|
|
Aplikace metody čtenářské gramotnosti při výuce vybraných zástupců obojživelníků na 2. stupni základní školy
Korečková, Valentýna ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Ve své diplomové práci aplikuji metody čtenářské gramotnosti ve výuce přírodopisu se zaměřením na vybrané druhy obojživelníků. Porozumění textu, je předpokladem pro učení se z textu, a je nedílnou součástí porozumění okolního světa i požadavků, které jsou na nás kladeny. To je důvodem, proč využívám multidisciplinární přístup a zařazuji metody čtenářské gramotnosti do výuky obojživelníků v přírodopisu na základní škole. V rámci diplomové práce proběhl výzkum, ve kterém zkoumám, zda žáci s poruchami učení budou zvládat porozumění textu, respektive, zda budou úspěšnější v textu jednodušším doplněném o obrázky a grafy. Dále se zabývám tím, zda výuka s aplikací metody čtenářské gramotnosti zvýší zájem žáků o probírané téma a zda budou tito žáci úspěšnější v ověřování znalostí než žáci, kteří byli vyučováni frontální metodou. Mezi metody, které jsem zvolila k dosáhnutí cílů patří výklad - frontální metoda výuky, výuka s aplikací rozvíjení čtenářské gramotnosti, sestavený test formou dotazníku a polostrukturovaný rozhovor se žáky. Jedná se o smíšený výzkum, kdy kombinuji kvalitativní a kvantitativní postupy výzkumu s terénní realizací na vybrané základní škole. Výzkum je aplikován na dva výzkumné vzorky, skupiny A a B, kdy A je vyučován frontální výukou a B je vyučován za pomoci rozvíjení čtenářské...
|
|
|
Výuka tématu fotosyntéza s využitím prvků badatelsky orientovaného učení
Rapantová, Lenka ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výukou fotosyntézy v hodinách přírodopisu na základní škole. Cílem práce bylo ověřit výukový program s prvky badatelsky orientovaného vyučování, zjistit jeho účinnost na míru získaných znalostí u žáků sedmého ročníku druhého stupně základní školy. K výzkumu edukačního efektu byl vytvořen vstupní pre-test zjišťující znalosti žáků z předchozích let. Dále byly analyzovány znalosti získané po uskutečnění laboratorních úloh, které ověřoval analogický post-test. Snahou bylo, aby laboratorní činnost žáky motivovala k zájmu v přírodovědných oborech a zajistila lepší pochopení problematiky fotosyntézy, zejména pak jejích vstupních látek, odpadních látek a produktů. Dalším cílem bylo zjistit, jak žáci po absolvování výukového programu vnímají jeho atraktivitu, hodnotu a užitečnost a jak hodnotí své vynaložené úsilí při tomto typu výuky. Ke zjištění uvedeného bylo využito standardizovaného dotazníkového šetření IMI (Intrinsic Motivation Inventory). V práci jsou podrobně popisovány jednotlivé laboratorní úlohy, které byly součástí výukového programu aplikovaného v hodinách přírodopisu, dále postupy nezbytné pro jejich realizaci a reakce žáků na implementovanou badatelsky orientovanou výuku. Analýzou jednotlivých testů bylo zjištěno, že ačkoliv žáci v úvodu výukového programu...
|
|
|
Aktivizační metody ve výuce biologie člověka na 2. st. ZŠ jako prostředek pro posouzení mezioborových vztahů přírodopisu a tělesné výchovy
Burian, Oskar ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Cíle: Vyhledat základní informace a pojetí mezioborové výuky a její možné zařazení do vyučovacích hodin. Popsat vybrané aktivizační metody ve výuce obecně i ve výuce biologie člověka. Analyzovat vybrané často využívané učebnice pro žáky 2. stupně ZŠ, obsahující téma svalové soustavy jako vhodného tématu k mezioborovému propojení přírodopisu a tělesné výchovy z pohledu četnosti podnětů pro realizaci pohybových aktivit a obsahující mezioborové propojení výše zmíněných předmětů. Navrhnout a realizovat výuku svalové soustavy s aktivizačními metodami a mezipředmětovými prvky a zjistit, jaký k ní mají žáci postoj. Pomocí vědomostního testu komparovat žáky, kteří absolvovali aktivizační a mezioborovou výuku s žáky, kteří podstoupili frontální teoretickou výuku stejného tématu. Metody: K výzkumnému šetření byly využity dvě metody. Postojový online dotazník, vytvořen v Google formulářích umožňující žákům vyjádřit se k proběhlé výuce uzavřenými i otevřenými otázkami za garance zachování anonymity. Druhou metodou výzkumu je vědomostní test, vytvořený pro účely práce, jež byl vytisknut a rozdán žákům s časovým odstupem od konce výuky tématu. Výsledky: Postojový dotazník většinově dokládá pozitivní postoj žáků k proběhlému typu výuky a jejich relativní nalazení pro další podobné formy výuky. Vyhodnocení a...
