|
| |
|
|
Program prevence duševního zdraví pro školy
Karmazínová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kollerová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje přínosu programu prevence duševního zdraví pro školy na snížení míry stigmatizačních postojů ze strany žáků a žáček vůči pacientům s duševním onemocněním, ale i osvětě v oblasti duševního zdraví i nezdraví. Cílem je vytvořit, realizovat a vyhodnotit intervenci a její dopady na postoje a vědomosti žáků a žaček. Teoretická část představuje problematiku dospívání a duševního zdraví, stigmatizaci s důrazem na školní prostředí. Konec teoretické části je věnován podpoře duševního zdraví, především v rámci školního prostředí. Empirická část využívá smíšeného výzkumného designu a následujících metodologických prostředků: pracovní list, dotazník, pozorování a terénní deník. Výzkumný vzorek představují žáci a žačky čtvrtých ročníků (18-20 let) vybraných seminářů na gymnáziích. Ze získaných dat byla provedena kvalitativní analýza pracovních listů a kvantitativní analýza dotazníkového šetření zabývající se mírou stigmatizace pacientů s duševním onemocněním ze strany žáků a žaček. Z výzkumu vyplývá, že žáci a žačky mají vytvořenou představu o pacientovi s duševním onemocněním a také dokáží popsat co pacient či pacientka s duševním onemocněním prožívá. Dále pak z výzkumu vyplývá pedagogická relevantnost v tématu duševního zdraví s ohledem na výsledný vliv školní intervence na snížení...
|
|
|
Podpora duševního zdraví a aktivizace osob s duševním onemocněním z pohledu speciálního pedagoga
Cimbálová, Lucie ; Janyšková, Kristýna (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formy a metody podpory jedinců s duševním onemocněním, jejichž cílem je pomoci těmto lidem k návratu do běžného života. Jednotlivé kapitoly diplomové práce se zabývají historickými mezníky vzniku psychiatrie, klasifikací duševních onemocnění a problematikou kvality života. Proto jsou v textu vymezeny nejvyužívanější terapeutické metody a strategie práce s klientem, které vedou k osvojení vhodných denních návyků, zlepšení duševního zdraví a tím i kvality života. Práce se věnuje i mezioborové spolupráci, která kromě medicíny prostupuje do dalších oborů, konkrétně do psychologie, sociální práce a speciální pedagogiky. Téma mého výzkumu je aktuální, protože stále větší množství osob s duševním onemocněním vyhledává odbornou pomoc. Proto by všichni členové týmu měli mít dostatečné znalosti o symptomatologii a charakteru jednotlivých psychiatrických diagnóz. Aby mezioborová spolupráce splňovala svůj význam, musí být jasně stanoveny kompetence jednotlivých odborníků. Díky tomu vzniká propojený komplex služeb, jehož cílem je co nejsnazší zařazení člověka do společnosti a běžného života. KLÍČOVÁ SLOVA Duševní onemocnění; podpora duševního zdraví; aktivizace; terapie; denní stacionář; stigma psychiatrie; mezioborová spolupráce
|
|
|
Nic nechutná tak dobře jako hlad (televizní dokument o mentální anorexii)
Slavíková, Kristýna ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Poruchy příjmu potrav (zkratka PPP) představují komplexní psychická onemocnění, která se projevují nejen na úrovni mysli, ale zásadním způsobem působí také na fyzické zdraví pacientů. Jedinci, již trpí některým z typů PPP se často potýkají s výrazně sníženou kvalitou života a také s nepochopením a s neopodstatněnými předsudky z pohledu široké veřejnosti. Zřejmě nejznámější variantu nemoci představuje mentální anorexie (anorexia nervosa), která se zároveň řadí k psychiatrickým diagnózám s nejvyšší mírou úmrtnosti. Přestože se v uplynulých letech incidence onemocnění zvýšila, k čemuž došlo například i vlivem sociálních sítí či pandemie COVID-19, audiovizuální zachycení tématu zaostává, neboť existuje jen málo novějších snímků, které by se nemocí zabývaly. Televizní dokument s názvem Nic nechutná tak dobře jako hlad se proto skrze autentický příběh devatenáctileté Terezy Putišové snaží přirozenou cestou přiblížit publiku život s anorexií a poskytuje divákům necenzurovaný náhled do mysli dívky, jež má s nemocí vlastní bohaté zkušenosti.
