|
|
Pojmy dekadence a zdraví v Nietzscheho pozdní filosofii
Vodička, Marek ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Pojmy dekadence a zdraví v Nietzscheho pozdní filosofii Tématem práce jsou motivy dekadence a zdraví, které v Nietzscheho pozdním myšlení zaujímají prominentní pozici. Centrem zájmu práce jsou Nietzscheho díla z roku 1888, tj. Případ Wagner, Soumrak bůžků, Antikrist, Ecce homo a Nietzsche kontra Wagner, ovšem odkazů na ranější díla bude rovněž využito. Práce si klade za cíl prozkoumat, co motivy dekadence a zdraví pro pozdního Nietzscheho znamenají, jakou roli mají v rámci jeho filosofického projektu přehodnocení všech hodnot, a jak spolu vzájemně souvisejí. Práce se bude snažit uplatňovat tezi, že v Nietzscheho pozdním myšlení tyto dva motivy představují protiklady, totiž protiklady míry či "směru" vůle k moci, která se v nich manifestuje - dekadence neboli tělesný úpadek reprezentuje v Nietzscheho chápání linii upadajícího života, která se vyznačuje nedostatkem vůle k moci, utrpením z "chudosti životem", zatímco linie zdraví či zdařilosti reprezentuje vzestupný život vyznačující se přebytkem životní síly a rovněž tímto přebytkem trpící. Pojmy dekadence a zdraví tedy budou pojímány jako fyziologické manifestace těchto dvou směrů či, poněkud hrubě řečeno, "vektorů" vůle k moci. Předmětem první kapitoly bude obhájení právě této základní teze, druhá kapitola se bude zabývat Nietzscheho diagnostikou konkrétní...
|
|
|
Reprezentace doby a proměn literární řeči na přelomu 19. a 20. století v časopisech Obzory a Moderní život
KLATOVSKÁ, Timea
Bakalářská práce se zabývá analýzou dvou kulturních časopisů Moderní život a Obzory z přelomu století. Soustředí se na proměnu názorů, na význam umění a literární hodnoty v rámci vnímání dobových uměleckých proudů a směrů. Naše práce se okrajově věnuje i uměleckému kontextu začátku 20. století a popisem vybraných autorů. Hlavním cílem práce je deskripce obou periodik, jejich obecná charakteristika, popis rubrik a jejich orientaci na umění, analýza vybraných článků a nakonec shrnutí našeho zjištění a porovnání.
|
|
|
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914)
Hylmar, Radek ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Merhautová, Lucie (oponent)
Český literární anarchismus v souvislostech socialismu a ženského hnutí (1890-1914) Abstrakt Dizertace studuje český předválečný anarchismus jako modernistický směr zahrnující různé druhy aktivit, od politické propagandy přes návrhy sociálního uspořádání a promýšlení mravních hodnot až po úvahy o umění a literární tvorbu. Záměrem je představit literární texty anarchistů na pozadí ostatních typů vyjádření. Zároveň práce uvažuje o anarchismu v dobovém kontextu dalších politicko-sociálních, uměleckých a filozofických proudů, sleduje prolínání ideologických a estetických schémat českého anarchismu zejména se socialismem a feminismem, ale také s dekadencí, s filozofií Friedricha Nietzscheho nebo s projevy kruhu básníků a anarchistů v německém Friedrichshagenu. Práce se zabývá anarchistickým chápáním člověka a jeho vztahu ke světu a společnosti. Vzhledem ke koncentraci anarchistů na svobodného jednotlivce jsou prezentovány strategie emancipace od tradičních konvencí a institucí jako manželství, rodina nebo stát. Dále se práce věnuje reformám v oblasti morálky a všímá si podobností s feministickým obratem k vlastní tělesné a duševní zkušenosti jako východiska stanovení individuálních hodnot. Práce srovnává feministický důraz na intenzivní prožití vlastní smyslnosti a citovosti se specifickým užitím motivů...
