|
Vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost: komparace Německa a ČR
Myslivcová, Kateřina ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce zkoumá vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost dvou evropských zemí - Německa a České republiky. V práci se autorka nejdříve zaměřuje na teoretické ukotvení energetické bezpečnosti. V praktické části jsou následně zkoumány obě země z pohledu jejich energetických mixů, politik a infrastrukturního propojení. To je také výchozím bodem pro komparaci vlivu odstavení jaderných elektráren. Autorka představuje celkem tři scénáře, jak nahradit jadernou energii, přičemž zkoumá, jak se německá a česká energetická bezpečnost změní. Prvním scénářem je využití pouze energie z obnovitelných zdrojů. Druhou variantu představuje kombinace obnovitelných zdrojů energie a uhlí. Třetí možností je opět určitý podíl obnovitelných zdrojů energie spolu se zemním plynem. Autorka dochází v předkládané práci k závěru, že i přes existenci různých možných kombinací jak nahradit jadernou energii, si obě země v rámci energetické bezpečnosti pohorší.
|
|
Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost. Komparace rakouského a českého předsednictví v Radě EU
Králík, Zbyněk ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce "Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost" se zaměřuje na faktory, které ovlivňují průběh předsednictví radě EU. Současná debata okolo předsednictví se příliš soustředí na vliv velikosti předsednických zemí. Tato práce si tak klade za cíl tuto debatu doplnit. Metodou této práce je komparace. Ta probíhá na pozadí konceptu energetické bezpečnosti. Relevance tohoto tématu byla daná kontextem, kdy v prvních dnech obou předsednictví došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska. Obě země se na první pohled lišily třemi důležitými charakteristikami: svojí zahraničně politickou orientací (vztah k Rusku), stylem předsednictví a typem koordinačního mechanismu předsednictví. V této práci tak byla testována relevance těchto tří faktorů na průběh jejich předsednického mandátu.
|
|
Aktuální diverzifikační scénáře Ruské federace na jedné straně a zemí V4 na straně druhé v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie vzájemné asymetrické závislosti
Záhradníková, Lea ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku aktuálních diverzifikačních scénářů v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie asymetrické vzájemné závislosti zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ruské federace. Hlavním dodavatelem zemního plynu do tohoto regionu je historicky Ruská federace, která ale v důsledku plynových válek s Ukrajinou v roce 2006 a 2009, které negativně ovlivnily zásobování zemí EU zemním plynem, ztratila status důvěryhodného partnera. Výzkum je zaměřen na aktuální možnosti zemí V4 diverzifikovat dodavatele a trasy zemního plynu s ohledem na vztah s Ruskou federací a analyzovány jsou rovněž možnosti diverzifikace odběratelských trhů Ruské federace. Autorka mj. potvrzuje hypotézu, že energetické vztahy zemí Visegrádské skupiny a Ruské federace v oblasti dodávek zemního plynu jsou do velké míry řízeny asymetrickou vzájemnou závislostí, která v současné době zhoršuje napětí mezi aktéry. V práci jsou dále představeny a zhodnoceny aktuální diverzifikační scénáře, přičemž cílem bude posouzení významu zkoumaných projektů pro zvýšení energetické bezpečnosti jednotlivých aktérů. Klíčová slova: vzájemná závislost, energetická bezpečnost, diverzifikace, dodávky zemního plynu, přeshraniční propojení, V4, energetická unie, Ruská federace, Nord Stream II, LNG
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
Energy Security of the United States of America
Jappel, Ctibor ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
JAPPEL,
Ctibor.
Energy
Security
of
the
United
States
of
America.
Praha,
2012.
74
s.
Diplomová
práce
(Mgr.),
Univerzita
Karlova,
Fakulta
sociálních
věd,
Institut
mezinárodních
studií.
Katedra
amerických
studií.
Vedoucí
diplomové
práce
PhDr.
et
Mgr.
Kryštof
Kozák,
Ph.
D.
Abstrakt
Tématem
diplomové
práce
je
energetická
bezpečnost
Spojených
států
amerických
na
počátku
21.
století.
Práce
nejprve
identifikuje
energetickou
bezpečnost
jako
relativně
nový
pojem
politického
diskurzu,
jehož
význam
ještě
není
pevně
definován.
První
část
práce
se
proto
snaží
zpřesnit
definici
energetické
bezpečnosti
prostřednictvím
obsahové
analýzy
akademických
zdrojů,
které
se
energetickou
bezpečností
zabývají.
Druhá
část
práce
se
konkrétněji
zaměřuje
na
situaci
Spojených
států
amerických.
Identifikuje
výzvy,
se
kterými
se
země
v
oblasti
energetické
bezpečnosti
potýká,
mezi
něž
patří
především
vysoký
stupeň
závislosti
na
ropných
produktech,
a
nabízí
přehled
řešení.
Třetí
část
práce
je
případovou
studií,
jež
se
zabývá
kampaní
před
prezidentskými
volbami
v
roce
2008.
