|
|
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat
Jelének, Jan ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Halabuk, Andrej (oponent)
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá využitím leteckých hyperspektrálních dat senzoru APEX pro mapování invazivních rostlin a lučních společenstev v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem práce byla tvorba klasifikačního algoritmu, který využívá navržené vegetační indexy. Metodika byla založena na hledání spektrálních příznaků při využití in-situ měřených biofyzikálních parametrů LAI, fAPAR a biochemickém parametru obsahu chlorofylu. Metodika dále navrhuje řešení obecně známých problémů vztahu vegetačních indexů a LAI, jako je saturace a vzájemná korelace s obsahem chlorofylu. Klasifikace se zaměřovala na invazivní druhy rostlin šťovík alpský a lupinu mnoholistou, dvě luční společenstva - smilkové a trojštětové louky a sekané trávníky. Výsledkem práce je kromě navrženého metodického postupu řada klasifikovaných map vybraných oblastí Krkonoš a spektrální knihovny obsahující spektra nejvýznamnějších klasifikovaných druhů a společenstev a mnoha druhů lučních rostlin. Klíčová slova: hyperspektrální obrazová data, APEX, LAI, fAPAR, vegetační indexy, invazivní rostliny, luční společenstva, Krkonošský národní park
|
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
|
|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
|
|
Epifytické lišejníky České republiky
Pelechová, Kateřina ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je rešerší děl z let 1908-2013, která se zabývají výskytem epifytických, tedy na dřevinách rostoucích, lišejníků v ČR. V úvodu je krátce vyložena definice lišejníků a epifytů a je popsán vztah lišejníků s jejich životním prostředím (s důrazem na znečištění ovzduší). Hlavní část je věnována zpracování dat zjištěných z literatury - kdy a na čem který lišejník rostl - která jsou rozdělena na dvě období (1908-1970 a 1971-2013). Zkoumají se změny četnosti druhů lišejníků mezi obdobími, vazby lišejníků na druhy dřevin a preference těchto druhů a její změny v čase, změny preference pH borky dřevin a dřeviny s nejvyšším počtem druhů lišejníků. Práce obsahuje seznam 429 druhů lišejníků vyskytujících se v ČR na dřevinách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Problematika stolístků (Myriophyllum) ve střední Evropě
Hrdinová, Magdalena ; Trávníček, Pavel (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Rod Myriopyllum L. (stolístek) patří k jednomu z druhově nejbohatších rodů čeledi Haloragaceae (Saxifragales). Zahrnuje významné invazní druhy - evropský M. spicatum L. (s. klasnatý), severoamerický M. heterophyllum MICHX. (s. různolistý) a jihoamerický M. aquaticum (VELL.) VERDC. (s. vodní). Všechny tři se vyskytují ve střední Evropě spolu s původními neinvazními druhy M. alterniflorum DC. (s. střídavokvětý) a M. verticillatum L. (s. přeslenatý). Není to však pouze invaznost, která dělá tento rod tak pozoruhodným. Vykazuje velmi vysokou fenotypovou plasticitu, která značně znesnadňuje určování jeho zástupců do druhu. Poslední výzkumy navíc naznačují, že mezi některými druhy může probíhat křížení, které dává vzniknout hybridům v některých ohledech invaznějším než samotné rodičovské druhy. Nejen proto by měly být řádně studovány faktory ovlivňující úspěšnost invazních rostlin v obsazování nových lokalit. Jedním ze zásadních faktorů může být i polyploidie, která ve světle předchozích studií nabízí zcela nový pohled na problematiku stolístků. Podle předběžných výzkumů lze na základě ploidie za použití průtokové cytometrie středoevropské druhy jednoznačně rozlišit. Díky tomu je možné odhalit, jestli existují smíšené populace jednotlivých druhů, zda mezi nimi probíhá hybridizace a jaké ekologické...
