|
| |
|
|
Ohrožení jabloně lesní hybridizací s jabloní domácí
Portl, Jiří ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol shrnout všechny známé informace o hybridizaci (antropohybridizaci) jabloně lesní s jabloní domácí. Práce se dále zabývá převážné genetickými a morfometrickými metodami, které zatím byly při studiu hybridizace použity. Jabloň lesní (Malus sylvestris) je jediný původní druh rodu Malus v Evropě. Nicméně v posledních několika desítkách let jsou její populace ohroženy jabloní domácí (Malus ×domestica), jež pochází původně ze střední Asie. Často se ovšem dostává také do volné přírody, a tím i do užšího kontaktu s jabloní domácí, což umožňuje snazší hybridizaci těchto dvou dřevin. Tento proces vede k ubývání geneticky čistých jedinců jabloně lesní a pomalému šíření hybridních rostlin. Tento trend, který byl nazván antropohybridizací, lze pozorovat také například u rodu Prunus, kde dochází k hybridizaci mezi třešní křovitou Prunus fruticosa s třešní višní Prunus cerasus. Poslední studie však poukazují na další genetické aspekty jabloně domácí, a sice její vznik trojitou hybridizací. V posledních několika letech bylo prozkoumáno a analyzováno několik lokalit jabloně lesní v Evropě, aby se zjistilo jaký je stupeň antropohybridizace s jabloní domácí. Na těchto lokalitách byli pozorováni hybridi společně s geneticky potvrzenou jabloní lesní. Klíčová slova: jabloň lesní, jabloň...
|
|
|
Problematika stolístků (Myriophyllum) ve střední Evropě
Hrdinová, Magdalena ; Trávníček, Pavel (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Rod Myriopyllum L. (stolístek) patří k jednomu z druhově nejbohatších rodů čeledi Haloragaceae (Saxifragales). Zahrnuje významné invazní druhy - evropský M. spicatum L. (s. klasnatý), severoamerický M. heterophyllum MICHX. (s. různolistý) a jihoamerický M. aquaticum (VELL.) VERDC. (s. vodní). Všechny tři se vyskytují ve střední Evropě spolu s původními neinvazními druhy M. alterniflorum DC. (s. střídavokvětý) a M. verticillatum L. (s. přeslenatý). Není to však pouze invaznost, která dělá tento rod tak pozoruhodným. Vykazuje velmi vysokou fenotypovou plasticitu, která značně znesnadňuje určování jeho zástupců do druhu. Poslední výzkumy navíc naznačují, že mezi některými druhy může probíhat křížení, které dává vzniknout hybridům v některých ohledech invaznějším než samotné rodičovské druhy. Nejen proto by měly být řádně studovány faktory ovlivňující úspěšnost invazních rostlin v obsazování nových lokalit. Jedním ze zásadních faktorů může být i polyploidie, která ve světle předchozích studií nabízí zcela nový pohled na problematiku stolístků. Podle předběžných výzkumů lze na základě ploidie za použití průtokové cytometrie středoevropské druhy jednoznačně rozlišit. Díky tomu je možné odhalit, jestli existují smíšené populace jednotlivých druhů, zda mezi nimi probíhá hybridizace a jaké ekologické...
