|
|
Orffovy nástroje v kontextu současné hudební výchovy dítěte předškolního věku
Fajtová, Jitka ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Bajerová, Ludmila (oponent)
Cílem diplomové práce je zrealizovat v jedné třídě mateřské školy hudební projekt s využitím hudebních nástrojů Orffova instrumentáře a testem hudebnosti zjistit, jaký individuální přínos mají Orffovy nástroje v rozvoji hudebnosti předškolních dětí. Práce s názvem "Orffovy nástroje v kontextu současné hudební výchovy dítěte předškolního věku" je rozdělena do pěti kapitol. V teoretické části přehledně popisuji pedagogickou reformu hudební výchovy, objasňuji současné pojetí hudební výchovy v předškolním vzdělávání na základě rámcového vzdělávacího programu, zmiňuji psychologickou charakteristiku rozvoje hudebnosti předškolního dítěte, popisuji Orffův instrumentář a jeho využití v integrativní pedagogice. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum, kde dle dotazníků zjišťuji, jak často, jakým způsobem a s jakými hudebními nástroji z Orffova instrumentáře pracují paní učitelky v mateřských školách. Testem hudebnosti zjišťuji hudební schopnosti a dovednosti dětí jedné třídy v mateřské škole, ve které na základě hudebního projektu ověřuji a vyhodnocuji přínos Orffova instrumentáře v rozvoji hudebnosti dětí. Práci doplňuji videozáznamem a fotkami z hudebního experimentu.
|
|
|
Připravenost dětí na vstup do školy v regionu Český Brod
Stejskalová, Tereza ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti dětí na vstup do školy v regionu Český Brod. V současnosti přetrvává vysoký počet dětí s odkladem povinné školní docházky, což se vláda rozhodla řešit zavedením povinného předškolního ročníku. Se zavedením rámcových vzdělávacích programů si školy začaly tvořit vlastní školní vzdělávací programy. Základy, s nimiž vstupují děti do základní školy, se více rozrůznily. Cílem práce je stanovení oblastí, ve kterých mělo během zápisů do prvních tříd v regionu Český Brod nejvíce dětí problémy. Připravenost dětí na vstup do školy je zkoumána také z pohledu rodičů a pedagogů a pohledy jsou konfrontovány. Výzkum kombinuje tři metody - pozorování, dotazník a případovou studii. Pro šetření během zápisu byla zvolena metoda pozorování. Na základě teorie byly stanoveny pozorované oblasti, posuzované podle zvolených kritérií. Pohled rodičů a pedagogů byl zkoumán dotazníkovým šetřením. Oblasti, ve kterých mělo nejvíce dětí během zápisů do prvních tříd potíže, byly grafomotorika a vývoj řeči. Tento názor sdílí i rodiče a učitelé. Ti navíc zmiňují nedostatečnou délku udržení pozornosti dětí. Práce se tímto zamýšlí, v čem by mohly být výstupy předškolního a základního vzdělávání více provázané. KLÍČOVÁ SLOVA školní připravenost školní zralost předškolní výchova...
|
|
|
Lidová slovesnost v předškolní výchově
Schreiberová, Kateřina ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Anotace: Tato práce dokládá význam folkloru, zvláště pak lidové slovesnosti v náplni předškolního vzdělávání. Osvětluje využívanou terminologii, dokládá zakotvení ochrany a zachovávání lidové kultury v legislativních dokumentech a osvětluje, jakou roli v ochraně a zachovávání lidové kultury hrají vzdělávací instituce. Práce na konkrétních příkladech dokazuje, jakým způsobem lze prostřednictvím folkloru v předškolní výchově rozvíjet osobnost dítěte. Klíčová slova: Tradiční lidová kultura; folklor; folklorní slovesnost; předškolní výchova; rozvoj osobnosti dítěte
|
|
| |
|
|
Dětská spiritualita ve školním vzdělávací programu pro předškolní vzdělávání
Gricyk, Oleg ; Pavlov, Ivan (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci, ve které byla navržena šestá vzdělávací oblast pro Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání s názvem Dítě a jeho spiritualita. V současnosti je dětská spiritualita nepřijatou, a proto také zanedbávanou vzdělávací oblastí v předškolním vzdělávání. Již několik desítek let ale řada autorů mluví o dětské spiritualitě jako o vědecky opodstatněné tezi. Práce se proto zabývá tím, jak lze uchopit dětskou spirituální výchovu a jak ji lze praktikovat v české sekulární mateřské škole. Je ukázáno, že česká legislativa představovaná školským zákonem je na straně této výchovy a nejde proti ní. Je rozebrána podstata spirituální dětské kapacity a způsoby, jak je spiritualita v lidském životě realizována a vnímána. Jeden z podstatných bodů práce spočívá také ve vysvětlení, že je nutné odlišovat náboženství od spirituality. Toto rozlišení je zvlášť potřebné si uvědomovat při hledání způsobů, jak o spiritualitě mluvit. Dále jsou formulovány důvody, proč by mateřské školy měly pracovat s dětskou spiritualitou jako se šestou vzdělávací oblastí. Aby bylo možné aplikovat spirituální výchovu do současné školní praxe, je navržen filozofický rámec, jak lze spirituální výchovu zařadit do školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Závěr práce...
