Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nic nechutná tak dobře jako hlad (televizní dokument o mentální anorexii)
Slavíková, Kristýna ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Poruchy příjmu potrav (zkratka PPP) představují komplexní psychická onemocnění, která se projevují nejen na úrovni mysli, ale zásadním způsobem působí také na fyzické zdraví pacientů. Jedinci, již trpí některým z typů PPP se často potýkají s výrazně sníženou kvalitou života a také s nepochopením a s neopodstatněnými předsudky z pohledu široké veřejnosti. Zřejmě nejznámější variantu nemoci představuje mentální anorexie (anorexia nervosa), která se zároveň řadí k psychiatrickým diagnózám s nejvyšší mírou úmrtnosti. Přestože se v uplynulých letech incidence onemocnění zvýšila, k čemuž došlo například i vlivem sociálních sítí či pandemie COVID-19, audiovizuální zachycení tématu zaostává, neboť existuje jen málo novějších snímků, které by se nemocí zabývaly. Televizní dokument s názvem Nic nechutná tak dobře jako hlad se proto skrze autentický příběh devatenáctileté Terezy Putišové snaží přirozenou cestou přiblížit publiku život s anorexií a poskytuje divákům necenzurovaný náhled do mysli dívky, jež má s nemocí vlastní bohaté zkušenosti.
Mapování a analýza volně žijících živočichů v ČR
SLAVÍKOVÁ, Kristýna
Pesticidy, hubení hlodavců nebo cíleně umístěná, otrávená návnada kar-bofuranem. Těmito a mnoha dalšími způsoby může dojít k otravám volně žijících ži-vočichů. Ať už dojde k cílenému otrávení konkrétního živočicha nebo dojde k neúmyslnému otrávení necílového jedince, vždy má takovéto jednání fatální ná-sledky. Pronásledování tzv. škodné, jako lišek, kun nebo dravců obecně má vliv na celé populace. Často tráveným dravcem bývá orel mořský, v jehož případě má každý otrávený jedinec dopad na celou populaci. Bohužel takto nachystaná návnada otráví daleko více zvířat, především mrchožroutů a masožravců. Předkládaná práce zhodno-cuje dostupná data, týkající se otrávených živočichů a mapuje jejich výskyt. Data byla získána z evidence záchranných stanic a databáze programu Volná Křídla v období let 2009-2016. Mezi nejčastěji přijímané živočichy do stanic byl srnec obec-ný s otravou způsobenou řepkou. Často se vyskytovali vodní ptáci otrávení botulis-mem, následně jedinci otrávení jedem na hlodavce a jedem na slimáky. Karbofura-nem byli nejvíce otráveni orel mořský, káně lesní a krkavec velký. Mezi otrávené dru-hy patří i ohrožený luňák červený, luňák hnědý a orel skalní. Dále bylo zjištěno, že jednotlivé roky nemají žádný vliv ve výskytu otrav. Rozdíl v počtech otrav ptáků a savců nebyl zjištěn. Vliv měsíce u dat získaných ze stanic nebyl zjištěn, v počtech otrav karbofuranem je vyšší v březnu, a především v dubnu. V analýze prostorových rozdílů také existuje mezi většinou krajů vyrovnanost. Výrazně vybočuje kraj Středo-český a Jihočeský. Nadprůměrné počty otrav karbofuranem pocházejí z kra-jů Jihočeského, Vysočiny, Jihomoravského a Ústeckého.
Péče o zraněné či jinak handicapované dravce (\kur{Falconiformes}) a sovy (\kur{Strigiforme}s) v záchranných stanicích
SLAVÍKOVÁ, Kristýna
Nejméně polovina našich dravců a sov je řazena do třech kategorií seznamu zvláště chráněných živočichů. Sloupy elektrického vedení, doprava a změny krajiny vedly k úbytku mnoha dravců a sov ve volné přírodě. Předkládaná práce zhodnocuje rozsah a úspěšnost návratu dravců a sov do volné přírody. Ve vybrané Záchranné stanici pro živočichy ČSOP Vlašim byly zpracovány veškeré údaje o přijatých dravcích a sovách. Jako podklad sloužila evidence ze záchranné stanice v období let 2009 2013. Nejvíce z Falconiformes byli přijímáni jedinci Buteo buteo a Falco tinnunculus. Nejčastější příčinou přijetí do stanice byla zranění způsobena dopravními prostředky nebo popáleniny elektrickým proudem. Ze Strigiformes byli nejvíce přijímáni jedinci Asio otus a Strix aluco. Nejčastěji byla přijímána mláďata vypadlá nebo předčasně vylétlá z hnízda. Z celkového počtu dravců za sledované období byla vypuštěna zpět do přírody méně než polovina přijatých. Z celkového počtu přijatých sov byla vypuštěna do přírody pouze čtvrtina jedinců.

Viz též: podobná jména autorů
4 SLAVÍKOVÁ, Kamila
3 SLAVÍKOVÁ, Kristýna
4 Slavíková, Kamila
5 Slavíková, Karolina
10 Slavíková, Kateřina
2 Slavíková, Klára
5 Sláviková, Karolína
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.