Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Neoslavismus a polská otázka
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Slovanská vzájemnost, založená na ideji širší etnické příbuznosti, představovala v epoše nacionální emancipace pro reprezentace jednotlivých "probouzejících se" národů výrazný prvek, který nebylo možné opomíjet. Postoj ke slovanství byl založen de facto na míře prospěšnosti, kterou v něm daná reprezentace (respektive konkrétní daný reprezentant, neboť národní hnutí nelze považovat za jednolitý celek) spatřovala právě pro svoje chápání národního rozvoje. Smyslem tohoto konstatování (a i podtextem této studie) není pokus o jednoznačnou deklaraci účelovosti jakýchkoli snah o sblížení na základě slovanské příbuznosti, ale poukázání na složitost tehdejšího sebe-pojímání, tedy vnímání vlastní identity, ve které mohla být slovanská vzájemnost pojímána jako nadřazená, doplňující či konkurující tendence národním aspiracím. V případě nám blízkého českého prostředí bychom tato odlišná pojetí principu a záměru slovanství mohli demonstrovat na příkladu kollárovského a havlíčkovského přístupu. V prvním případě se jednalo o stavění slovanského ideálu nad partikulární zájmy národa, kde byl Kollárův základní stavební kámen tvořen předpokladem jednotného praslovanského jazyka. Základ jeho slavismu tak spočíval v představě, že kdysi jednotný slovanský celek se vlivem historických okolností rozpadl na jednotlivé části, z čehož...
Republikánský mýtus polské aristokracie: Raně novověké pojetí politické identity Stanisława Orzechowského a Andrzeje Frycze Modrzewského
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Baron, Roman (oponent)
Hlavním výzkumným tématem této studie je problematika formování vzorců raně novověkého politického myšlení, jež jsou analyzovány v předpokládané úloze proto-moderních základů kolektivní identifikace v rámci procesu utváření národní identity. Předložená práce v tomto ohledu vychází z předpokladu, že politický diskurz polské šlechty ve sledovaném období lze považovat za specifickou součást evropského republikánského myšlení, jehož principy tvořily esenciální jádro dobové politické kultury, akceptované napříč politickým spektrem ze strany navzájem antagonistických autorů. Z toho důvodu se studie snaží prokázat, že základy polské "národní" sebe-identifikace není možné hledat v etnických, ale ani ve stavovských atributech kolektivní příslušnosti, neboť klíčový princip představovala idea republiky, spjatá se svébytným pojetím stěžejních hodnot svobody, rovnosti a obecného dobra. V tomto směru tedy práce polemizuje jak se zavedenými etnizujícími kategoriemi tzv. sarmatismu, tak s tradiční intepretací polského politického prostředí jako Sonderweg, neboť ústřední ideu studie představuje hypotéza o úzké provázanosti mezi dobovým politickým myšlením a šlechtickým obrazem vlastní identity, jež je prezentována prostřednictvím koncepce tzv. republikánského trojúhelníku. Z metodologického hlediska se studie opírá...
Těšínská otázka v československé politice v letech 1918 - 1920 a 1945 - 1947
Frič, David ; Květina, Jan (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato práce se zabývá politickým rozměrem otázky československo-polského teritoriálního sporu o oblast Těšínska, přičemž tuto problematiku bude sledovat především v klíčových obdobích let 1918-1920 a 1945-1947, kdy byl výše uvedený problém aktuální při tvorbě hranic nově vzniklých, resp. obnovených státních celků. Jejím cílem je zhodnotit postoje a role československých ústředních politických aktérů v těšínské otázce mezi lety 1918-1920 a 1945-1947. Výstupy analýzy obou časových úseků budou také vzájemně porovnány z hlediska kontinuality přístupu československých aktérů a také z hlediska zahraničních vlivů na řešení sporu o Těšínsko, zejména v podobě zahraničních velmocí.
Role římskokatolické církve při přechodu k demokracii v Polsku a v Chile
Labutta, Michael ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Květina, Jan (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat srovnáním států, které si prošly přechodem k demokracii a zároveň zde můžeme sledovat silný vliv Římskokatolické církve. Konkrétně se bude jednat o Polsko a o Chile. V úvodu bych se snažil postihnout postavení církve v rámci těchto států za trvání nedemokratického režimu (jestli stála na straně režimu, skryté opozice, nebo zda vystupovala přímo vůči režimu). Snažil bych se postihnout to, co ovlivnilo tento postoj - křivdy ze strany režimu, historický kontext. Další část se bude zabývat tím, o jaký vztah s církví nedemokratické režimy usilovaly. Zda prosazovaly represe, kooptaci, či nějakou formu "tiché dohody". V závěru práce a v návaznosti na předešlé otázky se budu snažit zodpovědět otázku, zda katolická církev byla v daných zemích otevřená spolupráci nebo zastávala spíše konfrontační postoj, a jaký měl tento postoj vliv na formu, průběh a výsledek tranzice, a jak se promítl do pozdější konsolidace demokracie.
Zánik polsko-litevského státu 1791-1795
Liška, Jan ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Květina, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl analýzu událostí, které vedly v letech 1791-1795 k postupnému zániku polsko-litevského státu. Rok 1791 byl zvolen jako počáteční z toho důvodu, že v jeho průběhu schválil tzv. Velký sejm ústavu 3. května, která je považována za poslední pokus o reformu nefunkčního ústavního zřízení, jež paralyzovalo politický život soustátí, snižovalo jeho obranyschopnost a činilo z něj loutku mocných sousedů, především Pruska a Ruska. Práce se soustředí na nejednoznačnou roli, kterou ve vymezeném období sehrál poslední král Stanisław II. August. Pozornost je rovněž věnována představitelům opozice vůči ústavním změnám, sdruženým v tzv. Targowické konfederaci, následné rusko-polské válce roku 1792, druhému dělení Polska, Kościuszkovu povstání a třetímu, konečnému dělení v roce 1795 - tyto události práce zasazuje do širšího kontextu tehdejší evropské politiky. K jejímu napsání autor využil prameny a literaturu v polském, ruském, německém, anglickém a francouzském jazyce.
