|
|
Informovanost pacientů s omezenou soběstačností o možnostech domácí péče
Svobodová, Lucie ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou domácí péče. V současné době dochází v České republice ke stárnutí celé populace, díky tomu se navyšuje počet osob se sníženou soběstačností. Tito jedinci často vyhledávají pomoc služeb domácí péče, proto je důležité, aby znali možnosti, které jim tato služba může poskytnout. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit informovanost pacientů s omezenou soběstačností o možnostech domácí péče. V souladu s tématem bakalářské práce a stanoveným cílem jsem definovala následující hypotézy: Hypotéza H1: Domnívám se, že více než 50 % respondentů hodnotí svoji informovanost o možnostech domácí péče jako nedostatečnou. Hypotéza H2: Předpokládám, že více než 50 % respondentů neví, kdo je kompetentní domácí péči indikovat. Hypotéza H3: Myslím si, že více než polovina respondentů není informována o možnosti hrazení některých služeb domácí péče zdravotní pojišťovnou. Pro bakalářskou práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Potřebná data jsem získala pomocí nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. S každým respondentem jsem dotazník vyplnila osobně. Respondenty tvořili pacienti z interních oddělení a léčeben dlouhodobě nemocných z nejmenovaných pražských nemocnic. Při výzkumu byly dodrženy všechny etické aspekty. Analýzou výzkumného šetření jsem...
|
|
|
Domácí návštěvní služba jako náplň práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
KNEIFLOVÁ, Andrea
Abstrakt Pediatrie a neonatologie prošla velkými změnami. Došlo k velkému pokroku v chápání dětských nemocí, jejich ošetřování a celkovému přístupu k dětem. V dnešní době dokážou zachránit i děti předčasně narozené již od 24. týdne. Vzrostla i úroveň chirurgie, kdy dokážou řešit různé vady, které byly dříve neslučitelné se životem. V této práci jsem se zmínila o komunitní a domácí péči, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké mají cíle. Zde hraje roli primární péče. Lékař poskytuje péči jak zdravým dětem tak nemocným, sleduje jejich psychomotorický vývoj a vývoj řeči. Součástí je i očkování jako prevence infekčních nemocí. Sestra s lékařem tvoří dobrý tým, kdy vytváří pohodové prostředí, aby se děti a rodiče cítily bezpečně a mohla probíhat dobrá spolupráce mezi zdravotnickým personálem, dětmi a rodiči. Je důležité znát specifika vývojových období dětí a tím přizpůsobit přístup a jednání s dětmi. Sestra si všímá změn a tím se dá předejít různým vývojovým vadám. Nejen v nemocnici ale i v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost je třeba znát základní potřeby dítěte a jejich uspokojování. Jsou to nejen potřeby fyzické tak i psychické. Pokud u dětí nedochází k uspokojování těchto potřeb, může dojít k ovlivnění jejich vývoje. Náplní sestry v ordinaci je navázat kontakt s dětmi a jejich rodiči. Zjistit maximum informací o dítěti, rodině a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra by měla zvládat jak ošetřovatelskou péči, tak asistenci lékaři, administrativu, vést dokumentaci, tak i udržet chod ordinace po stránce materiální tak i provozní. Měla by mít cit pro úpravu prostředí. Důležitá je správná komunikace s dětským pacientem, ale i s jeho rodiči. Sestra by měla být profesionální. I v ordinaci u praktického lékaře pro děti a dorost se uplatňuje ošetřovatelský proces. Získávání informací, určování cílů, naplánování ošetřovatelské péče a následné zhodnocení. U dětí jsou nejzákladnější potřeby výživa, vylučování a výměna, aktivita a spánek, bezpečí a ochrana, komfort a bolest, růst a vývoj. Ošetřovatelský proces sestra uplatňuje i v rámci návštěvní služby v rodině. Vznik návštěvní služby prošel vývojem, kdy začínaly nejprve spolky, které pečovaly o děti a staré nemocné lidi. V současné době je návštěvní služba sestrou plně hrazena pojišťovnami. Cíle práce Cílem této práce bylo zjistit, zda se provádí