|
|
Filosofie výchovy a hermeneutika chórismu
Zicha, Zbyněk ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Stark, Stanislav (oponent)
Disertační práce: Filosofie výchovy a hermeneutika chórismu Řešitel: Zbyněk Zicha ABSTRAKT: Disertační práce se filosoficky zabývá dvěma oblastmi myšlení, filosofií výchovy a myšlením chórismu. Jejím úkolem je naznačit možnosti promýšlení jejich vzájemného souběhu. Práce zkoumá filosofii výchovy jako svéráznou myslitelskou půdu schopnou pojímat inspirativní podněty přicházející z oblasti tázání na závažné otázky myšlení, tedy z oblasti, jež je ve vlastním smyslu též živlem promýšlení chórismu. Záležitost chórismu je zde pojímána především topologicky. Rozhodujícím podnětem orientace této práce byly interpretace chórismu v intencích myšlení Jana Patočky. Po úvodu (1. kap.) a uvedení do problematiky (2. kap.), přichází tázání po smyslu, podstatě a základních možnostech filosofie výchovy (3. kap.), jež střídá snaha o předběžné rozpracování hermeneutiky chórismu ve vztahu k filosofii výchovy (4.). Výše uvedená kapitola je završena oddílem zamýšlejícím se nad významem hermeneutiky chórismu pro filosofii výchovy (4.4), přičemž hermeneutika chórismu zde není pojímána jako výklad motivu chórismos, nýbrž jako hermeneutika podstatných filosofických a filosofickovýchovných záležitostí promýšlených s ohledem na záležitost myšlení chórismu. Po čtvrté kapitole následuje kapitola závěrečného shrnutí a diskuse nad dalšími...
|
|
|
Náboženství jako výzva multikulturní výchovy
Pirklová, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Stark, Stanislav (oponent)
NÁZEV: Náboženství jako výzva multikulturní výchovy AUTOR: Klára Pirklová KATEDRA: Katedra občanské výchovy a filosofie ŠKOLITEL: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Předkládaná dizertační práce Náboženství jako výzva multikulturní výchovy se věnuje tématu multikulturní výchovy, k němuž ovšem nepřistupuje z pozice sociálních věd, jak bývá běžné, nýbrž filosoficky. Naše tázání tak nevychází z předdefinovaných pojmů, nýbrž se je teprve snaží vyhmatávat. Z metodologického hlediska tedy volíme fenomenologicko-hermeneutický přístup. Přitom nás nezajímá tolik společenské hledisko multikulturality jako její osobní (intersubjektivní) rozměr, tedy setkávání tváří v tvář s druhým člověkem. Charakterem našich otázek - otázek po základech lidských vztahů, zejména pak těch výchovných - navazujeme na tradici filosofie výchovy. Zabýváme se postupně pojetím intersubjektivity u E. Husserla, B. Waldenfelse, E. Lévinase, M. Bubera, J. Patočky ad. a snažíme se tak vymezit základní podmínky dialogu s druhým-cizincem. Dialogu, který by byl oboustranně obohacující, avšak současně nebyl dialogem plochým. Ač se tématu věnujeme v teoretické rovině, pomocí řady příkladů se jej po celou dobu snažíme zasazovat zpět do činné praxe výchovy. Náboženstvím pak rozumíme odvahu vskutku se pustit do dialogu, namísto pouhého...
|
|
|
Eschatologické motivy ve filosofii K. Jasperse
Kowalski, Piotr Marek ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Stark, Stanislav (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Ve své práci spojuji filosofické myšlení K. Jasperse s eschatologií v souvislosti s výchovnými motivy. Snažím se zachytit pojetí filosofické víry, mezních situací, existenční a existenciální úzkosti s láskyplným výchovným vedením druhého člověka. Dotýkám se rovněž myšlenek jiných filosofů, kteří svým způsobem nosné myšlenky K. Jasperse doplňují, především S. Kierkegaarda, I. Kanta, F. Nietzscheho, M. Heideggera, G. Marcela, E. Lévinase. Klíčová slova: eschatologie, výchova, mezní situace, existenční a existenciální úzkost, láska, smrt
|
host ::
RSS.