Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv osobní asistence na vnímání těla u lidí po poranění míchy
Rönischová, Renata ; Truhlářová, Zuzana (vedoucí práce) ; Formánková, Lenka (oponent)
(česky): Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňují důsledky poranění míchy body image respondentů, a má-li na toto vnímání vliv využívání služeb osobní asistence. Jedním z důvodů pro zvolení tohoto tématu byla snaha o pochopení, zda-li narušení tělesné intimity skrze péči o tělo prováděné druhou osobou může vést k negativnímu body image. Teoretická část práce čtenáře seznamuje s pojmy a informacemi, které se dané problematiky týkají. Empirická část byla provedená metodou kvalitativního výzkumu. Přestože informace získané na základě rozhovorů s respondenty potvrdily změny body image po poranění míchy, nebyla zjištěna souvislost mezi těmito změnami a využívanou osobní asistencí.
Film Zuřivec - nástroj v komunikaci s dětmi o násilí v blízkých vztazích z pohledu lektorů
Heyduková, Tereza ; Cidlinská, Kateřina (vedoucí práce) ; Formánková, Lenka (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jak preventivní film Zuřivec přispívá ke komunikaci s dětmi o násilí v blízkých vztazích. Práce se skládá z teoretické části, která definuje základní pojmy související s násilím v blízkých vztazích, a z empirické části, kde je prezentován kvalitativní výzkum prováděný mezi lektory primární prevence, kteří ve své práci využívají film Zuřivec. Klíčová zjištění práce ukazují, že film Zuřivec je efektivním nástrojem pro podporu diskuse o násilí, umožňující dětem vyjadřovat a reflektovat emoce a postoje v kontextu násilí v blízkých vztazích, přičemž pro využití jeho plného potenciálu je klíčový proaktivní a sebepoznávací přístup lektorů a reflexe prostředí, v němž je film promítán. Hlavní doporučení pro komunikaci s dětmi o násilí zahrnuje nezbytnost, aby komunikující osoby měly jasně definovaný postoj k násilí a zkušenosti s prací s emocemi, přičemž využití nástrojů jako preventivní filmy nebo knihy mohou být klíčové pro otevření dialogu. Je také důležité přizpůsobit komunikaci individuálním potřebám a věku dětí a zároveň zajistit emocionální podporu a supervizi pro osoby vedoucí tento dialog.
Akomodace transgender osob v pobytových sociálních službách
Kreisslová, Adéla ; Cidlinská, Kateřina (vedoucí práce) ; Formánková, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá způsoby akomodace transgender osob v pobytových zařízeních sociálních služeb. Cílem práce je zjistit, v jakých ohledech sociální pobytové služby naplňují, a v jakých nenaplňují, potřeby transgender osob v procesu akomodace. Počty osob, které se otevřeně identifikují jako transgender, se stále navyšují, je tedy reálným předpokladem, že se bude navyšovat i počet transgender uživatelů v pobytových sociálních službách. Proto je třeba zvážit možnosti a způsoby, jakými lze upravit poskytování pobytových služeb tak, aby došlo k naplnění klientových potřeb bez narušení jeho identity. V současné době jsou uživatelé většiny sociálních pobytových služeb ubytováváni na základě genderu, uvedeného v občanském průkazu. Tento způsob ubytovávání však nemusí být v souladu s klientovým vnímáním sebe sama a může tak představovat bariéru při pokrývání jeho potřeb. Toto je problematické i vzhledem ke skutečnosti, že využívání těchto služeb může být reakcí na odchod z prostředí, které bylo vůči transgender osobám nepřátelské. V práci se zaměřuji na zkušenosti transgender osob, které byly klienty sociálních pobytových služeb. V teoretické částí jsou představeny základní pojmy související s tématem práce, jako je gender, tranzice a sociální pobytové služby. Praktická část představuje kvalitativní...
Stigmatizace lidí s duševním onemocněním v kontextu psychiatrických diagnóz
Fáborská, Eliška ; Formánková, Lenka (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá subjektivním vnímáním stigmatizace lidí s duševním onemocněním. Cílem práce je zjistit, jak se stigmatizace promítá do života člověka, který se potýká s duševním onemocněním na základě psychiatrické diagnózy. Jaké pro něj představuje diagnóza limity, ale také jaké vnímá přínosy, které z diagnostikování plynou. V teoretické části je vymezeno duševní onemocnění, dále je popsána především stigmatizace a sebestigmatizace. Rovněž jsou představena specifika sociální práce s lidmi s duševním onemocněním a reforma psychiatrické péče v ČR, díky níž dochází ke změně přístupu péče o klienty v bio-psycho-socio-spirituálním kontextu. Praktická část práce se zabývá pohledem lidí s duševním onemocněním na jejich prožívání života s diagnózou, subjektivní vnímání stigmatizace a sebestigmatizace. Výzkum sleduje vztah jejich prožívání a sociálního fungování. Konkrétně se jedná o lidi s nemocí z diagnostického okruhu poruch neurotického spektra. Výzkum vychází z perspektivy lidí, kteří využili či využívají psychiatrickou pomoc, klientů sociálních služeb nebo lidí se zkušeností s hospitalizací.