|
|
|
Arthur Breisky a Oscar Wilde: kritika, maska, mystifikace
Bláhová, Šárka ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Alt, Jaroslav (oponent)
Tato práce se věnuje dvěma představitelům literární dekadence, kterými jsou anglický dramatik, prozaik, básník a esejista Oscar Wilde a český prozaik, kritik a překladatel Arthur Breisky. Úvodní část práce nabízí základní pohled do života a díla obou autorů, které je ovlivněno dekadencí jakožto uměleckým proudem, ale i určitou náladou doby, která se projevuje v psychologicko-sociálním zakotvení a smýšlení obou autorů. Práce vychází ze základního předpokladu, že český dekadent Arthur Breisky byl do značné míry ve svém uvažování i tvorbě ovlivněn právě Oscarem Wildem. Práce se zabývá třemi okruhy zkoumání, které se vzájemně prolínají a ovlivňují. Konkrétně se základními motivy pro toto zkoumání stávají pojmy kritika, maska a mystifikace. Právě tyto pojmy vystihují základní paralelu mezi Oscarem Wildem a Arthurem Breiskym, která je v práci analyzována. Na základě komparace jednotlivých motivů pak můžeme vysledovat, jakým způsobem český dekadent Arthur Breisky navazuje na myšlenky anglické dekadence a zejména na Oscara Wilda, a co naopak vnáší nového či odlišného. Práce kromě srovnání obou autorů přináší i ucelený pohled na uvažování Arthura Breiskyho o literatuře a umění v teoretické rovině. Klíčová slova: Arthur Breisky, Oscar Wilde, dekadence, kritika, umění, maska, mystifikace, dandysmus
|
|
|
Mýtus o Orfeovi ve francouzské poezii 19. a 20. století
Jupová, Andrea ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Bakalářská práce Mýtus o Orfeovi ve francouzské poezii 19. a 20. století se věnuje mytickým odkazům zanechaným antickými autory v dílech význačných autorů moderní francouzské poezie. V první části práce je připomenut mýtus o Orfeovi v antickém období, jeho předliterární i literární verze se zaměřením na klíčová díla Ovidia a Vergilia. V jejich dílech je pak analyzován mýtus o Orfeovi. V dalších kapitolách druhé části jsou dílčí motivy antického mýtu hledány v básnických dílech vybraných autorů od dob romantismu až po 40. léta 20. století ve spojitosti s příslušným literárním kontextem. U těchto autorů je sledováno specifické užití mýtu a proměny jeho pojetí. Ve třetí části je provedeno srovnání pojetí všech zkoumaných autorů a poukázání na význam antické mytologie v moderní literatuře.
|
|
|
Huysmansovo Naruby jakožto parodie " experimentálního románu" ?
Krausová, Eliška ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cílem bakalářské práce Huysmansovo Naruby jakožto parodie "experimentálního románu"? je pokusit se nahlédnout na Huysmansův román Naruby ne pouze jako na zdroj dekadentní poetiky, ale také jako na dílo kritické, parodující, jímž se jeho autor snaží dovršit svou odluku od "otce naturalismu" Émila Zoly, a to zejména od jeho teoretického pojetí naturalismu, popsaného v literárně-kritickém díle Experimentální román. Nejprve se práce věnuje Experimentálnímu románu a snaží se vytyčit základní principy naturalismu, které v něm autor definuje. Dále je krátce představen Joris Karl Huysmans, zejména z pohledu svého tvůrčího vývoje, a je také nastíněn vztah mezi ním a Émilem Zolou. Další kapitola se věnuje samotné analýze románu Naruby a vyhledávání potenciálních parodizujících prvků, a to z pohledu menších celků, jakými jsou pojetí prostoru a času nebo vnímání reality. V závěru práce poukáže na vzájemné protimluvy obou autorů, zejména pak na Zolův sklon tíhnout k dekadentní estetice v pozdních dílech.
|
|
|
Alegorie módy (případ Luisa Ziková)
Chochrunová, Ivana ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na otázku vztahu psaní a módy v období fin de siècle. Alegorie módy, tak jak ji uvedl v život Charles Baudelaire v eseji Malíř moderního života, a dále rozvinul Oskar Wilde, je východiskem analýz tvorby Luisy Zikové, předčasně zemřelé autorky 90. let 19. století. Tato práce bude sledovat na základě analýz její povídkové tvorby otištěné i z pozůstalosti celkovou proměnu literárních postupů období ve vztahu ke kategoriím pomíjivosti a trvalosti, vnějšku a vnitřku, vědomí a nevědomí. Bude vycházet z teoretických a historických analýz českého modernismu Petra Málka, Michala Topora, Roberta Pynsenta a dalších.
