|
|
The English Intellectuals in the Whirl of Revolutionary France: Interpretation of Political Events from the Perspective of Contemporaries
Borodáčová, Jana ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práca sa zameriava na skúmanie otázok vplyvu Francúzskej revolúcie na vývoj politických názorov troch Angličanov, ktorí reprezentujú tri roviny pohľadu na revolučné udalosti: idealistický, radikálny a kritický. Helen Maria Williamsová (1761-1827) reprezentuje idealistický smer a to hlavne v rámci predstavy o univerzálnom občianstve a mesianizme Francúzskej revolúcie. Zároveň reprezentuje i stanoviská ženskej populácie a jej očakávanie v súvislosti s postavením žien. Thomas Paine (1737-1809), člen Konventu a stúpenec girondistov, je príkladom radikálneho náhľadu na náboženstvo. Posledným z trojice je fyziokrat a literát Arthur Young (1741-1820), ktorý navštívil Francúzsko pred revolúciou, stal sa svedkom jej počiatočných revolučných udalostí a jej kritikom. Kľúčové slová Helen Maria Williamsová, Thomas Paine, Arthur Young, Francúzska revolúcia.
|
|
|
Obraz Maximiliena Robespierra v thermidoriánském diskursu
Křivánková, Alena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Obraz Maximiliena Robespierra v thermidoriánském diskursu se zabývá způsobem, jakým byl Robespierre popisován v období thermidoriánského Konventu (1794 - 1795) a jak byl tento jeho obraz politicky využíván. Hlavním zdrojem informací jsou politické pamflety. První část se zabývá obrazem thermidorského převratu a jeho následnou legitimizací. Druhá pojednává o Robespierrovi samotném jako o ztělesnění určitého přístupu k moci a k revolučnímu Teroru, přičemž ukazuje souvislosti mezi tímto popisem a politickými změnami, které tehdy v revoluční Francii probíhaly. Třetí část pak popisuje boj mezi thermidoriánskou levicí a pravicí a ukazuje, jak byl v tomto boji využit obraz Robespierra a označení za "robespierristy". Výsledkem je zjištění, že negativní obraz Robespierra byl postupně propojen s negativním obrazem thermidoriánské levice a s negativním obrazem období Konventu Hory, přičemž byl využit k podpoře a legitimizaci politického obratu vpravo. Zároveň platí, že převládnuvší obraz Robespierra je dán právě oním vítězstvím pravice. Klíčová slova: Maximilien Robespierre - Francouzská revoluce - Thermidor - propaganda
|
|
|
Ateisms and his Outcome in the French Revolution
Haratíková, Alexandra ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Anotácia Ateizmus a jeho vyústenie vo Francúzskej revolúcii Bakalárska práca charakterizuje ateizmus a jeho postupné vyústenie vo Francúzskej revolúcii. Na svojom začiatku opisuje význam tohto pojmu a vývoj ateizmu v Európe pred Veľkou francúzskou revolúciou, konkrétne sa zameriava na obdobie antiky, stredoveku, renesancie a osvietenectva, uvádza aj konkrétne príklady jeho prejavov v týchto obdobiach. Dôraz kladie na hlavnú tému, postupnú dechristianizáciu a jej dôvody v osvieteneckom Francúzsku 18.storočia, zameriava sa hlavne konkrétne na revolučné obdobie na jeho konci rovnako ako na Kult rozumu, vrámci ktorého opisuje nariadenia vznikajúce už od začiatku revolúcie oslabujúce alebo zakazujúce vplyv katolíckej cirkvi, filozofiu Kultu rozumu, slávnosti na jeho počesť a jeho zánik po nástupe Robespierra a jeho Kultu Najvyššej bytosti. Kľúčové slová ateizmus, Kult Rozumu, Veľká francúzska revolúcia, osvietenstvo, dechristianizácia
|
|
|
Nástin dějin lidských práv do jejich všeobecné deklarace
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami lidských práv a jejich vývojem od dob antického Řecka a Říma až do Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Cílem práce je přiblížit nejvýznamnější události, které ovlivnily vývoj práv člověka. Jsou zde popsána lidská práva z hlediska filosofických myslitelů a význačných dějinných událostí, které doprovázely a měnily průběh vývoje práv. Vyobrazena je situace v Řecku a Římě, v období rozvoje křesťanské víry a středověku a nakonec významné novověké mezníky, mezi které patří Velká francouzská revoluce a vznik Deklarace lidských práv, panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., který učinil řadu reforem, či revoluce roku 1848 a konečně zrod Všeobecné deklarace lidských práv roku 1948.
