|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Hocková, Jana (oponent)
Jednou z metod reperfúzní léčby akutního infarktu myokardu (AIM), jehož incidence je stále vysoká, je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může zkomplikovat rozvoj postkardiotomického kardiogenního šoku s nutností venoarteriální extrakorporální membránové oxygenace (V-A ECMO). Kvalita vysoce specializované a komplexní péče o takto nemocné dlouhodobě hospitalizované na jednotce intenzivní péče (JIP) závisí na pochopení jejich potřeb a způsobů saturace. Cílem diplomové práce se proto stala prezentace těchto potřeb z pohledu pacienta a jeho rodiny. Výzkumné otázky mají za úkol identifikovat klíčový aspekt úspěšné rekonvalescence, faktory negativně ovlivňující psychický stav pacientů, konkrétní formy pomoci od zdravotníků či blízkých, jak mohou pomoci zdravotníci pacientově rodině a jakým způsobem tato zkušenost ovlivnila jak rodinu, tak samotného pacienta. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda formou polostrukturovaného rozhovoru se šesti respondenty s touto anamnézou, hospitalizovanými mezi lety 2015 až 2021 na kardiochirurgickém resuscitačním oddělení, a třemi jejich příbuznými. Podle výsledků je klíčovým aspektem při rekonvalescenci psychická pohoda pacientů, na níž negativně působí nemohoucnost, závislost na pomoci druhých, svalová slabost a ztráta intimity. Pomoc...
|
|
|
Přednemocniční fáze akutního infarktu myokardu z pohledu pacienta
Pokorná, Petra ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Akutní infarkt myokardu se řadí mezi nejzávažnější formy ischemické choroby srdeční. Z dostupných zdrojů je známo, že i přes moderní metody léčby a zlepšení kontroly rizikových faktorů stále zůstává nejčastější příčinou úmrtí na světě. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké měli pacienti hospitalizovaní s akutním infarktem myokardu informace o tomto onemocnění, jejich pocity a postoje k příznakům, způsoby řešení náhlé změny svého zdravotního stavu a ochotu ke změně životního stylu. Zvolenou metodou práce byl kvalitativní výzkum s induktivním zaměřením. Potřebná data byla získávána pomocí individuálního nestandardizovaného polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem sedm záměrně vybraných nemocných, kteří byli hospitalizovaní s diagnózou akutní infarkt myokardu s elevacemi ST úseku. Všichni informanti byli poučeni o průběhu výzkumu, jeho okolnostech i etických aspektech. Všichni informanti ze zkoumaného souboru neměli dostatečné znalosti o AIM, ale jejich subjektivně vnímaná vysoká intenzita příznaků je vedla k včasnějšímu vyhledání odborné pomoci. Většina zvolila transport zdravotnickou záchrannou službou. Jsou zde patrné rozdíly vzhledem k výši dosaženého vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaní informanti měli nejvíce znalostí o příznacích a včas řešili své potíže. Byli to...
|
|
|
Kvalita života pacientů v závislosti na typu implantovaného defibrilačního zařízení (ICD a S-ICD)
Gabrišková, Markéta ; Jankovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
V posledních letech klinické studie prokázaly, že nejúčinnější metodou léčby ke snížení incidence náhlé srdeční smrti u nemocných se zvýšeným rizikem maligních arytmií je zajištění nemocného implantabilním kardioverterem-defibrilátorem (ICD). Komplikace související s transvenózně implantovaným systémem, především poruchy na elektrodách a infekce systému, vedly k vývoji tzv. subkutánního defibrilátoru, od kterého se očekává minimalizace těchto komplikací. I přes medicínské přínosy v léčbě implantabilními defibrilátory, které jsou pacienty všeobecně dobře přijímány, byl v klinických studiích, jež se zabývaly psychopatologií a kvalitou života pacientů po implantaci defibrilátorů, zaznamenán výskyt úzkosti, deprese a zhoršení kvality jejich života. Metodika: Cílem diplomové práce bylo zjistit, která skupina pacientů lépe hodnotí kvalitu života v závislosti na typu implantovaného defibrilačního zařízení (ICD a S-ICD). Pro účely výzkumného šetření jsme si zvolili metodu kvantitativního výzkumu formou vlastního dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval celkem sedmnáct otázek, v nichž pacienti hodnotili kvalitu svého života v pěti oblastech. Do výzkumného souboru byli zařazeni pacienti, kteří splňovali tato kritéria: věk nad 18 let, stav minimálně tři měsíce po implantaci defibrilačního zařízení (ICD a...
