|
|
Zpravodajský komiks jako nová forma on-line zpravodajství na webu ČT24
Králová, Helena ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zpravodajským komiksem, který publikují redaktoři on-line zpravodajství České televize na webu ČT24 od 20. května 2019. Tento formát v sobě propojuje komiks s televizním zpravodajstvím a má přilákat mladé publikum k obsahu vyráběnému Českou televizí. Koncept zpravodajského komiksu spočívá v tom, že se z reportáží odvysílaných v pořadech České televize za pomoci moderních technologií vyrobí několikastránkový komiks. Tato práce v praktické části mapuje proces výroby zpravodajského komiksu, který je díky mobilní aplikaci značně zrychlený. Dále je v ní popsáno, kdo se na jeho výrobě podílí a jaká témata jsou v něm zobrazována. Hlavním cílem práce je však zjistit, jestli zpravodajský komiks opravdu čtou mladí lidé, jimž je primárně určen. V kontrastu se základními hodnotami zpravodajství, které zpravodajský komiks musí splňovat, protože vychází jako obsah produkovaný veřejnoprávní institucí, stojí určitá umělecká kritéria kladená na komiks jako takový. I těmito odlišnými aspekty obou žánrů se předkládaná práce zabývá. Součástí teoretické části práce je i stručná historie komiksu v žurnalistice a proměna prezentace obsahu České televize na internetu a sociálních sítích v návaznosti na stále větší význam síťových médií.
|
|
| |
|
|
Funkce obrazového editora v televizním zpravodajství
Hrabáková, Andrea ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Záruba, Robert (oponent)
Autorka se v této práci věnuje tématu funkce obrazového editora v televizním zpravodajství. Praktická část této práce sestává z charakteristik práce vybraných obrazových editorů, které vznikly na základě autorčina výzkumu v redakcích televizních stanic TV Nova a ČT 24. Praktická část dále zahrnuje srovnání jednotlivých funkcí obrazových editorů, popis jejich rozdílných znaků a analýzu obrazové informace hlavní zpravodajské relace ČT Události. Teoretická část zahrnuje témata mající přímou souvislost s funkcí obrazového editora. Tyto kapitoly se věnují digitalizaci, počítačové grafice, pravidlům vizuálního jazyka v televizním zpravodajství a podobě zpravodajských studií v souvislosti s používanou televizní technikou. Tato část zahrnuje také charakteristiky jednotlivých zpravodajských studií na TV Nova a ČT 24.
|
|
|
Role moderátora televizního zpravodajství. Komparativní analýza veřejnoprávní a komerční televize.
Baráková, Tereza ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o roli moderátora televizního zpravodajství. Zaměřuje se na původ moderátorů, princip a charakteristiku jejich profesních předpokladů a na rozdíly mezi moderátory veřejnoprávní a komerční televize. Primární rolí moderátora je informovat publikum o aktuálním dění, ale především zůstat objektivní a být neutrální a důvěryhodný, nezapojovat tedy do projevu vlastní emoce. Jeho hodnoty se ale mohou lišit vzhledem k vysílacímu systému televize. V rámci jeho role v televizní společnosti může představovat určitý prvek v sebeprezentaci médií. Práce se zabývá rozborem práce moderátorů komerční i veřejnoprávní televize, analyzuje emoční a profesní aspekty jeho práce a jeho podíl na tvorbě zpravodajské relace. Výzkum se uskutečnil i mezi publikem, které určuje hlavní charakteristiky a funkce moderátorů.
|
|
|
Krvavé Televizní noviny - realita nebo mýtus?
Kratochvíl, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Vysloužilová, Kristýna (oponent)
Televizní noviny, hlavní zpravodajská relace TV Nova, je dlouhodobě ve veřejném prostoru označována za takovou, která přináší lidem pouze negativní zprávy a krvavé reportáže. Lidově jsou Televizní noviny označovány velmi často jako "černá kronika" a jsou v nich podle běžně zastávaného názoru Čechů pouze nehody, vraždy, mrtvoly a násilí. Nic jiného. V této práci se pokusím dokázat nebo vyvrátit, zda tomu tak skutečně je nebo není. Součástí práce tak je především výzkum, který bude zjišťovat, jaký je skutečný podíl "krvavého" zpravodajství v pořadu Televizní noviny, a to za celou dobu existence hlavní zpravodajské relace TV Nova. Součástí bakalářské práce je i pohled do historie televizního zpravodajství ve světě, v Československu a následně pak v České republice. Poskytne tak vhled do vývoje televizního zpravodajství, obsahu jednotlivých zpravodajských relací a také se pokusí objasnit, kdo má vliv na obsah samotný. Součástí práce je také pohled do historie zpravodajství TV Nova a jeho role v české společnosti od roku 1994, kdy TV Nova začala vysílat. V závěru práce je také analytická část, ve které jsou výsledky výzkumu interpretovány na základě teoretické části a historických reálií spojených s TV Nova.
