|
| |
|
|
Úloha postav v japonské vizuální kultuře
Flesch, David ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
V diplomové práci "Úloha postav v japonské vizuální kultuře" se zabývám analýzou fiktivních charakterů a jejich úlohou v rámci japonské vizuální kultury, ale i společnosti obecně. První část práce je věnována úvodu do problematiky a nastínění historického vývoje poválečné japonské vizuální kultury s příhlédnutím k nejikoničtějším dílům a jejich postavám. Tento úvod má čtenáři usnadnit pochopení argumentace v následujících kapitolách. V první z nich charaktery zkoumám z psychologického a sociologického hlediska a zasazuji je do širšího společenského rámce. Kapitoly 3 a 4 věnuji dvěma pro japonskou poválečnou popkulturu nejdůležitějším subkulturám, dívčí kultuře šódžo a fanouškovské kultuře otaku. Popisuji okolnosti jejich vzniku, ale také trendy uvnitř těchto subkultur, které vedly k významné popularizaci charakterů a s nimi spojených produktů a průmyslových odvětví. V případě šódžo je nejdůležitějším fenoménem kult roztomilosti kawaii, který je dnes jednou z určujících estetických kategorií a je neoddělitelnou součástí jazyka japonské vizuální kultury. U otaku, vášnivých spotřebitelů produktů vizuální kultury, jsem se dále zaměřil na trendy přímo spojené s adorací a fetišizací fiktivních postav a pro hlubší náhled do problematiky k těmto fenoménům přistupuji skrze "rozhovor" dvou předních odborníků...
|
|
| |
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
| |
|
|
Žijí v nás: ikonografické a ikonologické aspekty některých témat současné vizuální kultury
Špidlová, Zdeňka ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Arbanová, Linda (oponent)
Závěrečná práce bakalářského studia s názvem Žijí v nás se zabývá ikonografickými a ikonologickými aspekty některých témat současné vizuální kultury. Zaměřuje se na oblast reklamní tvorby, kterou mapuje z hlediska vývoje a jejích prostředků, jimiž na recipienty působí. Toho se snaží dosáhnout prostřednictvím terénního průzkumu a jeho následnou analýzou. Práce se pokouší odpovědět na otázku, zda je reklama, kterou jsme obklopeni, spjata s prekoncepty křesťanské kultury, a to prostřednictvím dotazníků. Edukační složka práce je zastoupena doprovodným programem k instalaci díla Adrieny Šimotové. Výtvarné uplatnění tématu spočívá v přímém provázání fenoménu reklamy. Výstupem je reklama na křesťanství, při jejíž tvorbě jsem vycházela z výsledků dotazníků. Ty nastínily představu ráje "dnešního člověka", což se stalo motivem zhotoveného reklamního letáku.
|
|
|
Vizuální gramotnost v digitální době
Jarošová, Tereza ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Pudlák, Štěpán (oponent)
Diplomová práce s názvem Vizuální gramotnost v digitální době se primárně soustředí na otázku porozumění obrazu v kontextu současné digitální doby, jež se vyznačuje zejména hojností vizuálních zobrazení. Pomocí analýzy principů nových médií a estetiky surface play, kterou zakládají vizuální komunikační strategie, se snaží definovat nové požadavky na percepční schopnosti diváků a zároveň vyplývající důsledky pro jejich kognitivní funkce. Dále jsou v této práci aplikovány poznatky současné kognitivní psychologie a neurobiologie na umělecké směry 20. a 21. století a obecné umělecké tendence. V závislosti na analýze a aplikaci získaných poznatků je v závěru přehodnocena samotná vizuální gramotnost ve své stávající definici, která neodpovídá vzniklým požadavkům a nezohledňuje současnou úroveň gramotnosti diváků.
|
|
|
Kritéria pro porovnávání sportu a umění
Přikrylová, Hana ; Parry Martínková, Irena (vedoucí práce) ; Slepičková, Irena (oponent)
Název: Kritéria pro porovnávání sportu a umění Cíle:Cílem diplomovépráce je vypracovat vlastní kritéria, díky kterým lze oblasti sportu a umění blíže porovnávat. Kritéria pro porovnávání vychází z prostudovaných pramenů, které uvádějí definice sportu a umění. K dílčím cílům patří vlastní definice sportu a umění, které nejlépe vyhovují zkoumané problematice. Práce má také za cíl doložit, že zkoumaná problematika je tématem, které zajímalo i osobnosti jako byl Pierr de Coubertina které je stále aktuální jako v případě Nového cirkusu. Metody:Základní metody teoretické práce - shromažďování informací, analýza informací a závěrečná deduktivní úvaha.Viz kapitolaMetodologie. Výsledky:Bližší prozkoumání literárníchpramenů zabývajících se rozdělením sportu na účelové a estetické. Porovnání estetických sportů s uměním a vytvoření vlastních porovnávacích kritérií pro sport a umění využité na konkrétním příkladu Nového cirkusu. Klíčová slova: Sport, umění, vizuální kultura, kalokagathia, olympismus, kult těla Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Síla a efektivita fotožurnalismu v digitální éře
Topinková, Martina ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Pospěch, Tomáš (oponent) ; Prokop, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá emocionální silou a efektivitou fotožurnalismu v digitálním věku. Věnuje se novinářským fotografiím v kontextu jejich emocionální působivosti a zkoumá dopady emoční odezvy na příjemce médií. V teoretické rovině práce charakterizuje vznik a vývoj moderního fotožurnalismu a to, jak se etabloval v médiích jako samostatná disciplína, dále digitální věk a jeho specifika ve vztahu k modernímu fotožurnalismu, samotnou emocionální sílu fotožurnalismu a teorii emocí. Stručně představuje také koncept vizuální gramotnosti a definuje etické standardy při práci fotožurnalistů. V analytické části práce pojmenovává konkrétní rysy emocionální síly fotožurnalismu a vztahu emocionality a novinářské fotografie, dále se zaobírá podobností novinářských fotografií s realitou a tím, jaké má zprostředkování reality prostřednictvím novinářských snímků efekt na příjemce médií, opět se zřetelem na emocionální hledisko. Dotýká se také toho, zdali mají novinářské fotografie na základě zasažení citlivosti a vnitřního naladění konzumentů médií potenciál je mobilizovat, nebo naopak způsobují znecitlivění a lhostejnost, a popisuje také etický rozměr fotožurnalismu ve vztahu k emocionalitě.
|
host ::
RSS.