|
|
Development of Novel Electrochemical Methods Using Various Membrane Materials for Monitoring of Selected Anticancer Drugs and Phytochelatins
Skalová, Štěpánka ; Barek, Jiří (vedoucí práce) ; Labuda, Ján (oponent) ; Trnková, Libuše (oponent)
Předložená disertační práce je zaměřena na vývoj elektrochemických metod pro sledování vybraných protinádorových léčiv s použitím různých typů membrán pro jejich předběžnou separaci a studiu transportu těžkých kovů za přítomnosti fytochelatinů přes biologickou membránu. Jako modelová látka z oblasti protinádorových léčiv byla použita dobře dostupná sodná sůl kyseliny anthrachinon-2-sulfonové (AQS), neboť je strukturně podobná protinádorovým léčivům odvozeným od anthrachinonu (doxo/daunorubicin), která jsou snadno elektrochemicky oxidovatelná i redukovatelná. Voltametrické chování AQS bylo studováno v katodické oblasti pomocí cyklické voltametrie (CV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) na rtuťovým meniskem modifikované (m-AgSAE) a na leštěné stříbrné amalgámové (p-AgSAE) elektrodě, Získané výsledky byly použity k vývoji mikroobjemové voltametrické cely (MVVC). Vhodnost MVVC k voltametrickému stanovení protinádorových léčiv byla následně potvrzena použitím doxorubicinu (DX) jako další modelové látky. Druhá část práce se zabývá terapeutickým sledováním protinádorových léčiv v krevním oběhu pacienta. K pilotním experimentům byl použit průtokový systém s dialyzačním katetrem a ampérometrickou detekcí. Bylo pracováno při rychlosti průtoku mobilní fáze (fyziologického roztoku (0.9% roztok NaCl)) 5 a...
|
|
|
Nové strategie v elektrochemické detekci poškození DNA vlivem interakce s UV zářením
Přibylová, Monika ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
V této bakalářské práci byl zkoumán netradiční redoxní indikátor 5-nitro-1,10-fenantrolin jako možný ukazatel poškození DNA. Měření probíhalo elektrochemicky technikou diferenční pulzní voltametrie v tříelektrodovém zapojení. Jako pracovní elektroda byla použita elektroda z ultračistého grafitu, která byla modifikována nízkomolekulární DNA z lososích spermií. Poškození DNA probíhalo pomocí UVC záření o vlnové délce 254 nm. Byl studován rozdíl výšky voltametrických signálů 5-nitro-1,10-fenantrolinu mezi nepoškozenou a poškozenou DNA. Nově vyvinuté metody se ukázaly jako slibné pro detekci míry poškození DNA v závislosti na čase ozařování a v závislosti na vzdálenosti od zdroje ozařování. Poškození DNA bylo rozsáhlejší u obou studovaných faktorů v závislosti na jejich rostoucích hodnotách. Klíčová slova Elektrochemie DNA biosenzory Netradiční elektrodové materiály Poškození DNA Biologicky aktivní látky Záření
|
|
|
Studium biologicky aktivních látek fenyklu
Mierna, Jana ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá štúdiom biologicky aktívnych látok feniklu. Teoretická časť popisuje základné charakteristiky feniklu a jeho chemické zloženie, bližšie špecifikuje rastlinné biologicky aktívne látky a antioxidanty, taktiež popisuje extrakčné techniky získania týchto bioaktívnych látok, metódy ich stanovenia a overenia antimikrobiálneho účinku. V experimentálnej časti bol spektrofotometricky stanovený obsah polyfenolov a flavonoidov v pripravených extraktoch čaju, celého a drveného korenia feniklu. Na základe extrakčných kriviek bola u vzoriek s najvyššími hodnotami daných bioaktívnych látok zistená antioxidačná aktivita a sledovaný bol ich antimikrobiálny účinok voči vybraným mikroorganizmom Bacillus subtilis, Bacillus cereus, Serratia marcescens a Micrococcus luteus. Spomedzi sledovaných extraktov vykazoval inhibičný účinok len vodný výluh čaju, a to voči bakteriálnemu kmeňu Micrococcus luteus.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek ve chmelu metodou LC/HR-MS
Jandovská, Vladimíra ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Spáčil, Zdeněk (oponent)
Obsahem této práce je vývoj a optimalizace metody pro identifikaci polyfenolických látek pocházejících ze chmelu (Humulus lupulus L.) s potencionální antimikrobiální aktivitou. V rámci extrakce látek ze chmelu byly sušené chmelové hlávky aplikovány do růstového media, odkud látky difundovaly do agaru a po naočkování bakteriálním kmenem Streptococcus aureus vytvořily inhibiční zónu. Pro extrakci látek z agaru byla optimalizována metoda kombinující extrakci acetonem s vysolením metodou QuEChERS. Měření probíhalo s použitím LC/HR-MS s hybridním analyzátorem kvadrupól-orbitální pastí. MS metoda byla vyvinuta jako screening s následnou fragmentací látky na základě seznamu hmot. Látky extrahované z inhibiční zóny byly následně identifikovány buď proti databázi, anebo byla jejich struktura objasněna pomocí fragmentačních spekter.
