|
|
Romové jako aktéři "cikánské otázky". Náležení, mobilita a přesidlovací politika v Československu 60. let.
Ort, Jan ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Yasar, Abu Ghosh (oponent) ; Baloun, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na praxi přesidlovací politiky v šedesátých letech v Československu, která byla zaměřená na obyvatele označované jako "cikáni". Tato politika, označovaná též jako "rozptylová", byla v historické a romistické literatuře často popisována jako jeden ze symbolů násilí komunistického režimu na Romech, které mělo vést k rozvratu jejich kulturní identity a narušení zavedených socio-ekonomických struktur. Praxe této politiky byla paradoxně popsána velmi okrajově. Cílem této práce je zaplnit tuto mezeru, vyvázat sledování této politiky ze silně hodnotícího interpretačního rámce, a současně přenést důraz z perspektivy státu a jeho úřadů na aktérství Romů samotných. V úvodu své práce přesidlovací politiku základně charakterizuji a kontextualizuji, když současně shrnuji dosud existující literaturu, která se k ní vztahuje. V první kapitole předkládám teoreticko-metodologická východiska celé práce. Přiznávám se zde k mikrohistorickému přístupu a obecně k inspiraci v antropologické disciplíně. Tyto přístupy přitom konkrétně diskutuji ve vztahu k možnostem studia "romských historií". Ve druhé kapitole analyzuji dobové diskursy cikánství a na konkrétní případové studii ukazuji, jak byly tyto vyjednávány v lokálně ukotvených socio-ekonomických vztazích. Zde představená případová studie současně...
|
|
| |
|
|
Romská literatura v 20. a 30. letech 20. století v SSSR
Kokyová, Iveta ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním romské literatury v období prudkého, ale časově ohraničeného rozvoje ve 20. a 30. letech 20. století ve Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Pro pochopení daného období velmi stručně přibližuje předchozí historii Ruska a SSSR s ohledem na národnostní politiku a historii ruských Romů, obojí od 18. století. Jedním z cílů je zjištění politických okolnosti rozvoje romské literatury od 20. do 30. let a jeho ukončení. Dalším z cílů je zaměření se na konkrétní romská díla. Zkoumán je i odraz politických okolností v dobové romské literatuře, a to jak přímo v tematice (v dílech "na politickou objednávku"), tak v šíře uchopené struktuře děl. V analýze tematického i formálního plánu tehdejších literárních děl se vyjeví jak vlivy politických a historických souvislostí, tak strukturní prvky na těchto okolnostech nezávislé. Klíčová slova Romové, literatura, národnostní politika, SSSR
|
|
|
Svaz Cikánů-Romů (1969-1973). Možnosti přístupu ke studiu historie Svazu Cikánů-Romů na příkladu analýzy činnosti krajského výboru Svazu v Západočeském kraji.
Turková, Kateřina ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent)
Romská organizace, působící pod názvem Svaz Cikánů-Romů, byla v letech 1969- 1973 součástí Národní fronty a jejím prostřednictvím se Romové mohli částečně podílet na realizaci politiky namířené vůči jim samotným. Předkládaná práce seznamuje s působením Svazu Cikánů-Romů v Západočeském kraji, zabývá se rekonstrukcí činnosti jeho krajského výboru a přidruženého hospodářského zařízení Névodrom se sídlem v Plzni. Popisuje působení této organizace v oblasti bytové a sociálně-zdravotní, dále i v oblastech školství a vzdělávání, kultury a sportu, informuje o její spoluprácí s orgány státní správy a organizacemi sdruženými v Národní frontě. Na základě analýzy dokumentů vztahujících se k činnosti Svazu v Západočeském kraji rekonstruuje i některé vnitřní mechanismy organizace jako celku (způsob výstavby organizační struktury, získávání členské základny). Závěrečná část práce přispívá k poznání okolností likvidace Svazu a jejích důsledků, zprostředkovává reflexi významu Svazu Cikánů-Romů některými jeho představiteli, okrajově se věnuje i paralelám mezi činností Svazu a aktivitami romských aktivistů v politické a kulturní sféře v 70., 80. a 90. letech 20. století. Práce vychází z analýzy archivních dokumentů organizace, částečně i z analýzy rozhovorů s pamětníky. Detailní zpracování činnosti Svazu Cikánů-...