Peer konzultanti v systému péče o osoby s duševním onemocněním: cesta k peer programům
Vacková, Tereza ; Cidlinská, Kateřina (vedoucí práce) ; Formánková, Lenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na peer konzultanty v oblasti péče o duševní zdraví a jejich cestu k této profesi. V průběhu bylo výzkumné téma rozšířeno i na důvody setrvání a odchodu. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se osoby s duševním onemocněním stávají peer konzultanty a jaké faktory přispívají k jejich setrvání v profesi či naopak odchodu z profese. Cíl byl zkoumán prostřednictvím kvalitativního výzkumu realizovaného formou polostrukturovaných rozhovorů s peer konzultanty z psychiatrických nemocnic, různých neziskových organizací a Center duševního zdraví. Do analýzy bylo zapojeno sedm žen a 3 muži - peer konzultantky a peer konzultanti, kteří aktuálně na těchto pozicích působí. Sebraná data byla analyzována pomocí otevřeného kódování. Výzkum identifikuje faktory, které pozitivně i negativně ovlivňují vstup osob s duševním onemocněním do profese. Mezi faktory, které přispívají vstupu do profese patří zejména obavy o vlastní zdraví důsledkem psychické náročnosti práce, míra jejich vlastního Zotavení a stále také i nevědomost o existenci této profese. Naopak mezi překážky patří fakt, že tato práce reflektuje jejich speciální potřeby a jedná se o pomáhající profesi. Účastníci výzkumu identifikují jako faktory, které nejvíce přispívají k setrvání v profesi atmosféru sociální sféry a to, že se...
Způsoby využití metody psychobiografického modelu v péči o seniory v pobytových zařízeních
Zárubová, Terezie ; Cidlinská, Kateřina (vedoucí práce) ; Formánková, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o využití Psychobiografického modelu Erwina Böhma v péči poskytované seniorům, kteří jsou klienty pobytových zařízení. Cílem je zjistit, jak se promítá zavedení Psychobiografického modelu do péče o klienta a jakým způsobem sociální pracovníci využívají tento model v péči o seniory v kontextu obecného standardu kvality číslo 5 - tedy individuálního plánování péče. Konkrétně práce mapuje způsob práce s biografií a využití dat získaných pomocí modelu biografie klienta prostřednictvím kvalitativní studie, která sestává ze dvou hlavních částí: 1) polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky v pobytových zařízeních pro seniory; 2) analýzy individuálních plánů péče a biografických listů klientů. Z provedené analýzy vyplývá, že Psychobiografický model péče se promítá do všech oblastí poskytované péče. Jeho využití otvírá poskytované péči nové možnosti, které staví na schopnostech a možnostech klienta vycházejících z jeho životního příběhu. Tento potenciál však staví primárně na proaktivním přístupu personálu k využívání tohoto modelu. V praxi také dochází k propojením Psychobiografického modelu a paliativní péče. Díky cílenější aktivizaci může dojí ke znovuobnovení smyslu života u klientů. Ze závěrů výzkumu také vyplývá, že využitím Psychobiografického modelu lze...
Faktory ovlivňující práci peer konzultantů s lidmi s duševním onemocněním
van Beek, Zlata ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Formánková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na hledání zdrojů aktivit a pozitivních faktorů, které zažívají peer konzultanti ve svém profesním i běžném životě, a také na hledání limitů a bariér, se kterými se setkávají a jež jim berou energii a odvahu. V první kapitole práce je popsán přehled duševního zdraví světové populace dle WHO, také vývoj peer podpory a přístupů k lidem s duševním onemocněním. Dále je přiblížen historický kontext situace reforem systému péče o duševní zdraví v zahraničí i v České republice. Snažila jsem se ukázat i náhled na reformu péče o duševní zdraví z hlediska lidí se zkušeností s duševní nemocí. Klíčová slova: zotavení (recovery) a jeho vývoj, peer pracovníci v historii v současnosti, reforma péče o duševní zdraví v ČR

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 FORMÁNKOVÁ, Lenka
1 Formánková, Libuše
2 Formánková, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.