|
|
|
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhu Vicia cracca
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mihulka, Stanislav (oponent)
Náplní této práce jsou informace o většinově se vyskytujících cytotypech, respektive diploidech a tetraploidech druhu Vicia cracca. První část je věnována rozmístění cytotypů studovaného druhu v Severní Americe, kde je tento druh invazní. Rozmístěním cytotypů se zabývám v rámci hypotézy, že polyploidní druhy se mezi invazními druhy vyskytují častěji než druhy diploidní. Jejich vyšší úspěšnost může být dána větší variabilitou genů, získanou polyploidizací a případnými genovými subfunkcionalizacemi. Všechny invazní populace Vicia cracca zahrnuté v této práci byly výhradně tetraploidní, což podporuje hypotézu o vyšší invaznosti polyploidů. Polyploidizované druhy totiž mohou být například lepšími kompetitory a to díky vlastnostem, které plynou právě ze znásobení genomu. Mezi tyto vlastnosti lze zahrnout různé růstové charakteristiky nebo zvýšenou stresovou odolnost vůči některému faktoru. Druhou částí mé práce je proto testování hypotézy, že polyploidi jsou více variabilní ve velikosti různých částí rostlinného těla a proto jsou schopni více vyrůst i v podmínkách, které nejsou vhodné pro diploidy. Jak předpovídá tzv. EICA hypotéza (evolution of increased competitive ability), rostliny v sekundárním areálu mají více prostoru pro další evoluci a lze tedy očekávat, že jejich růstové charakteristiky se...
|
|
|
Legal regulation of alien species of plants and animals
Tisovská, Pavla ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Právní regulace nepůvodních druhů rostlin a živočichů Tato práce se zabývá právní regulací invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů čili bránění jejich rozšiřování a minimalizací negativních následků, které tyto druhy způsobují na jednotlivých ekosystémech a biologické rozmanitosti celkově. Cílem této práce je rozebrat příslušnou účinnou právní úpravu mezinárodní, unijní i vnitrostátní a vymezit nejvýznamnější změny týkající se relevantních českých zákonů v souvislosti s implementací nařízení č. 1143/2014/EU a nařízení č. 708/2007/ES. Na začátku se práce věnuje historii rozšiřování nepůvodních druhů, protože určení kritických cest jejich šíření je jednou z důležitých znalostí pro vytváření efektivní právní úpravy také definicí základních termínů - nepůvodní druh, invazní nepůvodní druh a biologická Dále se práce zabývá pro tuto oblast nejpodstatnějšími mezinárodními smlouvami, čili Úmluvou o biologické rozmanitosti, Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, Úmluvou o ochraně Evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť a Madridským protokolem ke Smlouvě o Antarktidě, z práva Evropské unie soustavou chráněných území Natura 2000 a nařízením 708/2007/ES jakož i některými unijními koncepčními nástroji a z české vnitrostátní právní úpravy zákonem o ochraně přírody a krajiny a dalšími...
|
|
|
Management původních a nepůvodních rostlin v památkách zahradního umění.
Sádlo, Jiří ; Pergl, Jan ; Pejchal, Miloš ; Perglová, Irena ; Petřík, Petr ; Štefl, Lukáš ; Vojík, Martin
Cílem metodiky je přiblížit prostředí kulturních památek v zatím málo známých a málo diskutovaných souvislostech, a sice s ohledem na přírodu spontánní, tedy záměrně a soustavně neovlivňovanou, a s ohledem na výskyt nepůvodních druhů rostlin. Dále metodika uvádí postup managementu vybraných skupin invazních druhů. Předmětem metodiky je praktický postup hodnocení stavu a návrh managementu jednotlivých skupin původních a nepůvodních rostlin. Metodika byla psána v kontextu i oborů mimo památkovou péči a biologii. Metodika není zjednodušený metodický návod s předpřipraveným řešením standardních situací. Text raději formulujeme s větším odstupem a ukazujeme samotné problémy, nabízíme způsob, jak o nich uvažovat a vše ilustrujeme konkrétními příklady. V textu ukazujeme lokální řešení pomocí případových studií, a tedy se odkláníme od cesty univerzálně platných metodik psaných s ambicí pokrýt co největší počet lokalit bez rozdílu a bez pátrání po kontextu.
Plný tet:  PDF
|
host ::
RSS.