návštěvní služba a v jakém rozsahu, zda matky ví o této službě, jaký je zájem ze stran matek a o jakou péči mají matky zájem. Byly zvoleny otázky: Jaké důvody vedou sestry k návštěvě v domácím prostředí? Proč matky využívají návštěvní službu dětských sester? Výsledky Rozhovory byly přepsány a podrobeny analýze, metodou otevřeného kódování pomocí tužka a papír. Byly dva výzkumné vzorky a to sestry a matky. U sester vzniklo pět kategorií a to Důvody provádění návštěvní služby, Kladné názory na návštěvní službu, Záporný názor na návštěvní službu, Přínos návštěvní služby sestře a Provádění ošetřovatelské péče sestrou v domácím prostředí. U matek vznikly tři kategorie a to: Představa o návštěvní službě z pohledu matky, O co mají matky zájem a Přínos návštěvní služby matce. Ke každé kategorii byly přiřazeny podkategorie ke kterým jsou přiřazeny kódy, na kterých se nejčastěji shodovaly. Vše je zaznamenáno v přehledných schématech vyjmenovaných kategorií. Závěr Z výzkumu vyplívá, že sestry, které byly podrobeny výzkumu, tak ne všechny návštěvní službu provádí z důvodu velkého rozsahu obvodu, používání přístrojů a administrativy. Ty které ji provádí jsou z malého města nebo obce. Všechny sestry se shodují, že v této službě vidí přínos pro jejich práci v ambulantní péči. Matky, které byly podrobeny výzkumu, zda službu využívají, tak některé o této službě nevěděly a ani jim nebyla nabídnuta a některé ji využily a byly za to rády. Vzhledem ke zjištěným výsledkům navrhuji publikovat výsledky v odborném časopise Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Potřeba komunitní péče u ženy v období porodu
VNOUČKOVÁ, Marie
Teoretická bakalářská práce se zaměřuje na podporu komunitní péče během těhotenství,porodu a v době šestinedělí u ženy s nízkým rizikem. Poukazuje na efektivitu péče, při které jsou porodní asistentky primárními poskytovatelkami porodnické péče. Zohledňuje podporu zdraví a spokojenost matek, dětí i celých rodin. Zabývá se odlišnými systémy péče v jednotlivých zemích evropského regionu i mimo něj. Shromažďuje poznatky o možnostech komunitní péče a jejího začlenění do nabídky zdravotních služeb v mateřství. Hledá možnosti, jakými způsoby by se mohla komunitní péče úspěšně rozvíjet i v České republice, tak aby byla uspokojená potřeba žen v mateřství.
|
|
|
Role sestry v primární péči o pacienta s roztroušenou sklerózou
KOVÁŘÍKOVÁ, Jana
Roztroušená skleróza je autoimunitní chronické onemocnění, na které v současné době neexistuje žádný specifický lék vedoucí k vyléčení. V České republice během posledních let narůstá počet nově vzniklých onemocnění. Roztroušená skleróza má několik příznaků, s těmi souvisejí i ošetřovatelské problémy. Lidé, trpící roztroušenou sklerózou, mají nejčastěji potíže týkající se poruch v oblasti aktivit, odpočinku, hygieny, sebepéče a poruchy vnímání a chůze. V úvodu bakalářské práce byl stanoven jeden cíl, který se zaměřoval na role sestry v primární péči u pacienta s RS. Dále byly stanoveny tři výzkumné otázky. První otázka se týkala rolí sester u pacienta s RS, druhá je zaměřena na ovlivnění života u pacienta s RS a poslední otázka se týká zkušeností pacientů s diagnózou v rámci primární péče. Po analyzování všech výsledků bylo zjištěno, že nejčastější role sester u pacientů s roztroušenou sklerózou jsou role edukátorky, pečovatelky a komunikátorky. Dále bylo zjištěno, že život pacienta je nejvíce ovlivněn zdravotní stránce, kdy se u něho objevují poruchy hybnosti, motoriky, u některých pacientů se objevují oční poruchy. Další odpovědí byla i psychická stránka pacienta, která je ovlivněna hlavně při výskytu atak, jenž mají negativní dopad na pacientův psychický stav, objevují se u nich deprese, strach z nedostatku informací na začátku léčby, negativní nálada. Odpovědi na poslední výzkumnou otázku byly shodné. Nejčastěji se objevovaly odpovědi, že negativní zkušenosti s diagnózou souvisejí především s komunikací a přístupem ze strany sestry.
