|
|
Komparace dekolonizačního procesu v Indonésii a Malajsii
Šebek, Ivo ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Autor předkládané práce porovnává průběh dekolonizace v jihovýchodní Asii na příkladech Indonésie a Malajské Federace. Ačkoliv obě země mají mnoho společného, kulturně, historicky, nebo například geograficky, průběh jejich osamostatňování od koloniální moci se v mnohém odlišoval. Text analyzuje možné příčiny těchto rozdílů komparací ekonomických, sociálních a politických dějin obou území v 19. a především první polovině 20. století. Vzhledem k rozsahu tématu se analýza zaměřuje pouze na vybrané oblasti, které se na základě existující literatury zdají klíčové pro rozdílný vývoj dekolonizace ve zkoumaných zemích. Jedná se především o tyto oblasti: přístup koloniálních zemí (Velké Británie a Nizozemska), průběh druhé světové války, řešení etnické otázky a role lokálních politických elit. Součástí práce je rovněž stručné shrnutí ekonomického a politického vývoje v období předcházejícím vyhlášení samostatnosti. Klíčová slova: dekolonizace jihovýchodní Asie Indonésie Malajská federace kolonialismus.
|
|
| |
|
|
Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Arnasson, J.H. (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Ondřej Lánský Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace Abstrakt Tato disertační práce se zabývá kritikou fundamentálního atlantického morálního vzorce, který spoluformuje některé významné rysy pojetí sociálna, politiky a lidského jednání v globální éře a podporuje tak legitimitu panujícího řádu. Konkrétně je hlavním cílem této práce ukázat patologické momenty současného vývoje společnosti pomocí srovnání určitých konstitutivních prvků atlantických a latinskoamerických společností. Nejširším teoretickým východiskem je potom teorie uznání Axela Honnetha. Jako artikulace konstitutivních prvků sociální normativity (tedy jako vyjádření sociálně sdílených morálních představ o sociálním uspořádání) autor používá vybrané sociálně- filosofické koncepty: liberalismus Johna Rawlse a filosofie osvobození Enrique Dussela. Práce spočívá na čtyřech krocích v rámci tří kapitol. Prvním krokem je důkladná sociologická analýza pojmu sociálního ocenění v rámci teorie uznání. Druhým krokem je analýza normativní teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Třetí krok spočívá v upozornění na jisté momenty, které dovolují určitou interpretaci a kritiku pojmu sociálního ocenění a liberálního vymezení morální legitimizace společností atlantického civilizačního okruhu. Čtvrtým krokem je zkoumání určitého sebereflexivního...
|
|
|
Přítomnost koloniální minulosti v současném Portugalsku
Tošnerová, Barbora ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Klíma, Jan (oponent)
Diplomová práce "Přítomnost koloniální minulosti v současném Portugalsku" pojednává o vyrovnání se portugalské společnosti se ztrátou posledních kolonií po demokratické revoluci v roce 1974. Portugalsko patřilo společně se Španělskem v Evropě k prvním koloniálním mocnostem a dlouho do dvacátého století byla ztráta těchto území pro značnou část jeho obyvatel nemyslitelná. Proto náhlé osamostatnění těchto kolonií po roce 1974 zastihlo mnohé Portugalce naprosto nepřipravené na tuto změnu. Postoj Porugalců k tomuto zvratu je analyzován na základě odrazu v akademickém a politickém prostředí po roce 1976. Přístup širší společnosti ke koloniálnímu dědictví pak je ukázán na příkladu masivní podpory, kterou portugalská veřejnost projevila bývalé kolonii Východnímu Timoru v září 1999. Politický přístup je představen na vybraných momentech v rozmezí let 1976- 1996. Analýza akademické diskuse se soustředí především na devadesátá léta a současnost, kdy se koloniální minulost stává předmětem širokého zájmu mnoha portugalských odborníků. Od konce devadesátých let se v Portugalsku začíná prosazovat také nový akademický směr - postkolonialismus, který je v práci také krátce zmíněn. Případová studie zaměřená na masivní demonstrace Portugalců na podporu Východního Timoru v září 1999 slouží k doplnění obrazu o postoji...
|
|
| |
|
|
Rozdělení Indie - životní historie v kontextu geopolitických událostí
Mubeenová, Geti ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Hons, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dlouhodobými důsledky rozdělení Indie a vzniku Pákistánu (dále Rozdělení) na mikro-úrovni. Práce zkoumá životní historii konkrétní rodiny, která byla vlivem událostí Rozdělení prostorově roztržena, když se její část rozhodla migrovat z Indie do Pákistánu. Analyzováno je současné i historické rodinné uspořádání a vztahy mezi pákistánskou a indickou částí zkoumané rodiny a to, jakým způsobem bylo rodinné uspořádání a vztahy Rozdělením, ovlivněno. Zkoumaná životní historie rodiny je zároveň způsobem, jak Rozdělení interpretovat. Téma Rozdělení je interpretováno v širším historicko-politickém kontextu dekolonizace Indického subkontinentu. Práce se inspiruje vybranými přístupy, které svou povahou umožňují zachycení několika měřítkových úrovní najednou, včetně jejich vzájemného působení. Přístup kritické geopolitiky umožňuje diskutovat uplatňované pozice tehdejších politických představitelů a kriticky interpretovat konstrukce národních reprezentací Rozdělení. Přístup Nových historií ("New histories") umožňuje zachytit orální výpovědi členů rodiny v obou zemích. Feministická perspektiva zase poskytuje prostor pro vysvětlení toho, jak vybraní členové rodiny napříč třemi generacemi interpretují témata, jež souvisí s otázkami důležitých momentů rodinné historie nebo jak...
