|
|
Etnická identita a konflikt (na príklade multietnického priestoru zaoceánskych lodí).
Medvecká, Zuzana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kobes, Tomáš (oponent)
V disertační práci navazuji na svoji diplomovou práci Dvojitá identita členov posádky na zaoceánskej lodi ako prostriedok adaptácie vedenou Mgr. Helenou Tužinskou, PhD. Členové posádky zaoceánských lodí pocházejí z víc než padesáti zemí světa. Navzdor jejich rozdílnému původu a kultury, která měla podíl na formování jejich chování a zpôsobu uvažování, sdílí malý prostor bez konfliktů. Cílem mé práce je na základě výzkumu daného teritoria shrnout základní podmínky, které by měly být splněny v multikulturním společenství, aby mezi jeho členy nedošlo ke konfliktům. Podle mé hypotézy je pro zabezpečení bezkonfliktního soužití lidí různé národnosti nejdůležitější existence identity vytvořené na základě jiného než etnického principu. Jen taková identita má potenciál sjednotit etnicky rozdílné identity členů posádky na základě jiných než národnostních hledisek. Na zaoceánských lodích tuto funkci splňuje socio-profesní identita "člena posádky". Podle mého výskumu je ze všech faktorů, které jsou za bezkonfliktní soužití členů posádky zodpovědné, nejdůležitější sdílená komunikace a systém hodnot. Proto se ze všech oblastí, ve kterých můžeme pozorovat socio-profesní identitu členů posádky blíže, věnuji pravidlům a normám, kterými se řídí, a specifickému dorozumívacímu jazyku posádky. Specifická verze...
|
|
|
Následky porušení povinností účastníků silničního provozu
Uhlířová, Daniela ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Vopálka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá právními následky porušení povinností účastníků silničního provozu. Intenzita dopravy se neustále zvyšuje a každý z nás se silničního provozu účastní téměř denně. Bohužel mezi účastníky silničního provozu se najde mnoho těch, kteří svým agresivním a nezodpovědným chováním porušují pravidla bezpečnsoti a plynulosti silničního provozu a jejich zaviněním dochází ke škodám na majetku i lidských životech. Proto jsou jedním z nejvýznamnějších prostředků dopravní bezpečnosti zejména sankční postihy delikventů a další represivní opatření, která mají chránit bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. Práce je rozdělena na úvodní část, pět kapitol a závěrečnou část. V úvodní části se zabývám stručným nastíněním problematiky tématu. Druhá část se snaží o vymezení pojmu účastník silničního provozu, shrnutí jeho povinností a dále obsahuje úvahy o tom, co lze rozumět pod označením následek porušení povinností (účastníků silničního provozu). Třetí kapitola je věnována přestupkům účastníků silničního provozu. Zabývá se charakteristikou správních deliktů a přestupků obecně, věnuje se též některým kompetenčním aspektům projednávání přestupků. Dále se snaží vymezit konkrétní skutkové podstaty přestupků, kterých se dopouštějí účastníci silničního provozu. Nejrozsáhlejší část je...
|
|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
Nástroje EU v boji proti terorismu: problémy sankčních opatření
Pejchová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá aktuálními problémy protiteroristických sankcí finančního typu uplatňované Evropskou unií v rámci strategie boje proti terorismu. Evropská unie čelí především vytýkanému problému efektivity a dodržování lidskoprávních standardů při uplatňování sankčních mechanismů v boji proti terorismu. Současnou podobou pomohly spoluutvářet v posledním desetiletí velmi výrazně soudní orgány EU, proto se analýza jejich nejdůležitější výběrové judikatury v reakci na opatření orgánů EU uvalující finanční sankce proti osobám spojeným s terorismem staly těžištěm této práce. Práce si bere za své tvrzení, že současná koncepce sankčních opatření EU se blíží ke konci existence své současné podoby a v blízké budoucnosti bude třeba sankční opatření v souvislosti s judikaturou soudních orgánů EU radikálně proměnit či opustit. Základní teze reaguje na výzkoumnou otázku: "Je současná konstrukce protiteroristických finančních sankčních opatření EU konečným stádiem vývoje tohoto instrumentu? Nebo bude třeba sankční opatření v souvislosti s judikaturou Soudního dvora EU radikálně proměnit či dokonce nahradit?" Autorka analyzuje výhrady judikované soudy a předkládá varianty dalšího vývoje, které jsou na těchto výhradách postavené včetně jejich zhodnocení.
|
|
|
Sankce za přestupky a ochranná opatření
Moravec, Ondřej ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou sankce za přestupky a ochranná opatření. Práce se zabývá především jednotlivými druhy sankcí a ochranných opatření, které lze za spáchaný přestupek uložit, věnuje se též okolnostem, které je nutno zohlednit při jejich ukládání. Cílem této práce je komplexně postihnout současnou úpravu sankcí a ochranných opatření u přestupků. Důraz je také kladen na zmínění různých právních i praktických problémů a nedostatečně řešených otázek, které oblast sankcionování přestupků provázejí. Dílčí části práce, zejména její závěr, neopomíjejí ani reformu správního trestání a budoucí právní úpravu této významné činnosti orgánů veřejné správy. První kapitola diplomové práce je zaměřena na sankce za přestupky. Úvodní část této kapitoly je spíše teoretická a věnuje se definování některých základních pojmů v oblasti správního trestání. V této části je rovněž vymezen pojem sankce a správní trest, v závěru následuje pasáž o účelu správních trestů, jakož i o katalogu sankcí, včetně stručného náhledu do minulých úprav. Obsahem druhé části prvé kapitoly je rozbor jednotlivých druhů sankcí podle platného zákona o přestupcích i podle jiných zákonů. Je zde postupně popsáno napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci a zákaz pobytu. Třetí část postihuje problematiku ukládání sankcí, věnuje se tak...