|
|
|
Specializační vzdělávání lékařů v oboru praktický lékař pro děti a dorost v ČR
Vacátko, Michal ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Duškov, Ivan (oponent)
Diplomová práce "Specializační vzdělávání lékařů v oboru Praktický lékař pro děti a dorost v ČR" se zaměřuje na vývoj specializačního vzdělávání lékařů v kontextu společenských změn v České republice po roce 1989 a jejich dopady na personální zajištění zdravotní péče v oboru Praktických lékařů pro děti a dorost. V první části práce jsou popsána teoretická a věcná východiska, která úzce souvisí se zkoumanou problematikou. Jsou zde vysvětleny koncepty fungování a vývoje zdravotního systému, poskytování primární péče prostřednictvím praktických lékařů pro děti a dorost, vliv transformace na trh práce, práce s lidskými zdroji ve zdravotnictví, teorie lidského kapitálu a lidských práv ve zdravotnictví. K analýze v empirické části práce je využita metoda historické institucionální analýzy. Ve čtyřech časových kohortách jsou vysvětleny formální a neformální vztahy mezi významnými aktéry a jejich vliv na utváření institucionálního rámce specializačního vzdělávání lékařů v průběhu času, především v legislativních dokumentech. Pozornost je věnována obzvláště organizaci a financování specializačního vzdělávání lékařů v oboru Praktický lékař pro děti a dorost, stárnutí populace současných lékařů v oboru a jejich generační obměně v kontextu demografického vývoje české populace. V závěru jsou také diskutovány...
|
|
| |
|
|
Edukace v primární péči
Brejchová, Eliška ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
1. Název práce: Edukace v primární péči 2. Jméno a příjmení autora: Eliška Brejchová 3. Školitel: Mgr. Miluše Kulhavá Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Bakalářská práce pojednává o Edukaci v primární péči, konkrétně o edukaci probíhající v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Teoretická část je zaměřena na historii pedagogiky a edukace, na podrobný popis edukačního procesu, na primární péči v rámci pediatrie a edukační témata týkající se tohoto oboru. V empirické části jsem využila metod kvantitativního výzkumu. Cílem výzkumu bylo zjistit stav edukace v primární péči v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost, zda jsou rodičům dětí do 6 let (pacientů / klientů primární péče) poskytovány informace týkající se péče o jejich dítě a v případě, že informace poskytovány jsou, kdo je předává, zda edukace probíhá za vhodných podmínek, vhodnou metodou a zda jsou dané informace pro rodiče dostačující a srozumitelné. Výzkum byl dále zaměřen na získání informací o tématech, o kterých zdravotníci edukují a naopak needukují, ale i o těch, které by rádi upřednostnili rodiče. Klíčová slova: edukační proces, historie pedagogiky a edukace, primární péče, pediatrie, pravidelné očkování, růst a vývoj dítěte, zdravý životní styl dítěte
|
|
| |
|
|
Kompetence sester a možnosti jejich zvyšování u praktických lékařů (v primární péči)
HLÁVKOVÁ, Blanka
Diplomová práce se zabývá problematikou zvyšování kompetencí sester u praktických lékařů v primární péči. Teoretická část shrnuje informace o primární a komunitní péči, definuje kompetence a odborné činnosti všeobecných sester a lékařů, zabývá se rolemi sester v primární péči a vztahy všeobecné sestry a lékaře. Cílem diplomové práce bylo zmapovat názory sester na možné zvyšování jejich profesních pravomocí. Zjistit, zda jsou sestry připraveny převzít některé kompetence. Dále bylo zjišťováno, jaký názor zastávají lékaři na možné předávání některých kompetencí sestrám. Zmapování spokojenosti sester s narůstající samostatností a odpovědností v souvislosti se zvyšujícími se nároky na výkon jejich profese. Vyhodnocení výsledků kvalitativního šetření bylo provedeno shrnutím do tematických oblastí a podoblastí, v textu je použito doslovného citování respondentů (psáno pomocí kurzívy). Výzkumný soubor se skládal z 15 respondentů a byl proveden záměrným výběrem. Soubor se skládal z 6 lékařů (praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, praktický zubní lékař). Soubor všeobecných sester byl tvořen 9 sestrami pracujících u praktických lékařů. Ve vzorku se nacházely všeobecné sestry s různou dobou praxe a s různým stupněm vzdělání - středoškolsky vzdělané sestry, s vyšším odborným vzděláním a jedna sestra vysokoškolsky vzdělaná. Z výzkumného šetření jednoznačně vyplynulo, že sestry nechtějí přebírat žádné činnosti z pravomocí lékařů, velká část respondentek je velmi pracovně vytížená a další kompetence by byly nad rámec únosnosti. Lékaři by sestrám nepředali mnoho odborných výkonů, zato by jim chtěli předat většinu administrativy ? př. psaní posudků k autonehodám, psaní lázní, psaní nejrůznějších žádanek. Sestry se navýšení kompetencí neobávají, ale shodují se, že jim kompetence převážně přinesou větší zodpovědnost a administrativní zátěž. Sestry si myslí, že jsou jasně dány hranice mezi kompetencemi sester a lékařů. Jasné hranice převážně uvádějí v diagnostických a terapeutických výkonech, dále v ošetřovatelské činnosti, v předepisování léků, podávání i.v. injekcí, sdělení diagnózy. Všeobecné sestry jsou nad rámec svých kompetencí pověřovány úkony převážně administrativního charakteru, psaní žádanek, neschopenek, dále pak bez odborného dohledu aplikují intravenózní léky, psaní různých doporučení, sledování warfarinizace pacienta.
