|
| |
|
|
Sociálně-ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecné sestry
Štraubová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vidovičová, Helena (oponent)
Tato práce pojednává o ovlivnění sebehodnocení všeobecných sester na základě společenského a finančního ocenění. V teoretické části jsem se zabývala vysvětlením pojmů sebereflexe, sebekoncepce, sebeúcta, prestiž povolání a sociální status. Jelikož prestiž povolání ovlivňuje mimo jiné historický vývoj jednotlivých profesí, zajímala mě také historie oboru ošetřovatelství. Abych mohla hodnotit ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecných sester, porovnala jsem výši finančního hodnocení vybraných profesních skupin v ČR. V praktické části jsem zjišťovala názor všeobecných sester na jejich finanční hodnocení s ohledem na dosažené vzdělání a pracovní náplň. Jejich názor na příslušnost k určité společenské vrstvě. Zajímalo mě také, jak všeobecné sestry hodnotí mediální obraz své profese a co je na něm nejvíce trápí. Také jsem se pokusila určit, co je pro všeobecné sestry nejčastější motivací k setrvání u své profese. Pro svou práci jsem zvolila techniku kvantitativního výzkumu, metodu anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum probíhal v období od 1. 10. do 15. 10. 2011. Dotazníky jsem distribuovala ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, v Ústavu radiační onkologie, na Urologické klinice a na Klinice anesteziologie a resuscitace. Pro srovnání jsem oslovila také všeobecné sestry z jiných měst,...
|
|
|
Role učitele v procesu utváření sebepojetí žáka
Volfová, Kamila ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Vítečková, Michaela (oponent)
Teoreticko empirická diplomová práce "Role učitele v procesu utváření sebepojetí žáka" má za cíl prozkoumat téma sebepojetí z perspektivy osob podílejících se na výchovně vzdělávacím procesu. Především z hlediska osobnostně sociálního rozvoje, jehož podstatnou složkou je vývoj sebepojetí žáka. Zkoumá možnosti a meze pedagogické praxe a snaží se nalézt určitá východiska a doporučení, která mohou učitelům pomoci lépe zvládnout nároky, které současná společnost na výchovu dětí klade. Zároveň se snaží dát učitelům k dispozici nástroj, kterým by jednoduše a efektivně zjistili úroveň své práce na rozvoji sebepojetí svých žáků.
|
|
|
Sebehodnocení VŠ studentů s těžkým sluchovým postižením
Bendová, Marie ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá sebehodnocením VŠ studentů se sluchovým postižením. Jedná se o převážně kvalitativní studii, zabývající se analýzou výpovědí šesti respondentů. Teoretická část krátce představuje základní pojmy a podává přehled současného výzkumu. Empirická část nejdříve využívá kvantitativní test (SLSC-R): hlavní těžiště práce leží ale v použití a následné interpretaci kvalitativních metod - "autorského dotazníku". Práce se snaží nalézt a popsat možné faktory mající vliv na sebehodnocení respondentů. Cílem této práce je přispět psychologii handicapu - například identifikací a popsáním zajímavých oblastí, které se zdají být pro další výzkum vhodné.
|
|
|
Vliv formálního oděvu na mužské neverbální projevy, sebehodnocení a ženské hodnocení.
Kubicová, Lydie ; Varella Valentova, Jaroslava (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Díky kulturnímu přenosu si lidé mohou vytvářet implicitní spojení mezi formálním oděvem a očekáváním o společenském postavení osob, které jej nosí. Napodobování stylu oblékání úspěšných jedinců může zvyšovat vnímanou míru prestiže a mate value, které se dále mohou odrážet ve způsobu, jakým probíhá jejich interakce s druhými. Projevování hrdosti a sebevědomí jako znaků vysokého sociálního statusu těchto jedinců poskytuje hodnotnou informaci jejich potenciálním partnerům. Pocity hrdosti a úspěchu, které jsou vyvolány typem oděvu, mohou ovlivnit neverbální projevy. Změny v chování, které jsou výsledkem oblékání oděvu, který je spojován s vysokým statusem, pak mohou být spojeny s neverbálními rysy odkazujícími na vnímanou míru dominance, sebevědomí a atraktivity. Studie ukazují, že muži, u nichž se vyskytují ve vyšší míře dynamické a expanzivní neverbální rysy, jsou ženami hodnoceni jako atraktivnější a maskulinnější. Dále jsou takoví jedinci hodnoceni jinými muži jako dominantnější ve srovnání s muži, kteří tyto neverbální rysy nevykazují. V naší studii jsme testovali vliv formálního a neformálního oděvu na mužské neverbální projevy a jejich posuzování muži a ženami, kteří hodnotili dominanci, sebevědomí a atraktivitu mužů na stimulech. Předpokládali jsme, že v experimentální podmínce, kdy na sobě bude...
