|
|
Chovy drobných obratlovců na základních školách. Komparace vybraných zemí EU
Bártlová, Zuzana ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá tématem školních chovů obratlovců. Postihuje jejich problémy a přínosy. Jejím cílem je vytvořit přehledný text, nabízející informace případným zájemcům o tuto činnost. Při řešení práce byla použita dotazníková metoda zjišťující zkušenosti pedagogů, jak z České republiky, tak ze zahraničí (Norsko, Polsko, Španělsko). Výsledkem provedeného výzkumu je přehled, který nabízí srovnání zkušeností a názorů oslovených respondentů. klíčová slova: chov, škola, obratlovci, Norsko, Polsko, Španělsko, Česká republika
|
|
|
Dynamika volební podpory: případ norské Fremskrittspartiet
Krejčová, Eva ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dynamikou volební podpory norské Fremskrittspartiet (FrP), která je zde klasifikovaná jako "funkční ekvivalent" krajně pravicové strany. Zkoumá náhlý pokles volební podpory FrP v hlavním městě Oslo ve srovnání s její celostátní volební podporou v Norsku. Volební podpora strany se v Oslu tradičně pohybovala přibližně 30 % nad celostátním průměrem. Od roku 2001 však nastal výrazný zvrat v této tendenci a v současnosti je volební podpora FrP v Oslu naopak o 30 % nižší, než v celém Norsku. V práci hypotetizujeme, že byl tento pokles vyvolán proměnou ideologie FrP. Ideologická orientace strany se na ekonomické ose posunula ke středu, zatímco na kulturní ose FrP zaujímá více autoritářské pozice, přičemž právě kulturní osa je podle nás pro stranu i její voliče klíčová. V práci nejprve analyzujeme vliv faktorů na straně "nabídky" a "poptávky". Poté testujeme naší hypotézu a srovnáváme proměnu ideologie FrP s vývojem politických preferencí různých skupin norských voličů. Přestože je vliv společenských faktorů, institucionálního nastavení a politického systému na volební podporu krajně pravicových stran nezpochybnitelný, dospíváme k závěru, že aktivita samotné strany a její vnitrostranický vývoj mohou hrát při vysvětlování dynamiky její volební podpory překvapivě významnou roli.
|
|
|
Podnebí Norska jako faktor ovlivňující cestovní ruch
Lhotka, Ondřej ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Míková, Taťána (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje ty prvky norského podnebí, které mají bezprostřední vliv na lidské aktivity v přírodě. V této práci je kladen důraz na režim slunečního svitu vzhledem k astronomickým a meteorologickým faktorům. Délka světlého dne a přítomnost polárního dne i polární noci je uvedena pro několik norských lokalit. Byly vymezeny jasné a temné období pro města Oslo a Tromsø, včetně ročního chodu oblačnosti. Teplotní poměry jsou charakterizovány pomocí mapy s průměrnou roční teplotou a tabulkami s průměrnou měsíční, průměrnou měsíční minimální a extrémní teplotou. Režim větru je uveden v tabulce a je znázorněn pomocí pěti větrných růžic. Poté je uvedena mapa s průměrnými ročními srážkovými úhrny a tabulky s průměrnými měsíčními srážkami a počtem srážkových dní. Zmíněna je také výška sněhové pokrývky během roku. Na konci je návrh obsahu "klimatologického průvodce" a doporučení vhodného období pro návštěvu Norska.
|
|
|
Vývoj integračních politik v Norsku před a po roce 2011
Dorňáková, Tereza ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vývoj integračních politik v Norsku v letech 2005 až 2017. Jako časový mezník je určen rok 2011, kdy Norskem otřásly dva teroristické útoky spáchané norským občanem Andersem Behringem Breivikem. Svůj čin namířil proti imigrantům v Norsku, a také proti multikulturalismu a politikům, kteří tento model podporovali. Cílem práce je proto zjistit, jak se v daném časovém období změnily integrační politiky Norska a zda se po roce 2011 zpřísnily. Práce se nejprve zabývá vývojem migrace v norském kontextu, multikulturním přístupem k přistěhovalcům, ale také proměnami na norské politické scéně ve sledovaném období. Další část je pak věnována samostatnému výzkumu jednotlivých norských integračních politik a jejich vývoji v letech 2005 až 2017.
|
|
|
Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem
Trmalová, Eliška ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Norsko v druhé polovině dvacátého století opakovaně usilovalo o vstup do Evropských společenství, později začleněných do nově vzniklé Evropské unie. V obou proběhnuvších referendech roku 1972 a 1994 se ovšem jeho občané rozhodli poměrně těsnými výsledky proti vstupu do ES/EU. Oproti tomu jeho skandinávští sousedé, Dánsko roku 1972 a Švédsko roku 1994, se v referendech rozhodli stát členskými zeměmi ES/EU. Bakalářská práce na téma "Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem" se zabývá důvody, které způsobily odlišný výsledek referend v Norsku oproti Dánsku a Švédsku. Tyto země sdílí mnoho podobností, proto byl očekáván podobný výsledek referend, k čemuž ovšem nedošlo. Hlavní příčiny spatřuji ve třech hlavních bodech. Prvním bodem jsou bezesporu norská specifika, mezi něž patří silná tradice rybolovu či například zemědělství, které je nutné štědře dotovat státem. Dalším jsou ekonomické důvody, kam patří zejména norské zisky z exportu ropy a zemního plynu. Posledním bodem je neobyčejně silná norská národní hrdost, která je do určité míry dána historickými důvody a souvisí se strachem Norů ze ztráty své suverenity. V norské historii lze vyzkoumat i příčiny odporu mnoha Norů k pojmu "unie", který v nich dodnes evokuje nesvobodu a útlak. Tato hlediska odlišují zásadně Norsko od...