|
|
|
Russia's narratives on the Western sanctions regime from 2014 to 2020
Auböck, Alexander ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
5 Abstract This thesis aims to provide an overview of Russia's narratives surrounding the anti-Russian sanctions implemented by the West in the wake of the Ukrainian crisis. Employing the concept of "strategic narratives", the thesis aspires to outline the content and usage variation of Russia's strategic communication regarding the sanctions regime. After exploring what countries can, in theory, do to defend themselves against sanctions, it was predicted that Russia would strive to reach two goals with its strategic narratives, delegitimizing the sanctions regime and downplaying the sanctions' negative economic effects. The qualitative method of thematic analysis was used to explore the statements of Russia's political leaders on the sanctions and found that Russia indeed seeks to delegitimize the sanctions and downplay their effects. When investigating the usage of the two strategic narratives over time with the help of a quantitative Chi-square test, no significant differences could be found between economically turbulent and prosperous times for two out of three politicians, with the third one resorting more often to the delegitimizing strategic narrative in economically prosperous times. Meanwhile, two other external factors were identified as significantly influencing the strategic narratives' usage...
|
|
| |
|
|
Trestní odpovědnost a ukládání sankcí mladistvým
Němcová, Alena
RESUMÉ: TRESTNÍ ODPOVĚDNOST A UKLÁDÁNÍ SANKCÍ MLADISTVÝM V právním řádu České republiky existuje od roku 2003 opět samostatná právní norma upravující trestní odpovědnost a soudnictví nad mládeží. Jakkoliv české právo soudnictví nad mládeží v minulosti znalo, je tato norma považována za opětovný průlom právní úpravy, neboť po několika desetiletích znovu existuje trestněprávní norma speciálně aplikovaná na osoby mladší osmnácti let. Zákonodárce se vrátil k právní úpravě podobné té, která platila v Československu v 30. letech 20. století. Tehdy platný zákon o soudnictví nad mládeží se stal významnou inspirací současnému zákonodárci, který takto navázal na moderní právní úpravu platnou v Československu od roku 1931. Tehdejší i současně platná úprava reaguje na současně preferovaná právní či sociologická východiska trestání a účelu trestání. Základním teoretickým východiskem, ke kterému se hlásí zákonodárce je princip restorativní justice, avšak v zákoně o soudnictví mládeže lze vysledovat působení i dalších právních, sociologických či filozofických přístupů. Aktuálně platný zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (dále také jen "zákon o soudnictví ve věcech mládeže") speciálně a komplexně (hmotněprávně i procesněprávně)...
|
|
|
The Effects of US Sanctions in Venezuela
Brown, Carter Sumner Thompson ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Since 2014, the United States has been imposing sanctions on the Venezuelan government in an attempt to accomplish foreign policy goals that would be beneficial to its geopolitical interests in the region and help the Venezuelan people in the process. This research offers a comprehensive empirical analysis of these sanctions. It aims to identify the effects of US sanctions in Venezuela, as intended by the foreign policy goals of the United States, and to measure the effectiveness of sanctions in accomplishing these goals. Additionally, this research seeks to explain the geopolitical strategy of US sanctions as seen through the lens of geoeconomic theory. It will detail the US intensions of generating regime change, restoring democracy, and improving human rights in Venezuela. More specifically, it will reveal the role of sanctions in acting as a geopolitical tool to fulfill these intentions. Ultimately, the research will show how sanctions and companion policies are intended to improve the US-Venezuela relationship that has declined since the time of Hugo Chavez.
|
|
|
Public Choice Theory and the Russian Food Ban
Savory, Oliver ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Figueira, Filipa (oponent) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickým státnictvím a analyzuje, proč sankce přetrvávají i přesto, že selhávají, a proč je země nadále využívají navzdory jejich diskutabilnímu úspěchu. Hufbauer et. al. (2009) například ukazují, že sankce jsou úspěšné pouze ve 34 % případů, zatímco Pape (1997) tvrdí, že pouze v 5 %. Přesto však ekonomické státnictví zažívá obrození pod názvem "geoekonomika". Diplomová práce vychází z Kaempferovi a Lowenbergovi "Public Choice" (1988) teorie mezinárodních ekonomických sankcí. Práce předjímá, že v určitých případech jsou hlavním cílem sankcí národní zájmy, a proto by měly být hlavním hlediskem při posuzování úspěchu či neúspěchu sankcí. Diplomová práce zkoumá ruské embargo na dovoz potravin, uvalené v roce 2014 a ukazuje, že ačkoliv nedosáhlo žádných mezinárodních cílů, je velmi úspěšné v prosazování národního cíle podpory ruského zemědělství. Důsledkem tohoto závěru je, že současný kvantitativní výzkum ekonomických sankcí potenciálně chybně vyhodnotil sankce jako neúspěšné, protože je neanalyzoval na základě jejich skutečných cílů. Další výzkum v této oblasti s cílem zjistit, jak často jsou sankce používány především z domácích důvodů, ale i sankce, kde domácí cíl má jen druhořadý význam, je třeba na ně stále ještě reagovat.
|
host ::
RSS.