Republikánský mýtus polské aristokracie: Raně novověké pojetí politické identity Stanisława Orzechowského a Andrzeje Frycze Modrzewského
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Baron, Roman (oponent)
Hlavním výzkumným tématem této studie je problematika formování vzorců raně novověkého politického myšlení, jež jsou analyzovány v předpokládané úloze proto-moderních základů kolektivní identifikace v rámci procesu utváření národní identity. Předložená práce v tomto ohledu vychází z předpokladu, že politický diskurz polské šlechty ve sledovaném období lze považovat za specifickou součást evropského republikánského myšlení, jehož principy tvořily esenciální jádro dobové politické kultury, akceptované napříč politickým spektrem ze strany navzájem antagonistických autorů. Z toho důvodu se studie snaží prokázat, že základy polské "národní" sebe-identifikace není možné hledat v etnických, ale ani ve stavovských atributech kolektivní příslušnosti, neboť klíčový princip představovala idea republiky, spjatá se svébytným pojetím stěžejních hodnot svobody, rovnosti a obecného dobra. V tomto směru tedy práce polemizuje jak se zavedenými etnizujícími kategoriemi tzv. sarmatismu, tak s tradiční intepretací polského politického prostředí jako Sonderweg, neboť ústřední ideu studie představuje hypotéza o úzké provázanosti mezi dobovým politickým myšlením a šlechtickým obrazem vlastní identity, jež je prezentována prostřednictvím koncepce tzv. republikánského trojúhelníku. Z metodologického hlediska se studie opírá...
Diskurz středoevropských konzervativních elit v polovině 19. století
Němec, David ; Květina, Jan (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat klíčové ideje, jakož i konkrétní principy politického jednání konzervativních elit ve střední Evropě ve sledovaném období revolučního roku 1848. Studie je primárně zaměřena na komparaci konzervativního politického myšlení i z něho vyvěrajících strategií českých, polských a maďarských představitelů, což naznačuje, že střední Evropa je v tomto případě chápána v kontextu tzv. "heartlands". Na základě takto vystavěného záběru práce lze za ústřední předpoklad badatelského přístupu označit snahu o prokázání existence svébytného konzervativního myšlení ve střední Evropě, jehož rysy bude možné následně porovnat s dobovým klasickým západním konservatismem (tzn. anglosaským a kontinentálním).
Fenomén pánské módy politické reprezentace v evropském kontextu
Petrák, Jiří ; Květina, Jan (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Móda jakožto fenomén je spjata s lidskou společností odjakživa. Ve své práci zkoumám, jakou roli hraje móda v politice, jak vyjadřuje spjatost s danou kulturou, politickou funkcí nebo společenským postavením obecně, přičemž se zaměřuji jen na pánskou módu. Srovnáním dvou historických období (meziválečného a současnosti, tj. od roku 2009) se snažím ukázat na odlišné vnímání ve sledovaných obdobích a na proměnu role módy v politice i v sociálním životě celkově v Evropském kontextu. Na symbolickou roli módy v politice nahlížím prizmatem Hanny F. Pitkin a jejího konceptu symbolické reprezentace. K vysvětlení dobové proměny hodnot, ovlivňující mj. vnímání oblečení lidí v politické sféře, používám teorii modernizace autorů Ronalda Ingleharta a Wayna E. Bakera. Tato práce nabízí odpověď na otázku, jak byla vnímána móda v dané době, jakou roli hraje v politickém zastoupení a jak reflektuje ideové založení daného politického zástupce. Klíčová slova Pánská móda, politická reprezentace, Inglehart, Pitkin, ideologie.
Vliv listopadového povstání na pojetí polského národa: analýza politického myšlení polské emigrace
Czudek, Michal ; Květina, Jan (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vliv, který mělo listopadové povstání na proměnu v chápání polské národnosti. Listopadové povstání v Polském království a v ruských západních guberniích v letech 1830-1831 je v pojetí této práce zásadní událostí, kterou vyvrcholilo proticarské opoziční hnutí 20. let. Jeho vojenská porážka a z ní vyplývající masový exodus Poláků na západ proto odstartoval novou dobu, jejíž hlavní rysy reagovaly jak na cizí prostředí, s nímž se museli emigranti vypořádat, tak na změněné podmínky v samotném Království. Analýza sleduje proměny pojetí národa v politické rovině, protože ta na rozdíl od roviny filozofické nebo náboženské umožnila vznik konkrétních programů, tedy faktických návodů, jak mají Poláci postupovat dál, o koho se mají opírat a s kým mají spolupracovat. Speciální pozornost je přitom věnována otázce řešení pozice poddaných rolníků, jakožto nejpočetnější třídy polské společnosti, neboť naléhavost řešení této sociální otázky byla jedním z příznačných rysů listopadového povstání. Kvůli značné náročnosti a rozsahu takto definovaného záměru je omezena šíře zkoumaných politických proudů na tři nejvýznamnější: umírněný demokratismus Joachima Lelewela, radikální demokratismus Tadeusze Krępowieckého a liberální- konzervativismus knížete Adama Jerzy Czartoryského. Vzhledem k...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Květina, Jaroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.