|
|
|
Biologická exkurzní výuka v oblasti Podbořanska
Kantová, Ludmila ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Silvie (oponent)
Diplomová práce se zabývá biologickou exkurzní výukou na Podbořansku. V tomto regionu se vyskytuje celá řada míst, která jsou atraktivní z hlediska přírodovědného vzdělávání. Exkurzní trasy zde mohu být vhodné pro žáky základních škol i středních škol a zaměřené různými směry biologie. Zejména se jedná o botaniku, geologii, zoologii a ekologii. Práce má část teoretickou, jejímž cílem je charakterizovat přírodovědnou exkurzi jako formu výuky, popsat základní charakteristiky přírodovědných exkurzí a vytvořit seznam regionálních lokalit, které jsou vhodné k pořádání přírodovědných exkurzí. Praktická část se zabývá vytvořením návrhů exkurzí na vybrané lokality s výstupy v podobě pracovních listů a ověřením těchto návrhů exkurzí v praxi. Tyto návrhy obsahují kromě konkrétních plánů exkurzí také podklady pro vyučující, což by mohlo být využitelné při plánování exkurzí pro učitele z lokálních i vzdálenějších škol. Součástí práce je také výzkum, který byl proveden formou dotazníkového šetření s učiteli a žáky. První šetření se zaměřuje na postoj pedagogů v regionu k exkurzní výuce. Cílem druhého dotazníku, který byl distribuován žákům, bylo zjistit, zda je absolvovaná exkurze motivovala k většímu zájmu o přírodní vědy, či přímo k členství v biologickém kroužku. Třetí část výzkumu se týkala ověření znalostí...
|
|
| |
|
|
Žákovská percepce vybraných výukových metod v rámci výukového programu na téma sovy
Hašpl, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na percepce rozdílů mezi frontální a badatelsky orientovanou výukou z perspektivy žáků základní školy. Teoretická část práce poskytuje informace o řádu sovy a teoretickém základu výuky. Je zde popsáno české kurikulum a jeho cíle v oblasti přírodovědného vzdělání. Dále se práce zabývá podrobným popisem transmisivního a konstruktivistického přístupu k výuce a s tím souvisejícími didaktickými prostředky. Zvláštní pozornost je věnována metodám výuky, které jsou předmětem výzkumu v praktické části práce, konkrétně badatelsky orientovanému vyučování (BOV) a frontální výuce. Tato část představuje jejich podstatu, základní pravidla a postupy provedení. Praktická část práce porovnává badatelsky orientované vyučování s frontálním vyučováním z pohledu žáků sedmých tříd základní školy během hodin přírodopisu. Pro výzkum byl použit sebehodnotící reflektivní dotazník. Tato část se nezabývá pouze výsledky výzkumu, ale také samotnou přípravou na hodiny a jejich realizací. Výsledky ukazují, jak žáci vnímají rozdíly mezi badatelsky orientovanou a frontální výukou. Přesněji jaký druh výuky vnímají jako zajímavější, užitečnější a při kterém se domývají, že si lépe rozvíjejí své komunikativní a intelektové dovednosti, konkrétně dovednost spolupráce a zpracování informací.