|
|
|
Dramatické odpovědi na Molièrova Misantropa
Zahálka, Michal ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Práce sleduje fenomén fabulačních "druhých dílů" k Molièrovu Misantropovi, jak vznikaly ve francouzské (zejména dramatické) literatuře v různých dobách a společenských situacích - od časů francouzské revoluce až po devadesátá léta 20. století. Jejím hlavním zájmem při zkoumání těchto textů je zjištění pozice, z níž vstupují do letitých sporů o výklad původní hry (přičemž jako základní rozlišení v těchto sporech je vytyčená slavná polemika mezi Rousseauem a d'Alembertem), a pojmenování strategií práce s příběhem a charakterizací klíčových postav u jednotlivých autorů. Kde je to možné, všímá si také kritických ohlasů na jednotlivé hry a jejich scénické uvedení. V závěru všechny hry analyticky srovnává a naznačuje možné vývojové tendence v přístupu k materiálu: v průběhu let je patrný posun pozornosti od filozofických problémů hry k nenaplněnému milostnému vztahu Alcesta a Celimeny.
|
|
|
Reakce na Velkou francouzskou revoluci v Anglii
Nováková, Kristýna ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá reakcí na Velkou francouzskou revoluci v Anglii. První část přibližuje vnitřní a zahraniční politiku v Británii v období před pádem Bastily. Dále rozebírá ohlas revolučních událostí na politické scéně spojených s vyhlášení války. Zaměřuje se na tři významné politiky: Williama Pitta ml., Charlese Jamese Foxe a Edmunda Burkea. Závěrečná část se zabývá pozitivním i negativním vlivem revolučních myšlenek na anglická radikální hnutí v první polovině 19. století a nastiňuje názory vybraných radikálů, především Thomase Paina.
|
|
|
Luigi Angiolini - Život ve službách Toskánska
Prokopová, Oldřiška ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Tato bakalářská práce chronologicky přibližuje život šlechtice Luigi Angioliniho (1750-1821) - toskánského cestovatele, spisovatele a diplomata působícího v období habsburského reformismu, Francouzské revoluce, Napoleonovy nadvlády a restaurace v Itálii. Na základě dostupné literatury a pramenů práce mapuje Angioliniho mládí, cestu do Anglie a Skotska, diplomatickou kariéru v Paříži ve službách toskánského velkovévody Ferdinanda III. a poslední životní etapu strávenou s rodinou na venkově. Právě Angioliniho pestrý život a otevřenost moderním myšlenkám dovoluje aktéra pojmout jako typického muže své doby a na základě jeho zájmů a činnosti jeho prostřednictvím přiblížit celé období v širším kontextu.
|
|
|
Francouzská (jazyková) revoluce: republikánský kalendář a metrický systém
Orel, Jan ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá revolučním kalendářem a vznikem systému jednotek a měr ve Francii v době Velké francouzské revoluce, která je dnes vnímána především z hlediska politického. Cílem práce je ukázat také hlediska filosofická a ideologická, která se nám odkrývají při zkoumání historického vývoje těchto dvou hlavních témat. Součástí práce je také osobní rešerše, která se věnuje použití revolučního kalendáře a systému jednotek a měr od Revoluce až do současnosti.
|
|
|
Political philosophy of Lord Acton and its influence on the political thought of 20th century
Virdzek, Andrej ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Bakalárska diplomová práca sa zaoberá politickou filozofiou britského historika Lorda Actona a jej vplyvom na politické myslenie 20. storočia. Cieľom práce bolo predstaviť politické myslenie v kontexte doby a ukázať jeho vplyv na 20. storočie. Acton sa vyjadroval k mnohým problémom vtedajšej doby a jeho filozofia ako taká sa dotýka veľkého spektra problémov. Z tohto dôvodu bolo nutné mierne abstrahovať a sústrediť prácu najmä na Actonov pokus o teoretickú fúziu katolicizmu a liberalizmu. Práca je rozdelená do troch častí: V prvej predstavujem Actonovo pojatie slobody a skrze toto pojatie Actonov liberalizmus v teórii. Každý pokus o systematizáciu Actonovej filozofie musí prebiehať práve skrze predstavenie pojmu slobody, ktoré bolo v politickom myslení Actona kľúčové. Práve tento pojem slobody v sebe implicitne zahŕňa aj základne prvky etickej náuky katolíckej cirkvi, čo robí jeho poňatie liberalizmu omnoho jednoduchšie zlúčiteľné s katolicizmom. V druhej časti sa venujem Actonovmu hodnoteniu Francúzskej revolúcie. Na tomto príklade je totiž možné dostatočne ilustrovať zmenu Actonovho politického myslenia počas jeho života. Jedná sa najmä o prechod od konzervativizmu k liberalizmu. Túto zmenu môžeme sledovať v Actonových prednáškach a esejách. V tretej časti predstavujem kritiku Actonovej filozofie v 20....
|
|
| |
host ::
RSS.