|
|
|
Role speciálního pedagoga v předškolním vzdělávání dětí s autismem
Skleničková, Martina ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Rigorózní práce se zabývá rolí speciálního pedagoga v předškolním vzdělávání dětí s autismem. Vychází ze studia odborné literatury a z dlouholeté praxe autorky, speciální pedagožky v mateřské škole se speciálními třídami, její úzké spolupráce s kolegy, rodiči a externími odborníky. Práce je rozdělena do tří částí. První, teoretická část, definuje základní pojmy, jako jsou autismus, osobnost speciálního pedagoga, školský vzdělávací systém, podpůrná opatření, inkluze. Druhá část přináší autorčiny poznatky a zkušenosti z praxe. Zaměřuje se na týmovou a multidisciplinární spoluprácí, obsahuje strukturované rozhovory s odborníky, kteří tvoří tým při práci s dětmi s autismem v mateřské škole, kde autorka pracuje. Přináší také stručný pohled na systém předškolního vzdělávání ve Švédsku, Finsku a v Gruzii. Autorka vychází z osobních zkušeností, které získala během pracovních zahraničních cest. Třetí část rigorózní práce obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu, který byl proveden v období září 2018 - říjen 2019 mezi speciálními pedagogy z mateřských škol a školských poradenských zařízení, kteří pracují s dětmi s autismem. Výzkum se zaměřuje nejen na přímou práci s dětmi, ale také na zkušenosti s inkluzí dětí s autismem, metody a cíle práce, problémy při práci s touto cílovou skupinou, mezioborovou...
|
|
|
Za ruku, spolu a sám
Alexová, Jitka ; Turko, Pavel (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh mateřské školy v mladé rostoucí brněnské čtvrti Sadová. Vytvoření prostoru pro děti předškolního věku, ale také místa, které podpoří zdejší komunitu. Práce se zabývá konceptem vzájemné mezigenerační podpory, specifickými potřebami dítěte a jeho vnímáním prostoru.
|
|
|
Inkluze v systému předškolního vzdělávání
Vlachová, Jana ; Hájková, Vanda (oponent)
Rigorózní práce se zabývá inkluzivním vzděláváním v mateřských školách v České republice. Vychází ze studia odborné literatury, legislativních změn ve školství a dlouholeté praxe její autorky, speciální pedagožky mateřské školy. Práce je rozdělena do tří částí. První, teoretická část definuje základní pojmy a východiska inkluze i její hlavní aktéry z hlediska pozitivních i negativních dopadů, které na ně inkluzivní vzdělávání může mít. Přináší rovněž stručný pohled na systém inkluzivního předškolního vzdělávání ve Velké Británii, Švédsku, Norsku a Finsku. Druhá část obsahuje přehled systému inkluzivního předškolního vzdělávání v rámci současného českého školství a přináší rovněž poznatky a zkušenosti z praxe. Zahrnuty jsou i autorčiny osobní zkušenosti z návštěv mateřských škol ve Švédsku, Finsku a Moldávii. Třetí část rigorózní práce obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu, zaměřeného na zjišťování postojů odborníků a laické veřejnosti k inkluzi v běžných mateřských školách. Zkoumá názory pedagogů a rodičů na podmínky mateřských škol ve fázi implementace inkluzivního vzdělávání. Poskytuje pohled rodičů a pedagogických pracovníků na připravenost účastníků inkluzivního vzdělávání v mateřských školách. Přináší zjištění, že proces inkluzivního vzdělávání, který vychází z práva dítěte na rovné...
|
|
| |
|
|
Předškolní vzdělávání, výchova a péče ve Finsku
Čadková, Kateřina ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Horáčková, Klára (oponent)
Práce se zaměřuje na předškolní vzdělávání, výchovu a péči ve Finsku. Jejím cílem je nastínit specifika fungování předškolních institucí a následně porovnat dvě konkrétní předškolní zařízení z pohledu nastavení jejich strukturní i procesuální stránky. Práce je strukturována do teoretické a praktické části. Teoretická část v úvodu shrnuje základní informace o Finsku (politická situace, demografie). Uvádí klíčová data k fungování rodiny a její podpory v rámci sociálního systému ve Finsku. Hlavní část teoretické části bakalářské práce je věnována charakteristice jednotlivých druhů institucí, které zajišťují vzdělávání, výchovu a péči o dítě v předškolním věku, a to z hlediska jejich legislativního ukotvení, kurikulárních dokumentů i odborné přípravy pedagogů působících v předškolním vzdělávání. Empirická část bakalářské práce obsahuje dvě případové studie předškolních institucí ve Finsku. Práce sleduje specifika strukturního nastavení, ale také výchovně-vzdělávací procesy obou institucí. V případových studiích je užito metod pozorování, polostrukturovaných rozhovorů a analýzy dokumentů. V závěru autorka poukazuje na možné inspirace finského předškolního vzdělávání, které by byly řešením pro aktuální otázky předškolního vzdělávání v České republice. KLÍČOVÁ SLOVA Finsko, předškolní výchova, vzdělávání...
|
host ::
RSS.