|
|
|
Poezie Vlada Oláha (v kontextu autorské poezie slovenských Romů)
Vyskočilová, Iva ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá tématickými okruhy poezie jednoho z předních romských básníků - Vlada Oláha. Hlavní témata Oláhova poetického díla jsou ilustrována na jeho básnické prvotině Khamori luluďi - Slunečnice. Interpretace jsou dále doplněny a rozvíjeny i na jeho následujících básnických sbírkách Khamutno kamiben - Žár lásky a Amaro drom pal o udut - Naše cesta za světlem. Část práce je věnována i básnickým prostředkům Oláhova poetického díla. Autorova poezie obsahuje především milostnou poezii, fascinaci přírodou, glorifikaci života v osadě, jako ideálu romského života. Dále autor klade veliký důraz na sepjetí s matkou zemí a potřebu její revitalizace, což s sebou přinese i obrodu lidského ducha. V Oláhových básních je všudypřítomná výzva k všelidství, k obrodě lidstva. Jako aktivní křesťan se vyznává ze své víry a opěvuje křesťanství, jako vzor čistého života a smysl lidského bytí. V neposlední řadě se ve své poezii velice angažuje za práva Romů, volá po toleranci, potlačení rasismu a opětovném uchopení a zachování romipen, tedy principů tradičního romského života. Další část práce se věnuje poezii některých ostatních romských básníků s důrazem na témata, která ve svých dílech reflektují, a která jsou zároveň obdobou témat a prostředků Oláhovy poezie. Z této analýzy vyplývá řada téměř totožných tématických...
|
|
|
Romové ve Stříbře (případová studie - historie a sociolingvistická situace rodu Absolonů)
Houdek, Lukáš ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Bakalářská práce ze zabývá romskou populací v západočeském městě Stříbře. Je rozdělena do čtyř základních částí. Po vysvětlení použitých metod a jejich úskalí jsou v práci popsány jednotlivé romské komunity ve Stříbře a jejich vzájemné vztahy, jejichž povaha je ovlivněna několika faktory, které jsou v textu taktéž diskutovány a dávány do souvislostí. Dále už se práce zabývá především romským rodem Absolonů, jež do Stříbra přišel v počátcích padesátých let a stal se tak prvním romským osídlením tohoto pohraničního města. Část věnovaná historii má tedy objasnit důvody, které zakladatele tohoto rodu ve Stříbře k odchodu ze Slovenska vedly. Dále se věnuje povaze přijetí nových romských obyvatel majoritní společností a popisuje další vývoj rodu na území obce. Tyto historické skutečnosti směřují k části poslední, která se zabývá současnou situací romštiny ve Stříbře, a to jak frekvencí jejího používání, tak reflexí romštiny jejími mluvčími. Celá práce tak má dát ucelený pohled na jednu z romských komunit na území Stříbra a poukázat na roli historie, vztahů mezi jednotlivými romskými komunitami a v neposlední řadě přijetí nových romských obyvatel majoritní společností na současnou situaci romštiny ve zkoumané lokalitě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Cikáni, metla venkova!" Tvorba a uplatňování proticikánských opatření v meziválečném Československu, za druhé republiky a v počáteční fázi Protektorátu Čechy a Morava (1918-1941)
Baloun, Pavel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Dne 22. prosince 1926 proběhla v Užhorodu na Podkarpatské Rusi slavnostní ceremonie při příležitosti otevření budovy "cikánské školy". Čeští úředníci, kteří při této události promluvili, upozornili přítomné na pedagogický význam vybudované instituce a označili ji za ojedinělý a výjimečný "pokus". Vytvoření speciální školy pro děti těch obyvatel, kteří byli označováni jako "cikáni", na území, jež bylo k Československu dodatečně připojeno po první světové válce a které v dobových představách ztělesňovalo specifické, "zaostalé" území, upevňovalo legitimitu první republiky jako demokratického, pokrokového, moderního, liberálního státu náležícího k vyspělému a civilizovanému Západu. O více než půl roku později, dne 14. července 1927, poslanci československého Národního shromáždění schválili zákon č. 117/1927 Sb. z. a n. o potulných cikánech. Vznik této legislativní normy souvisel s obrovským zájmem dobového tisku a veřejnosti o "cikány", který podnítilo obvinění přibližně dvaceti "cikánů" z východoslovenské obce Moldava nad Bodvou z velkého množství krádeží, loupeží a vražd. Oproti situaci těsně po skončení první světové války, kdy centrální československé úřady nevyhověly požadavkům lokálních státních úřadů na úpravu "cikánské otázky", i v kontrastu k většině evropských států, v roce 1927 středo pravá...
