|
|
The rise of the alt-right in the US and its online presence
Rýdl, Štěpán ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Váňa, Jan (oponent)
1 Prezidentské volby v USA v roce 2016 byly mimo jiného významné kvůli nápadnému vlivu nové krajně pravicového hnutí. Pojem "alt-right" byl poprvé použit v roce 2008 Richardem Spencerem a odkazuje ke krajně pravicovému online hnutí. Tato práce si klade za cíl poskytnout stručné shrnutí všech významných aspektů této ideologie. Budou popsány její nejdůležitější ideologické principy: důraz na maskulinitu, etnonacionalismus a antisemitismus; stejně jako působení a chování jejích následovníků v online prostoru. Hnutí alt-right bude porovnáno s ostatními krajně pravicovými a konzervativními ideologiemi a jeho rétorika bude analyzována jako forma propagandy.
|
|
|
Internetové memy a jejich virální potenciál
Limanovský, Adam ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu internetových memů. S teorií memů přišel evoluční biolog R. Dawkins koncem sedmdesátých let minulého století jakožto kulturní analogií genů. O několik desítek let později se pojem mem začínal objevovat v internetové kultuře ve spojení s vtipy. V této práci pracuji s pojmy mem, viralita, šiřitelná média a konvergence médií. Všechny tyto pojmy definují současné internetové prostředí. Vycházím především z knih L. Shifmanové: Memes in Digital Culture, H. Jenkinse: Convergence Culture: Where Old and New Media Collide a Spreadable Media: Creating Value and Meaning in a Networked Culture (které je spoluautorem) a K. Nahonové a J. Hemsleyho: Going Viral. Nejprve vymezuji pojem mem a jeho diferenciaci od pojmu viralita, jelikož pro běžného uživatele internetu jsou tyto dva pojmy synonyma. V práci popisuji memové žánry, fáze vzniku internetových memů, které vznikají převážně ze šiřitelných médií na jejichž základě jsou memy vytvářeny a jaké faktory přispívají k jejich šíření v kyberprostoru. Analytická část se skládá z kontextové analýzy vybraných internetových memů, na nichž demonstruji, jak digitální manipulace mění kontext memů, ve kterých se daný mem může použít, a jak ovliňuje jejich fungování.
|
|
|
The rise of the alt-right in the US and its online presence
Rýdl, Štěpán ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Váňa, Jan (oponent)
1 Prezidentské volby v USA v roce 2016 byly mimo jiného významné kvůli nápadnému vlivu nové krajně pravicového hnutí. Pojem "alt-right" byl poprvé použit v roce 2008 Richardem Spencerem a odkazuje ke krajně pravicovému online hnutí. Tato práce si klade za cíl poskytnout stručné shrnutí všech významných aspektů této ideologie. Budou popsány její nejdůležitější ideologické principy: důraz na maskulinitu, etnonacionalismus a antisemitismus; stejně jako působení a chování jejích následovníků v online prostoru. Hnutí alt-right bude porovnáno s ostatními krajně pravicovými a konzervativními ideologiemi a jeho rétorika bude analyzována jako forma propagandy.
|
|
|
Fenomen sledování videí a fotografií s kočkami na internetu z pohledu teorie memů.
Bessisso, Omar ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kopecký, Robin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sledování kočičích obrázků a videí na internetu z pohledu teorie memů, psychologie a evoluční psychologie. Dále jsou v práci zmíněny dopady soužití člověka s kočkou a je diskutována možnost sociálního parasitismu koček. Práce byla zhotovena na základě literární rešerše a údajů poskytnutými internetovými vyhledávači. Kočičí obrázky a videa představují jeden z nejsledovanějších obsahů internetu, veselé kočičí video může pořídit téměř každý. Kočičí videa jsou často sledována během prokrastinace, krátké shlédnutí veselého videa může mít pozitivní vliv na pracovní morálku. Kočičí videa jsou úspěšná zejména díky tomu, že kombinují roztomilost a humor. Internetové memy s kočkami jsou úspěšné, kočky lze považovat za nejoblíbenější zvíře internetu, což souvisí s faktem, že kočky jsou oblíbené u introvertních jedinců, kteří tráví více času na internetu. Roztomilost koček je (pre)adaptací koček na život v lidské společnosti. Kočky svou roztomilostí vyvolávají odpověď na roztomilost stejným způsobem, jako lidská nemluvňata, čímž kanalizují lidské parentální instinkty. Svým vzhledem a chováním vyvolávají v lidech pečovatelské sklony, jedná se o formu sociálního parazitismu. Adaptace koček k sociálnímu parazitismu se po vzniku internetu ukázala být i velmi efektivní...