|
|
|
Preventivní prohlídky z pohledu sestry
KVÁŠOVÁ, Iveta
Teoretická východiska: Pojem zdraví a nemoc jsou ve společnosti chápány jako dvě ostře oddělené hodnoty. Zdraví ovlivňuje kvalitu života člověka. Preventivní prohlídky slouží k včasnému zjištění ohrožení či poruchy zdraví. U praktického lékaře by měl každý klient jednou za dva roky absolvovat preventivní prohlídku. Novorozenci, kojenci a batolata by do jednoho roku měli lékaře navštívit devětkrát, poté v 18 měsících, ve 3 letech a dále jednou za dva roky. Do osmnácti let života má každý občan právo každý půl rok na stomatologickou preventivní prohlídku, těhotná žena má právo dvakrát v graviditě navštívit zubního lékaře a dospělý člověk jednou ročně. Gynekologickou preventivní prohlídku by měly absolvovat dívky od 15 let každým rokem. Role zodpovědného a aktivního přístupu v prevenci sehrávají praktický lékař a všeobecná sestra, kteří provázejí pacienta v systému zdravotní péče po celý život. Závodní preventivní péče se provádí za účelem posudku zdravotní způsobilosti k práci. Cíl: Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit úlohu sester při preventivních prohlídkách u praktického lékaře pro dospělé. Výzkum byl proveden kvalitativním šetřením formou nestandardizovaných rozhovorů. Nejprve jsme si stanovili tři výzkumné otázky: 1. Jaké informace sestry podávají klientům o preventivních prohlídkách? 2. Jak sestry oslovují klienty k pozvání na preventivní prohlídky? 3.Jakou úlohu zaujímají sestry při provádění preventivních prohlídek? Výzkumným souborem byly sestry u praktických lékařů pro dospělé. Proběhlo celkem 8 rozhovorů v oblasti Humpolec a České Budějovice. Rozhovor samotný obsahoval 13 otázek ( viz příloha 1). Šetření probíhalo v období únor-březen roku 2013. Výsledky výzkumného šetření jsou uvedeny v kapitole 4. Výsledky: V rámci výsledků jsme zjistili, že všechny respondentky jsou středoškolského vzdělání, pouze jedna respondentka má specializaci ARIP. Respondentky se dozvídají nové změny preventivních prohlídek od lékaře, popřípadě absolvují školení a semináře. Většina respondentek odpověděla, že si spousta klientů neuvědomuje rizika nedocházení na preventivní prohlídky, vyjímku tvoří vysokoškolsky vzdělaní, kteří si rizika uvědomují. Dále jsem se dozvěděla, že se klienti informace v souvislosti s nároky na preventivní prohlídky dozvídají ústně od respondentek, lékařů, pomocí letáků, televize, internetu a plakátů na dveřích ordinace. Klientům respondentky podávají základní informace o preventivních prohlídkách, týkající se harmonogramu, domácí přípravy na prohlídku a průběhu vyšetření. Ukázalo se, že v některých oblastech dochází velmi malá procentualita klientů na preventivní prohlídky. Respondentky se snaží přesvědčovat rizikové skupiny lidí, dále klienty nějak zvláště nepřesvědčují. Respondentky zvou klienty na prevence ústní formou, pozvánky už nezasílají, klienti si prevence musí hlídat sami. Na klienty se snaží působit pozitivně a jít vlastním příkladem. Dále vyšlo, že se v ordinaci starají o dostatečný spotřební materiál, a také o hygienicko-epidemiologický režim v rámci prevence. V čekárně mají respondentky na starost osvětu pacientů, kterou jim zařizují dealeři. Závěr: Závěrem lze říci, že všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny. Bakalářská práce splnila svůj účel a nyní bude pouze v rukou klientů a sester, jak se budou k preventivním prohlídkám stavět, neboť jak uslyšíte několikrát v mé práci: "Prevence je lepší než léčba."
|
host ::
RSS.