|
|
Filosofická reflexe pedagogického vlivu digitálních a informačních technologií se zvláštním zřetelem na fenomén tzv. digitální demence
STANĚK, Miroslav
Práce se zabývá filosofickými otázkami, vztaženými k vývoji současných nových technologií, a vlivem těchto technologií na výchovu nastupujících generací. Základním tématem je paradigmatická proměna empirické zkušenosti (o světě) lidí, kteří se již narodili do digitálního věku. Jedná se o tzv. "digitální domorodce", obývající infosféru kyberprostoru. Z hlediska filosofie výchovy je pod pojmem "digitální demence" chápána zejm. neschopnost a neochota člověka vystoupit z bublinového vesmíru personalizované reality a ztížená možnost na něj (z vnějšku jeho světorámce) výchovně působit. "Smyslem výchovy" je v práci chápáno "přimět vychovávaného k osobnímu obratu" a vésti jej k participaci na své "životní filosofii", tj. k nahlížení smyslu svého života a k jeho autonomnímu a autentickému žití.
|
|
|
Rozvoj tvořivosti jako cíl výchovy a vzdělávání
TÁBORSKÁ, Nikola
Tato diplomová práce se zabývá rozborem pojmu tvořivost a odborných pojmů s tvořivostí souvisejících. Jsou zde popsány cíle výchovy a vzdělávání v dějinách filosofie a rozvoj tvořivosti v kurikulárních dokumentech. Hlavním cílem této práce bylo poukázat na rozvoj tvořivosti u dětí jako na cíl výchovy a vzdělávání.
|
|
|
Fenomény filosofie výchovy - edukace
KOPTYŠOVÁ, Monika
Práce se zabývá filozofií výchovy edukací. Teoretická část se zabývá edukací z pohledu filosofie výchovy, a to z historického hlediska v období starověku a novověku, posléze v pojetí dnešní doby. Je vytvořena filosofická reflexe zaměřená na filosofická východiska výchovy edukaci, filosofický základ některých alternativních pedagogických směrů a obraz jednotlivce a společnosti ve filosofii výchovy. Je zmíněn i problém etická dimenze filosofie výchovy. Ve druhé, empirické části, bylo prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumáno, jaké povědomí o filosofii výchovy edukaci mají samotní učitelé. Pro doplnění daného problému byly zhotoveny i dvě případové studie. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaká filosofická východiska lze formulovat pro oblast výchovy a edukace v současnosti, jaký je filosofický obraz jednotlivce a společnosti ve filosofii výchovy a jakou etickou dimenzi má filosofie výchovy.
|
|
|
Philosophia perennis
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vývojem kopceptu pradávné moudrosti (philosofia perennis, theologia prisca) a jeho vývojem v lidských dějinách napříč různými kulturami. Tento koncept může být velmi užitečným nástrojem pro porozumění různým kulturám, vzdáleným od té naší v čase i prostoru, a zpětně tak i pro porozumění kultuře naší. Ukazuje totiž, že moudrost není výlučným majetkem jedné civilizace, ale dědictvím celého lidstva, a že kultury se svým vývojem vzájemně ovlivňují a inspirují, nejen vymezují. Práce se zaměřuje na vývoj konceptu během staletí zejména v islámské civilizaci a v islámské mystice - súfismu. Ukazuje, že tato koncepce v historii pomáhala k mírumilovnému soužití a porozumění mnoha kultur a náboženství po mnoho století, než byla zničena moderním nacionalismem. Dále se zaměřuje na rozvinutí této koncepce ve filosofii evropské renesance, kdy byla zprvu přijímána i římsko-katolickou církví, s příchodem reformace a zvláště třicetileté války však byla postupně k velké škodě mysliteli (až na několik výjimek) opuštěna. V pedagogické praxi může být tato koncepce, ukazující na sounáležitost a styčné body mnoha kultur, nesmírně užitečným nástrojem, zvláště v dnešní době sílícího mezikulturního napětí.
