|
|
Vliv chromatické složky antipredačních výstražných signálů na jejich efektivitu
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Výstražným zbarvením prezentují živočichové potenciálním predátorům svoji nebezpečnost či nevyužitelnost jako kořist. Jednotlivé výstražné barvy se liší ve své síle a v efektu na kognitivní procesy predátorů. Konkrétními kognitivními procesy, která výstražné barvy ovlivňují jsou proces učení, vrozená averze, paměť a generalizace. Mezi typické výstražné barvy ovlivňující reakce predátora řadíme červenou, oranžovou a žlutou barvu. Nejefektivnějším signálem se obecně jeví červená barva, která má významný vliv na proces učení, paměť i generalizaci. Oranžová se také jeví být silným signálem, nicméně není tolik studovanou barvou. Žlutá výstražná barva je efektivním aposematickým signálem, ale ve srovnání s jinými výraznějšími barvami (červenou a oranžovou), jde o méně silný stimul. Bílá, modrá, fialová a ultrafialová barva jsou málo studované barvy a jejich role v aposematismu zatím není potvrzena. Iridescentní zbarvení se jeví jako efektivní aposematiský signál, který může mít vliv na proces učení, paměť a generalizaci. Ve své práci uvádím souhrn dosavadních informací týkajících se vlivu jednotlivých výstražných barev na kognitivní procesy predátora. Klíčová slova: aposematismus, výstražné zbarvení, kognitivní procesy, červená, oranžová, žlutá, iridescence, averzivní učení, vrozená averze, paměť, generalizace
|
|
|
Threats and negative influence of the use of technologies
Wohlgemuth, Petr ; Krhutová, Milena (oponent) ; Walek, Agata (vedoucí práce)
The consumer-oriented products of the technological development are omnipresent, and their presence has had an undoubtable influence on the individual and society. The aim of this semester thesis to summarize the negative effects of the use of these technologies and point out possible threats, specifically focusing on the cognitive functions of human brain, behavioral addictions brought by the use of the technologies and conclude with possible solutions of partial problems and research methods to elaborate further investigation.
|
|
|
Podpora výuky českého jazyka prostřednictvím hudebních činností v 1. - 3. třídě
Marečková, Věra ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Dunovská, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje využití hudebních činností, které napomáhají rozvoji řeči a podpoře výuky českého jazyka v hodinách hudební výchovy v 1. - 3. třídě. Teoreticky, především z pohledu vývojové psychologie, vymezuje důležité pojmy a termíny, které se vztahují k výuce. Prakticky představuje mezipředmětové vztahy českého jazyka a dalších vyučovacích předmětů, především hudební výchovy. Hlavním cílem této práce je nabídnout náměty (hudební činnosti), které mohou pomoci při procvičování a opakování učiva slovních druhů. Součástí diplomové práce je akční výzkum korelující s výzkumem, který použila M. Kmentová ve své disertační práci. Diplomová práce tak popisuje a výzkumem ověřuje písně, vokální hry a jiné hudební činnosti, které jsou založeny na mezipředmětových vztazích českého jazyka a hudební výchovy ve shodě s RVP ZV. Akční výzkum byl realizován ve 3. třídě ZŠ (následně u stejných žáků ve 4. třídě). Diplomová práce se podílí na přípravě experimentální metodiky pro pilotní použití v širším terénním výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA: vývoj, kognitivní procesy, hudební činnosti, slovní druhy, vyučování, slovní zásoba, hodnocení
|
|
|
Osvojování lingvistického pojmu a termínu spojka u žáků 1. stupně ZŠ
Martáková Styblíková, Jana ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Höflerová, Eva (oponent) ; Čechová, Marie (oponent)