|
|
|
Koučink - nové téma ošetřovatelské praxe v intenzivní péči
Körnerová, Monika ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Koučink je v současné době dynamicky se rozvíjející přístup, a to zejména v oblasti řízení a profesního vedení zaměstnanců v oblasti managementu. V zahraničí je koučovací styl velmi často aplikován i do ošetřovatelské praxe, nicméně v českém ošetřovatelství se jedná o zcela novou problematiku. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na základní charakteristiku koučinku a jeho principy. Dále je věnovana problematice koučování a jeho možnostem aplikace, zejména v oblasti adaptačního procesu u absolventů na oddělení JIP/ARO. Pro zvolený kvalitativní výzkum byla vybrána metoda sběru dat pomocí nestandardizovaných polostukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek obsahoval celkem šest respondentek. Cílovou výzkumnou skupinou byly sestry mentorky pracující na různých pracovištích JIP/ARO aktivně se podílející na adaptačním procesu. Získaná data byla dále analyzovaná a rozdělena do jednotlivých kódů, které byly rozčleněny do kategorií. Možnosti získání kvalitních informací o koučovacím přístupu jsou z pohledu informantek nedostačující, zejména pak v oblasti pregraduálního vzdělávání a zmiňují také absenci kurzů koučinku pro oblast ošetřovatelské péče. I přes nedostatečné znalosti v možnostech využití koučovacího přístupu v ošetřovatelské praxi, mají informantky velký zájem změnit své zažité výukové metody...
|
|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po operaci kolorektálního karcinomu
Burgerová, Petra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Úvod do problematiky: Onemocnění kolorektálním karcinomem představuje v Evropě druhé nejčastější zhoubné onemocnění. Mezi ovlivnitelné rizikové faktory tohoto onemocnění patří zejména životní styl spojený s konzumací vysoce energetických potravin, živočišných tuků, nedostatkem vlákniny v potravě, nadměrnou konzumací alkoholu, nikotinismem a v neposlední řadě nedostatkem fyzické aktivity a obezitou. Metodika výzkumu: Empirické šetření bylo realizováno pomocí kvalitativního výzkumu. Účelově vybraný výzkumný vzorek tvořilo patnáct informantů po operaci kolorektálního karcinomu. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Data byla zpracována metodou tematické analýzy. Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo odhalení životních návyků informantů po operaci kolorektálního karcinomu. Zjistit, jak diagnóza kolorektálního karcinomu změnila pohled na jejich životní styl. Nalezení motivace a odhalení bariér ve změně životního stylu. Výsledky: I přes prodělané onemocnění a znalost rizikových faktorů byli informanti spíše spokojeni se svým dosavadním životním stylem a jeho změnu neplánovali. Motivaci ke změně životního stylu měly převážně ženy. Zdravý životní styl byl považován za finančně nedostupný. Při rozhodnutí k jeho změně informantům bránily sociální aspekty, absence přátel, kteří by s nimi...
|
|
|
Vznik, vývoj a porovnání urgentních příjmů v České republice
Hluchá, Lenka ; Šeblová, Jana (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Úvod do problematiky a význam tématu: Urgentní příjem je novým typem pracoviště a v České republice jsou zatím tato oddělení organizované odlišným způsobem. Nedílně však patří do systému akutní péče a při stále větší atomizaci lékařských oborů je urgentní příjem schopen zajistit kontinuitu péče mezi terénem a nemocnicí. V posledních letech je to model, který je schopný řešit všechny akutní stavy všech závažností, a to 24 hodin denně, s přiměřenou mírou bezpečnosti pro pacienty, protože mohou být krátce observováni na expektačních lůžkách. Cíl práce a metodologie: Hlavní cílem diplomové práce je komplexní analýza dostupných urgentních příjmů v České republice. Prvním dílčím cílem bylo zjistit dispozici a organizaci urgentních příjmů, přesněji kolika akutními lůžky urgentní příjmy disponují a v jakém režimu pracují. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou personálně urgentní příjmy zajištěny. Zda disponují stálým urgentním lékařem a zda je dostatek kvalifikovaného nelékařského zdravotnického personálu. Třetím dílčím cílem byl záměr zjistit, jak široce jsou urgentní příjmy vybaveny, zda materiální vybavení urgentních příjmů je dostačující. Dále které vybavení je dané jako nutné pro práci na urgentním příjmu, nikoli jen doporučené. Vytíženost urgentních příjmů jakožto čtvrtý cíl je ukazatelem pro...
