|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
|
Současný český nacionalismus v rámci krajní pravice
Bauer, David ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Smyslem práce je popsat a analyzovat roli nacionalismu v současných českých krajně pravicových hnutích. Autor si klade dva základní cíle. Prvním je zhodnotit sílu a relevanci současného českého nacionalismu v rámci krajní pravice. Druhý cíl spočívá v tom, že rozbor samotného nacionalismu by měl poodhalit skutečnou podobu těchto organizací a jejich myšlenkový obsah. Práce nabídne průřez českým krajně pravicovým spektrem. Bylo nezbytné vybrat ta hnutí, jenž se od sebe navzájem liší a reprezentují tak různé podoby českého pravicového extremismu. Všechny tři platformy lze zařadit ke krajní pravici a český nacionalismus v nich silně rezonuje. Sami sebe vnímají jako vlastence, kteří brání konzervativní hodnoty a národní tradice. Revue národní myšlenky představuje pokus o sofistikované, intelektuální fórum, které dává prostor ultra-pravicovým názorům a idejím. Hnutí D. O. S. T. zastupuje konzervativní "lidovou iniciativu", jenž se vymezuje proti multikulturalismu a Evropské unii. Národní strana je pak ukázkou krajního politického uskupení, v němž lze najít stopy populismu, xenofobie i čistého rasismu. Obsahová analýza těchto tří hnutí se stane stěžejní osou celé práce. Zkoumání jejich cílů postupů a názorů je klíčem k pochopení, co pro tyto skupiny nacionalismus znamená a jakým způsobem s ním pracují.
|
|
|
Nacionální ideologie sokolského hnutí v prvních dvou desetiletích jeho existence
Formánková, Kateřina ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Cílem této práce je na základě analýzy jazykové stránky reprezentací v raných sokolských textech ukázat, do jaké míry a jakým způsobem je sokolský diskurz vystavěn na nacionálně-ideologických základech. Nacionální ideologii zde chápu jako komplexní, byť neohraničený a nejednoznačně definovatelný, princip, který spojuje a rozvíjí určité předpoklady, ideje a v případě 19. století zejména ideály za účelem jejich masivního rozšíření a kladného přijetí. K tomu dochází právě prostřednictvím specifického sokolského diskurzu. V rámci tohoto diskurzu budu rozlišovat jednotlivé roviny, na nichž dochází pomocí různých argumentačních a narativních prostředků k vypovídání ideálů spojujících tělocvičné a nacionální zájmy. Práce obsahuje tři analytické části. V první z nich se zabývám diskursivními mechanismy - opakujícími se argumentačními či narativními strategiemi a rétorickými prostředky. Ve druhé části se zabývám sokolským pojetím ideálního člověka a ve třetí části tím, jak se konkrétně tento ideální člověk podílí na rozkvětu národa, tedy na deklarovaném hlavním cíli sokolských snah. Klíčová slova: Sokol, národ, ideologie, tělesná výchova, zdraví
|
|
|
Myth and National Identity
Chytrý, Lukáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozkrýt vztah mezi mýtem a národní identitou. Zásadními otázkami jsou míra, do které je společenská identita závislá na literární naraci a jaké motivy tuto naraci konstituují. Analýza tohoto vztahu je prováděna na vybraných literárních textech s ohledem na kritické přístupy literární teorie a relevantní společensko-politické aspekty. Rozbor je prováděn na základě komparativního přístupu k vybraným textům. Komparativní metoda se zaměřuje na společensko-politický a historický kontext vybraných literárních děl, stejně tak jako na různé přístupy k otázce, co tvoří společenskou identitu. Texty, na které se pozornost zaměřuje především, jsou básnická sbírka James Macphersona, Poems of Ossian, historický román Sir Walter Scotta, Waverley a Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. Tato diplomová práce otevírá diskuzi teoretickým přístupem ke vztahu mezi mýtem a historií. Diskuze se zaobírá způsobem, kterým obě zmíněné složky konstituují kolektivní identitu. Práce se snaží zdůraznit především ty aspekty, které dávají vzniknout manipulativním výrokům a představám, které následně ovlivňují diskurz. Do popředí tak vystupuje otázka tradice, konvence a představy o heroické době, na kterou konkrétní kolektivní povědomí navazuje. Pozornost je tak věnovaná...
