|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
|
Český podcasting veřejnoprávních médií jako fenomén dnešní doby
Nováková, Klára ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Skalický, Matěj (oponent)
Podcasting - před pár lety byl tento fenomén známý jen v Americe, dnes už se dostal i do České republiky. Bakalářská práce se zaměřuje na fenomén podcastingu ve veřejnoprávní České televizi a Českém rozhlase. Je pojata v praktické i teoretické rovině. Teoretická část se věnuje uvedení tématu do kontextu, od definice základních pojmů až po proces tvorby praktické části bakalářské práce. Praktická část ve formě rozhlasového podcastu pak přibližuje podcastovou tvorbu zmiňovaných veřejnoprávních médií, její vývoj, současnou situaci a jak to s fenoménem vypadá do budoucna. Rozhlasový příspěvek je doplněn o části rozhovorů s respondenty i o krátké ukázky ze zmíněných podcastů. Scénář praktické bakalářské práce, stejně jako přepisy rozhovorů, jsou součástí přílohy.
|
|
|
Kontrola veřejnoprávních médiích. Historická analýza voleb členstva Rady ČT a Rady ČRo a jejich mediální reflexe
Gleichová, Tereza ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na kontrolu veřejnoprávních médií, přičemž poskytuje historický přehled členstva Rady ČT a Rady ČRo a zaměřuje se na mediální reflexi voleb členstva těchto mediálních rad. Cílem mediální reflexe o tématu voleb členstva Rady ČT a Rady ČRo je zjistit, jakým způsobem vybraná média o tématu referovala a jakými tématy se v souvislosti s volbami členstva Rady ČT a Rady ČRo zabývala. První část práce je zaměřena na veřejnoprávní média a jejich kontrolní orgány. Zprvu je vymezen pojem veřejnoprávní média, poté je pozornost zaměřena na česká veřejnoprávní média a jejich ukotvení v legislativě. Dále je zpracováno téma kontroly veřejnoprávních médií a jejich současného postavení a problémů. Na závěr první části je věnován prostor televizní krizi. Předmětem druhé části je historický přehled členstva Rady ČT a Rady ČRo od roku 2001 až do roku 2019. Grafy je vyjádřeno, jak se měnilo personální obsazení těchto mediálních rad, jaká byla délka mandátů jednotlivých členů a jejich případné funkce v předsednictvu. Třetí část práce se zabývá mediální reflexí tématu voleb členstva Rady ČT a Rady ČRo. Zde je v rámci analýzy veřejné debaty zkoumáno 12 médií. Zjišťována je četnost mediálních výstupů a prostor, který média tématu poskytla. Analyzována je tématika relevantních mediálních výstupů...
|
|
|
Perspektivy médií veřejné služby: německá diskuze
KROHOVÁ, Eliška
Budoucí podoba a fungování médií veřejné služby je dnes v evropských zemích hojně diskutovanou otázkou, a o nejen mezi odborníky, ale taktéž mezi politiky a širokou veřejností. Cílem této práce je zmapovat podobu této diskuze v Německu, v jehož mediálním systému mají veřejnoprávní média doposud silné a nezastupitelné postavení. První část práce bude zaměřena na historii médií veřejné služby a na popis jejich současného stavu (struktura, fungování, právní regulace apod.). Druhá část práce se bude věnovat debatě ohledně existence a podoby veřejnoprávních médií, která se v současné době vede v Německu. Diskutovány jsou zejména otázky podoby další existence těchto médií v digitálním prostředí, jejich financování, rozsahu služeb, které poskytují, apod.
|
|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
|
Volby ředitelů veřejnoprávních médií pohledem vybraných deníků a zpravodajských serverů
Zemanová, Veronika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou veřejnoprávních médií a způsobem jejich reprezentace ve vybraných denících a na zpravodajských serverech. Vzhledem k důležitosti veřejnoprávního média jako záruky vyváženého a nestranného zpravodajství a jeho specifikům vůči médiím komerčním se práce zaměřuje na to, jakým způsobem o veřejnoprávních médiích referují ostatní média, a to na příkladu posledních voleb ředitelů veřejnoprávních médií. První část práce vysvětluje specifika veřejnoprávních médií, jejich vývoj, současné postavení a problémy. Dále se věnuje konkrétním, českým veřejnoprávním médiím, a v neposlední řadě zkoumanému jevu, tedy volbě ředitele veřejnoprávního média. Druhou částí je vlastní výzkum, během kterého byl zkoumán způsob reprezentace volby generálního ředitele Českého rozhlasu v roce 2016 a voleb generálních ředitelů České televize a České tiskové kanceláře v roce 2017 v denících Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES a Právo a na zpravodajských serverech IHNED.cz, iDNES.cz a Novinky.cz. Metodou výzkumu byla kvalitativní obsahová analýza z důvodu zachování otevřeného přístupu k získaným informacím. Nechtěla jsem omezovat možná zjištění předem stanovenými kategoriemi, ale nechala jsem je vyplynout ze samotné analýzy. Proces volby byl popisován vesměs velmi fakticky, ze souvisejících okolností však...