|
|
|
Vývoj mimořádného vysílání na ČT24 (2013-2018)
Mrzena, David ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Následující bakalářská práce Vývoj mimořádného vysílání na ČT24 v letech 2013 až 2020 vymezuje charakteristické prvky mimořádného vysílání, které v posledních letech ve vysílání ČT24 zaujímá stále dominantnější postavení. Zároveň práce podává ucelený pohled na vývoj mimořádného vysílání na ČT24. Hlavní metodou výzkumu byla kvalitativní analýza obsahu zaměřující se na porovnání čtyř vybraných mimořádných vysílání, které v daném roce svým rozsahem a vážností platily za nejvýznamnější mimořádná vysílání pro zpravodajství ČT24. Ve stanovém intervalu v nich práce hledá vývoj prvků, kterými jsou například přechod z kontinuálního vysílání do mimořádného vysílání, role moderátorů, výběr hostů nebo stopáž a vývoj obsahu samotného mimořádného vysílání na ČT24. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se členy redakce zpravodajství ČT24 přináší pohled do zákulisí mimořádného vysílání stanice, charakterizuje strukturu mimořádného vysílání a také popisuje podněty ke změnám ve struktuře vysílání ČT24, které proběhly v roce 2013.
|
|
|
Rozdíly v hlavní zpravodajské relaci veřejnoprávní a komerční televize
PROKEŠOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním hlavních zpravodajských relací televize veřejné služby a komerční televize. Jejím cílem je zjistit, zda a jak se liší, a to jak po formální, tak po obsahové stránce. Teoretická část práce se zabývá zpravodajstvím obecně, jeho stručnou historií a současnými trendy, procesem výběru zpráv apod. Dále se zaměřuje na televizní zpravodajství, jeho specifika a také bulvarizaci. Praktická část je věnována srovnání hlavní zpravodajské relace České televize a TV Nova. Analýza se zabývá tematickým zaměřením zpráv, podílem domácího a zahraničního zpravodajství, podílem tzv. soft news a hard news atd.
|
|
|
Funkce editora v televizním zpravodajství
Cieslar, Marek ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Bakalářská práce se věnuje funkci editora tuzemských televizních zpravodajských relací. Popisuje vznik profese, její vývoj a její aktuální pracovní náplň s důrazem na rozdíly mezi veřejnoprávní Českou televizí a soukromou stanicí TV Nova. Kromě odborné literatury a oborových pramenů mnohé informace vycházejí i z rozhovorů s editory obou stanic a pozorování jejich práce. Získané poznatky jsou následně v praktické části práce porovnávány s kvantitativní a kvalitativní analýzou hlavních zpravodajských relací obou stanic v týdnu 23. dubna až 29. dubna 2018.
|
|
|
Rámcování Evropské unie v českém televizním zpravodajství
Bolková, Anežka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce mapuje charakter českého televizního zpravodajství o Evropské unii. EU zde slouží jako typický příklad vzdálené, abstraktní entity, se kterou většina veřejnosti nemá vlastní přímou zkušenost, a kde se proto média stávají primárním zdrojem informací, ale i interpretací evropského dění. Právě televizní zpravodajství je přitom ve výzkumech veřejného mínění dlouhodobě uváděno jako hlavní zdroj informací o Evropské unii pro většinu Evropanů. Cílem práce je nabídnout srovnání charakteru evropského zpravodajství tří největších českých televizních stanic, tedy České televize, Novy a Primy. Metodou kvantitativní obsahové analýzy je zkoumán celkový objem odvysílaného zpravodajství o Evropské unii, jeho tematická struktura, tón, přítomní aktéři a instituce, metodou kvalitativní analýzy rámcování jsou pak odhalovány přítomné rámce. Zjištěné výsledky jsou zároveň zasazeny do celku dosavadního poznání v této oblasti.
|
|
|
ČTK jako zdroj hlavních televizních zpravodajských relací
Papadopulos, Andreas ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu agenturního servisu České tiskové kanceláře na podobu televizního zpravodajství. V teoretické části se zabývá popisem a charakteristikou zkoumaných médií a přináší některé zajímavé poznatky ohledně jejich fungování. Část práce je vyhrazená také definici agenda-settingu, tedy nastolování agendy. Stěžejní částí práce je charakteristika a výzkum hlavních zpravodajských relací tří celoplošných vysílatelů v České republice. Pro posouzení míry shody obsahů a vlivu použil autor této práce metodu kvantitativní obsahové analýzy. Závěry výzkumu prokázaly, že ČTK má významný vliv na podobu relací. Je ale omezen specifiky televizní žurnalistiky i charakterem jednotlivých médií.
|
host ::
RSS.