|
|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
|
|
Emanuel Rádl, jeho pojetí filosofie a výchovy
Vojtíšková, Michaela ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
1 Abstrakt: Bakalářská práce s názvem Emanuel Rádl, jeho pojetí filosofie a výchovy se bude zabývat dílem a myšlenkami významného českého filosofa a biologa Emanuela Rádla. Prostudovány budou základní tituly Útěcha z filosofie a stati věnující se některým dílčím tématům a problematice výchovy v novém československém státě. Tématem analýzy bude to, jak byly Rádlovy myšlenky přijaty tehdejší společností a jak je jeho myšlení hodnoceno dnes. Klíčová slova: filosofie, výchova, morálka, dějiny, spravedlnost, pravda, člověk, hrdina, národ, Bůh
|
|
|
Mediální reprezentace české národní identity v historickém pořadu DějePIC!
Petrová, Natálie ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reprezentací české národní identity v pořadu DějePIC! (2017), rodinném televizním cyklu o české historii. Práce je založena na předpokladu, že se média podílejí na definování tohoto pojmu. Výstupem bakalářské práce je analýza interpretací české národní identity ve vybraném pořadu. Konkrétně je analýza zaměřena na prezentaci symbolů, událostí, osobností a charakteristik české národní identity. Cílem této práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a v jakých souvislostech je prezentována česká národní identita v pořadu DějePIC!. První část práce je teoretická a jsou v ní představeny klíčové pojmy, jakými je národní identita a s ní související kolektivní paměť, dále také mediální konstrukce reality a formování národní identity v médiích. Druhou část práce, empirickou, tvoří analýza. Vzhledem k povaze analýzy vycházím z tradice kvalitativní metodologie. Po první fázi identifikace základních témat, jež v pořadu přispívají k utváření obrazu národní identity, a kategorizaci, je provedena jejich hlubší analýza. Výzkumný vzorek tvoří všech 32 epizod pořadu DějePIC! (září 2017 až prosinec 2018), jež mapují českou historii od pověsti o příchodu Praotce Čecha až po vznik samostatného Československa.
|
|
| |
|
|
Poetika českého nacionalismu a politika identity českých židů mezi národem, rasou a třídou (1876-1921)
Strobach, Vít ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Předložená práce se zabývá dvěma vnitřně provázanými problémy. V první části textu jsou analyzovány proměny diskursů českého nacionalismu zvláště v obdobích politických krizí 1897 - 1899 a 1918 - 1920. Pokouším se zachytit především význam rasové analýzy - přepis nacionalistických diskursů do biologických pojmů na pozadí boje o uznání těch veřejností, jež se na konci 19. století pokoušely vstoupit do politického prostoru vymezeném jako česká národní společnost. Rasová analýza se stala jednou z diskursivních strategií tohoto boje o uznání a prostředkem vyjádření odporu k liberálnímu pojetí rovnoprávnosti a státu, který liberální řád reprezentoval (tj. Rakousko-Uhersko). Po první světové válce se funkce rasové analýzy změnila; tentokrát pomáhaly diskursy rasové války udržet integritu národního státu a představu jednotného národního zájmu. V druhé, analytičtější a obsáhlejší části textu se snažím vysvětlit, jak se na daném politickém prostoru formovala moderní politika židovské identity. Nejdříve nastiňuji podobu a vývoj politických jazyků identity integrujících liberální a rasové diskursy (čechožidé, sionisté). Poté se zaměřuji především na situaci, v níž si určitá koncepce židovské kolektivní identity osvojila diskurs třídního boje (poalezionisté, židovští komunisté). Přitom upozorním nejen na odlišnosti...
|
|
| |
host ::
RSS.