|
| |
|
|
Mezi duchem a hmatatelností. Dynamika života církve v Novém zákoně a meze jejího uplatnění v historii
Šály, Martin ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Hanuš, Jiří (oponent) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Předmětem práce je novozákonní církev. Autor nejprve upozorňuje na hermeneutické obtíže, které předmět studia přináší. Patří mezi ně rozlišení mezi (1) teologickou řečí o církvi, která se v NZ nachází ve formě mnoha různých obrazů o církvi,a(2) výpověďmi, které se zabývají etikou, autoritami, liturgií a podobně. Rozlišení není ovšem dokonale možné a na ploše NZ se obě tyto řeči provazují. Práce metodicky chápe novozákonní církev jako "dynamický prostor na osách mezi různými póly". NZ církev tak není popisována pomocí určitých vymezujících typik, ale prostřednictvím "napětí mezi". Konkrétně je církevní život v práci hledán v "osách" napětí mezi následujícími dvojicemi pólů: duch - hmatatelnost; tradice Ježíše z Nazaretu - tradice církve; ideál - realita; spolupráce se společností - vyčleňování se ze společnosti; moc - bezmoc; uniformita - diverzita; kontinuita - diskontinuita. Každá dvojice pólů a jim odpovídající osa napětí je nejprve stručně vysvětlena. Poté jsou pro ni uvedena novozákonní východiska, která mají doložit, že existence daného napětí mezi póly je v jednom nebo více okruzích NZ církve relevantní. Dále jsou v práci po každou zvolenou osu napětí stručně uvedeny vybrané historické ilustrace z pozdějších dějin církve; ty mají ilustrovat případy, kdy zřejmě nastal nežádoucí příklad k určitému pólu...
|
|
|
The Zittau people and their churches (approx. 1300-1600)
Hrachovec, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent) ; Müller, Winfried (oponent)
Žitavští a jejich kostely (cca 1300-1600) Předkládaná práce se zabývá církevními dějinami města Žitavy v Horní Lužici v dnešní spolkové zemi Sasko v pozdním středověku a raném novověku. Jejím hlavním smyslem bylo ilustrovat osudy církevních institucí a zbožných nadací v historickém vývoji. Největší pozornost byla věnována dějinám těchto - převážně ještě středověkých - nadací v tobě tzv. kulturního zlomu za reformace. Analýze bylo podrobeno široké spektrum nadací od tzv. malých (mše, almužny apod.) až po velké, tzv. rámcové nadace (kláštery, špitály, kostelní záduší). Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována středověku a sleduje ‚prehistorii' resp. výchozí podmínky, s nimiž zbožné nadace vstupovaly do reformace. Druhá část se zabývá Žitavou v době reformace a konfesionalizace. Zvláštní pozornost je věnována zániku čtyř klášterních nadací v průběhu 16. století, jichž se zmocnila žitavská městská rada. Třetí část se pak zabývá osudy jiné rámcové nadace, záduší žitavského farního kostela, jež na rozdíl od těch klášterních reformační zlom s úspěchem přežilo. Za reformace řada nadací sice beze zbytku zanikla, mnohé jiné byly ale transformovány v souladu s novými náboženskými i socio-kulturními podmínkami, avšak celá řada původně středověkých nadací fungovala nadále i po reformaci bez...
|
|
|
Konsolidace luterského vyznání a projevů náboženského života v Severní Evropě
Mašita, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Konsolidace luteránského vyznání a projevů náboženského života v Severní Evropě" pojednává o reformaci v Severní Evropě v letech 1520 - 1560. Zahrnuje období od prvních projevů luteránské víry, pronikající ze severního Německa do Skandinávie a vyvěrající z krize katolické cŕkve a zároveň ze sociálních a politických otřesů, až do jejího ukotvení a postupnou konsolidaci jako státního náboženství. Reformaci v severských zemích ukazuje především jako proces přicházející shora, kdy královské koruně slouží k omezení moci katolické církve a k vyřešení kritické finanční situace. Jednotlivé kapitoly - Dánsko/Norsko, Švédsko/Finsko, Island - se tomuto procesu věnují podle územního členění, vycházejícího z historického kontextu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstevnatého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Biskup a král. Vztahy posledních pražských biskupů a přemyslovských králů
Boušková, Eva ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Biskupové pražské diecéze nebyli jen nejvyššími představiteli církve v Čechách. Působili také na panovnickém dvoře českých knížat a králů, nejen jako duchovní, ale často i v diplomatických službách. Vztahy mezi českými knížaty či králi a biskupy měly významnou dynamiku a proměňovaly se v závislosti na vývoji domácích i mezinárodních událostí i osobních ambicí, sympatií či antipatií jejich aktérů. Práce bude sledovat vývoj vztahů pražských biskupů a českých králů v pozdním středověku v zrcadle jejich kariér, jejich politických a kulturních počinů a dalších zpráv o nich.