|
|
|
Srovnání vztahu českých a finských žáků k přírodopisu a jeho výuce
Poneszová, Viktorie ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Práce se zabývá srovnáním vztahu sledovaných českých a finských žáků k přírodopisu a jeho výuce. Zaměřuje se na žáky (n = 373) devátých tříd základních škol z Prahy a Oulu. Hlavním cílem této práce bylo srovnat vztah sledovaných českých a finských žáků k přírodopisu a jeho výuce, resp. zjistit, jak čeští a finští žáci přistupují k přírodopisu, co přispělo k jejich zájmu o přírodopis a jaké způsoby práce v hodinách přírodopisu přispějí k tomu, aby je přírodopis bavil více. Výzkumným nástrojem byl dotazník. Data byla statisticky vyhodnocena a diskutovány v kontextu české literatury a anglicky psaných výzkumů z finského prostředí. Z výsledků vyplývá, že finští žáci mají k přírodopisu kladnější vztah než čeští žáci. Nejpozitivnější vztah mají čeští i finští žáci k tématům přírodopisu, která se zabývají lidským tělem. K zájmu žáků o přírodopis nejvíce přispěl čas strávený v přírodě. Čeští žáci uvítají v hodinách přírodopisu častější exkurze. Finští žáci ocení, budou-li se s nimi učitelé častěji domlouvat na tématech učiva.
|
|
|
Didaktická hra ve výuce biologie člověka na 1. stupni ZŠ
CAPOUCHOVÁ, Anna
Cílem diplomové práce bylo vytvoření tří autorských didaktických her k tématu biologie člověka určených pro výuku dětí 1. stupně základní školy. Hry byly vytvořeny pro 2. ročník 1. stupně ZŠ. Cílem her bylo získání nových vědomostí a prohloubení již získaných znalostí o tématu. Hry se zabývají tématy: stavba lidského těla, smysly, nemoci a úrazy. Znalosti žáků byly ověřeny pretestem, posttestem č. 1 a posttestem č. 2. Výsledky testů byly porovnávány mezi experimentální skupinou (didaktické hry) a kontrolní skupinou (běžná výuka s interaktivními cvičeními).
|
|
|
Piktogramy rostlin jako podpora vizuálního učebního stylu ve výuce botaniky
Drozdová, Anna ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá piktogramy rostlin coby možnou podporou vizuálního učebního stylu ve výuce botaniky. Obsahuje průřez tématy učebních stylů a průřez tématy výuky biologie. V kapitole učebních stylů se zaměřuje na metody zkoumání vizuálního učení a na obrázky a piktogramy sloužící k učení. Práce předpokládá, že vizuální styl učení je pro učení nejefektivnější, a že jeho lepší zapracovaní do hodin biologie může pozvednout zájem i o méně oblíbené tematické celky spadající do tohoto předmětu. V kapitole zaměřené na výuku biologie se poté soustředí na populární a nepopulární témata v hodinách biologie a speciálně se zaměřuje na botaniku a problémy spojené s její výukou. Práce nabízí řešení této situace využitím piktogramů rostlin za účelem zvýšení popularity botaniky, kterým by mohla být aplikace piktogramů rostlin do výuky botaniky na základních a středních školách. V závěrečné části sumarizuje a diskutuje poznatky o vizuálním stylu výuky a využití obrazových materiálů, a to především piktogramů, při zefektivnění výuky botaniky podpořené argumenty z různých vědeckých zdrojů, které svědčí o užitečnosti piktogramů rostlin ve výukovém prostředí.
|
|
|
Využití online únikové hry ve výuce přírodopisu na 2. stupni základní školy
Vopatová, Eliška ; Svobodová, Silvie (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou a využíváním vzdělávacích online únikových her ve výuce přírodopisu na 2. stupni základní školy. V rámci této práce vznikla originální online úniková hra věnovaná učivu o šelmách nazvaná Útěk z pavilonu šelem. Úniková hra je na základě teoretického představení aktivizačních metod vyučování vymezena jako svébytná výuková metoda. Její tvorba se opírá o popsané základní principy únikových místností i specifika edukativních únikových her. Za účelem využití únikové hry Útěk z pavilonu šelem coby komplexního učebního nástroje byly navrženy také doprovodné materiály. Jedná se o pracovní list a dotazník pro sebehodnocení žáků. Ty byly společně s hrou začleněny do výukového bloku ve dvou sedmých ročnících základní školy. Jeho realizace poskytla prostor pro celkové zhodnocení únikové hry na základě pozorování aktivity žáků a jejich zpětné vazby. Testování vytvořené online únikové hry ve vlastní výuce prokázalo její funkčnost po technické stránce i didaktický potenciál navzdory drobným nedostatkům v herní struktuře. Následný výzkum mezi 110 učiteli přírodopisu nastínil možnosti dalšího využití navržené hry s ohledem na jejich zkušenosti i preferované výukové metody. Získaná data vypovídají o tom, že online úniková hra Útěk z pavilonu šelem má předpoklady pro to oslovit...
|
host ::
RSS.