|
|
|
Vnímání kvality života, sebehodnocení, nezdolnosti a sociální opory adolescentů a mladých dospělých s idiopatickou skoliózpu páteře
Frömlová, Lenka ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Čáp, David (oponent)
Rigorózní práce se zabývá vnímáním kvality života, sebehodnocením, nezdolností a sociální oporou adolescentů a mladých dospělých s idiopatickou adolescentní skoliózou páteře. Text je systematicky rozdělen na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se zabývá definováním pojmu skolióza, kvalitou života, sebehodnocením, hardiness a sociální oporou. Uvádíme zde i přehled českých a zahraničních výzkumů spojených s vnímáním kvality života u specifických skupin jedinců s chronickým onemocněním, adolescentů a mladých dospělých. Empirická část práce má čtyři hlavní části. Přináší data získaná z dotazníkového šetření, zabývá se jejich analýzou a interpretací. Výzkumný vzorek 77 osob s diagnózou adolescentní idiopatické skoliózy je porovnáván podle stupně postižení, podstoupení operace páteře, dle věku a se zdravou populací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sebepojetí v mateřství
Kalodová, Lucie ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Teoretická část diplomové práce se věnuje tématům sebepojetí a mateřství. Část zabývající se sebepojetím obsahuje jeho definici, možnosti zkoumání, aspekty, strukturu a dynamiku. Dále popisuje aspekty zkoumané ve výzkumné části tj. jasnost sebepojetí a sebehodnocení, a poskytuje přehled obecně užívaných metod při výzkumu sebepojetí. Část o mateřství formuluje mateřství jako sociální konstrukt a biologický aspekt, věnuje se ambivalenci k mateřství, mateřství a partnerskému vztahu, mateřství a zaměstnanosti. A nakonec se zabývá publikovanými výzkumnými pracemi na téma sebepojetí v mateřství. Výzkumná část se věnuje jasnosti sebepojetí a sebehodnocení v mateřství. Cílem práce je prozkoumat jasnost sebepojetí a sebehodnocení u matek na RD, které mají první dítě ve věku (0,5-4 roky), a to v porovnání s matkami na RD, které mají též první dítě ve věku (0,5-4 roky) a pravidelně pracují, a s bezdětnými ženami ve věku 25-35 let. K tomu byly užity následující diagnostické nástroje: Škála jasnosti sebepojetí, Rosenbergova škála sebehodnocení, NEO-FFI.
|
|
|
Vliv pravidelné pohybové aktivity na sebepojetí u žen
Polášková, Michaela ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Záměrem této práce je zkoumat v rámci sebepojetí žen jejich tělesné sebehodnocení a generalizovanou self-efficacy (vnímaná osobní účinnost), a to v souvislosti s pravidelnou pohybovou aktivitou, kterou tyto ženy provozují. Pro komplexnější uchopení tématu sebepojetí a sportu navíc sledujeme několik dalších proměnných: Body Mass Index (BMI), subjektivní sebevědomí, profesionální úroveň sportování a to, zda má žena děti. Teoretická část práce se zabývá konceptem sebepojetí se zaměřením na tělesné sebepojetí u žen a na self-efficacy ve sportu. Dále pojednává o vzájemném vztahu pohybu (těla) a psychiky. V empirické části práce jsme kvantitativním výzkumem na souboru 100 sportujících žen zjišťovali jejich tělesné sebehodnocení v souvislosti s typem pohybových aktivit, kterým se věnují. Zabývali jsme se také zjišťováním vztahu tělesného sebehodnocení, generalizované self-efficacy a dalších proměnných. Jako výzkumné metody jsme použili Profil tělesného sebehodnocení (PTS) a Dotazník obecné vlastní efektivity. z výsledků výzkumu na našem souboru vyplývá, že není statisticky významný rozdíl v tělesném sebehodnocení žen dle typu pohybových aktivit, které pravidelně vykonávají. Dále jsme zjistili statisticky významně vyšší tělesné sebehodnocení u profesionálně sportujících žen oproti ženám sportujícím...
|
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
| |
host ::
RSS.