Název: Osvojování lingvistického pojmu a termínu spojka u žáků 1. stupně ZŠ Autor: Mgr. Jana Martáková Styblíková Katedra: Katedra českého jazyka, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Školitel: doc. PhDr. Eva Hájková, CSc. Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou osvojování lingvistického pojmu a termínu spojka u žáků 1.-5. ročníku základní školy, pracuje s dětskými prekoncepty v jazykové oblasti a seznamuje s tím, jakým způsobem žáci 1. stupně základní školy s pojmem spojka pracují. Mapuje kognitivní procesy žáků v rámci osvojování jazykového jevu spojka a důležité okamžiky, v nichž se v žákovské mysli prvotní dětský prekoncept mění v jazykový termín. Seznamuje s procesem konceptualizace jazykové skutečnosti, při níž dochází k odpoutání od naivní dětské představy pojmu spojka ke konkrétnímu lingvistickému termínu spojka jako slovního druhu. Popisuje jednotlivé části výzkumu, při nichž se postupně transformují jednotlivé myšlenkové operace žáků v oblasti lingvistického uchopení pojmu spojka. Představuje jednotlivé výzkumné metody jako nástroje, pomocí nichž sledujeme vývoj naivního dětského prekonceptu pojmu spojka v koncept jazykový. Řízené rozhovory s žáky 1. stupně základní školy za doprovodu postupů zakotvené teorie nám postupně odhalují a vyobrazují skutečnost v podobě konkrétního...
|
|
|
Kognitivní procesy při taktilním vnímání geometrických těles nevidomými žáky
Šleglová, Klára
BSTRAKT DIPLOMOVÉ PRÁCE Tématem diplomové práce je zkoumání kognitivních procesů (zejména vnímání, představ a myšlení) u nevidomých žáků prostřednictvím experimentů geometrickými tělesy. Nástrojem experimentu jsou čtyři úlohy (dvě pro jednoho žáka, dvě pro dvojici žáků), které jsou zaznamenány na video, přepsány do písemných protokolů a poté analyzovány. Jako teoretické východisko analýz byl na základě odborné literatury sestaven přehled zapojených, resp. pojmenování deficitních kognitivních funkcí. Dalšími důležitými teoretickými východisky byly také poznatky práci jsou z nich obsaženy ty, které se věnují vývoji hmatového vnímání (geometrických těles), vývojovým stádiím vytváření operací dle Piageta, kognitivním mechanismům v významu komunikace ve výuce matematiky (resp. Analýza experimentů zahrnuje pozorování hmatového (taktilního) vnímání, představ, myšlení, kognitivních procesů, řeči a komunikace, popř. jiných jevů podstatných pro konkrétní úlohu. LÍČOVÁ SLOVA nevidomý žák, kognitivní procesy, (deficitní) kognitivní funkce, komunikace, geometrická tělesa, průvodní jevy těles, taktilní vnímání
|
|
| |
|
|
Pojmotvorný proces ve 2D geometrii u žáků 1. stupně ZŠ
Vlková, Gabriela ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Tato práce se zabývá tématem pojmotvorného procesu v oblasti 2D geometrie. Problematika je zaměřena na děti předškolního a mladšího a středního školního věku. V teoretické části jsou vymezeny dané vývojové etapy a pro ně typický vývoj kognitivních procesů. Dále se práce věnuje charakteristice termínu pojem, procesu budování pojmu a fázím vývoje jazyka v matematice. Následně jsou popsány dvě teorie budování matematického poznání a úrovně geometrického myšlení dle modelu van Hiele. Teoretická část je uzavřena kapitolou věnující se oblasti učiva geometrie v rámci výuky na 1. stupni ZŠ. Pro praktickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu - zúčastněné pozorování. Praktická část práce seznamuje s realizovaným výzkumem, jenž je tvořen sedmi experimenty. Cílem experimentů bylo sledovat u dětí a u žáků vývoj jejich představ útvarů 2D geometrie a s tím související vývoj použitého jazyka při pojmenování daných obrazců. Pro experimenty byla připravena série aktivit, které byly v průběhu výzkumu reflektovány a následně případně upravovány či obměňovány. Průběh experimentů je popsán prostřednictvím vyskytlých fenoménů. Na základě zjištěných fenoménů je popsán pojmotvorný proces pro 2D geometrické obrazce - čtverec, kruh, obdélník, trojúhelník. Získané informace jsou porovnány s odbornou literaturou....