|
|
|
"De magistro" Tomáše Akvinského
Adamovič, Tomáš ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tomáš Adamovič "De magistro" Tomáše Akvinského "De magistro" by Thomas Aquinas Abstrakt Tématem předložené diplomové práce je otázka "De magistro" z Disputovaných otázek o pravdě od Tomáše Akvinského. Cílem práce je představit základní Tomášovy myšlenky, které jsou v tomto textu obsažené, a zasadit je do širších kontextů (zejména v kontextu s Platónem, Augustinem a heterodoxními aristoteliky). Metodou práce je analýza textu spojená s kompilací z Tomášových jiných spisů a komparací s jinými autory. V předmětném textu Tomáš ukazuje své pojetí učitelství, dále argumentuje ve prospěch toho, že i člověk může být pokládán za učitele, že nikdo nemůže být učitel sebe sama, že člověk může být učen andělem a že učení náleží spíše do aktivního života než kontemplativního. Práce je doplněna několika otázkami autora práce. Klíčová slova učitel, první principy, poznání, Tomáš Akvinský, filosofie výchovy
|
|
|
Filosofie výchovy a hermeneutika chórismu
Zicha, Zbyněk ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Stark, Stanislav (oponent)
Disertační práce: Filosofie výchovy a hermeneutika chórismu Řešitel: Zbyněk Zicha ABSTRAKT: Disertační práce se filosoficky zabývá dvěma oblastmi myšlení, filosofií výchovy a myšlením chórismu. Jejím úkolem je naznačit možnosti promýšlení jejich vzájemného souběhu. Práce zkoumá filosofii výchovy jako svéráznou myslitelskou půdu schopnou pojímat inspirativní podněty přicházející z oblasti tázání na závažné otázky myšlení, tedy z oblasti, jež je ve vlastním smyslu též živlem promýšlení chórismu. Záležitost chórismu je zde pojímána především topologicky. Rozhodujícím podnětem orientace této práce byly interpretace chórismu v intencích myšlení Jana Patočky. Po úvodu (1. kap.) a uvedení do problematiky (2. kap.), přichází tázání po smyslu, podstatě a základních možnostech filosofie výchovy (3. kap.), jež střídá snaha o předběžné rozpracování hermeneutiky chórismu ve vztahu k filosofii výchovy (4.). Výše uvedená kapitola je završena oddílem zamýšlejícím se nad významem hermeneutiky chórismu pro filosofii výchovy (4.4), přičemž hermeneutika chórismu zde není pojímána jako výklad motivu chórismos, nýbrž jako hermeneutika podstatných filosofických a filosofickovýchovných záležitostí promýšlených s ohledem na záležitost myšlení chórismu. Po čtvrté kapitole následuje kapitola závěrečného shrnutí a diskuse nad dalšími...
|
|
|
Staročínská filosofie a výchova.