|
|
|
Duševní zdraví vysokoškolských studentů v ČR
Beranová, Zuzana ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá duševním zdravím vysokoškolských studentů v České republice. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují studenty VŠ v oblasti duševního zdraví. Dalšími cíli je zjistit, jaký je stav duševního zdraví studentů VŠ a zjistit, do jaké míry ovlivňuje jejich duševní zdraví studium vysoké školy. Posledním cílem práce je navrhnout veřejně politická opatření, která se dají v této oblasti přijmout jako preventivní, a která by mohla vést ke zlepšení stavu duševního zdraví vysokoškolských studentů. Diplomová práce vychází z teorie Six Dimensions of Wellness pro přiblížení pojmu duševní zdraví a také z teorie The social determents of health, která přibližuje faktory, které ovlivňují zdraví obecně. Z těchto teorií a další literatury byly vytvořeny hypotézy. Výzkum se skládá ze dvou částí a to z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V rámci kvantitativního výzkumu jsou pomocí Spearmenova korelačního koeficientu zkoumány proměnné, které ovlivňují duševní zdraví vysokoškoláků. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na druhou část práce a to na navržení veřejně politických opatření. Provedeny byly polostrukturované rozhovory s pracovníky poraden univerzit a zahrnuty byly i odpovědi pracovníků z krizového centra. Mezi faktory, které ovlivňují duševní zdraví studentů, patří finanční...
|
|
| |
|
| |
|
|
Náboženská interpretace psychotického onemocnění. Jak rozumí svému onemocnění křesťansky orientovaní pacienti?
Němeček, Filip ; Motl, Jiří (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá náboženskými interpretacemi psychotického onemocnění. V teoretické části je nejprve psychotické onemocnění stručně definováno a je zde nastíněno několik podnětných psychologických výkladů. Následuje přehled historie vztahu psychologie a náboženství. V další kapitole jsou shrnuty některé náboženské interpretace psychóz. Těžištěm práce je výzkumná část. Jde o psychologický kvalitativní výzkum, z něhož vyplývá, jak tři křesťansky orientované duševně nemocné ženy s psychotickými symptomy interpretují vlastní nemoc. Uvedené případové studie jsou pak v samostatné kapitole srovnány, čímž dochází k mírnému zobecnění výsledků. Na závěr jsou reflektovány limity výzkumu.
|
|
|
Sebevražednost v ČR jako veřejně-politický problém a možnosti prevence
Kasal, Alexandr ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Míra sebevražednosti je s ostatními státy ČR nadprůměrná a současně je zde dlouhodobě opomíjeno možné řešení problému spočívající v prevenci tohoto jevu. Cílem práce bylo navrhnout obsah politiky prevence sebevražednosti pro české prostředí. Pro potřeby této práce byla adaptována optika přístupu evidence-based policy (politika založená na důkazech) a v souvislosti s ní metoda meta- review (systematická rešerše systematických rešerší; MR) a metoda skupinové diskuze. V rámci MR bylo identifikováno celkem 73 potenciálně efektivních intervencí, 47 (64%) z nich bylo doporučeno ke zhodnocení pro český kontext. Tyto intervence byly v rámci skupinové diskuze kriticky posouzeny sedmi experty a výsledkem je soubor poznámek a dalších relevantních výstupů. Závěry MR a skupinové diskuze byly uvedeny do širšího kontextu a představují tak vhodný základ pro komplexní politiku prevence sebevražednosti v ČR.
|
|
|
FOKUS Tábor a intervence u lidí s duševním onemocněním
Kobernová, Nicola ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak jsou sociální služby, které nabízí FOKUS Tábor, účinné z hlediska subjektivní kvality života svých klientů. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje duševnímu onemocnění - klasifikaci, symptomům, léčbě, omezením, která duševní onemocnění způsobuje, a životní perspektivě lidí s duševním onemocněním. Druhá kapitola pojednává o kvalitě života, jejím hodnocení a měření, dále o faktorech ovlivňujících kvalitu života a také o kvalitě života lidí s duševním onemocněním a možnostech jejího zvyšování. Poslední kapitola se zabývá spolkem FOKUS Tábor - charakteristikou, posláním, historií a současností spolku, jeho cíli a principy, nabízenými službami a charakteristikou cílové skupiny. Cílem výzkumné části práce je zjistit, jakou roli má FOKUS Tábor při zvyšování kvality života u svých klientů s duševním onemocněním. K naplnění cíle jsou realizovány se samotnými klienty FOKUSu Tábor rozhovory, během kterých se zaměřuji především na to, jak oni sami vnímají intervence spolku, tedy účinnost nabízených sociálních služeb. Ve výzkumné části je využit kvalitativní výzkum, za pomoci kterého je naplňován výzkumný cíl. Získávání dat bude zprostředkováno prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Účelem práce je poukázat na významnost služeb...
|
host ::
RSS.