|
|
For a New Approach to the Czechoslovak Exile in Paris during the Normalisation through Oral Sources
Martin, Clemence Julia ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato práce je příspěvkem ke studiu československého exilu ve Francii se zvláštním zaměřením na roky 1968-1989, obvykle známé jako "Normalizace". Cílem je odpovědět na určité otázky, k nimž lze přistupovat pouze prostřednictvím orální historie. Na základě rozhovorů se šesti různými narátory se tedy pokusíme pochopit důvody a podmínky jejich odchodu, než se zaměříme na vytvoření jejich nového života bez referenčních bodů v Paříži, daleko od domova, ale také v kontaktu s ostatními migranty. Ptáme se, jak exil utvářel naše narátory a věnujeme přitom obzvláštní pozornost otázkám identity a paměti. Klíčová slova: Exile, Československo, Francie, Komunismus, Normalizace, Orální historie.
|
|
|
Ruská emigrace vnější a vnitřní - nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu
Souček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Urban Otto, (oponent)
Disertační práce Ruská emigrace vnější a vnitřní. Nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu je pokusem o český vhled do problematiky ruské mentality na pozadí ruských literárních a myšlenkových proudů během jednoho sta let - od prosincové revoluce roku 1825 do období po říjnové revoluci roku 1917. Fenomén vnitřní a vnější emigrace, který je pro toto období charakteristický, je zkoumán prostřednictvím autentických pramenů, tedy samotných literárních a epistolárních záznamů, i prostřednictvím české reflexe ruské duše, tak jak byla u nás aktuálně vnímána a interpretována od dob národního obrození až do dob Masarykových a po něm, jeho odkazem, až do současnosti. Cílem práce je dospět zkoumáním autentických svědectví k poznání, že ruský svět a tzv. ruská duše, přestože byly vždy konfrontovány s evropskými racionalistickými vlivy, a tedy se západním prostředím, podržely si v zásadě duchovní rozměr východních civilizací, založených nikoli na racionalitě, ale na citu. Nikoli na scholastickém dokazování vnější existence boží, ale na uvědomění si jednoty a vnitřní propojenosti materiálního a duchovního světa.
|
|
|
Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948-1989
Hodboď, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filosofická fakulta Ústav politologie Diplomová práce Bc. Jakub Hodboď MSc. Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948 - 1989 Political Dimensions of the Czechoslovak Exile in Canada 1948 -1989 Praha 2011 vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc ABSTRAKT Předkládaná práce komplexně představila politické aktivity československého exilu v Kanadě a jejich dimenze ve sledovaném období 1948-1989. Studie je vyústěním téměř šesti let výzkumu, který autor realizoval částečně mezi krajanskou komunitou v Kanadě. Práce tak využívá nově objevené primární pramenné materiály získané v kanadských veřejných i privátních archivech v kombinaci s metodou orální historie (interview s krajany) a heuristickým využitím existujících publikovaných poznatků. Kromě politických aktivit československých exilových a krajanských organizací a jednotlivců práce zkoumala také politické dimenze kulturně-vzdělávacích a tělovýchovných aktivit exilu v Kanadě a nastiňuje aktivity komunistického režimu proti exilu v Kanadě. Československá komunita byla na prahu února 1948 poměrně dobře organizována, s pevnou členskou základnou klíčových krajanských organizací a zkušenostmi s organizováním pomoci během 2. světové války. Ve srovnání se separatisticky smýšlející slovenskou komunitou ovšem postrádala finanční...
|
|
|
Divadelní hry Hélène Cixous pro Théâtre du Soleil
Kuslová, Kristýna ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi dramaty, která francouzská dramatička a teoretička feminismu Hélène Cixous napsala pro pařížské divadlo Théâtre du Soleil pod režisérským vedením Ariane Mnouchkine. Analýza je vedena ze tří různých úhlů pohledu - s využitím écriture féminine, teorie feminismu, kterou v 70. letech 20. století ustavila Cixous, exilových studií, oblasti zaměřené na literaturu tvořenou autory v exilu a na exil jako základní kategorii lidské existence, a z pozic orientalismu rozvinutého v 70. letech 20. století palestinsko-americkým literárním historikem Edwardem Saidem.
