|
|
Porovnání terénních služeb sociální a zdravotní péče o lidi s demencí v České republice a Nizozemí
Rooijakkers, Jitka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou péče, která je poskytována lidem s demencí a jejich neformálním pečujícím. Cílem je porovnat pro tuto skupinu pacientů zdravotní péči a nabídku sociálních služeb ve dvou zemích - v České republice a v Nizozemí. V první části je definován syndrom demence, jeho diagnostika, příznaky, léčba a management demence. Navazuje téma paliativní, hospicové péče a eutanazie. Práce také pracuje s pojmem dlouhodobá péče, která je v této práci omezena pouze na terénní část, tedy tu, která je poskytována buďto poskytovatelem zdravotnických služeb anebo sociální službou v prostředí domova pacienta/uživatele služeb. Další část odkazuje na zákony, nařízení a strategické dokumenty, které se k tématu péče o lidi s demencí vztahují. Poslední část teoretického vymezení této diplomové práce popisuje systém zdravotnických a sociálních služeb v Nizozemí včetně odkazu na strategické dokumenty, které péči o lidi s demencí a jejich neformální pečující formují. Empirická část obsahuje zpracování a analýzu kvalitativního výzkumu, který jsem realizovala prostřednictvím rozhovorů přímo s neformálními pečujícími.
|
|
|
Překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji
Wohnerová, Monika ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Cílem této práce je identifikovat překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji. Ty lze rozdělit do dvou kategorií, a to na problémy, které dlouhodobá neformální péče o seniory přináší, a na rozvinutost nástrojů sociální a zdravotní politiky, jež by měly tyto obtíže zmírňovat. Nejdříve se práce zaměřuje na základní problematiku dlouhodobé péče a její rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je nastíněna náročnost neformální péče a opatření určená na podporu tohoto typu péče. Na základě získaných informací z chápajících rozhovorů s příslušnými aktéry byly zjištěny problémy fyzické, psychické, finanční, nedostatek volného času a také potíže v partnerských a rodinných vztazích. Na průběh neformální péče a míru podpory od veřejných politik má vliv mnoho faktorů, jako jsou zdravotní stav seniora, pomoc při péči od blízkého okolí, profesní, bytová a finanční situace zainteresovaných osob, postoj seniora, individuální hodnoty a vlastní rozhodnutí neformálních pečovatelů. V případě, kdy se pečující osoby rozhodnou jít cestou sdílené péče, tak je tu pro ně vytvořena dostatečná síť služeb, zejména v městských oblastech. Ale je nutné zdokonalit celou řadu oblastí. Jedná se zejména o finanční stránku celého systému, propojenost a návaznost...
|
|
|
Normativní aspekty neformální péče o seniory
Pfeiferová, Jitka ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké jsou normativní předpoklady neformální péče o seniory, tedy jakési prediktory toho, zda by se za příznivých podmínek konkrétní rodiny její členové o své potřebné (obvykle o rodiče či partnera/ku) postarali; jaké jsou specifické projevy normativní solidarity v konkrétních podmínkách a návrh způsobu, jak normativní dimenzi zařadit do modelu solidarity v péči o seniory. Na základě teorie a kvalitativního výzkumu, konkrétně analýzy hloubkových rozhovorů, jsou uvedeny normativní předpoklady i jejich specifické projevy. Následně je navržen způsob, jak by bylo možné zahrnout normativní solidaritu do modelu, obsahující osm bodů týkajících se převážně předchozích zkušeností potenciálního pečujícího a jeho názorů na péči. Ověřit jej nebo ukázat, že tento způsob měření normativní solidarity není možné zobecnit, je úkolem pro další, kvantitativní, výzkum.
|
|
|
Neformální péče o osoby se zdravotním postižením v České republice.
Hošťálková, Jitka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem neformální dlouhodobé péče o osoby se zdravotním postižením v České republice. Za první cíl si autorka klade tuto nekoncepčně řešenou problematiku popsat a potvrdit v evropských státech převládající tendence k refamilizaci a deinstitucionalizaci v oblasti péče o závislé i v českém prostředí. Dále se snaží za pomoci provedených rozhovorů s neformálními pečujícími a s pracovníky vybraných sociálních služeb identifikovat hlavní problémové oblasti systému dlouhodobé neformální péče. Velký důraz je v rámci diplomové práce přikládán cílové skupině neformálních pečovatelů. Ti se při výkonu často fyzicky a psychicky náročné péče o závislou osobu se zdravotním postižením setkávají s mnohými překážkami, ať se jedná o kooperaci se systémem formální péče (sociální a zdravotní služby), nedostatek finančních prostředků, snížení kvality jejich života či také o nedostatečné uznání jejich statusu ze strany společnosti a státu. Neformální pečující jsou na základě teoretických východisek, ale i výsledků provedeného výzkumu představeni autorkou jako neviditelní aktéři české veřejné politiky.