|
|
|
Flavonoidy a další biologicky aktivní látky v rakytníku
Michalíková, Adéla ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje informace o rakytníku řešetlákovém (Hippophae rhamnoides), o chemickém složení jednotlivých částí rostliny a z nich získávaných produktů a o zastoupení biologicky aktivních látek v nich. Rakytník je bohatým zdrojem řady antioxidantů, zejména vitamínu C, vitamínu E, flavonoidů a karotenoidů. Rakytníkový olej obsahuje vysoké množství nenasycených mastných kyselin, zejména kyseliny palmitoolejové. Díky svým účinkům na lidské zdraví jsou produkty z rakytníku v poslední době často využívány jako potravní doplňky. Další část práce je zaměřena na přehled o analytických metodách, které se při zjišťování zastoupení bioaktivních látek v rakytníku a v přípravcích z něj používají, zejména s ohledem na rakytníkový olej. Podrobněji jsou popsány publikované analytické postupy, využívající vysokoúčinné kapalinové chromatografie nebo plynové chromatografie nebo kapilární elektroforézy. V experimentální části byly porovnány čtyři vzorky rakytníkového oleje (dva od českých a dva od mongolských výrobců) pomocí absorpční spektrofotometrie a kolorimetrického vyhodnocení metodou CIELab. Vyšší absorpční maxima a tmavší zabarvení bylo pozorováno u olejů mongolských výrobců, vzorky českého původu jsou značně světlejší a jejich absorpční maximum je poněkud posunuto, což by mohlo naznačovat např....
|
|
|
Příprava derivátů 3-fenylpentanové a 3-fenylpent-2-enové kyseliny
Fatka, David ; Machara, Aleš (vedoucí práce) ; Veselý, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou intermediátů analgetika tapentadolu. Zvolená syntetická strategie vyžaduje přípravu vhodných derivátů 3-fenylpentanové a 3-fenylpent-2-enové kyseliny, jejichž syntéza tvoří těžiště této práce. V první části práce je řešena příprava 1-[(3-benzyloxy)fenyl]propan-1-onu, který je potřebným meziproduktem při přípravě v názvu uvedených sloučenin. Na tomto ketonu byly následně studovány adice na karbonylovou skupinu. Druhá část práce se zaměřuje na jednu z těchto adičních reakcí, Reformatského reakci, a zabývá se její optimalizací. Na závěr byly hledány vhodné dehydratace Reformatského aduktů - terciárních alkoholů benzylového typu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Charakterizace aktivních látek v různých druzích piva
Benešová, Pavla ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou biologicky aktivních látek, především fenolické povahy v 10 druzích nealkoholických piv s následným porovnáním s pivem alkoholickým. V teoretické části je uvedena technologie výroby piva rozšířená o výrobu piva nealkoholického. Dále jsou zde rozebrány některé látky charakterizující české pivo – tj. proteiny, polyfenoly, hořké látky včetně metod jejich stanovení. K analýze proteinů byl použit mikrofluidní elektroforetický systém Experion. Analýza polyfenolů, flavonoidů, pivovarských charakteristik a antioxidační aktivita byla měřena spektrofotometricky. U vybraných značek piv byly fenolické látky identifikovány a kvantifikovány pomocí LC/ESI-MS analýzy. Porovnáním získaných výsledků byl u nealkoholických piv zjištěn obsah biologicky aktivních látek srovnatelný s pivy alkoholickými, a to především co se týče obsahu látek fenolické povahy.
|
host ::
RSS.