|
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u osob s mentálním postižením
Malinská, Pavlína ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Práce se zabývá možnostmi rozvoje komunikačních dovedností u osob s mentálním postižením. Řešena je především problematika osvojování si slovní zásoby a s tím souvisejících kognitivních procesů. Součástí práce je také návrh praktických činností zlepšujících tyto oblasti, které jsou v souladu s teoretickým základem. Bylo provedeno kvalitativní šetření na vzorku pěti uživatelů domova sociálních služeb. Analýza výsledků ukázala, že náročnost, provedení a zaměření navržených úkolů jsou pro dané klienty vhodné. Prezentován je také doporučený přístup pro práci s jednotlivými klienty. KLÍČOVÁ SLOVA mentální postižení, analýza slovní zásoby, rozvoj slovní zásoby, kognitivní procesy, komunikační dovednosti
|
|
|
Vzájemné ovlivňování informační vědy a kognitivních věd s důrazem na vyhledávání informací
Pilecká, Věra ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Sedláčková, Beáta (oponent) ; Rankov, Pavel (oponent)
Mgr. Věra Pilecká Vzájemné ovlivňování informační vědy a kognitivních věd s důrazem na vyhledávání informací (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce je vymezení vzájemného vztahu a souvislostí mezi informační a kognitivní vědou se zvláštním důrazem na oblast vyhledávání informací, ve které se projevují některé kognitivní aspekty. Úvodní část je věnována vymezení informační vědy a paradigmat, inspirovaných kognitivním přístupem - kognitivního a sociálně-doménového paradigmatu. Dále je vymezena kognitivní věda, její východiska, metody i využití. V třetí části je provedeno srovnání obou disciplín a je vymezen jejich vztah a styčné body. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na problematiku vyhledávání informací a faktory, které ji ovlivňují, včetně využívaných rešeršních strategií, informačního chování uživatele, jeho kognitivních charakteristik a vytvořených mentálních modelů. Závěrečná část představuje dva provedené průzkumy, které se zaměřily na využití intuitivních a analytických způsobů vyhledávání při práci s vyhledávačem Google a vnímání rozdílů mezi klasickou a online metodou výuky technik racionálního čtení. Oba průzkumy ilustrují vliv kognitivních procesů uživatele při jeho interakci s online prostředím, resp. práci s vyhledávacím systémem.
|
|
|
Vliv délky škály na měření postojů
Bláhová, Vendula ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje hodnotícím škálám, které jsou široce využívané při měření postojů, konkrétně vlivu jejich délky (počtu bodů) na měření, a to z hlediska kognitivních procesů probíhajících v myslích respondentů i dopadu na získaná data. Hypotézy, formulované na základě studia literatury a testované pomocí dat získaných ze split ballot experimentu a kognitivních rozhovorů, se týkají vzájemné srovnatelnosti výsledků, rozložení odpovědí a náročnosti úlohy. Pro práci je zvolen aplikační příklad z prostředí výzkumu trhu, tzv. Net Promoter Score, vyjadřující míru ochoty doporučit využívanou službu či společnost. Pro ten je originálně využívána jedenáctibodová škála od 0 do 10, která je zde pomocí různých rekódů a přeškálování porovnávána s pětibodovou škálou od 1 do 5. Práce ukazuje, že odpovídání na jedenáctibodové a pětibodové škále znamená pro respondenty dvě odlišné kognitivní úlohy, přičemž odpovídání na delší škále je o něco náročnější, ale ve vnímání respondentů přesnější, a že získaná data se od sebe liší z hlediska rozložení odpovědí - na krátké škále je více zastoupena střední a maximální pozitivní hodnota, zatímco na dlouhé respondenti častěji volí méně silné pozitivní hodnoty.
|
host ::
RSS.