|
|
|
Expozice toxickým koncentracím kyslíku u nemocných na KAR
Petránková, Eliška ; Bakalář, Bohumil (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Hocková, Jana (oponent)
Podávání kyslíku je významnou součástí léčby dechové nedostatečnosti a to nejen na odděleních intenzivní péče, ale prakticky ve všech klinických oborech medicíny. Mnohdy se jedná o život zachraňující léčbu, nicméně podávání kyslíku má i mnoho potencionálních závažných vedlejších efektů a může při neuváženém podávání zvyšovat morbiditu a mortalitu nemocných (1). V praxi se setkáváme s vysokými parciálními tlaky kyslíku v arteriální krvi u ventilovaných pacientů (5), proto je důležité znát benefity i rizika s oxygenoterapií spojená a mít věrohodné údaje o tom, jak je prováděna. Tato diplomová práce se věnuje problematice expozic toxickým koncentracím kyslíku na resuscitačním oddělení. Cílem diplomové práce je zjistit, zda jsou pacienti exponováni vysokým koncentracím kyslíku. Další cíle práce jsou získat údaje o tom, jak dlouho expozice suprafyziologickým hodnotám kyslíku trvá, a zda na to zdravotnický personál reaguje snížením frakce kyslíku (dále FiO2) na ventilátoru. Výzkum diplomové práce má charakter kvantitativní observační retrospektivní studie. Byli do něj zařazeni pacienti, kteří splňovali daná kritéria pro zařazení do studie. Těmi byly: příjem na kliniku v době od 1. července do 1. října 2019, alespoň dvě hodnoty parciálního tlaku kyslíku v arteriální krvi (paO2) větší než 16 kPa, umělá...
|
|
|
Historie zdravotnické záchranné služby na území ČR
Závadová, Irena ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá historickým vývojem institutu záchranné služby jako činnosti koordinované včetně vývoje personálního a věcně-technického zabezpečení, právního ukotvení a vývoje prestiže oboru, včetně prestiže v době současné se zaměřením na území České republiky. Cílem tedy bylo zmapovat jednotlivá období z hlediska poskytování koordinovaných záchranných činností, popsat jejich právní vymezení v čase a zaznamenat personální a věcně-technické vybavení. Pro zjištění uvedených cílů bylo použito kvalitativního výzkumného šetření za použití historické analýzy se studiem historických pramenů, včetně kvantitativního výzkumného šetření pro objektivizaci dat získaných z dotazníkového šetření, mapujícího názor veřejnosti nejen k prestiži oboru samotného, ale i otázek s touto problematikou korespondujících. Práce udává přehled událostí zasazených do historického rámce, vedoucích k vzniku prvních zařízení poskytujících služby záchranné, včetně jejich dalšího vývoje. Z tohoto hlediska představuje nejen jednotlivá období, ale i poskytovatele těchto činností. Předkládá vývoj právního vymezení záchranných služeb, rovněž i personální a materiálně technické podmínky poskytovatelů v jednotlivých časových obdobích. Odpovídá na otázky ohledně prestiže oboru i jeho historického vývoje. Tyto informace mohou sloužit nejen...
|
|
|
Edukace pacienta s lymfomem
Marková, Naďa ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
(v ČJ) Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma edukace pacienta s lymfomem. Zvolené téma považuji za velmi aktuální, protože výskyt lymfomu stoupá (In: Linkos,2019). Jako lymfomy se označují nádory, které pocházejí z lymfocytů. V teoretické části se zabývám problematikou lymfomů. Zaměřuji se především na jejich diagnostiku a léčbu. Před vypracováním bakalářské práce jsem si nechala vypracovat rešerši v Národní lékařské knihovně. Dále jsem informace čerpala z databází: BMČ, PubMed, EBSCOhost a Medline. Využila jsem i léčebná doporučení - Kooperativní lymfomové skupiny. Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsem si zvolila případovou studii pacientky s B- buněčným lymfomem z velkých buněk, difuzní. Použila jsem model funkčního zdraví Marjory Gordonové. Na konkrétním případu jsou uvedeny ošetřovatelské standardní postupy, potencionální rizika ošetřovatelské péče a jejich prevence včetně edukace. Cíl práce: V práci se zaměřuji na ošetřovatelskou péči u pacientky s diagnózou B-buněčný lymfom z velkých buněk, difuzní, která podstoupila chemoterapii. Výsledky: Jsou stanoveny ošetřovatelské postupy a sleduje se jejich dodržování. Na základě uvedené studie je vytvořen edukační materiál pro pacienty. Závěr: V dnešní době se stále vyvíjejí nové chemoterapie a vznikají další studie. Právě...
|
host ::
RSS.