|
|
|
Reprodukční interakce mezi diploidy a triploidy šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus) a jejich evoluční potenciál pro zprostředkování genového toku
Petříková, Eliška ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Kontaktní zóny cytotypů nám poskytují jedinečnou příležitost pro studium dynamiky a evoluce polyploidních komplexů. Butomus umbellatus (šmel okoličnatý) je jedním z mála druhů, u kterých se přirozeně vyskytuje diploidní a triploidní cytotyp. Během předchozích průzkumů na jihovýchodním Slovensku byly odhaleny první doposud známé cytotypově smíšené populace B. umbellatus. Hojný výskyt druhu v oblasti s do značné míry přirozenou dynamikou vodních ekosystémů je unikátním modelovým systémem, který umožňuje nezkreslené srovnání vlastností a genetické diverzity rostlin obou cytotypů v přirozených podmínkách včetně možnosti jejich šíření v krajině. Cílem práce je objasnit evoluční procesy probíhající v kontaktní zóně diploidního a triploidního cytotypu B. umbellatus na jihovýchodním Slovensku. Dále pomocí průtokové cytometrie a molekulárně genetických metod studia zjistit, zda se jedná o primární nebo sekundární kontaktní zónu cytotypů, a určit míru genetické variability obou cytotypů na vnitropopulační a mezipopulační úrovni v zájmové oblasti i v širším geografickém kontextu. Pomocí analýzy mikrosatelitových lokusů bylo zjištěno, že kontaktní zóna cytotypů je jak primárního, tak sekundárního charakteru a mezi diploidy a triploidy B. umbellatus dochází ke genovému toku i přes ploidní bariéru. Tyto závěry byly...
|
|
|
Zhodnocení kryptické diverzity ve skupině lakušníku niťolistého (Ranunculus trichophyllus agg.)
Hanzlíčková, Johana ; Prančl, Jan (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Okruh lakušníku niťolistého (Ranunculus trichophyllus agg.) představuje taxonomicky komplikovanou skupinu vodních cévnatých rostlin, u níž byla recentně prokázána existence několika významně odlišných genetických linií a variabilita ve velikosti genomu. Výsledky dosavadních studií naznačují existenci kryptických druhů, které byly dosud přehlíženy kvůli značné morfologické redukci a vysoké míře fenotypové plasticity. V této práci byla za použití kombinace současných biosystematických metod (průtoková cytometrie, přímé sekvenování DNA, morfometrické analýzy) kriticky zhodnocena variabilita v rámci čtyř morfologicky podobných homofylních druhů lakušníků na území střední Evropy, se zvláštním zřetelem na R. trichophyllus agg.. Analýza velikosti genomu byla potvrzena jako spolehlivá metoda pro determinaci zájmových druhů a prokázala také výskyt několika různých hybridních kombinací; recentní mezidruhová hybridizace však není ve studovaném okruhu vysloveně častým jevem. Výsledky genetických analýz poukazují na význam hybridizačních událostí v evoluci sekce Batrachium: všechny studované polyploidní taxony jsou pravděpodobně allopolyploidního původu. Byla potvrzena existence dvou kryptických tetraploidních taxonů v rámci tradičně pojímaného druhu R. trichophyllus, provizorně označených jako R. trichophyllus cytotyp...
|
|
|
Evolutionary processes responsible for complexity in aquatic vascular plants
Prančl, Jan ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Oberprieler, Christoph (oponent) ; Štech, Milan (oponent)
Vodní rostliny představují evolučně heterogenní skupinu organismů, které se adaptovaly na život ve velmi specifickém prostředí. Navzdory velké evoluční vzdálenosti mezi jednotlivými příbuzenskými liniemi sdílejí vodní makrofyty mnoho společných anatomických, morfologických, fyziologických a reprodukčních adaptací, které vznikly nezávisle díky konvergentnímu a paralelnímu vývoji znaků. Vodní rostliny představují evolučně unikátní jednotku, které však v současné systematické botanice není věnována odpovídající pozornost. Navíc se vesměs jedná o taxonomicky obtížné skupiny vzhledem k silné redukci tělní stavby a vysoké míře fenotypové plasticity. Tato dizertační práce se zaměřuje na výzkum dvou taxonomicky složitých skupin, hvězdošů (rod Callitriche) a lakušníků (Ranunculus sect. Batrachium). Za pomoci různých metodických přístupů (stanovení velikosti genomu, počítání chromozomů, sekvenace jaderných (ITS) i plastidových (trnT-trnL) úseků DNA, studium herbářových sbírek) jsme zkoumali nejdůležitější evoluční procesy, jako je hybridizace, polyploidizace a kryptická diverzita, a hodnotili jejich vliv na evoluční komplexitu vodních rostlin. V rámci České republiky jsme také poprvé zmapovali rozšíření jednotlivých druhů ze studovaných skupin. Průtoková cytometrie byla potvrzena jako velmi účinná metoda pro...