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Hlavním tématem této práce je filosofie výchovy ve starověké Číně a starověkém Řecku. Jedná se o ontologické a gnozeologické srovnání filosofického díla Tao-te-t'ing, jehož autorství je přisuzováno mudrci Laotzimu, a filosofie výchovy Platóna, především jeho díla Ústava. Práce se snaží předestřít dva úhly pohledu na pojetí člověka, na jeho místo v celku světa a z toho vycházející mravní ponaučení neboli výchovu. Metodou srovnání se práce snaží klást vedle sebe dvě učení vycházející z odlišných kulturních prostředí. Ve třetí srovnávací části této práce se autor snaží čtenáři nabídnout analogie a různice obou těchto filosofií. Srovnání tak nabízí úvahy nad společnými charakteristikami starověkých filosoficky orientovaných děl, neboli úvahy nad tím jak tito starověcí myslitelé chápali člověka a jeho roli v řádu přírody. Klíčová slova: Laotzi, Platón, mezikulturní dialog, filosofie výchovy
|
|
|
Pedagogické aspekty filosofie Jana Patočky
Vanžurová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Všeobecně známá definice pedagogiky, jakožto vědy o výchově, která je procesem záměrného působení na jednotlivce, přesně nevystihuje pravou podstatu toho, co si pod pojmy výchova a pedagogika představoval jeden z nejvýznamnějších českých filosofů Jan Patočka. Ten si klade základní otázky po podstatě výchovy, vzdělání a jejich cílech. Výchova je pro něj základem lidskosti jako takové a je bytostně spojena s filosofií. Výchova je pro Patočku především výchovou člověka k lidskosti. Jde zde o výchovu, kterou Patočka pojímá jako péči o duši, o duši otevřenou okolnímu světu. Měla by vést k uvědomění, být určená jakousi mravní ideou a činit člověka člověkem. Patočka kritizuje ryze vědecké a teoretické vzdělání plné pozitivistického utilitarismu a POLYMATHIE. Naopak zasazuje vzdělání a výchovu do oblasti tzv. přirozeného světa, světa lidské zkušenosti, ve kterém má člověk uskutečňovat svoje možnosti a rozvrhovat svůj život. K orientaci v přirozeném světě napomáhá člověku filosofie. Výchova má vést k filosofickému přístupu ke světu, k problematizaci samozřejmostí a samostatnému myšlení. Práce se zabývá pedagogicko-výchovnými aspekty, jež lze vyčíst z Patočkovy fenomenologické filosofie a rozborem pramenů, ze kterých tyto své myšlenky čerpal: antika, především pak Platón a Sókratés, a J. A. Komenský. Část...
|
|
|
Hledání současné výchovy
Fajfr, Marek ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Demjančuk, Nikolaj (oponent)
Předkládaná disertační práce Hledání současné výchovy řeší dynamický vztah mezi postmodernitou soudobé společnosti a mezi institucí školy, která je dědictvím modernity. Tento vztah je pojímán dvojím způsobem: jednak na základě teoretického přístupu postmodernismu, který tu představují práce Jeana-Françoise Lyotarda, Michela Foucaulta, Jacquese Derridy a Rolanda Barthese, a jednak na základě vyhodnocení praktické realizace středoškolského semináře Rozumět současnosti pro studenty maturitního ročníku všeobecného gymnázia v Praze. Po úvodu a přehledu diskuse k tématu na základě konceptů indoktrinace a neutrality analyzuji tři základní hodnoty moderní školy, totiž výchovu k pravdě, ke svobodě a občanskou výchovu. Zároveň tematizuji otázky, které vznikají především mezi výchovou k pravdě a ke svobodě na jedné a občanskou výchovou na druhé straně. V další kapitole se pokouším charakterizovat současnost na základě charakteristických prvků plurality (de/legitimizace a fragmentarizace), relativizujícího vztahu ke skutečnosti (virtualizace, technologizace, medializace) a problematizace subjektu (problém identity a marginalizace). Ve stěžejní části disertace interpretuji myšlenky zmíněných filosofů ve prospěch konstruktivní filosofie výchovy. Výsledkem práce je pak v závěru předložený návrh některých prvků...
|
|
|
Kultivace lidství jako úkol výchovy
VOVSÍKOVÁ, Edita
Práce, která je teoretického charakteru, se zabývá kultivací lidství jako úkolem výchovy. Práce shrnuje oblasti, které se tématu lidství a výchovy dotýkají. Nejprve je v práci popsán význam lidství, který je podchycen v moderní filosofické disciplíně, která se nazývá filosofie výchovy. Dále uvádí výchovně-vzdělávací proces, který tvoří celistvý systém o přesných pravidlech. V rámci tohoto procesu jsou popsáni činitelé, kteří tento proces tvoří. Jsou jimi: vychovatel; který je průvodcem ve výchovně-vzdělávacím procesu; vychovávaný, který je objektem, ale také subjektem procesu; prostředí, které hraje ve výchově významnou roli a zahrnuje různé aktéry. Poslední část práce se zabývá výchovou jako procesem humanizace a popisuje různé aspekty, které proces humanizace ovlivňují.
|
host ::
RSS.