|
| |
|
|
Vnímání počátku života a vybrané kapitoly v kontextu sociální práce
Bínová, Markéta ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na různé přístupy k problematice vnímání života a personality. Téma tohoto pojmu je podrobněji rozebráno v první kapitole. Dále následuje představení biologického popisu prenatálního vývoje, přístup filozofické antropologie a katolický přístup k dané problematice. V závěru jsou popsány možnosti kontextu sociální práce, jako je očekávání postiženého dítěte, prenatální diagnostika, interrupce, či narození mrtvého dítěte. Klíčová slova Vnímání života, personalita, prenatální vývoj, filozofická antropologie, katolický přístup, sociální práce, krize, interrupce, prenatální diagnostika, syndrom mrtvého plodu.
|
|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
|
Člověk, intelekt a číslo v myšlení Mikuláše Kusánského
Šenovský, Jakub ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent) ; Karfíková, Lenka (oponent)
Tato disertační práce se zabývá antropologickým myšlením Mikuláše Kusánského. Takto jsou v první části představeny základní metafyzické motivy, ze kterých tato antropologie vychází. Jde především o určení člověka jako mysli (intelektu), které souvisí s důsledným myšlením božského Počátku (tj. Boha) jako se sebou identické jednoty. Jednota Jedna pak následně sestupuje do světa skrze číslo, které vykazuje jasný charakter jednoty ale zároveň i mnohosti (každé číslo se totiž skládá z jedniček). Díky tomuto důrazu na jednotu Jedna a na číslo jako na prostředek stvoření se přesouvá Kusánův pohled od zkoumání jednotlivin ke zkoumání poměrů mezi jednotlivými jsoucny. Toto vše si však žádá rovněž velmi silně pojatý lidský intelekt (mysl), což však v Kusánových prvních filosofických dílech (kterými se zabývá první část) ještě není náležitě provedeno. Druhá část předkládané práce se zabývá již důsledně promyšleným antropologickým myšlením, které nalezneme v dialozích s idiota. Je ukázáno, jaká je role lidské mysli v celé kosmické dynamice sestupu a následného vzestupu jednoty Jedna - právě skrze lidskou mysl a skrze její intelektuální návrat ke svému Počátku je celé ostatní stvoření jednoceno a přiváděno ke své pravé podobě, která je pouze v Jednu. Poslední část práce se zabývá otázkou "novověkosti" kardinála Mikuláše...
|
|
|
The Humanist Virtuoso : počátky, idea a ilustrace experimentální filosofické antropologie v Traktátu o lidské přirozenosti Davida Huma
Kunca, Tomáš ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
PhDr. Tomáš Kunca The Humanist Virtuoso: Počátky, idea a ilustrace experimentální filosofické antropologie v Traktátu o lidské přirozenosti Davida Huma UK FHS, Praha 2013 Předložená práce je prvním krokem na cestě představit Davida Huma jako "THE HUMANIST VIRTUOSO", tedy toho, kdo jako první zformuloval ideu experimentální filosofické antropologie na základech "vědy o lidské přirozenosti" a v Traktátu o lidské přirozenosti ji také realizoval. Předběžné a pracovní zdůvodnění relevance výkladu Huma jako nositele ideálu HUMANIST VIRTUOSO realizuje ve třech krocích, jednak prostřednictvím výkladu počátků Humovy filosofie, představení ideje Humovy "vědy o člověku" jakožto experimentální filosofické antropologie a ilustrací "provozu" této vědy při analýze vášní ve 2. knize Traktátu. Při výkladu počátků Humovy cesty k experimentální filosofické antropologii práce dokládá, že učinil již za studií zkušenost jak s britskou tradicí experimentální filosofie, tak s newtonovskou tradicí matematické filosofie a nepochybně byl vystaven i tlaku ideálu CHRISTIAN VIRTUOSO. Do podrobností předvádí souvislosti Dopisu lékaři jako prvního textu, kde je patrný obrat ke studiu lidské přirozenosti jako základu, na němž by měla stát celá morální filosofie (celek věd o člověku). Z dopisů předcházejích vydání Traktátu ukazuje,...
|
|
|
Antropologická kritika liberalismu u Charlese Taylora
Boudal, Jiří ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Práce představuje koncepci liberalismu Charlese Taylora, v níž je negativní pojem svobody ukotven hlouběji v pozitivním morálním ideálu autenticity. Autor nejprve zkoumá hlavní liberální motivy pro obhajobu čistě negativní svobody a Taylorovu tezi, že závisejí na atomistické ontologii. Následně toto atomistické východisko zpochybňuje a místo něj představuje Taylorův holistický přístup, který se opírá zejména o pojmy osobní identity a tzv. silného hodnocení. V návaznosti na to je představena autenticita jakožto implicitní ideál moderní identity. Autenticita je vyložena jako pluralitní morální ideál, který oceňuje jedinečnost, jakkoli obsahuje určité obecně platné morální nároky. Autor ukazuje, že autenticita není v rozporu s negativní svobodou, ale naopak ji předpokládá. Nakonec jsou představeny politické důsledky takto formulované koncepce liberalismu.