|
|
|
Vznik lokální adaptace na hadcový substrát v rostlinných populacích
David, Jan ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Pro sesilní organismy jako jsou rostliny hraje substrátová speciace velmi podstatnou roli, protože rostliny při výběru vhodného podkladu nemají příliš na výběr. Na různé substráty mohou rostliny reagovat velmi specificky a díky tomu často začnou vznikat lokální adaptace, zejména pokud je svým složením substrát zcela odlišný od mateřského substrátu, ve kterém rostlina roste běžně. Věnuji se konkrétně problematice hadcových populací, výzvám, s nimiž se tyto rostliny musí vypořádat a lokálním adaptacím, které v těchto populacích vznikají. Klíčová slova: Serpentinofyt, hadec, hadcový endemit, lokální adaptace
|
|
|
Evoluce a systematika lakušníků (Ranunculus sect. Batrachium)
Hanzlíčková, Johana ; Prančl, Jan (vedoucí práce) ; Bílá, Jana (oponent)
Sekce lakušník (Ranunculus sect. Batrachium) je jednou z nejvíce komplikovaných skupin vodních rostlin. Uplatňují se zde procesy polyploidizace (je známo celkem pět ploidních úrovní) a hybridizace, které se společně podílí na výsledné retikulátní evoluci celého rodu Ranunculus. Nově vzniklí hybridi a polyploidi mohou být navíc v přírodě fixováni díky klonálnímu růstu nebo autogamii. Fenotypová plasticita a značná morfologická redukce přispívají k taxonomické složitosti skupiny a v kombinaci s mikroevolučními procesy vedou k existenci kryptické variability v rámci sekce. Z těchto důvodů je možno říci, že současné taxonomické členění je nepřesné a vyžaduje zásadní revizi. Práce zahrnuje také stručný úvod ke kryptickému komplexu Ranunculus trichophyllus agg., jež bude předmětem navazující diplomové práce, a přehled metod, které budou při dalším studiu použity.
|
|
|
Ohrožení jabloně lesní hybridizací s jabloní domácí
Portl, Jiří ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol shrnout všechny známé informace o hybridizaci (antropohybridizaci) jabloně lesní s jabloní domácí. Práce se dále zabývá převážné genetickými a morfometrickými metodami, které zatím byly při studiu hybridizace použity. Jabloň lesní (Malus sylvestris) je jediný původní druh rodu Malus v Evropě. Nicméně v posledních několika desítkách let jsou její populace ohroženy jabloní domácí (Malus ×domestica), jež pochází původně ze střední Asie. Často se ovšem dostává také do volné přírody, a tím i do užšího kontaktu s jabloní domácí, což umožňuje snazší hybridizaci těchto dvou dřevin. Tento proces vede k ubývání geneticky čistých jedinců jabloně lesní a pomalému šíření hybridních rostlin. Tento trend, který byl nazván antropohybridizací, lze pozorovat také například u rodu Prunus, kde dochází k hybridizaci mezi třešní křovitou Prunus fruticosa s třešní višní Prunus cerasus. Poslední studie však poukazují na další genetické aspekty jabloně domácí, a sice její vznik trojitou hybridizací. V posledních několika letech bylo prozkoumáno a analyzováno několik lokalit jabloně lesní v Evropě, aby se zjistilo jaký je stupeň antropohybridizace s jabloní domácí. Na těchto lokalitách byli pozorováni hybridi společně s geneticky potvrzenou jabloní lesní. Klíčová slova: jabloň lesní, jabloň...
|
|
| |
host ::
RSS.