|
|
|
Proměny normativního prostředí médií veřejné služby v Polsku po roce 2015
Kunc, Kryštof ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zabývá proměnami normativního prostředí v polských veřejnoprávních médiích po roce 2015, po nástupu vlády strany Prawo i Sprawiedliwość (Právo a Spravedlnost). Zkoumání jsme omezili horní časovou hranicí, věnujeme se proměnám do konce roku 2016. Metodou analýzy, konkrétně komparativní analýzy normativního prostředí před rokem 2015 a po něm, si odpovídáme na otázky, zda a jak se normativní prostředí proměnilo. Vedle užití komparativní analýzy se odpovědí dobíráme i na základě výpovědí odborníků z polské akademické sféry. Naším závěrem je, že se normativní prostředí proměnilo, realita se vzdaluje od ideálních atributů normativního prostředí. Výsledky práce pokládají základ k dalšímu zkoumání polských veřejnoprávních médií, například ke zkoumání obsahu jejich sdělení poté, co se normativní prostředí proměnilo.
|
|
|
Emocionalita komunikace ve veřejném prostoru
Henzlová, Markéta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Tato práce se zaměřuje na internet jako na veřejný prostor a zároveň zkoumá, do jaké míry je tento prostor emocionalizovaný. Současně se zabývá tím, jak může emocionalita souviset s komercionalizací. V teoretické části práce získá čtenář orientaci v problematice, která se skládá hned z několika tematických oblastí, aby mohl posléze porozumět výsledkům výzkumu. Poměrně podrobně je teoreticky vymezena veřejná sféra, a to zejména v souvislosti se změnami, kterými prošla po nástupu internetu a sociálních sítí. Teoreticky je vymezeno i téma komunikace na internetu a významný tematický blok tvoří část zabývající se identifikací emocí v mediální komunikaci. V praktické části je analyzováno, do jaké míry na svých facebookových profilech využívají prostředky expresivity vybraná média, přičemž byla záměrně zvolena média komerční i média veřejné služby, jejichž úlohou je mimo jiné podporovat soudržnost společnosti a kultivovat jazykový projev. Součástí zkoumaného vzorku jsou tedy komerční TV Nova a komerční Rádio Impuls a média veřejné služby, mezi která v České republice řadíme Českou televizi a Český rozhlas. Výsledky práce přináší hlubší vhled do problematiky a současně poukazují na nelehké postavení médií veřejné služby na sociálních sítích.
|
|
|
Veřejná služba v ČR: naplňování úkolu veřejné služby na příkladu České televize
Douděrová, Lucie ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu médií veřejné služby, konkrétně pak systému hodnocení naplňování požadavků veřejné služby, jak jej v případě České televize provádí Rada ČT. V teoretické části práce představuje různé pohledy na definici média veřejné služby, popisuje historický vývoj tohoto konceptu a také zahraniční praxi a vývoj tamních veřejnoprávních médií. Následně popisuje také systém evaluace plnění veřejné služby v případě BBC a České televize. Ve své analytické části se práce snaží hlavně komplexně a přehledně popsat a zhodnotit systém hodnocení plnění veřejné služby, jak jej v případě České televize uplatňuje Rada ČT. Autorka provádí analýzu systému hodnocení a zdrojů dat, které k evaluaci Rada ČT používá. Následně identifikuje prvky legislativních norem, které vstupují do tohoto systému hodnocení. Srovnává tak cíle a požadavky uplatňované na Českou televizi jednak v zákonných normách, ale také skrze mezinárodně uznávané cíle, které si definuje Rada ČT. Právě srovnání těchto dvou zdrojů požadavků odhaluje určité nesrovnalosti, které se odrážejí na nesystematičnosti celého hodnocení. Analýza také analyzuje proces operacionalizace, jednotlivé parametry a indikátory, které finální hodnocení tvoří. Autorka se následně snaží odhalit nejproblematičtější místa celého procesu hodnocení.
|
|
|
Mediální obraz programů politických stran KDU-ČSL, SPOZ, Suverenity a Strany zelených po volbách do PS PČR 2010
Marek, Vojtěch ; Kunštát, Daniel (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce představuje a analyzuje mediální obraz politických programů stran KDU-ČSL, Strany práv občanů Zemanovci, Suverenity a Strany zelených po volbách v roce 2010 v médiích veřejné služby - České tiskové kanceláři, České televize a Českého rozhlasu. V teoretické části práce jsou představeny politické programy stran v období let 2010-2013 a následně také stručně představena česká média veřejné služby, jejich historický vývoj, autorem předpokládaný smysl jejich činnosti a současná pozice v mediálním světě. Praktická část práce pak obsahuje analýzu textových a audiovizuálních příspěvků jednotlivých médií v měřeném období a zaměřuje se na hledání zmínek o jednotlivých programových bodech stran. Minoritní, ale pro pochopení role médií veřejné služby důležitý je pak část s krátkou komparací situace postavení médií veřejné služby v jiných státech. Na závěr praktické části pak též autor zkoumá situaci v mediálním světě po parlamentních volbách v roce 2013 a zda tady mohou být na základě jejích výsledků důležité změny pro jejich činnost. Hypotéza práce - prokázání nerovnoměrně poskytovaného mediálního prostoru institucemi ČTK, ČT a ČRo čtyřem neparlamentním stranám, které by na základě výsledku parlamentních voleb 2010 měly mít adekvátní mediální prostor vůči parlamentním stranám - je pak v...
|
host ::
RSS.