučení? Výzkumný vzorek, který jsem zkoumal, byl vygenerován mezi dětmi navštěvujícími nízkoprahové zařízení. Výchozí bylo především pozorování programů edukativního charakteru, ale též nestrukturované rozhovory s romskými dětmi a dospívajícími, převážně ze...
|
|
| |
|
|
Mediální obraz neziskových organizací působících v romských komunitách
Šubrtová, Kateřina ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Veselková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem neziskových organizací, které působí v romských komunitách. Zkoumány jsou zprávy ze čtyř českých zpravodajských portálů Aktuálně.cz, Deník.cz, iDNES.cz a Novinky.cz v období leden - červenec 2013. Teoretická část uvádí vybrané koncepty mediální teorie, užívané při analýze mediálních obsahů: gatekeeping, zpravodajské hodnoty, nastolování agendy, rámcování, dále je teoreticky vymezen neziskový sektor a organizace do něj spadající a také některé aspekty současné situace, které mohou ovlivňovat veřejný a mediální obraz neziskových organizací. Následně je věnován prostor popisu situace Romů a sociálního vyloučení, které po staletí provází jejich historii. Práce se také věnuje konceptu nového rasismu a mediálního zobrazování minorit, které je aplikováno na mediální zobrazování Romů v České republice. Kapitola týkající se metodologie definuje základní výzkumnou otázku, popisuje výběrový soubor, zkoumané období. Praktická část obsahuje analýzu mediálních obsahů - v kvantitativní části jsou k dispozici údaje o počtu nalezených článků, výskytu neziskových organizací a jejich zástupcích, o prostoru, který organizace ve zprávě zaujímá, také je uvedeno rozdělení zpráv podle převažujícího tématu. Kvalitativní interpretace se snaží o nalezení role neziskové organizace....
|
|
|
Volný čas romských dětí v Táboře
Velková, Věra ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Volný čas romských dětí v Táboře" pojednává o volnočasových aktivitách romských dětí v Táboře. Práce je zaměřena historii Romů, vztahu romského dítěte ke škole, resp. vzdělávání, vztahu romské menšiny k výchově romských dětí. Z větší části se věnuje nestátním neziskovým organizacím, které se zabývají volnočasovými aktivitami nejenom pro romské děti v Táboře. Podrobněji se zaměřuje na organizaci 1. Kiwajunior klub Tábor a hlavně na její projekt Fílie, který se zabývá především způsoby trávení volného času dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, z Dětského domova Radenín, z Azylového domu pro ženy a matky s dětmi v Táboře, a tím předcházení patologických jevů ve společnosti. S chlapcem, který je zapojen do projektu Fília, byla vypracována kazuistika. Praktická část je zaměřena konkrétního způsoby trávení volného času romských dětí v Táboře, s kým a kde volný čas tráví, zda ho tráví s rodinou nebo kamarády, jak si představují svůj volný čas, kdyby si ho mohly organizovat pouze samy, zda se jsou chvíle, kdy se nudí.
|
|
|
Romská komunita ve Vsetíně
Růžičková, Alena ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Bakalářská práce Romská komunita ve Vsetíně se zabývá poválečnou migrací Romů ze Slovenska do okresního města Vsetín. Zaměřuje se v první řadě na dvě největší migrační vlny. První migrační vlna Romů ze západního Slovenska a Košic byla spontánní a její motivací bylo hledání stálého a placeného zaměstnání. Časově se tato migrace odehrávala v širším časovém rozpětí od roku 1945 do konce padesátých let. Mnohem silnější byla druhá vlna, kdy byly do Vsetína přesídleny romské rodiny z osady u obce Bystrany, okres Spišská Nová Ves a to v souladu s vládním usnesením č. 502/1965 Sb. Práce se zaobírá ideologickou základnou koncepce rozptylu a dotýká se i příčin jejího zhroucení. Dále stručně nastiňuje další vývoj romské komunity ve Vsetíně. Kromě čerpání informací z fondů okresního archivu a z odborné literatury byla pro tuto práci využita metoda zpracování orální historie. Text je doplněn minimálně upravenými výpověďmi romských narátorů, které mají přiblížit jejich zpětný pohled na nedávnou minulost. Klíčová slova Romská komunita, cikánské obyvatelstvo, okres Vsetín, Bystrany, migrace, pohyb obyvatelstva, orální historie
|
|
| |
|
|
Brněnský Bronx - změna adresy
Miklová, Kamila ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje prostorovou studii obnovy veřejných prostor v lokalitě brněnského Bronxu. Práce zahrnuje několik velkých urbanistických a sociálních problémů. Jedná se o řešení problémů sociálně vyloučené oblasti, o otázku soužití s etnickými menšinami a dále o brownfields a řešení vhodné formy gentrifikace problémové čtvrti. Návrh řeší prostupnost největším blokem, který je lemován ulicemi Bratislavská, Hvězdová, Francouzská a Stará. Je zde navržena nová struktura veřejných prostorů - náměstí, která jsou jako korálky navlékány na síť nově navržených ulic. Dále se zabývá zejména tvorbou veřejného prostoru v blízkosti bývalého káznice. V návrhu díky odstranění přístaveb vzniká prostor pro dvě nová náměstí. Kreativní náměstí a Náměstí Romské kultury. Díky vhodné dostavbě nových objektů je podpořeno náměstí a odhalena původní podoba bývalé káznice.
|
|
|
Postavení žen v romské komunitě
KULHÁNKOVÁ, Renata
Klíčovým tématem práce je sociální status romských žen v rámci komunity a vybrané negativní aspekty, které z něj vyplývají. Teoretická část přehledně seznamuje čtenáře s tradičním postavením a z něj vyplývajícími rolemi romské ženy. Poukazuje na její změny v postavení, ke kterým došlo vlivem asimilační politiky 50. a 60. let a negativními aspekty, které jsou důsledkem podřadného postavení romských žen. Praktická část se zabývá detailně negativními aspekty - prostitucí, domácím násilím, nízkou vzdělaností a nezaměstnaností. Výsledkem práce je stanovení hypotéz na základě získaných informací z analýzy osobních dat a polostandardizovaných rozhovorů uskutečněných s romskými ženami poskytující sexuální služby a s romskými ženami, které se staly oběťmi domácího násilí.
|
host ::
RSS.