|
|
|
Přeživší tzv. cikánského tábora v Letech u Písku v kontextu žádostí o odškodnění dle zákona 255/1946
Berkyová, Renata ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Závodská, Milada (oponent)
Archiv žádostí o osvědčení dle zákona 255/1946 čítá od roku 1946 do dnešního dne téměř 150 tisíc žádostí, včetně žádostí přeživších z židovských a romských rodin či jejich potomků. Záměrem práce je sledovat několik rovin odrážejících odškodňování přeživších holokaustu Romů, obtížné přijímání, resp. neznalost průběhu holokaustu Romů na území protektorátu a zároveň postupné formování povědomí o něm jako součásti poválečného vztahu neromské a romské části československé společnosti k této válečné genocidě. Klíčem k výběru žádostí romských žadatelů pro hloubkovou analýzu a propojení s dalšími prameny vztahujícími se k jejich předválečnému, válečnému i poválečnému životu, je seznam vězňů tzv. cikánského tábora v Letech u Písku zpracované Ctiborem Nečasem. Klíčová slova: holocaust Romů, zákon č. 255/1946 Sb, tzv. cikánský tábor Lety u Písku, přeživší, odškodnění
|
|
|
Romové ve 30. a 40. letech 20. století na Slovensku (1927-1950)
Stachová, Monika ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proměnu diskursu o Romech na Slovensku mezi léty 1927- 1950 a sledování přeměn relací mezi většinovým obyvatelstvem a Romy. Věnuje se společenskému nadefinování pojmu "Cikán/Cikánka" a snaží se rekonstruovat skrze různé diskursivní roviny pozici romského obyvatelstva ve společnosti. Symbolické těžiště představuje období druhé světové války, které bylo rámováno meziválečným a poválečným obdobím. V souvislosti s tímto ukotvením se pokouší zmapovat možné kořeny válečného diskursivního a fyzického násilí. Táže se po možných kontinuitách a diskontinuitách partikulárních politik nahlížení na jedince, kteří splňovali charakteristiky pojmu "Cikán" nebo "asociál", a jaké byli limity aktérství těchto osob. Krom toho zkoumá různé způsoby kategorizace romského obyvatelstva a jejich vliv na přístup k němu.
|
|
|
Mobilita Romů v kontextu lokálních vztahů. Případová studie z okresu Svidník na východním Slovensku.
Ort, Jan ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Tato práce vychází z dlouhodobého etnografického terénního výzkumu, který autor prováděl v jedné z východoslovenských vesnic okresu Svidník. Základním tematickým rámcem práce jsou vztahy mezi Romy a Neromy ve sledované vesnici, a to s důrazem na aktérskou perspektivu místních Romů. Povahu těchto vztahů autor sleduje v synchronní i diachronní perspektivě, a to především v souvislosti se dvěma typy prostorové mobility, které však mají současně potenciál mobility socio-ekonomické. Prvním sledovaným typem je pohyb Romů z romské osady do neromské části vesnice, respektive do vesnic okolních, druhým pak přeshraniční migrace. Práce se současně zabývá vztahy v rámci sledované romské komunity, na jejíž vnitřní sociální diferenciaci se podílely právě úspěšně i neúspěšně realizované mobility. Pro širší uchopení studia lokálních vztahů využívá autor textů romistky Mileny Hübschmannové, dalších souvisejících případových studií z regionu východního Slovenska, ale současně i koncepty postkoloniálního myšlení s důrazem na dílo Frantze Fanona. Právě jeho dílo pak poskytlo širší rámec pro uchopení mocenské asymetrie lokálních vztahů mezi Romy a Neromy, jakož i internalizaci inferiorního postavení Romů, které takovou asymetrii doprovází. Klíčová slova Romové, romské osady, východní Slovensko, hranice, mobilita,...
|
host ::
RSS.