|
|
Sémiotická analýza brandu Staropramen a jeho přičlenění k marketingovému archetypu
Pajerová, Hedvika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Cílem práce je podrobná analýza vizuální identity značky Staropramen na základě teorie využití archetypálních obrazů v marketingu. V teoretické části se zabývám archetypální teorií Jungových dvanácti archetypů, mezi které patří předobrazy toužící po nezávislosti: Neviňátko, Objevitel a Mudrc, archetypy toužící zanechat ve světě stopu: Hrdina, Psanec a Kouzelník, skupina toužící po sounáležitosti: Jeden z nás, Milenec a Klaun, skupina toužící dát světu řád: Pečovatel, Tvůrce a Vládce. Tato teorie je vztažena k využití poznatků z psychologie v marketingové praxi. Zvláštní důraz je kladen na rozdíly mezi jednotlivými archetypy dané touhy, ale také na teoretický základ vyprávění příběhů. V praktické části práce analyzuji vizuální identitu značky Staropramen, kterou rozebírám na jednotlivé prvky. Jejich význam dohledávám v pramenech z oblasti heraldiky, mytologie, botaniky, psychologie a etymologie. Na základě dohledaných asociací provádím komparativní analýzu s teoretickým základem popisujícím využití archetypů v marketingu, kdy popisuji body shody a body rozdílů. V závěru práce popisuji výsledky analýzy, které odhalily nejednotnou vizuální identitu značky Staropramen, a uvádím doporučení do budoucna, kterým je zdůraznění prvků archetypu Tvůrce ve vizuální identitě a navazujících komunikačních...
|
|
|
Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla
Zochová, Iveta ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla se zaměřuje na literární reprezentaci genderové problematiky v daném díle převyprávěném Eduardem Petiškou. Vlastní analýza spočívá v rozboru vybraných genderových konceptů, které jsou představeny komparativně na konkrétních příbězích. Hlavní důraz bude kladen na otázku, zda jsou tyto jevy zatíženy skrze patriarchální uspořádání společnosti, či nikoliv. Přes různorodost Petiškova textu, daného nutně variacemi původních dlouho vznikajících příběhů, lze nacházet určité modely a vzorce, které je možno teoreticky vymezit a vystavit srovnání s již existujícími genderovými teoriemi, ať již v případě vnímání literatury jako takové, tak zejména feministické literární kritiky konkrétně. V práci uplatňuji metodu takzvaného vzdorného čtení, které vychází z teorie Judith Fetterley. Hlavním úkolem takového čtení je dekonstruovat stávající text a jeho význam, jehož základem je hodnotový systém založený na mužské dominanci a zároveň jeho rekonstruování předkládající nový úhel pohledu. Dále s literárními postavami pracuji s ohledem na archetypální model analýzy. Z literárně-teoretického úhlu budu používat metodu takzvaného close reading, tedy pečlivého čtení. V práci je zohledněna otázka mocenských vztahů v rámci...
|
|
| |
|
|
Figurace feminit ve vybraných dílech M. Atwood
Maříková, Šárka ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám genderovou a archetypální analýzou novely kanadské autorky Margaret Atwood: Penelopiáda. V první částí představím zvolenou metodologii a nastíním teoretické ukotvení. V rámci teoretické části se soustředím na ženské psaní a čtení, dále také na vzdorné čtení a feministickou kritiku archetypů. V analytické části se věnuji aplikaci těchto teorií na jednotlivé postavy Penelopiády. Postupuji podle jednotlivých ženských postav a mužským postavám se věnuji pouze okrajově a především ve vztahu k ženám. Snažím se soustředit na vztahy a vazby, se kterými Atwood pracuje a na vliv mužů na ženy i žen navzájem. Sleduji mocenské rozvrstvení, a jak jej ovlivňuje například mýtus krásy či souboj a o dominantní maskulinitu. Klíčová slova: Penelopiáda, archetypy, archetypální analýza, moc, vzdorné čtení, šprýmařka, viktimizace
|
|
|
O mýtu a věčném návratu v umění
Novotná, Karolína ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce O mýtu a věčném návratu v umění má za cíl představit a propojit pojmy jako jsou mýtus, rituál, archetyp, praobraz, obraz a návrat. V práci se zabývám poutí a labyrintem, jako cestou člověka životem, v niž hledá symboly a odkazy v obrazech, které se stávají průvodci na cestě. Teoretická práce je rozdělena na tři části - Mýtus, Návrat a Obraz. Všechny tři jsou pak propojeny právě onou poutí, cestou či nití, kterou člověk po cestě nalézá. Téma obrazu je stěžejní ve všech třech částech této práce, protože jen díky němu, se neviditelné stává viditelným. V didaktické části představuji výtvarnou aktivitu, která je zaměřena na Návrat v umění, k počátkům umění a kultury samotné - k jeskynním malbám. Ve výtvarném projektu se snažím celé téma mé bakalářské práce uchopit výtvarně, vytvořením malé knihy, která je tištěna na pauzový papír. Je zde kladen důraz na propojenost mezi stránkami "minulými, nynějšími a budoucími". Poslední částí je příloha, která obsahuje výtvarné práce na téma "Labyrint", které vytvořili mí přátelé na základě mého zadání. Každý k labyrintu přistoupil z jiného úhlu a vytvořil tak svůj osobitý pohled na dané téma. KLÍČOVÁ SLOVA mýtus, rituál, obraz, archetyp, návrat
|
|
|
Rozdíly v percepci ženských postav v různých mediálních zpracováních ságy o Zaklínači
Štosová, Tereza ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
1 Abstrakt Předmětem této práce je percepce ženských postav v různých mediálních zpracováních Zaklínače z pohledu publik, které vykazují známky fanouškovství. Výzkum se věnuje obzvláště dvěma nejaktuálnějším zpracováním, tj. třetí hře Zaklínač: Divoký hon/Witcher: Wild Hunt a seriálu Zaklínač/The Witcher na platformě Netflix. Výzkum probíhal formou hloubkových rozhovorů s celkem devíti participanty a zaměřoval se na roli, charakteristiku, vztahy a motivace ženských postav s cílem zjistit, jak respondenti tyto oblasti v adaptacích vnímají. První část diplomové práce se věnuje teoretickým východiskům vztahujícím se k populární kultuře, publikům, herním a filmovým studiím a genderu v médiích. Dále představuje svět Zaklínače a zkoumané postavy a kritiku adaptací. Další úsek práce se zabývá metodologií výzkumu. Jako metoda práce byla použita zakotvená teorie, z které vychází vícestupňové kódování a kategorizace dat. Ty jsou následně prezentovány v praktické části spolu s demonstrací výpovědí respondentů. Dále probíhá interpretace dat a diskuze. Mezi hlavní zjištění patří, že ženské postavy hrají v obou adaptacích z hlediska publik významnou roli. Dále, že jsou respondenti citliví na změny archetypů postav a jejich percepce je více ovlivněna herní adaptací. Také z výzkumu vyplývá, že je v adaptacích kladen větší...