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Miroslav (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Kvalitativní analýza fenoménu internetových řetězových dopisů
Kozlová, Dana ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubíčková, Vladimíra (oponent)
Kolující dopisy a kolující e-maily jsou formou sekundární orality. Práce určuje kolující e-maily jako typ média a hledá vlastnosti, které by měla splňovat zpráva, která bude úspěšně šířena. Diskutuje o šiřitelnosti kolujících zpráv z pohledu memetické teorie a nachází motivy pohádek uvnitř kolujících zpráv. Z provedené typologie kolujících dopisů ze souboru sebraného z veřejných databází i přeposílaných na určené adresy vyplývá členění na nejméně 9 forem a nejméně 17 funkcí. U jednotlivých forem a funkcí jsou předvedeny jejich obvyklé vlastnosti a rozdíly. Řazení podle původu vysvětluje některé rozdíly u přeložených zpráv a hledá specifika zpráv českých. Mezi taková specifika patří například rasistická témata. Ze strukturovaných rozhovorů práce zhodnotila, podle jakých kritérií kolující dopisy jejich příjemce dělí a podle čeho vybírají adresáty kolujících dopisů. Vyvrací hypotézu, že se tyto zprávy šíří pouze mezi homogenními skupinami. Ukazuje, že se kolující e-maily nešíří jen díky snadnému přeposílání. Z rozhovorů jsou nalezeny hlavní motivy přeposílání, a to pozitivní emoce z předpokládané reakce příjemce.
|
|
|
Evoluce morálky, morálka evoluce, aneb, Frans de Waal, Richard Dawkins a teorie dvojí dědičnosti
Šafránek, Jakub ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Cílem této práce je představit přístupy dvou současných autorů, Richarda Dawkinse a Franse de Waala, kteří se zabývají tématem evolučního původu morálky. Moje kritická reflexe jejich prací na toto téma se bude zabývat "stavebními bloky morálky" a předpokládaným "smyslem pro morálku", který podle nizozemského primatologa člověk sdílí s některými svými žijícími evolučními příbuznými. V případě Richarda Dawkinse je cílem přezkoumání jeho memetické teorie a parazitického charakteru některých částí kultury. Dále zmíním postoje zastánců teorie dvojí dědičnosti, která podle mého soudu oba představené autory a jejich postoje může do jisté míry smířit, tedy spojuje "stavebních bloky morálky" a parasiticko/nezávislý charakter memů. Tímto způsobem pak budeme moci vysvětlit některé fenomény lidské morálky a její omezení. Klíčová slova: morálka, evoluce, teorie dvojí dědičnosti, koevoluce, memy
|
|
|
Memy a teorie univerzálního darwinismu
Havlík, Vladimír
Stať se zabývá filosofickými východisky a předpoklady teorie memů. Centrální otázkou je analýza univerzálního darwinismu jako obecného a univerzálního evolučního principu či zákonitosti, která nastává v každém prostředí vždy, když jsou splněny požadované podmínky. Evoluční proces lze tak popsat jako algoritmický proces, který vede ke vzniku organizované uspořádanosti. Darwinismus v tomto obecnějším univerzálním smyslu poukazuje k rozdílnosti přežití libovolného druhu sebereplikující se kódované informace, která má nějaký vliv na svou pravděpodobnost, že bude replikována. Stať zdůrazňuje metodologickou důležitost memetiky v tom, že umožňuje nahlédnout rozmanitost kulturního vývoje z jednoduché unifikující perspektivy.
|
host ::
RSS.