|
|
|
Čechoslovák v zahraničí: analýza českého exilového týdeníku z let 1951-1967
Kabická, Andrea ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce byl rozbor exilového týdeníku "Čechoslovák v zahraničí", který byl vydáván v letech 1951 - 1967 československým publicistou a aktivistou Josefem Jostenem z Londýna. Na pozadí politických událostí v Československu po roce 1945 zde byl vylíčen příběh jednoho muže, který zasvětil svůj život boji za vlast a svobodu. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy byla mapována tematická agenda listu Čechoslovák v zahraničí, jenž se profiloval jako zpravodajský týdeník masarykovské a národní linie. Analýza kladla zvláště důraz na zjištění, jaká témata byla pro redakci klíčová, kterými se zabývala nejčastěji. Také zkoumala, jak se tento postoj měnil v průběhu 16 let, kdy periodikum vycházelo. Metodou náhodného výběru bylo selektováno 128 jednotlivých vydání týdeníku, z nichž bylo extrahováno celkem 1702 článků, na základě kterých došlo k realizaci výzkumu. Jelikož očekávání byla taková, že v listu bude převládat problematika Československa a exilu, byly zformulovány následující hypotézy: H1: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o Československu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H2: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o exilu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H3: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí bude tematika exilu a...
|
|
|
Žert Milana Kundery pod dohledem: kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnoti.
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Rigorózní práce "Žert Milana Kundery pod dohledem. Kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti" se zabývá kritickou recepcí Kunderova prvního románu od vydání díla až do současnosti. Autorka nejprve nastiňuje základní kulturní a politické souvislosti vzniku románu Žert. Kritická recepce románu, která je v práci rozdělena do tří období, pak tvoří hlavní náplň práce. V první části kritické historické analýzy a kvalitativní analýzy dobových i současných kritických textů o díle se autorka věnuje ohlasům románu v šedesátých letech, a to zejména v denících a kulturních periodikách doma i v exilu. Druhá část práce se zabývá recepcí Žertu v letech sedmdesátých a osmdesátých. Důraz je kladen nejen na dozvuky z šedesátých let a na oficiální normalizační kritiku, ale také na ohlas románu v exilu a samizdatu. V poslední části rigorózní práce se autorka zaměřuje na kritickou recepci románu v současnosti, kde analyzuje český ohlas Žertu v denících, kulturních časopisech a v nově vznikajících kunderovských monografiích a také francouzský ohlas vydání Kunderova souborného díla včetně Žertu v prestižní edici Plejáda nakladatelství Gallimard. Důležitým aspektem při hodnocení díla napříč všemi obdobími je přitom dobový kontext. Cílem práce je zjistit, zda se v průběhu čtyř desetiletí proměnil kritický...
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
|
|
|
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
|
|
|
Identita po historické změně. Protihitlerovská emigrace výtvarných umělců z Německa a Československa ve Velké Británii (1933-1945)
Duchková, Zuzana ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Identita po historické změně. Protihitlerovská emigrace výtvarných umělců z Německa a Československa ve Velké Británii (1933-1945). Mgr. Zuzana Duchková Předkládaná disertační práce se zabývá skupinou německých a československých výtvarných umělců (Erich A. Bischof, Kurt Lade, John Heartfield, Ludwig Meidner, Heinz Worner, Bedřich Feigl a Karel Vogel), kteří se po nástupu Adolfa Hitlera k moci rozhodli či byli nuceni odejít ze své původní vlasti do emigrace ve Velké Británii, ve které prožili druhou světovou válku. Pomocí metodologických inspirací historické antropologie, přístupů uplatňovaných ve výzkumu exilu a teorie identit je zkoumán dopad rozsáhlé historické změny na jejich osobnostní a "uměleckou identitu". Těžištěm výzkumu je období mezi lety 1933-1945, je však nastíněn i život výtvarníků před emigrací.
|
|
|
Tvorba Ilji Šapova v kontextu českého realismu v meziválečném období
Dercaci, Alexandra ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o ruském meziválečném exilovém umělci - Iljovi Dmitrijeviči Šapovovi. Do Československa emigroval ve 20. letech 20. století a žil zde po dobu 25 let. V Československu vyrostl, vystudoval na uměleckých školách a započal svou uměleckou kariéru. Práce se zaobírá životem a dílem uvedeného umělce a snaží se zařadit jeho tvorbu do kontextu českého umění první poloviny 20. století. V České republice je Šapov zastoupen přibližně 120 díly (kresby, malby, ale také plastiky), které dosud nebyly blíže prozkoumané a interpretované. Východiskem pro zpracování byly archivní materiály, především z fondů Literárního archivu Památníku národního písemnictví a Oblastního archivu České republiky.
|
host ::
RSS.