|
|
|
Dějiny kaple sv. Huberta na zámku Konopiště
Sedláčková, Jana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
diplomové práce Dějiny kaple sv. Huberta na zámku Konopiště Cílem práce je snaha vyzdvihnout význam kaple na Konopišti v celé jeho historii, nastínit zásahy do její podoby jednotlivými majiteli zámku, popsat, jak se měnilo vnitřní vybavení a jak se utvářel, či probíhal duchovní život s ní spojený v průběhu staletí. Práce obsahuje šest částí. Začíná krátkým seznámením s historií Konopiště a významnými událostmi od jeho založení po současnou správu státem, druhá část se zaměřuje na architektonický vývoj kaple, která patří k nejstarším částem Konopiště, dále je popsáno vnitřní vybavení kaple, značná část práce je věnována rokokovému inventáři a sbírkám Františka Ferdinanda d'Este, které jsou z větší části v kapli dodnes. Čtvrtá kapitola popisuje církevní slavnosti v době, kdy Konopiště vlastnil František Ferdinand a které je možné popsat podle bohatého fotografického fondu, zvláště pak slavnost Božího těla. V současnosti se tyto tradice obnovují; to je téma kapitoly páté. Kaple je zároveň součástí turistické trasy a cílem badatelů a filmařů. Na závěr je shrnut předchozí text a vložen vlastní komentář a úvahy o významu zámecké kaple.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Mezi obranou a rezistencí: osudy hornolanguedockých a východočeských protestantských komunit v 18. století
Kalivodová, Eva ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Durand, Stéphane (oponent)
Mezi obranou a rezistencí: osudy hornolanguedockých a východočeských protestantských komunit v 18. století Abstrakt Předkládaná dizertační práce podává na základě archivních sond a literatury výsledek komparativního srovnání náboženského života protestantských komunit v 18. století na území východních Čech a Horního Languedoku. Cílem studie je makroanalyticky pojatá otázka náboženské rezistence protestantské menšiny vůči dobovým disciplinačním snahám absolutistického státu. Záměrně zvolené kontrastní poměry z hlediska konfe- sijní homogenity a z pohledu majetkového a sociálního postavení věřících posloužily jako odlišné výchozí situace, na nichž jsou sledovány rozdíly v rezistenci aktérů. Práce zkoumá existenci a povahu snah o zjednodušení věrouky a úpravu rituálních praktik věřícími a jejich laickými či ordinovanými duchovními. Studie sleduje kombinovanou chronologicko-tématickou linii, jež se pokouší zachytit látku v co nejširší perspektivě, včetně ekonomicko-kulturního kontextu. První tři kapitoly shrnují a kontextualizují problematiku skrytého protestantství v obou regionech během 17. a především v 18. století. Zatímco v Languedoku došlo k obnově ilegální ovšem fungující presbyteriálně-synodální struktury, ve východních Čechách i zbytku Čech a Moravy, tajní nekatolíci přežívali především díky impulsu...
|
|
|
Inkvizitoři v Českých zemích v době předhusitské
Vorlíček, Petr ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo pomocí sběru informací ze starší a aktualizované literatury vytvořit celistvý obraz inkvizitora na území Čech v letech 1315-1415 a to v podobě medailonku. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, které se v zásadě kryjí s vládou Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. V závěru se nachází tabulka s přehledem zpracovanými inkvizitorů. Klíčová slova Inkvizice Hereze Středověk Církevní dějiny Husitství
|
host ::
RSS.