|
|
|
Podpora rodinných pečujících (zkušenosti z kurzů Diakonie ČCE - Pečuj doma)
Lengálová, Michaela ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Hana (oponent)
Péče o osobu blízkou není v naší soudobé společnosti ničím novým. Zabýváme se tématy pečování v rodině, motivace takového rozhodnutí, pozitiva či negativa této volby. Proč se stále více lidí rozhodne pečovat "doma"? Jaká je podpora státu, která je poskytována rodinným pečujícím a které nástroje sociální politiky stát využívá? Cílem projektu Diakonie ČCE-Pečuj doma je komplexně podpořit laické rodinné pečující, kteří se starají o své blízké, a to nejen o seniory, osoby se zdravotním postižením, děti s hendikepem, ale i o onkologicky nemocné. Prostřednictvím informačních, poradenských a vzdělávacích aktivit poskytujeme rodinným pečujícím podporu v oblasti psycho-bio-sociální a duchovní, kterou při péči o své blízké tolik potřebují. Své potřeby mají nejen osoby, kterým je péče v domácím prostředí poskytována, ale také rodinní pečující, kterým se okamžikem, kdy začínají pečovat, změní způsob saturace jejich potřeb. Obecně se věnujeme potřebám a jejich naplňování u samotných nemocných, tedy těch, kteří jsou na péči závislí. Ale nesmíme opomíjet rodinné pečující, neboť předpokladem toho, že se budou moci postarat o své blízké, je jejich fyzická a duševní pohoda. Protože je čeká velmi nelehký úkol, kterým "postarat se" rozhodně je. Prostřednictvím individuálních konzultací, praktických nácvikových kurzů a...
|
|
|
Potřeby lidí s demencí a podpora jejich nezávislého života ve vlastním prostředí
Bártová, Alžběta ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent) ; Jurašková, Božena (oponent)
Předkládaná disertační práce, jejímž tématem jsou potřeby lidí s demencí a podpora jejich nezávislého života v domácím prostředí, vznikla v rámci postgraduálního studijního programu Studia dlouhověkosti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, projektu GAČR jehož je autorka spoluřešitelkou a dále projektu AZV, na jehož řešení se v rámci doktorského studia podílela. Výzkum prezentovaný v této práci se zaměřuje na potřeby lidí s demencí žijících ve vlastním prostředí, potřeby jejich neformálních pečujících, potřeby a zkušenosti s péči o lidi s demencí při akutní hospitalizaci. Text práce je členěn do čtyř částí, které vycházejí z textů recenzovaných a publikovaných nebo k publikaci připravených. První tři části prezentují vlastní výzkumy zaměřené na zjišťování potřeb lidí s demencí a zkušenosti s péčí o ně v domácím prostředí i v prostředí nemocnice při akutní hospitalizaci. Závěrečná část představuje možnosti a služby pro podporu jejich nezávislého života ve vlastním prostředí.
|
|
| |
|
|
Comparison of social policy in relation to informal caregivers of the elderly in the Czech and Slovak Republics
Rizikyová, Tímea ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Čampulková, Jitka (oponent)
Anotácia Bakalárska práca sa zaoberá komparáciou sociálnych politík vo vzťahu k neformálnym opatrovateľom seniorov dvoch krajín - Českej a Slovenskej republiky. Autorka na začiatku prináša aktuálny pohľad na starnutie populácie, s ktorým sa neustále zvyšuje dopyt po zabezpečení dlhodobej starostlivosti. Ďalej sa sústredí predovšetkým na popis a následné porovnanie policy designu vo vzťahu k rodinným opatrovateľom v oboch republikách, pričom na celú problematiku nahliada uplatnením teoretického konceptu sociálnych konštrukcií cieľových populácií. V rámci práce autorka identifikovala a veľký dôraz kládla na dve cieľové populácie, a to na samotných neformálnych opatrovateľov a na seniorov, ktorí sú na opatere závislí. Obe cieľové populácie majú v porovnávaných krajinách istú politickú moc a sociálny konštrukt, čo ďalej ovplyvňuje ich postavenie v spoločnosti. Za pomoci prevedených expertných rozhovorov autorka tiež identifikuje niekoľko problémových oblastí, s ktorými neformálni opatrovatelia bojujú na základe aktuálneho nastavenia sociálnych politík oboch krajín.
|
|
| |
|
|
Pečovatelé v seniorském věku pečující o dospělé s mentálním postižením
Hekšová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stárnoucích neformálních pečovatelů, kteří pečují o mentálně postižené. Neformální pečovatel poskytuje péči, která není na profesionální úrovni a je neplacená. Přesto jsou to právě neformální pečovatelé, kteří jsou primárními poskytovateli dlouhodobé či celoživotní péče o mentálně či zdravotně postižené. Tuto péči nejčastěji vykonává osoba z rodiny, partner či blízký příbuzný. Práce popisuje, jakým způsobem poskytování této péče mentálně postiženému jedinci ovlivňuje život stárnoucího neformálního pečovatele. Jedná se o negativní dopady na sociální a rodinné vazby, psychiku a zdraví pečovatele, finanční zabezpečení celé rodiny a zejména zabezpečení svého mentálně postiženého dítěte v budoucnosti ve všech ohledech. Jedním z cílů práce je identifikace primárních potřeb a zjištění současného postavení stárnoucích neformálních pečovatelů v kontextu sociální politiky. Neformální pečovatelé vyššího věku se setkávají s odlišnými a rozmanitějšími překážkami nežli pečovatele mladší generace. Jsou opomíjenou a nedoceněnou skupinou mimo jiné z důvodu neukotveného statutu neformálního pečovatele v zákoně o sociálních službách. Práce je založena na kvalitativním výzkumu a s pomocí rozhovorů jak s pečovateli, tak s experty bylo zjišťováno, zda potřeby neformálních...
|
host ::
RSS.