|
|
|
Péče o oikos: dům v dějinách myšlení
Průka, Miloslav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Dům byl odnepaměti nejdůležitějšim mistem lidského pobýváni. V domě, povětšinou jednom a témž, člověk po celé věky přicházel na svět a zde také umiral. Dům obepínal celý lidský život od jeho prvopočátku až do smrti, byl kolébkou či lůnem života člověka i jeho posledním útočištěm. Dům propojoval oblast nejniternějšiho zázemí i toho, co je za-zemi. A naopak člověk, který nepatřil "k žádnému domu", byl ne nadarmo po dlouhá staletí považován za člověka "bez existence". Dům stál vždy na počátku cesty lidského života. Bez domu, byť by to byla třeba jeskyně či jesle vyryté do skály, do něhož je, řečeno s Bachelardem, člověk ponejprv položen jako do dobrobytu a vlídnosti prvotně spjaté s bytim,1 by nebylo možné vyjit ani na "nezodpověditelnou" cestu Posledního odkud-kam, cestu vědoucího nevěděni, cestu, jež je u Patočky onou starosti, péči o duši, T % ýuxf)? ém^eXeloQai.2 U brány či na prahu domu se tak setkával a dodnes setkává člověk a svět. Dům hostil nesčetné způsoby tohoto setkáváni a v přepestrých obrazech, symbolech, prožitcích a Pojetích domu se zrcadli celé nesmírné úsili a rozpětí lidského zabydlováni, počínaje domem jako "středem světa" a místem posvátnosti par excellence, těžištěm vybaveným nezměrným potenciálem k propojeni vnitřního a vnějšího světa, a domem v jeho - zdánlivě - zcela desakralizované...
|
|
|
Otázka svobody a osobnosti v raném díle N. A. Berďajeva
Múčka, Jakub ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Anotace: I přesto, že téma svobody a osobnosti je pro filosofii N. A. Berďajeva klíčové, v raném díle autora ještě není přímo tematizováno. Stojí však na pozadí jeho vývoje. V následující práci bude otázka svobody a osobnosti studována v raném myšlení autora v letech 1900-1905, kdy Berďajev procházel ideově zvláštní cestou od tzv. legálního marxismu, přes různé varianty idealismu (novokantovství, nietzscheánství) až k definitivnímu příklonu ke křesťanství, tj. náboženství boholidství. V bakalářské práci se pokusím nejen studovat autorovo osobité pojetí filosofické antropologie včetně jeho případných proměn, ale také posoudit, nakolik bylo téma svobody a osobnosti u Berďajeva stěžejním pro jeho vývoj k zralé tvorbě.
|
|
|
Podstata člověka ve filosofické antropologii Maxe Schelera
KOHOUT, Petr
Práce se zabývá filosofickou antropologií Maxe Schelera, konkrétně jeho pojetím člověka. Pokouším se ukázat podstatu člověka a rozdíly mezi člověkem, zvířaty a rostlinami podle Maxe Schelera. Práce má pět hlavních části. První částí je životopis M. Schelera, zahrnující jeho dílo a myšlení. Druhá část přibližuje pět způsobů, jak bylo dříve v západním světě pohlíženo na člověka. Třetí kapitola se zabývá psychickou stránkou života člověka, zvířat a rostlin. Čtvrtá část je věnována podstatě člověka, kterou se liší od ostatní živé přírody. Pátá kapitola řeší přirozenost člověka. Závěr pak shrnuje všechny zjištěné poznatky.
|
|
|
Filozofický pohled na člověka a lidskou důstojnost v odkazu Dominika Pecky ve srovnání s názory studentů středních zdravotnických škol
MARKOVÁ, Marie
Cílem práce je zjistit postoj studentů Středních zdravotnických škol Českých Budějovic a Ústí nad Labem k lidské důstojnosti na základě filozofického odkazu Dominika Pecky. Autorka se snaží pohlédnout na problematiku lidské důstojnosti v širších souvislostech, prostřednictvím rozboru filozoficko-antropologického díla Dominika Pecky.Přes rychlý rozvoj společnosti, vědy a techniky je důležité nezapomenout na hodnotu člověka v běžném životě. Nezaměnitelný význam má důraz na její zachovávání zvláště v pomáhajících profesích, zejména v sociálních službách a ve zdravotnictví. Práci lze využít především k sebereflexi a podpoře etického cítění při pedagogické práci na středních zdravotnických školách.
|
host ::
RSS.