|
|
Institutional aspects of the democratic deficit: The role of national parliaments in EU matters
Knutelská, Viera ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Braun, Mats Rickard (oponent)
Shrnutí Tato disertace se věnuje otázce demokratického deficitu Evropské unie, obzvláště aspektu pravomocí národních parlamentů a jejich možností a schopností ovlivňovat evropský rozhodovací proces. Role národních parlamentů v evropské integraci se stala předmětem zájmu akademického výzkumu zejména díky prohlubování a rozšiřování Evropské integrace v posledních dvaceti letech. Vzhledem k rychlému vývoji však stále zůstává mnoho otázek ohledně jejich role, na něž je potřebné hledat odpovědi. Tyto otázky se týkají zejména role národních parlamentů přímo na evropské úrovni, ale i na úrovni národní. Druhá úroveň byla zkoumána méně, obzvláště v případě parlamentů členských států, jenž přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a 2009. Tato disertace se zabývá některými aspekty působení všech národních parlamentů, detailnější studie je ale věnována případům České republiky, Polska a Slovenska. Výzkumné otázky kladené v této disertaci se týkají třech hlavních oblastí, všechny jsou ale vázány na praktické aspekty působení národních parlamentů. První oblast se týká role národních parlamentů na evropské úrovni a jejich příležitosti, schopnosti a ochoty vykonávat skutečnou kolektivní kontrolu evropského rozhodování na této úrovni. Hlavní otázky jsou následující: Jak funguje činnost národních parlamentů na evropské úrovni...
|
|
|
Demokratický deficit EU: možnosti vývoje
Tomášová, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Demokratický deficit EU: možnosti vývoje" pojednává o demokracii a demokratické legitimitě Evropské unie. Představuje především pojem demokratického deficitu EU, což je mnohoznačný termín, zpravidla však označuje nedostatek demokracie- především nedostatek účasti lidu na řízení společnosti či nedostatek demokratické legitimity evropských institucí a jejich rozhodování. Cílem mojí práce bylo dle předložených hypotéz zjistit, co způsobuje demokratický deficit EU, zda se jedná o závažný problém, který by se měl řešit na evropské úrovni a pokud ano, jaké jsou možnosti jeho minimalizace či dalšího vývoje. Abych prozkoumala toto téma blíže, tak se v úvodu zabývám teorií demokratické legitimity, kterou rozděluji na "input a output". V úvodu jsem také představila metodologické ukotvení své práce a současnou debatu k tématu demokratického deficitu v nejvýznamnějších periodikách, které se zabývají EU a think tancích. Ve druhé části se věnuji historii demokratického deficitu a jeho různým definicím dále navazuji s představením svých dvou hypotéz, které se zabývají tím, zda je nebo není demokratický deficit v EU problémem. Ve třetí části je testuji na projektu Jednotné evropské nebe, který má za cíl reformovat současnou podobu poskytování letových provozních služeb v evropském prostředí....
|
|
|
Vliv Lisabonské smlouvy na demokratický deficit EU
Müller, Lukáš ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Současné institucionální nastavení EU vykazuje značné nedostatky v oblasti demokratičnosti. Pokud nahlížíme na EU optikou deliberativní demokracie a považujeme ji za politický systém spíše nežli regulatorní stát, vykazuje unie zcela konkrétní mezery v kvalitě demokracie. Jednotlivé body vycházejí z teoretického vymezení demokratického deficitu a při aplikaci na "předlisabonskou" realitu formulují jednoznačné požadavky na změnu primárního práva. Vedle zvýšení transparentnosti je jím zvýšení pravomocí Evropského parlamentu jako jediného přímo voleného unijního orgánu a zvýšení možnosti kontroly evropských institucí ze strany národních parlamentů. Lisabonská smlouva však nesplnila očekávání a nepodařilo se jí tak demokratický deficit EU odstranit.
|
|
|
Vývoj institucionálního uspořádání Evropské unie a změny po Lisabonské smlouvě
Hottmarová, Petra ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Evropská unie je organizací, která nemá nikde na světě srovnání. Její vývoj a změny, které přinesla Lisabonská smlouva, jsou aktuálním tématem a týkají se nás všech, občanů České republiky, jakožto občanů členské země Evropské unie. Je proto důležité, abychom byli informováni nejen o jejím fungování, pravomocech a hlavních úkolech jejich institucí, postoji a právech členských zemí, ale i o změnách, které přináší ratifikace nových smluv. Cílem mé práce je podat přehled institucionálního vývoje Evropské unie a zejména analyzovat zásadní změny, které ve fungování Unie Lisabonská smlouva přinesla, a jaký dopad má na demokratický deficit. Práce je rozdělena do 3 kapitol. V první kapitole se zabývám teorií evropské integrace. V druhé následuje rozhodování v rámci Evropské unie a dělba pravomocí, a také analýza veřejné volby evropské integrace. V závěrečné kapitole se zaměřím na Lisabonskou smlouvu a změny, které tato smlouva přinesla, a její vliv na demokratický deficit Evropské unie.
|
|
|
Evropská veřejná sféra - analýza mediálního diskurzu
Šedivá, Lucie ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Práce vychází z předpokladu, že formování evropské veřejné sféry je žádoucí. Pro úspěšné řešení problémů, které přesahují hranice národních států, je nutné většinové hlasování na nadnárodní úrovni. Má - li být takové rozhodování na úrovni EU legitimní, je zapotřebí vytvoření evropské veřejné sféry, která bude politiku EU kontrolovat. V první části práce se zabývám předpoklady, formami a podmínkami vytvoření evropské veřejné sféry. V práci je zdůvodněn názor, že formování evropské veřejné sféry je možné a jsou zde určeny podmínky jejího vytvoření. V druhé části práce je porovnáváno politické zpravodajství české veřejnoprávní televize ČT a německé veřejnoprávní televize ZDF. ČT obstála v porovnání s ZDF, v současnosti vysílá více pořadů zaměřených na EU a o evropských záležitostech informuje kvalitněji. Jak ČT, tak ZDF ale nahlíží na dění v EU z národního pohledu a příliš ve svých pořadech nevybízejí k diskuzi o politice EU.
|
host ::
RSS.