Tato
předvolební
kampaň
se
odehrávala
v
době
extrémních
cen
energií
a
především
ropy,
a
návrhy
hlavních
kandidátů
(Baracka
Obamy
a
Johna
McCaina)
na
zajištění
...
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
Společná energetická politika EU: perspektivy a limity spolupráce
Kupka, Jiří ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Společná energetická politika EU: Perspektivy a limity spolupráce ABSTRAKT (Jiří Kupka) Cílem práce je zhodnotit perspektivy a limity spolupráce v oblasti energetické politiky EU a to primárně z pohledu členských států. Za tím účelem je zkoumán dosavadní vývoj integrace v oblasti energetiky (se zdůrazněním soudobého vývoje - tzn. zhruba posledních dvanácti let), přístup Evropské komise a zejména přístupy a energetické politiky dvou vybraných členských států EU - Francie a Německa. Dokument je členěn do dvou hlavních částí - teoretické a empiricko-analytické. V první části se autor snaží teoreticky vymezit pojmy "energetická bezpečnost" a "energetická politika" z pohledu několika autorů. Následně je přikročeno k empirickému zkoumání vývoje energetické politiky EU - zejména přijatých iniciativ Evropské komise. Zkoumán je mj. současný stav faktické implementace zmíněných unijních opatření do jednotlivých systémů energetických trhů výše uvedených států a popis energetických sektorů výše zmíněných zemí. Bádány a hodnoceny (z hlediska cílů EU v energetické oblasti) jsou energetické politiky Francie a Německa a "míra" jejich kompatibility s přijatými unijními opatření v oblasti energetiky (zejména se jedná o tři oblasti: environmentální, oblast vytváření jednotného energetického trhu EU a oblast vnější energetické...
|
|
Energy Security and U.S. Middle East Geopolitics
Vaculíková, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Dekády spolupráce USA s ich blízkovýchodnými partnermi prišli k prevratu. Bridlicová revolúcia, vzniknuvšia v roku 2008, priniesla Spojeným štátom americkým doteraz nepoznanú mieru energetickej nezávislosti. Bridlicová revolúcia vytvorila bezprecedentný nárast nekonvenčných ekonomicky výhodne ťažiteľných rezerv v USA. Predpokladá sa, že v priebehu najbližších dvoch desaťročí sa Spojené štáty americké zmenia čistých dovozcov energetických surovín and čistých vývozcov. Vyvstáva otázka ďalšieho zahranične-politického smerovania Spojených štátov. Jadro neistoty leží v otázke, či energetická nezávislosť zmení zahraničnú politiku voči blízkemu východu, poprípade či nezávislosť spôsobí izoláciu Spojených štátov. Cieľom tejto práce je skúmať dopad bridlicovej revolúcie na energetickú bezpečnost Spojených štátov amerických a jej implikácie pre budúcu geopolitiku voči blízkemu východu. Hlavnou otázkou pre výskum je, či bridlicová revolúcia vôbec zmení geopolitiku USA a ak áno, ako bude táto geopolitika vyzerať. Nakoľko domáce ceny ropy sa tvoria na základe svetových cien ropy a nakoľko schopnosť blízkovýchodných partnerov dodávať na svetové trhy obrovské množstvá ropy v priebehu niekoľkých mesiacov je unikátna, dokonca aj po bridlicovej revolúcii bude podstatné pre Spojené štáty pokračovať v spolupráci s...
|
| |
|
Comparison of U.S. and China's Policy Towards Africa 1990-2010 With a Special Focus on Angola and Sudan: Resources and Geopolitics
Kindl, Lukáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce se zabývá růstem čínského angažmá v subsaharské Africe po roce 2000 a jeho dopady na politické a ekonomické zájmy Spojených států na kontinentu. Čína začala během prvního desetiletí tohoto milénia věnovat Africe zvýšenou pozornost, zejména ve formě rozvojové pomoci poskytované bez přídatných podmínek (kromě požadavku na uznání režimu v Pekingu) a četné diplomacie na nejvyšší úrovni, s cílem uspokojit stále rostoucí poptávku po nerostných surovinách, získat nové trhy pro své exporty a posílit své postavení na mezinárodní scéně. V USA začaly sílit obavy, že čínské aktivity představují hrozbu pro americké programy zaměřené na demokratizaci a zodpovědné vládnutí a že se Čína stává tvrdě hrajícím ekonomickým konkurentem v Africe. První dvě kapitoly charakterizují čínské, resp. americké zájmy v Africe, popisují strukturu aktérů podílejících se v obou zemích na formulaci a implementaci politik vůči Africe a rozebírají různé typy těchto politik a širších strategií. Třetí kapitola porovnává americké a čínské aktivity ve třech případových studiích zaměřených na Nigérii, Angolu a Súdán. Čtvrtá kapitola pak přináší komparaci hlavních rysů amerických a čínských politik vůči subsaharské Africe v obecné rovině. V rámci této kapitoly diplomová práce ověřuje hypotézu autora, že cílem čínských...
|