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
| |
|
|
Demokracie v krizi nezájmu: účinky využití internetových voleb ve volebním procesu vybraných zemí
Sál, Karel ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Chytilek, Roman (oponent)
202 11 Anotace disertační práce Název práce: Demokracie v krizi nezájmu: účinky využití internetových voleb ve volebním procesu vybraných zemí Jméno a příjmení autora: Karel Sál Studijní obor: Politologie Pracoviště: Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze Vedoucí práce: PhDr. Petr Jüptner, Ph.D Počet stran: 203 Počet příloh: 30 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: internetové volby; remote internet voting; volební účast; krize demokracie; teorie participace; teorie racionální volby; Estonsko; Švýcarsko; Francie; Norsko; Španělsko. Resumé: Disertační práce s názvem Demokracie v krizi nezájmu: účinky využití internetových voleb ve volebním procesu vybraných zemí reflektuje fenomén posledních několika dekád - inkorporace nových médií do politického procesu. Internetové volby jsou jedním z mnoha navrhovaných řešení tzv. krize demokracie, které mají uživatelským komfortem zabránit vytrvalému propadu volební účasti v pokročilých demokraciích. Celou akademickou diskuzi bychom mohli jednoduše shrnout do jediné otázky: je možné, aby způsob odevzdání hlasu měl takový vliv na účast voličů, že bychom mohli najít signifikantně-pozitivní změny ve volební účasti ve státech či oblastech, kde bylo umožněno hlasování skrze internetovou síť? V úvodu práce je diskutována teorie volební...
|
|
|
Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku
Fulínová, Renata ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku" se zabývá událostmi, které se odehrály 22. července 2011 v Norsku, kdy norský občan Anders Breivik odpálil bombu v centru Osla, která zabila 8 lidí a následně zastřelil 69 převážně mladých lidí na ostrově Utøya. Práce zkoumá, jak o událostech informovaly čtyři nejčtenější deníky v České republice Aha!, Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Zkoumané období je 22. července - 22. září 2011. Dalším zkoumaným obdobím je také duben - srpen 2012, kam spadá první výročí událostí a také soudní proces s Andersem Breivikem. Práce kombinuje kvantitativní a kvalitativní analýzu a mimo jiné zjišťuje, že nejvíce článků z celkových 287 publikovala v daném období Mladá fronta DNES. Nejvíce fotografií k článku vydal deník Blesk, konkrétně 2.9 fotografie na článek. Hlavními tématy fotografií byly portréty obětí útoků a fotografie Anderse Breivika. Mezi nejdůležitější témata patřil soudní proces, informace o Breivikovi a pietní a vzpomínkové akce. Kvalitativní část práce se zaměřuje na použité jazykové prostředky a mimo jiné ukazuje, že obrazový materiál má velký vliv na celkové vyznění článku a jeho emoce.
|
|
|
Obrodný proces a normalizace v Československu z norského pohledu
Jirásek, Vojtěch ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je rekonstrukce norského pohledu na demokratizační proces druhé poloviny 60. let a zmapování následné norské pomoci československým nezávislým iniciativám. Práce stručně shrnuje vývoj česko-norských vztahů, činnost poúnorové a posrpnové emigrace v Norsku. Dále se zaměřuje na vliv, který měly na norskou zahraniční politiku a norskou veřejnost historické milníky, které byly určující pro poválečné dějiny naší země. Jedná se o únor 1948 a převzetí moci komunisty, rok 1968 a s tím související Pražské jaro a následná invaze okupačních vojsk do Československa, v roce 1977 pak o vznik Charty 77. V procesu formování československo-norských vztahů v padesátých a šedesátých letech hrála podstatnou úlohu poúnorová emigrace, organizace Norsk - Tsjekkoslovakisk hjelpeforening a jeho vůdčí osobnost a zakladatelka Jarmila Kvapilová, ve své vlasti aktivní národní socialistka a spolupracovnice Milady Horákové, za války kvůli odbojové činnosti vězenkyně koncentračního tábora Ravensbrück. Po znovuotevření své ambasády v Praze sledovali Norové se zájmem a sympatiemi demokratizační proces v ČSSR. Slibně se rozvíjející spolupráci v oblasti kulturní poznamenala invaze vojsk Varšavské smlouvy, kterou norská vláda i norská veřejnost odsoudila. Impulsem k aktivizaci norské pomoci v období tvrdé normalizace...
|
host ::
RSS.