|
|
|
Rozdělení Indie - životní historie v kontextu geopolitických událostí
Mubeenová, Geti ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Hons, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dlouhodobými důsledky rozdělení Indie a vzniku Pákistánu (dále Rozdělení) na mikro-úrovni. Práce zkoumá životní historii konkrétní rodiny, která byla vlivem událostí Rozdělení prostorově roztržena, když se její část rozhodla migrovat z Indie do Pákistánu. Analyzováno je současné i historické rodinné uspořádání a vztahy mezi pákistánskou a indickou částí zkoumané rodiny a to, jakým způsobem bylo rodinné uspořádání a vztahy Rozdělením ovlivněno. Zkoumaná životní historie rodiny je zároveň způsobem, jak Rozdělení interpretovat. Téma Rozdělení je interpretováno v širším historicko-politickém kontextu dekolonizace Indického subkontinentu. Práce se inspiruje vybranými přístupy, které svou povahou umožňují zachycení několika měřítkových úrovní najednou, včetně jejich vzájemného působení. Přístup kritické geopolitiky umožňuje diskutovat uplatňované pozice tehdejších politických představitelů a kriticky interpretovat konstrukce národních reprezentací Rozdělení. v rámci tehdejších politických představitelů a předpoklady k Rozdělení. Přístup Nových historií ("New histories") umožňuje zachytit orální výpovědi členů rodiny v obou zemích. Feministická perspektiva zase poskytuje prostor pro vysvětlení toho, jak vybraní členové rodiny napříč třemi generacemi interpretují...
|
|
|
Komparace vybraných faktorů dekolonizace britských a francouzských území v západní Africe
Saxun, Ján ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a komparací procesu, příčin a důsledků dekolonizace bývalých francouzských a britských kolonií v západní Africe, jmenovitě Senegalu a Ghany. Práce vychází ze zkoumání hypotézy, která zní: Rozdílné systémy koloniální správy a jejich důsledky rozdílně ovlivnily charakter dekolonizačního procesu a postkoloniální vztahy mezi bývalými koloniemi a jejich vládci. Stěžejním bodem výzkumu jsou faktory vycházející přímo z kolonií, a to systém koloniální správy, systém koloniálního vzdělávání, domorodé elity a politická mobilizace. V rámci přiblížení teoretické roviny vychází práce z konceptů kolonialismu, dekolonizace a také neokolonialismu. Právě k neokolonialismu se vztahuje navazující výzkumná otázka, která se snaží zkoumat přítomnost a míru neokolonialismu v těchto africkými zemích v období prvních deseti let nezávislosti. Výsledky zkoumání poukazují na významné rozdíly v koloniální administrativě, které mají dopady na typ a chování domorodých elit, a tudíž i politickou mobilizaci a rozdílné přístupy předních politických vůdců k procesu dekolonizace. V chronologické analýze procesu dekolonizace v období od konce druhé světové války až po získání nezávislosti jsou patrné rozdíly nejen v intenzitě a rychlosti procesu, ale také v přístupu senegalských a ghanských...
|
|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
Geopolitika nesamosprávných území ve světě?
Dařílek, Petr ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem nesamosprávných území z geopolitického hlediska. Nesamosprávná území jsou ta území, která se vyskytují na příslušném seznamu vytvořeném a spravovaném Organizací spojených národů a jsou považována za poslední oficiální kolonie. Seznam obsahuje 17 různorodých území, která se od sebe liší geografickou polohou, počtem obyvatel, rozlohou, klimatem, správcovskou zemí, ale i politickým systémem a administrativním zřízením jako takovým. Mezi nejznámější patří Gibraltar, Západní Sahara či Falklandy, většinou se ale ovšem jedná o ostrovy či souostroví v Karibiku a Tichomoří. Dlouhodobým cílem OSN je všechna nesamosprávná teritoria dekolonizovat. Práce si klade si za cíl přinést čtenáři elementární, avšak dostatečně komplexní náhled do problematiky posledních oficiálních kolonií, vysvětlit základní související pojmy, zanalyzovat geopolitický význam jednotlivých teritorií a názor obyvatel či vlády na snahu OSN o dekolonizaci jejich země.
|
host ::
RSS.