|
|
Stress management
SOUKUPOVÁ, Nikola
Cíle: Hlavním cílem disertační práce bylo zhodnocení dosavadních teoretických a výzkumem nově získaných poznatků o problematice stress managementu v podnikovém prostředí a navržení žádoucích doporučení podnikům, které chtějí principy stress managementu začlenit do svého řízení. Metodika: Teoretické vymezení problematiky se zaměřilo na pracovní stres, nejvýznamnější modely, na zdroje a příčiny jeho vzniku a zejména na jeho vliv na podnikové prostředí. Věnovalo se i vlivu čtvrté průmyslové revoluce a pandemie COVID-19 jakožto novým významným stresorům. Důraz byl také kladen na vymezení problematiky řízení stresu, implementaci vhodných opatření a nových trendů v nich. Primární data byla získána prostřednictvím kvantitativního výzkumu. Výzkum byl realizován na úrovni podniků. Podniky v základním souboru byly lokalizovány v Jihočeském kraji a byly součástí kategorie CZ-NACE C (10-33): Zpracovatelský průmysl. Do výzkumu byly zahrnuty malé a střední podniky. Bylo získáno 194 platných responzí. Závěry: Na základě výsledků analýzy primárních dat byl zjištěn současný stav řízení stresu v malých a středních podnicích a bylo vytvořeno doporučení pro podniky, které chtějí začlenit řízení stresu do svých vnitropodnikových procesů. Na základě vícerozměrné statistiky, konkrétně metody Shlukové analýzy, byly vytvořeny profily podniků, dle podobnosti ve vybraných zkoumaných znacích souvisejících s oblastí stress managementu.
|
|
|
Subjektivní vnímání únavy sester na oddělení s Covid-19 pozitivními pacienty.
Vosátková, Laura ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pracovní zátěží sester pečujících o COVID-19 pozitivní pacienty. Cílem dotazníkové šetření bylo zjistit míru pracovní zátěže těchto sester a zjistit, zda míra pracovní zátěže oddělení Covidového typu převyšuje míru pracovní zátěže standardního neCovidového oddělení. Sběr dat probíhal na lůžkových, JIP a ARO odděleních benešovské nemocnice Rudolfa a Stefanie, která pečovala o COVID-19 pozitivní pacienty. Dotazníkové šetření probíhalo od listopadu 2021 do ledna 2022. Cílovou skupinu respondentů tvořily praktické a všeobecné sestry. Pro zpracování dat byl použit datový list vytvořený programem Microsoft Excel, pro základní statistické analýzy a vytvoření tabulek četností program STATISTICA CZ 12. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že podíl, resp. míru subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly přetížení uvedlo 73,44 % respondentů. Podíl subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly monotonii uvedlo 90,63 % respondentů. Podíl kombinace subjektivních prožitků přetížení a monotonie uvedlo 67,19 % respondentů. Pracovní zátěž na oddělení s COVID-19 pozitivními pacienty nepříznivě prožívalo 20,31 % respondentek a 1,56 % respondentů. Lze usoudit, že při výkonu práce pocit časové tísně je přítomný na standardních neCovidových odděleních i...
|
|
| |
|
|
Pracovní stres
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zátěží, stresem a související problematikou v oblasti pracovního života. Pracovní stres přináší mnohé těžkosti, a to nejen jedincům, ale v důsledku také organizacím. Práce se věnuje projevům, účinkům, somatickým i psychickým aspektům stresu, jeho typům a také typům stresorů, které se podílejí na jeho vzniku. Pozornost je zaměřena na pracovní zátěž jako zásadní oblast problematiky pracovního stresu, individuální odolnost vůči zátěži, faktory, které pracovní zátěž a pracovní stres ovlivňují, a zvládání zátěžových a stresových situací. Souvisejícím specifickým tématem je burnout syndromu. Práce postihuje jeho vznik a rozvoj, příčiny, příznaky ve třech základních rovinách - psychické, fyzické a v rovině sociálních vztahů a dále vliv významných faktorů, jakými jsou osobnost a pracovní podmínky. Pozornost je věnována rovněž profesím ohroženým burnout syndromem a jeho prevenci. Klíčová slova: Stres, pracovní stres, zátěž, pracovní zátěž, stresory, pracovní podmínky, coping, zvládání stresu, stress management, syndrom vyhoření, burnout syndrom.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Přístupy k prevenci a zvládání pracovního stresu v organizacích v České republice a v severských státech
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá pracovním stresem a jeho souvislostmi, prevencí a zvládáním pracovního stresu a porovnává přístupy k prevenci a zvládání pracovního stresu v České republice a v severských státech. Pracovní stres může působit negativně na fyzické i psychické zdraví a celkově na kvalitu života jedince a může mít významné negativní důsledky pro organizace. Práce se věnuje teoretickým východiskům pracovního stresu, jeho faktorům a důsledkům z hlediska jedince i organizace. Pozornost je zaměřena na přístupy k prevenci a zvládání pracovního stresu v organizacích, a to v kontextu charakteru pracovní činnosti, úrovní řízení a dílčích personálních činností, zaměřuje se na opatření v této oblasti na evropské a národní úrovni a na postup při tvorbě programu pro prevenci a zvládání pracovního stresu a hodnocení jeho efektivity. Práce se zabývá analýzou přístupů k prevenci a zvládání pracovního stresu v České republice a v severských státech a jejich porovnáním. Analýza a následná komparace se věnuje rozpracovanosti problematiky v České republice a v severských státech, platné legislativě v dané oblasti, monitorování pracovních podmínek a pracovního stresu, implementaci Evropské rámcové dohody o stresu spojeném s prací v jednotlivých státech, projektům a dalším aktivitám k prevenci a zvládání...
|
|
|
Pracovní stres českých zaměstnanců a jeho souvislost se zaměstnaneckým statusem a osobním životem
Veverková, Martina ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována problematice pracovního stresu českých zaměstnanců a využívá data z výzkumu Kvality pracovního života, uskutečněném v SOÚ AVČR ve spolupráci s VÚBP v roce 2014. Pracovní stres je závažnou problematikou, které však zaměstnavatelé v ČR dosud nevěnují dostatečnou pozornost. Cílem práce je definovat skupiny, u nichž je pracovní stres největším problémem, identifikovat zdroje stresu a zjistit souvislost míry stresu s dalšími životními oblastmi s ohledem na rozdíly ve statusu zaměstnání. Teoretická část práce vychází z konceptu spilloveru (přenosu mezi různými sférami života), teorií stresu vyššího a nižšího statusu a rovněž z balančních teorií stresu, Job demands-control modelu a Effort-reward imbalance modelu. Kromě pracovních požadavků jsou významnými stresory zejména přesčasy, výskyt negativních jevů na pracovišti (snížená sociální podpora), nízká zajímavost a stereotypnost práce a rovněž nízká jistota práce. Byla identifikována skupina pracovníků s nižším zaměstnaneckým statusem a vysokou mírou stresu, která má rovněž nízkou spokojenost ve všech zkoumaných životních oblastech, situaci této skupiny je tedy možné považovat za vážný sociální problém. U této skupiny se ve zvýšené míře vyskytují všechny výše zmíněné významné stresory spolu s dalšími zhoršenými pracovními...
|
host ::
RSS.