|
|
Mediální obraz levicových politických stran v postkomunistické České republice
Šmídová, Veronika ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato práce zkoumá mediální reprezentaci levicově orientovaných politických stran v postkomunistické zemi a to konkrétně v České republice. První část bude pojednávat o historickém vývoji České republiky, kde zvláštní důraz bude kladen na transformaci médií a jejich vliv na veřejné mínění. Realitu České republiky se pokusí zasadit do kontextu s vybranými zeměmi bývalého východního bloku. Částečně si tak potvrdí či vyvrátí domněnka o nezpochybnitelném vlivu komunistické éry na politické smýšlení lidí. Druhá a třetí část se budou zabývat praktickou stránkou bakalářské práce a to obsahovou analýzou čtyř deníků a dvou týdeníků v období tří na sebe nenavazujících let. Díky této analýze by měla být získána odpověď na otázku, jak objektivní naše média jsou a do jakého světla staví levicové strany. Praktická část práce se dělí na metodologickou a analytickou. V metodologické části jsou stanoveny hypotézy a výzkumné otázky, které vycházejí z teoretické části práce. Dále je zvolena metoda analýzy a to analýza obsahová, jejíž výsledky jsou uvedeny v analytické části a interpretovány.
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
|
|
Oldřich John - vzestup a pád politika
Pácl, Bohumil ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá osobností Oldřicha Johna, prvního předsedy Národního shromáždění republiky Československé pro roce 1948, vrcholného představitele sociální demokracie, jeho podílem na sloučení této strany s KSČ a na vzniku totalitního režimu, a následným politickým pádem spojeným se Státní bezpečností připravovaným procesem. Autor vyslovuje základní hypotézu, podle níž člověk talentem, schopnostmi a ambicemi předurčený pro politiku, svým jednáním, působením a činností výrazně přispěl k vítězství nedemokratického režimu, aby ho pak tento režim právě proto, že byl bytostný homo politicus, deprivoval a deklasoval. Zejména na základě pramenů je předkládán vývoj Johnovy politické dráhy, osobnostních rysů, vlastností, postupů a prostředků komunikace, které při svém působení ve veřejném životě využíval. V řešení bylo použito svědectví přímých účastníků Johnova jednání, dobových autentických záznamů a mediálních výstupů. Současně jsou podložena analýzou profilu a ambicí jedince, působícího v politice, kterou přináší teoretická literatura. Výsledky této práce umožňují vyslovit závěr o odpovědnosti politických elit v kontextu přeměny demokratické společnosti v totalitní, k níž došlo právě v únoru 1948.
|
|
|
Jonáš klub jako intelektuálně-kulturní platforma v dobách (ne)svobody
Praibišová, Eva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií, vývojem a působením kulturního spolku spřízněných duší: Jonáš klubem. Hlubší pozornost je věnována otázce mechanismů, jimiž šlo v 70. a 80. letech konstituovat tzv. ostrůvky svobody. Zdá se, že Jonáš klub jako taková platforma svobody fungoval, proto je cílem této práce sledovat jevy, které vedly či přispěly k formaci takového ostrůvku. Z metodologického hlediska se jedná o práci kvalitativní, která užívá metody sběru dat orální historie. Diplomová práce je časově zasazená do let 1967-1989, tedy od období vzniku samotného klubu po Sametovou revoluci. Vybraní pamětníci tak zpravidla zažili většinu tzv. normalizační doby a skrze snahu o proniknutí do jejich subjektivní emické perspektivy, jsou pak sledovaná apriori stanovená témata. Pramenně práce vychází z časopisů, které klub po celou dobu svého působení vydával a dodnes vydává. Co se struktury práce týká, je text členěn mimo úvod a závěr do třech větších celků. V první teoretické části, je čtenáři představen teoreticko-historický kontext, následuje část metodologická, kde je rozebrána nejen metodologie, ale také výzkumná témata, a posledně část analyticko-interpretační, kde jsou analyzovaná jednotlivá témata v komparaci s vybranou odbornou literaturou. Klíčová slova Jonáš klub, intelektuálně-kulturní...
|
|
|
Výročí 17. listopadu 1989 ve výuce ZŠ
Nejedlý, Ondřej ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou výročí 17. listopadu, a to konkrétně z pohledu výuky na základní škole v Kunraticích. V první části se čtenář stručně seznámí se školním kurikulem a jeho vývojem, se zakotvením projektového vyučování a podpory tohoto způsobu výuky na ZŠ Kunratice. V další části práce je uvedena analýza událostí 17. listopadu roku 1939 a roku 1989, nahlížení na tyto události z pohledu současnosti a generalizace, vymezení klíčových pojmů a faktů z didaktického pohledu. Hlavní část práce se zabývá následnou přípravou projektového vyučování na toto téma s aplikací ve vlastní výuce a vyhodnocením dopadů realizované výuky. Výsledkem této práce jsou dva případy projektové výuky, včetně postupu při přípravách a tvorbě metodiky z pohledu člena přípravného týmu, vedoucího týmu a následně i z pohledu třídního učitele, který samotnou výuku realizuje ve své třídě. Oba případy projektové výuky byly realizovány po sobě jdoucích školních rocích 2020 a 2021, přičemž v prvním případě se jedná o realizaci formou on-line projektového vyučování za jeden den a v případě druhém pak dvoudenní projektové vyučování. KLÍČOVÁ SLOVA 17. listopad 1989, demokracie, metodika, občanská společnost, projektová výuka, Sametová revoluce, totalita, základní škola, školní vzdělávací plán, hnízda gramotností, Padlet,...