|
|
|
Analýza genderových archetypů v knize Women Who Run With the Wolves
Karasová, Teresa ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
V této diplomové práci se zabývám genderovou analýzou knihy Women Who Run With the Wolves, jejíž autorkou je Clarissa Pincola Estés. Tato kniha v sobě podle mého názoru zahrnuje potenciál využití jak pro studijní účely, tak pro běžný život, neboť se jedná o interpretační esejistiku, stojící na pomezí odborného textu a beletrie. Ve své diplomové práci vycházím především z teorií Annis Pratt, Pam Morris a Judith Fetterley. Jelikož zde Estés klade velkou pozornost na význam archetypů, využívám právě těchto klíčových teoretických konceptů, které nejprve interpretuji v teoretické části a následně na ně zaměřuji stěžejní pozornost i v analytické části této diplomové práce. Estés je značně ovlivněna analytickou psychologií Carla Gustava Junga, proto se v analytické části práce zaměřuji na to, v čem Jungovo klasické pojetí reprodukuje a které koncepty naopak pojímá subverzivně. Současně se snažím poukázat na to, v čem se přístup Estés shoduje, či naopak rozchází s dalšími autorkami, zabývajícími se archetypální problematikou. Zároveň se zde zabývám identifikováním dalších konceptů, převážně feministických teorií, které diskurs textu ovlivnily. Cílem práce není literární analýza jednotlivých příběhů, nýbrž kritické zhodnocení toho, jak tyto příběhy interpretuje autorka knihy a jaký přikládá význam...
|
|
| |
|
|
Analýza značky DM na základě teorie archetypů
Mackenzie, Karolína ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce vychází z teorie archetypů přenesené do marketingového prostředí z psychologie osobnosti. V marketingu je tato teorie aplikována na personalizaci značky. V teoretické části práce jsou popsány archetypy podle autorek Mark a Pearson, dále procesy tvorby a personalizace značky. Za účelem lepšího pochopení filosofie společnosti dm je v práci přiblížen koncept anthroposofie s přechodem k biodynamickému zemědělství. V práci je řešena otázka, zda a ve kterých prvcích lze v komunikaci dm spatřit archetyp Pečovatele. U značky dm je analyzováno pět prvků komunikace, a to sortiment, slogan, spoty, firemní magazín a CSR kampaně. U těchto prvků je hodnocena míra podobnosti s archetypem Pečovatele. Tento archetyp je nejvýrazněji přítomný u sortimentu dětského zboží a u magazínu active beauty, jehož hlavními tématy je péče a rodina.
|
|
|
Obraz opuštěného dítěte v dětských příbězích Neila Gaimana
KULHÁNKOVÁ, Nikola
Cílem této diplomové práce je srovnávací analýza obrazu opuštěného dítěte v příbězích populárního anglického spisovatele Neila Gaimana. Východiskem této interpretace je přiblížení tématu sirotka v gotické, romantické a viktoriánské literatuře (Walpole, Radcliffe, Blake, Dickens, sestry Brontëovy). Zároveň se diplomová práce zaměřuje na význam tématu oddělení mladého hrdiny od rodiny a přátel v pohádkách. V této souvislosti je vysvětlena úloha přechodových rituálů a jejich spojení s tématem zkoušky v dobrodružné literatuře (Gennep, Bachtin). Úvodní teoretické kapitoly poukazují na skutečnost, že zkušenost přechodu do nové skutečnosti (dospělost) je v dobrodružných příbězích často spojena s hororovými prvky, zkušeností strachu či blízkosti smrti. Literární analýza vychází zejména z románu Coraline,z psychologické charakteristiky hlavní hrdinky a její rodiny. Práce se konkrétně zabývá funkcí domova a úlohou "jiné matky" jako hlavního zdroje gotické atmosféry a nebezpečí. Následující kapitoly budou obsahovat rozbor dalších Gaimanových děl (The Ocean at the End of the Zone, Fortunately, the Milk?, The Graveyard Book, Odd and the Frost Giants, "M is for Magic") ve spojitosti se zkoumáním vztahu skutečnosti a snu,problematiky násilí a významu mezilidských vztahů při hledání osobní identity.
|
host ::
RSS.