|
|
|
Imaginární orientalismus Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu 19. století
Domincová, Eliška ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat orientalistickou tvorbu francouzského malíře Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu v druhé polovině 19. století. Práce se soustředí na srovnání reprezentace Orientu v Moreauově díle na jedné straně a reprezentaci Orientu ve výtvarném umění obecně, zvláště pak v akademickém orientalismu, a zkoumá stylové a tematické rozdíly ve zpracování obdobných námětů mezi tradičním akademickým orientalismem a progresivním přístupem Gustava Moreaua. Práce se dále věnuje Moreauově pozici v rámci symbolistního hnutí a jeho vlivu na symbolismus. Základní metodou výzkumu je studium v této práci zmiňovaných uměleckých děl a jejich analýza z ikonografického, ikonologického a sémiotického hlediska. Autorka rovněž vychází z primárních textových pramenů (především z umělcových úvah o umění) a ze sekundární vědecké literatury věnované životu a dílu Gustava Moreaua, orientalismu a jeho politickému kontextu a pracím pojednávajícím o symbolismu. Práce se sestává ze dvou oddílů. Oddíl 1 se soustředí na Moreauovo orientalistické dílo v rámci francouzského orientalismu druhé poloviny 19. století a poukazuje na rozdíly mezi Moreauovým imaginárním orientalismem a tradičním akademickým orientalismem. Kapitola 1.1 popisuje sociální a kulturní zdroje orientalistického malířství...
|
|
|
Mýtus o Narcisovi ve francouzské literatuře přelomu 19. a 20. století
Kučerová, Magdalena ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Jamek, Václav (oponent)
Mgr. Magdalena Kučerová Disertační práce: Mýtus o Narcisovi ve francouzské literatuře přelomu 19. a 20. století ABSTRAKT: Tato disertační práce vychází z poznatků francouzské mýtokritiky a zabývá se problematikou mýtu v literatuře, který je specifickým projevem lidské symbolické obraznosti. Na nejobecnější rovině práce studuje definici mýtu a jeho funkci ve společnosti a také otázku protikladu pojmů mythos a logos, jež se ve vývoji evropského myšlení stále více diferencovaly. Mýtus o Narcisovi představuje pravděpodobně jeden z nejstarších mýtů evropské kultury. Ve své nejznámější a nejucelenější formě se objevuje poprvé v III. knize Ovidiových Proměn, kde se příběh jeví již jako ustálený a všeobecně známý. Touto verzí se později inspirovalo mnoho dalších autorů. Příběh mladíka zamilovaného do svého obrazu na vodní hladině v sobě skrývá velkou škálu sémanticky silných struktur (zejména motivy zrcadla, narcistní lásky, pasivně povzneseného charakteru hrdiny či závěrečné metamorfózy v květinu), které tato studie analyzuje. Autorka nastiňuje vývoj interpretace mýtu o Narcisovi v dějinách francouzské literatury do přelomu 19. a 20. století a poukazuje na fakt, že chápání mýtu se proměnilo do podoby, která se hluboce lišila od jeho původních výkladů....
|
|
|
Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle
Semsch, Alžběta ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem bakalářské práce Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle je představit a interpretovat básnické dílo Emanuela Haunera, které dosud stálo na okraji české literární historie. Usilovala jsem o analýzu příčin, kvůli kterým se jeho dílo ocitlo na okraji zájmu čtenářů i kritiky. K upřesnění této analýzy bylo potřeba se ve vztahu k Haunerově dílu blíže zabývat dvěma fenomény: fenoménem stylizace a epigonství. Druhou stěžejní částí práce je hledání odpovědi na otázku, jak Haunerův vztah k okultismu a katolictví ovlivnil jeho tvorbu. Ke zvratům v Haunerově vztahu ke katolictví jsem hledala paralely u dalších autorů evropské literatury, kteří konvertovali ke katolictví a v některé fázi svého života měli blízko k okultismu. Haunerovo dílo jsem tak zasadila jednak do kontextu tvorby autorů, do jejichž díla se konverze ke katolictví výrazně promítla, jednak do kontextu tehdejších uměleckých kritérií. Klíčová slova: Česká literatura, dekadence, Emanuel Hauner, epigonství, fin de siècle, katolictví, martinismus, okultismus, Rudolf Steiner, stylizace, Sursum, teosofie
|
host ::
RSS.