|
|
|
Propaganda komunistického režimu proti katolické církvi v Československu
Volf, Jan ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Zavadilová, Tereza (oponent)
v českém jazyce Práce popisuje vývoj soužití mezi katolickou církví a komunistickým režimem v Československu od doby nástupu komunistů k moci až po Sametovou revoluci. Autor se soustředí na komunistickou perzekuci proti katolické církvi a na propagandu této perzekuce v soudobých médiích. Speciální pozornost je věnována zasazení rozbrojů mezi dvěma ideologiemi do kontextu dějin celého Československa tak, aby práce předala co nejpřesnější obraz poměrů v době komunismu. První část je zaměřena na období od konce druhé světové války do roku 1968, nejvíc se pak věnuje letům 1948-1953, tedy období nejtvrdší perzekuce. Druhá část je zaměřena na období normalizace po invazi vojsk Varšavské smlouvy, tedy od roku 1968, až po Sametovou revoluci roku 1989, na jejíž začátek měla katolická církev velký vliv.
|
|
|
Československo za komunistické totality ve filmu a seriálu a využití těchto ve výuce
Nedbal, Václav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vhodné a efektivní využití filmových a seriálových zpracování témat spadajících do období komunistické totality v Československu (tedy mezi lety 1948 a 1989, s důrazem na období 1948-1969). Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž stěžejní, didaktická, část práce je obsažena ve třetí a čtvrté kapitole. První kapitola popisuje základní historické souvislosti týkající se komunistické vlády v Československu mezi roky 1948 a 1989. Pro úplnost také pojednává o vzniku myšlenky komunismu, dále rozvoji Komunistické strany Československa v období první republiky, a také období poválečné třetí republiky. Ke zpracování této kapitoly bylo využito editovaných pramenů a sekundární literatury. Druhá kapitola se věnuje jednotlivým filmovým a seriálovým zpracováním témat spojených s řešeným obdobím. Představuje konkrétní filmy a seriály vzniklé v současnosti (resp. období porevolučním), ale také vzniklé za totality před rokem 1989. Některá díla jsou v kapitole rozebrána do větších detailů, další jsou představena jako nabízené alternativní možnosti pro zapojení do výuky. Třetí kapitola shrnuje didaktický a historický potenciál rozebíraného tématu, nabízí vhodnou literaturu a vysvětluje, jak se k tématu staví Rámcové vzdělávací programy. Čtvrtá kapitola obsahuje tzv. "nápadník". V...
|
|
|
Pastýřské listy starokatolického biskupa Agustina Podoláka v letech nesvobody
Mádlová, Monika ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Hejbal, Dušan (oponent)
Diplomová práce je věnována pastýřským listům starokatolického biskupa Augustina Podoláka od let 1971 až do roku 1989, což je doba, kdy byl biskupovi státními orgány odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské služby. Pro doplnění pak tato práce přidává ještě tři listy z porevoluční doby pro dokreslení celkové hloubky osobnosti biskupa Augustina. Kromě pastýřských listů se však tato práce věnuje i historii starokatolické církve, protože s obsahy biskupových listů často úzce souvisí. V neposlední řadě také předkládá čtenáři životopis druhého starokatolického biskupa od jeho narození až do jeho smrti.
|
|
|
Pojetí totality v díle George Orwela.
Pelán, Štěpán ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl charakterizovat způsob, jakým George Orwell nazíral na totalitu a kterak ji ve svých dílech vyobrazoval. Stěžejní částí je analýza charakteristických rysů totalitních režimů v Orwellových nejvýznamnějších dílech 1984 a Farma zvířat. Pro hlubší porozumění Orwellovu náhledu na totalitní režimy je také blíže pojednáno o jeho životě a událostech, které jeho politické smýšlení formovaly. Kromě výše zmíněného je součástí práce také obecná charakteristika typických rysů totalitarismu a obecně platných principů v rámci totalitních režimů, přičemž je odkazováno na historicko-politický kontext dvacátého století vybraných států, kupříkladu SSSR, Německa nebo Československa. Tato část je následována analýzou vybraných děl autorů, kteří se totalitou zabývali z pozic politické teorie, například Hannah Arendtové, F. A. Hayeka, Zbigniewa Brzezinského či Ernsta Jüngera. Přestože George Orwell tíhl k levici a označoval sám sebe jako socialistu, jakoukoliv formu totalitní vlády striktně odmítal a, jak v jedné ze svých esejů napsal, velkou část jeho díla tvoří protitotalitně zaměřená literatura. Jeho ostře vyhraněný názor na totalitarismus se začal rodit během Španělské občanské války, jíž se aktivně zúčastnil. Tam se také poprvé setkal s totalitními praktikami Sovětského svazu,...
|
|
| |
host ::
RSS.